Úvodní stránka
Přehled článků
Odkazník
Metodická pomoc
O Spomocníkovi
RSS RSS
Titulka RVP > Úvodní stránka Spomocníka > Thomas Malone o kolektivní inteligenci

Ikona informativni

Thomas Malone o kolektivní inteligenci

Autor: Jana Trembošová
Tento článek vznikl jako studentská práce
Článek je součástí Učitelského spomocníka na adrese http://spomocnik.rvp.cz.
Anotace: Zpráva o výzkumném záměru specializovaného pracoviště MIT blíže poznat, jak funguje kolektivní inteligence.
Klíčová slova: Thomas W. Malone, MIT, Center for Collective Intelligence, kolektivní inteligence, spolupráce

Text článku:

Thomas W. Malone je profesorem managementu a zakládajícím ředitelem MIT Center for Collective Intelligence. Samotná skutečnost, že MIT takové centrum založil, je natolik zajímavá, že stojí za to se trochu blíže podívat, co za tím stojí.

Malone v rozhovoru na portálu Edge [1] popisuje pojem kolektivní inteligence jako vlastnost skupiny jednotlivců, kteří jednají společně takovým způsobem, který lze považovat za inteligentní. Jako příklad uvádí rodinu, armádu, země a další. Je zřejmé, že kolektivní chování existuje v podstatě odjakživa a mají ho i zvířata. Maloneho Centrum řeší otázku, zda lze kolektivní inteligenci definovat a měřit.

Relativně nová forma kolektivní inteligence je ta, kterou sdílíme prostřednictvím internetu. Vyhledávání Google či Wikipedie jsou dva příklady, které Malone uvádí, nicméně upozorňuje na pouhý začátek rozvoje tohoto pojmu. Základní výzkumnou otázkou je, jak mohou lidé a počítače být propojeny tak, že kolektivně jednají inteligentněji, než jakékoli osoby, skupiny nebo počítače jako jednotlivci? Může vyvstávat otázka, proč se o kolektivní inteligenci lidstvo nezajímalo dříve? Příčinu lze hledat v čím dál více se rozvíjejících informačních a komunikačních technologiích a v tom, že jsme díky nim schopni navzájem komunikovat a spolupracovat na docela jiné úrovni.

Na první pohled by se mohlo zdát, že inteligence skupiny odpovídá průměrné inteligenci jejich členů, nicméně to se nepotvrdilo. Nejde tedy jen o to seskupit dohromady množství chytrých lidí, ale je třeba zkoumat faktory, které zvyšují kolektivní inteligenci skupiny. Je to například sociální vnímavost členů skupiny. Důležitá je též konverzační rovnoměrnost, čímž rozumíme vyvážený podíl na výměně názorů ve skupině. Pokud jedna osoba dominuje, snižuje to celkovou kolektivní inteligenci skupiny. Kromě toho bylo zjištěno, že ženy vykazují lepší výsledky, pokud jde o kolektivitu v porovnání s muži. Skupinu definujeme jako inteligentní, pokud je schopna dobře pracovat s širokou škálou různých úkolů.

Malone uvádí 3 hlavní důvody vědeckého zkoumání kolektivní inteligence. Prvním z nich je snaha o pochopení fungování světa, a to především spolupráce mezi lidmi a počítači. Za druhé chce pomoci podnikům, vládám a dalším organizacím zefektivnit svou práci a tím třetím, nicméně zdaleka ne posledním důvodem, je celkový potenciál celé věci. Říká doslova toto: „S tím, jak roste úzká spolupráce mezi lidmi a počítači, jeví se také jako čím dál více užitečné o lidech a počítačích na naší planetě přemýšlet jako o jistém druhu globálního mozku. Budoucnost našeho druhu může záviset na naší schopnosti využívat globální kolektivní inteligenci k rozhodnutím, která nejsou jen rozumná, ale také moudrá.“

Není pochyb o tom, že se s pojmem „kolektivní inteligence“ zdaleka nesetkáváme naposledy. Bude zajímavé výsledky výzkumu tohoto fenoménu dneška průběžně sledovat.

IBM THINK Forum – MIT Professor Tom Malone on collective intelligence and leadership

Citace:
[1] - BROCKMAN, John. Collective inteligence: A Conversation with Thomas W. Malone. 2012. [cit. 2015-2-6]. Dostupný z WWW: [http://edge.org/conversation/collective-intelligen...].  
Anotované odkazy:
Příspěvek nemá přiřazeny žádné anotované odkazy.
Přiřazené DUM:
Příspěvek nemá přiřazeny žádné DUM.
 
