Úvodní stránka
Přehled článků
Odkazník
Metodická pomoc
O Spomocníkovi
RSS RSS
Titulka RVP > Úvodní stránka Spomocníka > Siemensova duplikační teorie hodnoty vzd...

Ikona teoreticky

Siemensova duplikační teorie hodnoty vzdělávání

Ikona odbornost
Autor: Bořivoj Brdička
Článek je součástí Učitelského spomocníka na adrese http://spomocnik.rvp.cz.
Anotace: Zpráva o teorii George Siemense, podle níž se hodnota digitalizovatelných učebních materiálů sama o sobě bez dalších interaktivních vazeb žáka s výukovým prostředím blíží nule.
Téma příspěvku:Jiné vzdělávací obory obecně
Klíčová slova: George Siemens, duplikační teorie, konektivismus, interaktivita, personalizace, kooperace, standardizace, individualizace

Text článku:

Svou duplikační teorii hodnoty vzdělávání (Duplication theory of educational value) publikoval nám dobře známý duchovní otec konektivismu George Siemens na svém blogu Elearnspace 15 září 2011 [1]. Říká toto:

Jestliže něco může být s minimálními náklady množeno, nemá to pro vzdělávání žádnou skutečnou hodnotu. Výukový obsah lze snadno kopírovat, a tak nemá sám o sobě cenu. Cenu má to, co nelze předat bez vynaložení dalších nákladů – osobní zpětná vazba, cíleně orientované řízení při poznávání komplexního tématu, motivování k poznávání, záměrné otázky vedoucí k hlubšímu pochopení problému apod. Jednoduše řečeno, hodnota vzdělávání spočívá hlavně v přínosu jiných lidí – typicky učitele. Osobní kontakt (interakci) kopírovat nelze.“ Lze ho pouze v některých zatím velmi omezených výukových situacích naprogramovat nebo nahradit umělou inteligencí.

Internet zcela změnil naše vnímání ceny některých produktů, zvláště pokud jde o výrobní náklady. U každé papírové knihy platíme papír, tiskárnu, dopravu. Tyto náklady jsou u digitálního obsahu nulové. Web ve skutečnosti funguje do určité míry jako obrovský kopírovací stroj. Firmy, které se v minulosti zabývaly kopírováním digitalizovatelného obsahu ve velkém, se dnes musí přeorientovat na jiný typ služeb. Že digitální výukové materiály nemají přímo hodnotu měřitelnou penězi, je názorně vidět třeba na vývoji ceny encyklopedie Encarta od Microsoftu.

Vývoj ceny encyklopedie Encarta (Encarta price curve of death)

Nakladatelství jako Pearson či McGraw-Hill si fakt, že se hodnota výukových materiálů blíží nule, uvědomují. Proto se snaží transformovat svou činnost na poskytování služeb kombinujících výukový obsah s funkcí počítačových systémů a přínosem instruktorů. Místo obsahu prodávají výukové postupy. Pearson např. nabízí zdarma systém OpenClass: LMS založený na Google Apps, McGraw-Hill nedávno překvapil dohodou s Western Governors University, podle níž plnou cenu nabízených kurzů platí jen ti studenti, kteří výuku úspěšně dokončí (McGraw-Hill Education Establishes First-Ever "Pay-for-Performance" Business Model In Partnership With Western Governors University).

Že má tento segment trhu budoucnost, aktuálně dokazuje korporace News nechvalně známého mediálního magnáta Ruperta Murdocha. O tom, jak se začal díky akvizici v podobě Wireless Generation zajímat o školství, jsme informovali před rokem (Daty řízené školství v praxi). V těchto dnech je opět středem zájmu. Wireless Generation se stala základem pro rozjezd nové společnosti s názvem Amplify. Jejími hlavními zaměstnanci se stali bývalí pracovníci školského úřadu města New York. Snaží se docela chytře získat důvěru veřejnosti, když tvrdí, že „privátní sektor by neměl přímo řídit inovace ve vzdělávání, ale měl by prostřednictvím investic a svého vlivu ve spolupráci s odborníky a učiteli tyto inovace urychlovat“ [2]. Ve skutečnosti se Amplify chystá nabízet školám prostřednictvím internetu hotové výukové programy s výukovým obsahem odpovídajícím americkým standardům, a to včetně hardware. Skutečným záměrem není vyvinout optimální vzdělávací postupy, ale získat co nejvíce na těchto službách závislých zákazníků. [3] [4] [5]

Jedná se vlastně o stejný problém, který řešíme i my. Školství stojí pod vlivem technologií před nutností transformace, která změní zaběhané pořádky (Disrupce vzdělávacího systému podle Siemense a Karnjanaprakorna). Boj, který probíhá, je vyvoláván odlišným pohledem na to, co je cílem státem financovaného školství. Liberální pohled, pokud vůbec připouští potřebu ze státních peněz nějaké vzdělávání financovat, říká, že je třeba zajistit u každého minimální penzum znalostí definovaných standardy a zbytek je osobní věcí každého jedince. Tento přístup doprovází měření dosažení standardů, hledání optimálních (nejlevnějších) postupů a vnímání celého sektoru jako otevřeného prostoru pro podnikání a konkurenci.

