Domů > Spomocník > Základní vzdělávání > Jakou podstatu má inovace?
Odborný článek

Jakou podstatu má inovace?

8. 6. 2009 Základní vzdělávání Spomocník
Autor
Bořivoj Brdička

Anotace

Malé zamyšlení nad významem dnes tak oblíbeného slova inovace pro vzdělávání.
O potřebě inovací se dnes mluví možná až příliš, většinou bez dostatečně viditelných důsledků. Nám pamětníkům podobné užití hesel jaká teď často slýcháme - o „inovačním managementu“, „inovativních výukových metodách“, o „roku inovací“ - trochu připomínají dobu dávno minulou, v níž se „plnily plány pětiletky“ a měli jsme se „stále lépe“. Při budování socialismu se také neustále inovovalo – a skončilo to díky neschopnosti držet krok s vyspělým světem naprostým hospodářským a ekologickým krachem. Něco z tohoto dědictví nás nepochybně ovlivňuje dodnes.

Snahy o inovaci vzdělávacího procesu podobnou té, o níž se pokoušíme nyní, jsou ve skutečnosti již pěkně staré. Začaly v podobě reformních škol někdy na začátku 20. st. Po 1. sv. v. se celkem úspěšně prosazovaly i u nás. Různých směrů bylo více, největší význam a vliv měly nejspíše teorie již tehdy vznikající ve Spojených státech. Stály za nimi taková jména jako John Dewey či William Kilpatrick, kteří propagovali individualizaci a projektové metody práce. U nás pak v jejich šlépějích kráčel např. Václav Příhoda, Jan Uher, Josef Úlehla. Za zmínku stojí též tzv. Zlínská reformní škola Baťových závodů, jež má dosud svého pamětníka v osobě doc.
Jaroslava Kozlíka (ročník 1907).

Cílem tohoto článku ale není lekce z historie pedagogiky. Snažím se vás přesvědčit o tom, že něco podobného, oč se s velkými obtížemi pokoušíme nyní, snažili se do praxe škol zavést již naši předchůdci před více než 70 lety. Důkazem je následující video ze 40. let.

Vypadá to, že naše neúspěšná snaha vhodným způsobem inovovat školství může v blízké budoucnosti působit nemalé problémy na úrovni národní, ale dopad může mít i na celkovou konkurence schopnost Evropské unie (pokud jsme ochotni vnímat úlohu Evropy v globálním kontextu!). Podobné problémy pochopitelně neřešíme sami. Řeší ho celý svět. Jde o to, kdo bude úspěšnější. Možná proto se inovacemi ve školství zabývala i nedávná konference Apple Education Leadership Summit konaná v Hongkongu.

Hlavní referát přednesl profesor
Stephen Heppell, jež je považován za jednoho z největších evropských guru na poli vzdělávacích technologií. 15 let vedl laboratoř Ultralab na Anglia Polytechnic University (nyní Anglia Ruskin University) v anglickém Chelmsfordu. V roce 2005 ji opustil, aby se mohl věnovat samostatně práci experta.

Heppell, i další zvaní řečníci, věnovali značnou pozornost souvislosti, jež má potřeba inovace vzdělávání s exponenciálním vývojem v oblasti informačních a komunikačních technologií. Již dávno se to netýká pouze kapacity a rychlosti integrovaných obvodů (viz
Mooreův zákon). Urychluje se vývoj celé společnosti. Potíž je v tom, že si to nedostatečně uvědomujeme. Předchozí generace žily ještě v oblasti relativně pomalého stoupání exponenciální křivky a vyvinuly si tudíž víceméně lineární způsob vnímání změn. Teď se ale ocitáme v oblasti zlomu, za nímž má již vývoj k linearitě příliš daleko. Bod singularity (nespojitosti) se rychle přibližuje (viz Ray Kurzweil,
The Law of Accelerating Returns). Závěr, který Heppell udělal je jednoznačný – musíme se zbavit tzv. „schodišťové mentality“. Není čas se snažit dělat jen postupné a předem ověřené kroky!

Další ze zvaných řečníků, kalifornský učitel roku, Marco Torres potřebu inovací poněkud konkretizoval. S odvoláním na výzkum Autora, Levyho a Murnama z roku 2003 (viz zdroje) popsal současné změny v požadavcích na schopnosti absolventů škol takto: „Moderní zaměstnanec již není dělníkem sestavujícím výrobek na montážní lince. Je tvůrcem pracujícím ve studiu, kde k bezmyšlenkovitému opakování operací vůbec nedochází. Nejdůležitější schopností je spolupráce a tvořivé myšlení.“

Schopnosti 21

Největší hvězdou konference byl, jak se zdá, Tom Kelley, vedoucí pracovník poradenské agentury IDEO. Že má co říci k problematice inovací, přesvědčivě ukazují již samotné názvy jeho dvou dosud vydaných knih -
The Art of Innovation a The Ten Faces of Innovation. To podstatné z jeho přístupu k inovaci vzdělávacího procesu bylo obsaženo již v mém nedávném článku Deset doporučení pro školu 21.st. podle IDEO. V
Hongkongu blíže vysvětloval obecný pohled na inovaci z pohledu běžné organizace. Svou přednášku postavil na citátu z Lewise Carrola dokonale vystihujícím podstatu naší současné situace (tzv. Red Queen effect). Asi nám bohužel nezbývá nic jiného, než se rychle pohnout správným směrem. Běžet nestačí!



Alenka

„To v našem kraji,“ řekla Alenka, dosud trochu udýchaná, „se obyčejně dostanete někam jinam, když běžíte tak rychle a dlouho jako my.“

„Nějaký pomalý kraj!“ řekla Královna. „Zde, jak vidíš, musíš běžet ze všech sil, abys zůstala na místě. Chceš-li se dostat někam jinam, musíš utíkat aspoň dvakrát tak rychle.“

Lewis Carrol, Za zrcadlem a co tam Alenka našla, 1871 (ilustrace John Tenniel)

zdroje:
Kim Cofino - Apple Does it Again!, Always Learning, May 3, 2009
Kim Cofino -
Where’s the Innovation?, Always Learning, May 9, 2009
Bořivoj Brdička - Technologie jako příčina vývojové nespojitosti, Učitelský spomocník, 23.02.2009
DigitalArtsAlliance - Learning to Change-Changing to Learn, YouTube, May 15, 2008
David Autor, Frank Levy, Richard Murname - The Skill Content of Recent Technological Change, The Quarterly Journal of Economics, November 2003
Ray Kurzweil - The Law of Accelerating Returns, Kurzweilai.net, 2001

Licence

Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.

Hodnocení od uživatelů

Článek nebyl prozatím komentován.

Váš komentář

Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.

Článek není zařazen do žádného seriálu.