INFO
Publikován: 02. 03. 2015
Zobrazeno: 2891krát
Hodnocení příspěvku
Hodnocení týmu RVP:
Hodnocení článku : 0

Hodnocení uživatelů:
Hodnocení článku : 5
Hodnotit články mohou pouze registrovaní uživatelé.

3 uživatelé Hodnocení článku : 5
zatím nikdo Hodnocení článku : 4
zatím nikdo Hodnocení článku : 3
zatím nikdo Hodnocení článku : 2
zatím nikdo Hodnocení článku : 1
Jak citovat tento materiál
TREMBOŠOVÁ, Jana. Thomas Malone o kolektivní inteligenci. Metodický portál: Články [online]. 02. 03. 2015, [cit. 2017-07-23]. Dostupný z WWW: <http://spomocnik.rvp.cz/clanek/19719/THOMAS-MALONE-O-KOLEKTIVNI-INTELIGENCI.html>. ISSN 1802-4785.
Doporučte materiál
Licence Licence Creative Commons

Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons.


Komentáře RSS komentářů článku
Autor: RNDr. I. MarekVloženo: 04. 03. 2015 06:57

"Proč se o kolektivní inteligenci lidstvo nezajímalo dříve?" Nevím jak lidstvo, ale můj učitel na střední škole se o to zajímal a také nám o téhle problematice poskytl zajímavý výklad a podrobil nás (studenty) zajímavému experimentu, který přesvědčivě předvedl, že kolektiv se chová (ve srovnání s jednotlivcem) jako pitomec. Z obrázku usuzuji, že profesor Malone chodil na střední školu přibližně ve stejné době jako já, a je tedy vysoce pravděpodobné, že ten experiment zná. A také si nejspíš pamatuje slogan "velbloud je kůň vytvořený kolektivem".

 

Pokud profesor Malone uvádí jako příklad projevu kolektivní inteligence armádu, a pokud současně tvrdí, že "Důležitá je též konverzační rovnoměrnost, čímž rozumíme vyvážený podíl na výměně názorů ve skupině. Pokud jedna osoba dominuje, snižuje to celkovou kolektivní inteligenci skupiny.", pak zřejmě spadnul z višně. Kam by vedla v armádě konverzační rovnoměrnost si dovede každý představit. Ale nejen v armádě - i programátorské týmy se vyznačují hierarchickou strukturou, rozdělením rolí a odpovědností a tedy samozřejmě konverzační nerovnoměrností.

 

Lze tedy kolektivní inteligenci definovat a měřit? To ponechám k bádání týmu profesora Maloneho. Ale je zřejmé, že kolektivní inteligenci lze porovnávat (např. s inteligencí jednotlivce). A z toho porovnání odchází kolektivní inteligence poražena. Může vás napadnout otázka - proč tedy lidé vytváří skupiny? Protože skupina odvede (za stejný časový úsek) víc práce než jednotlivec. Ale vyšší inteligenci tím nezíská.

Autor: Bořivoj BrdičkaVloženo: 04. 03. 2015 07:54

Když už se zabýváme takto sofistikovanými otázkami, rád bych poznamenal, že profesor Malone rozhodně netvrdí, že je inteligence skupiny vždy vyšší než (třeba geniálního) jednotlivce. Tvrdí, že by se nám jako lidstvu mohlo hodit zkoumat, kdy tomu tak je. Pochybnosti o tom, zda kolektivní inteligence v globálu funguje, lze snadno rozptýlit, když si uvědomíme, že naše schopnosti myslet jako jednotlivců se od doby kamenné významně nezměnily ...

Autor: Bořivoj BrdičkaVloženo: 24. 07. 2016 10:57

Principy toho, jak chápat kolektivní inteligenci, odhaluje následující článek. Stručně řečeno, chceme-li zvýšit pravděpodobnost správného rozhodnutí skupiny, musíme přiřadit každému hlasu váhu odpovídající jeho metakognitivním schopnostem. Jednou z metod, jak tyto schopnosti měřit, je nechat každého odhadnout, kolik lidí bude s určitým tvrzením souhlasit a porovnat výsledek se skutečností.
George Musser - Metaknowledge

Autor: Jan MaršákVloženo: 24. 07. 2016 15:13

Termín "skupinová inteligence" (či "kolektivní inteligence") je podle mne stejně nesmyslný jako např. "kolektivní vědomí" či "kolektivní vnímání" apod. A to proto, že neexistují žádné "skupinové mozky", ale jen mozky jednotlivých lidí. A jen díky mozku jedince může existovat jeho inteligence, vědomí, vnímání apod. Na druhé straně ovšem přirozeně dává smysl mluvit o sdílených přesvědčeních, hodnotách, postojích apod.

