Domů > Spomocník > Základní vzdělávání > Aktuální trendy ovlivňující školství podle OECD
Odborný článek

Aktuální trendy ovlivňující školství podle OECD

13. 6. 2013 Základní vzdělávání Spomocník
Autor
Bořivoj Brdička

Anotace

Informace o jedné kapitole ze zprávy OECD popisující hlavní trendy ovlivňující školství členských zemí v roce 2013.

OECD vydala aktuální zprávu, která ukazuje, které trendy z pohledu roku 2013 nejvíce ovlivňují školství v celosvětovém měřítku. Obsahuje celkem 5 hlavních kapitol – 1. Globální svět ekonomiky, 2. Kvalita života, 3. Svět práce a dynamika dovedností, 4. Moderní rodina, 5. Neomezené spojení. Poslední kapitola zřetelně ukazuje, proč se většina vyspělých zemí snaží dostat internet do škol, a od učitelů požadují, aby ho uměli integrovat do výuky (viz Do 5 let má být připojeno 99 % žáků v USA do internetu). Přestože se pro nás jedná jen o opakování, podívejme se na ni přece jen trochu podrobněji.

Studie vychází z nám dobře známých počtů počítačů ve školách. Díky tomu, že používá trochu starší data z výzkumu PISA 2009, jsou její čísla poněkud nižší, než je naše aktuální skutečnost – cca 5 žáků na počítač (viz ICT ve vzdělávání 2013 – nový průzkum Evropské komise). Vzhledem k tomu, že se počítače v mobilní podobě stávají stále více součástí běžného života, přestává být důležité, kolik tradičních stolních přístrojů je ve školách. Mnohem důležitější je, zda mají žáci k technologiím přístup a jak je využívají. Jde o to, aby se naučili s touto technikou správně zacházet a používali ji k výukovým účelům i mimo školu.

Hlavní důvody, které vedou výzkumníky OECD k přesvědčení, že se již nikdo bez schopnosti efektivně využívat technologie v životě neobejde, ukazuje následující graf, na němž je znázorněn růst podílu pracovních míst, v nichž se využívaly počítače s připojením do internetu v roce 2005 a 2011. Ve vyspělých zemích je to již více než polovina.

Technologie se stávají stále běžnější součástí pracovního prostředí – podíl počtu pracovních míst využívajících počítač připojený do internetu [1, str.93]

Z toho zřetelně vyplývá, že se počítačová gramotnost stává základním požadavkem výstupních kompetencí každého absolventa našich škol. Problém je ale v tom, že schopnost učitelů využívat technologie je zatím v průměru nižší, než požadavky na běžného zaměstnance vstupujícího do pracovního procesu. Proto nejsou technologie využívány napříč předměty na stejné úrovni, jako jsou nasazeny v praxi. To znamená, že školy ve většině případů své žáky na vstup do praxe dostatečně nepřipravují.

Dále studie OECD ukazuje, jaký vliv na školství má stále exponenciálně rostoucí množství informací, které jsou okamžitě každému k dispozici. Klade si otázku, jak tato skutečnost ovlivní výukové cíle? Jaké postupy v takovém prostředí volit, aby se žáci naučili kriticky zpracovávat potřebné informace. Zda nedojde ke změně pohledu na to, jak chápeme pojem znalosti včetně toho, jakým způsobem je ukládáme a znovu v případě potřeby vyvoláváme?

 

Rostoucí využití mobilního vysokorychlostního připojení – množství dat přenesených mezi různými mobilními IP adresami podle regionů [1, str.97]

Vývoj spěje k tomu, že budou brzy mobilními přístroji s internetem vybaveni i žáci. Poměrně dost z nich je již dnes. Z toho vyplývá několik dalších zásadních otázek. Měli by žáci mít možnost ve výuce používat vlastní přístroje (Noste si vlastní přístroje!)? Jak ovlivní okamžitá dostupnost informací výukové procesy ve škole se odehrávající (Technologie vrací pedagogiku tam, kde vždy měla být)? Lze od žáků, kteří jsou schopni hledat odpovědi na libovolné otázky online, očekávat, že budou ochotně přijímat učivo tradiční cestou od učitele či z učebnic? Podaří se nám ovlivnit vlastní procesy odehrávající se v online prostředí mimo školu ku prospěchu žáků?

Dalším fenoménem významně školství ovlivňujícím jsou sociální sítě. Jen Facebook má již více než miliardu uživatelů po celém světě (včetně většiny našich žáků). Prostředí webu 2.0 a sociálních sítí umožňuje snadné publikování libovolných výukových výstupů a jejich sdílení s množstvím lidí napříč celým světem a různými kulturami. Spojení online umožňuje realizovat spolupráci na dálku. To vše má obrovský výukový potenciál, který ale učitelé zatím často nechápou jako výukově přínosný. Školy se budou muset s tímto stavem vyrovnat a najít způsob jak možnosti nejnovějších technologií využívat tak, aby co nejlépe připravily své žáky na život.

Třeba jen najít mezi nepřeberným množstvím ty nejvhodnější aplikace pro přístroje, které žáci ve výuce používají, je nesnadný úkol vyžadující dokonalou schopnost získávat aktuální informace od špičkových odborníků (čelných učitelů – viz Hippelova technologická inovace ve školství) typicky prostřednictvím sociálních sítí (iPady na ZŠ Dr. Edvarda Beneše v Čakovicích). Studie OECD se dokonce ptá, zda bychom se neměli více orientovat i na schopnost našich žáků aplikace pro mobilní přístroje umět také vytvářet (programovat)?

Studie samozřejmě na závěr upozorňuje též na růst případů zneužívání internetu a na jejich závažnost. Škol se nejvíce týká kyber-šikana a zneužívání osobních dat, které se při rostoucím nasazení výukových mobilních aplikací a online kurzů (eLearning), jež ukládají data za účelem hodnocení výsledků, stává stále aktuálnějším (Komu patří velká data ve školství?). Všechny tyto jevy je třeba neustále sledovat, odhalovat a potlačovat.

Literatura a použité zdroje

[1] – OECD – Trends Shaping Education 2013. 2013. [cit. 2013-6-11]. Dostupný z WWW: [http://www.oecd-ilibrary.org/education/trends-shaping-education-2013_trends_edu-2013-en].

Licence

Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.

Hodnocení od uživatelů

Článek nebyl prozatím komentován.

Váš komentář

Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.

Článek není zařazen do žádného seriálu.