Zcela jiný pohled přináší sociální politika, která se pokouší zlepšit vyhlídky lidstva do budoucnosti. Ta se pak nutně musí snažit vytvářet takové podmínky, v nichž má každý šanci dospět až k maximu svých schopností nezávisle na svých ekonomických možnostech. (Pozor, rozhodně nejsem příznivcem politiky snažící se rozdávat všem bez ohledu na zásluhy.) To je přístup, u něhož sice také dochází k dosažení minimálních standardů, ale to samo o sobě není jediným ani hlavním cílem. Vzdělávací proces je třeba nastavit tak, aby byl schopen přivést každého na cestu celoživotního poznávání, vytváření osobního vzdělávacího prostředí, zodpovědnosti za sebe sama i za jiné.

Dospět k něčemu podobnému nelze biflováním standardního učiva a soutěžením ve schopnosti vyplňovat testy. Nutnou podmínkou je osobní kontakt vychovatele s žáky a výuka založená na interaktivním spojení všech aktérů vzdělávacího procesu. Siemensova duplikační teorie hodnoty vzdělávání stojí v samém srdci takto pojatého přístupu. Zdůvodňuje potřebu místo individualizace klást důraz na tzv. personalizaci, při níž si každý žák vytváří svou vlastní cestu za poznáním (viz Čtyři fáze personalizace výuky) [6] [7].

Spomocník se těmto tématům spojeným s konektivismem a s otevřeným přístupem ke vzdělávání (Vliv otevřenosti na budoucnost školství) věnuje opakovaně. Vzpomeňme ještě třeba rozdíl mezi kolaborací a kooperací podle Downese, Cormierovo oddenkové učení nebo Problémy standardizace podle Socola. Příště se zaměříme na další nezbytnou součást konektivisticky pojatého vzdělávání, a tou je interaktivita.

Citace:
[1] - SIEMENS, George. Duplication theory of educational value. 2011. [cit. 2012-8-21]. Dostupný z WWW: [http://www.elearnspace.org/blog/2011/09/15/duplica...].  
[2] - News Corp. Unveils Education Unit Amplify. 2012. [cit. 2012-8-21]. Dostupný z WWW: [http://toteachornototeach.wordpress.com/2012/07/24...].  
[3] - Klein Returns Full Time to Education Work at News Corp., Leaving Investigative Role. 2012. [cit. 2012-8-21]. Dostupný z WWW: [http://mediadecoder.blogs.nytimes.com/2012/06/18/k...].  
[4] - FERENSTEIN, Gregory. News Corp Announces Business Plans To Disrupt Education: “Amplify” Mobile Technology and Assessment. 2012. [cit. 2012-8-21]. Dostupný z WWW: [http://techcrunch.com/2012/07/23/news-corp-announc...].  
[5] - RICHARDSON, Will. “Amplifying” Education…Not. 2012. [cit. 2012-8-21]. Dostupný z WWW: [http://willrichardson.com/post/27984691800/amplify...].  
[6] - TRUSS, David. Personalization and Responsibility. 2012. [cit. 2012-8-21]. Dostupný z WWW: [http://connectedprincipals.com/archives/6034].  
[7] - BRAY, Barbara. Personalization vs Differentiation vs Individualization. 2012. [cit. 2012-8-21]. Dostupný z WWW: [http://barbarabray.net/2012/01/22/personalization-...].  
Anotované odkazy:
Příspěvek nemá přiřazeny žádné anotované odkazy.
Přiřazené DUM:
Příspěvek nemá přiřazeny žádné DUM.
 
INFO
Publikován: 20. 09. 2012
Zobrazeno: 5050krát
Hodnocení příspěvku
Hodnocení týmu RVP:
Hodnocení článku : 0

Hodnocení uživatelů:
Hodnocení článku : 5
Hodnotit články mohou pouze registrovaní uživatelé.

1 uživatel Hodnocení článku : 5
zatím nikdo Hodnocení článku : 4
zatím nikdo Hodnocení článku : 3
zatím nikdo Hodnocení článku : 2
zatím nikdo Hodnocení článku : 1
Jak citovat tento materiál
BRDIČKA, Bořivoj. Siemensova duplikační teorie hodnoty vzdělávání. Metodický portál: Články [online]. 20. 09. 2012, [cit. 2016-12-11]. Dostupný z WWW: <http://spomocnik.rvp.cz/clanek/16411/SIEMENSOVA-DUPLIKACNI-TEORIE-HODNOTY-VZDELAVANI.html>. ISSN 1802-4785.
Doporučte materiál
Licence Licence Creative Commons

Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons.


Komentáře
Příspěvek nebyl zatím komentován.