Nejasný v příspěvku pana doktora Brdičky je termín "pravděpodobnost správného rozhodnutí skupiny". Pravděpodobnost v jejím vlastním objektivním matematickém smyslu je definována pro náhodná fakta, což "správné rozhodnutí skupiny" asi není, neboť jistě není přijímáno náhodně (pokud vůbec můžeme říci,  co toto "správné rozhodnutí skupiny" je a jak mu připisovat pravděpodobnost).

Autor: Bořivoj BrdičkaVloženo: 24. 07. 2016 19:29

Nechci se hádat. Měl jsem ale na mysli případ, kdy skupina o něčem rozhoduje (např. aktuálně Brexit), a v tom okamžiku není známo, zda to bylo rozhodnutí správné. Nesmyslnost pojmu lze vyřešit prostě vhodnou definicí. Jistě nikdo nechce tvrdit, že inteligence kolektivní má stejné vlastnosti jako individuální. Rozdíl je samozřejmě značný.

Autor: Bořivoj BrdičkaVloženo: 25. 07. 2016 08:55

K dalčímu studiu: Sám autor pojmu "kolektivní inteligence" Pierre Lévy mezitím dospívá k vyšším formám vlivu umělé inteligence na společnost. Nazývá ji "algoritmická inteligence". Je to stav, v němž je umělá inteligence integrována do běžných transakcí uskutečňovaných mezi lidmi prostřednictvím internetu.
Pierre Lévy - The Philosophical Concept of Algorithmic Intelligence.

Autor: E KocourekVloženo: 26. 07. 2016 07:15

Ad Bořivoj Brdička 24. 07. 2016 19:29 -- Brexit není dobrý příklad situace, kdy není známo správné rozhodnutí. Referendum o brexitu odpovídá modelu "císařovy nové šaty" - všichni vědí, že císař je nahý (a všichni vědí, jaké je správné rozhodnutí ohledně útěku ze žaláře národů), ale z nejrůznějších politicky korektních důvodů to odmítají veřejně přiznat.

Ostatně, rozhodování v referendu není ukázkou fungování "kolektivní inteligence", neboť každý se rozhoduje sám za sebe a výstupem je jeho individuální rozhodnutí. Nasčítání odevzdaných hlasů není myšlenkovou operací "kolektivní inteligence". Z podobných činností se fungování "kolektivní inteligence" více blíží dvoukolové volby, neboť tam již každý jednotlivý volič bere do úvahy chování ostatních voličů.

Ad Bořivoj Brdička 04. 03. 2015 07:54 -- Že "naše schopnosti myslet jako jednotlivců se od doby kamenné významně nezměnily" ?   Možná by s vámi nesouhlasil sir Isaac Newton a ostatní, kteří soudí, že vidí dále, protože stojí na ramenou obrů.

Autor: Jan MaršákVloženo: 27. 07. 2016 15:51

1. Teze "globálního mozku", již zde razí profesor Malone, rozšiřuje (nejasně) pojem mozku, který normálně referuje k nervovému systému živočišného jedince, i na skupiny či soubory takových jedinců. Přičemž takové skupiny ( jako celky) ovšem žádné "skupinové mozky" nemají. Význam pojmu "globální mozek" je tak zcela nejasný a věci jsou jím spíše zatemňovány, než abychom tím získávali nějaké skutečně nové poznání.  Mimochodem, kdyby někdo např. začal zavádět pojem "globální srdce" či "globální ledviny", asi bychom si mysleli své. A myslet si své bychom si možná měli myslet i v případě, když někdo zavádí pojem globální mozek. 

2. Stejnou poznámku by jistě bylo možno uvést i k pojmu skupinová či kolektivní inteligence (viz nakonec už můj komentář k tomuto termínu výše). I když, kdyby se někomu přesto skutečně podařilo jasně definovat pojem skupinové inteligence a nalézt alespoň zčásti kvantifikovatelné indikátory takové "inteligence" (třeba alespoň na  úrovni kvantifikace individuální inteligence prostřednictvím IQ) bylo by to jistě zajímavé. Bylo by tak možno např. ohodnotit inteligenci školní třídy, kolektivu školy, obecního zastupitelstva, vlády, parlamentu, Evropské komise, internetu atd. atd. To by jistě bylo velmi přínosné.

3. Ad: E Kocourek: Podle mne, pane doktore, se ani dvoukolové volby neblíží "kolektivní inteligenci". Neboť i tam chování ostatních voličů vždy bere do úvahy každý jednotlivý (!) volič, užívaje k tomu svoji vlastní inteligenci. Žádná kolektivní inteligence se tam nikde nad všemi voliči "nevznáší". Jedině si snad jednotliví voliči sdělují mezi sebou své názory či si je vyhledávají v médiích apod., a tím může být jejich rozhodování ovlivněno.