Domů > Spomocník > Základní vzdělávání > Desatero SKAV a technologie
Odborný článek

Desatero SKAV a technologie

7. 3. 2016 Základní vzdělávání Spomocník
Autor
Bořivoj Brdička

Anotace

Článek se zabývá tím, jak lze z pohledu informatika vnímat stěžejní chartu Stálé konference asociací ve vzdělávání (SKAV) Desatero o vzdělávání, která je dokumentem popisujícím základní principy, které se všichni členové této organizace (včetně JŠI) zavazují dodržovat a prosazovat.

Pokud by snad někdo náhodou nevěděl, co je SKAV, vězte, že je to sdružení zastřešující zájmy dnes už 23 různých organizací působících v našem školství. Součástí je i Jednota školských informatiků. Přes odlišná zaměření si všichni členové uvědomují, že jedině spojením sil může být snaha o prosazení jakýchkoli pozitivních změn ve vzdělávání úspěšná. Ve skutečnosti se samozřejmě mohou některé dílčí názory a zájmy členů i dost lišit. Právě proto se všichni shodli na nutnosti vypracovat dokument, který jasně popisuje základní principy, které se všichni zavazují dodržovat a prosazovat. Jsou zároveň i vodítkem pro každého nového zájemce o členství. A lze v jejich světle posuzovat vlastně všechny záměry, s nimiž členské organizace přicházejí. Dá se tedy říci, že se jedná vlastně o něco na způsob charty hlavních zásad pro každého člena SKAV závazných. Průnik principů, na němž se shodnou všichni, nemůže být jiný než obecný.

Desatero o vzdělávání

Již přes rok se účastním pravidelných členských konferencí SKAV v roli vyslance JŠI, nyní již dokonce jako k tomu přímo zvolený člen výkonného výboru. Je to vynikající příležitost k přímé výměně názorů. Pochopil jsem díky nim, v čem hlavně tkví nedůvěra humanisticky orientovaných pedagogů k technologiím. Jsou přesvědčeni, že právě technologie mají velký podíl na nešťastné orientaci současného zrychlujícího se vývoje světa. Obávají se reálných možností převládajících negativních vlivů na rozvoj osobnosti žáků. A protože ve většině případů nedokážou působení technologií ovlivnit, dávají přednost z jejich perspektivy jedině správnému řešení – eliminaci jejich vlivu. Stále více se ale ukazuje, že toto je cesta, která nevede kupředu. Je nezbytné vývoj světa (školství v první řadě) pozitivně ovlivňovat všemi existujícími použitelnými nástroji.

Jsem pevně přesvědčen, že k nim nutně musí patřit i technologie. Považuji za svou povinnost se pokusit právě na základě tohoto stěžejního chartu připomínajícího dokumentu vysvětlit, jak by mělo být působení technologií na vzdělávání vnímáno.

  1. Usilujeme o společnost, která je sociálně soudržná, spravedlivá, ohleduplná ke všem živým bytostem a životnímu prostředí, založenou na svobodě a zodpovědnosti každého jedince.
    Pro moderní společnost se přístup k technologiím stává nutnou podmínkou existence svobody, spravedlnosti a sociální soudržnosti – to vše dnes přímo závisí na snadné a rychlé výměně informací mezi lidmi (meritokracie). Není náhodou, že právě autoritářské režimy omezují přístup k internetu, zaměstnávají armádu cenzorů a vychovávají si své vlastní „experty“ (i hackery) snažící se volnou výměnu názorů v demokratických částech světa narušovat. Stojíme-li pevně na straně svobody a zodpovědnosti za budoucnost, musíme být připraveni za tuto svobodu bojovat nejen fyzicky, ale i svou činností online. První nutnou podmínkou úspěchu je výchova k zodpovědnosti u každého člena naší společnosti.
  2. Smyslem vzdělávání je, aby každý mohl rozvíjet co nejlépe svůj potenciál, najít své místo ve společnosti a prožít spokojený život.
    Svůj potenciál může každý jedinec rozvíjet různými způsoby. Musí však disponovat určitými schopnostmi. Být gramotný však dnes již neznamená jen umět číst, psát a počítat. Řešení mnoha problémů všedního života včetně nástrah světa online vyžaduje existenci nových digitálně orientovaných kompetencí – informační gramotnosti a informatického myšlení. Právě tyto schopnosti jsou nutnou podmínkou seberealizace, která může u mnoha z nás jít ruku v ruce s nalezením vlastního místa ve společnosti.
  3. Chtít se učit je přirozené a kvalitní vzdělávání z toho vychází. Bez vnitřní motivace se nerozvíjí sebeúcta, odpovědnost a samostatnost.
    Vnitřní motivaci jedince k sebezdokonalování nejlépe podporuje vlastní samostatná nebo týmová badatelská či tvůrčí činnost. Tvořit se dá mnoho různých věcí (DIY). Většinou k tomu je třeba mít vhodné nástroje. Na cestě k odpovědnosti a samostatnosti musí každý v případě využití technologií překonat tři základní překážky – vybavení nástroji, dostatečnou digitální gramotnost (schopnost ovládat počítač a řešit situace s využitím technologií) a pochopení role technologií v procesu poznávání.
  4. Kvalitní učení a rozvoj osobnosti probíhá výhradně v prostředí vzájemnosti, bezpečí, důvěry a smysluplných podnětů.
    Zajistit prostředí vzájemnosti a bezpečí online je mimořádně důležité, a zároveň velmi nesnadné. V případě úspěchu je však možné i prostřednictvím technologií vyvolávat smysluplné podněty (hlavně díky návodnosti jiných online přítomných lidí pracujících nahlas) napomáhající budování explicitních i tichých složek vlastního poznání, které podmiňují rozvoj osobnosti.
  5. Učíme se od sebe navzájem. Interakce v kulturně, sociálně, věkově i jinak různorodé skupině tomu napomáhají.
    Jakkoli je přímá interakce s okolím pro vlastní poznávání nezbytná, nesmíme zapomínat na to, že mnoho různých interaktivit dnes vyvolávají technologie buď tak, že umožňují kontakt s živými lidmi online, nebo zprostředkovávají asynchronní spojení s autory různých dokumentů či programů (aplikace, hry apod.), kdykoli si některý na svém zařízení otevřeme či spustíme. Dochází k velkému nárůstu podílu poznávání v neformálním prostředí, kde se lze učit skutečně téměř od kohokoli včetně těch nejlepších učitelů na světě. Vliv sociálních médií na rozvoj osobnosti je neoddiskutovatelný. Každý jedinec tak musí zvýšenou pozornost věnovat kultivaci vlastního osobního vzdělávacího prostředí.
  6. Každý se učí jinak. Proto považujeme za nezbytné respektovat potřeby každého jedince a poskytovat mu podporu k nalezení jeho vlastní cesty.
    Individualizace výuky je velmi nesnadná v rámci převládajícího modelu 1 : 30, kde jeden učitel organizuje činnost třiceti žáků. Jediná v tomto případě snadno realizovatelná metoda je jednosměrná transmise informací od učitele k žákům s následným testováním výsledků. Snažíme se sice zavádět různé konstruktivistické prvky, ale jakmile necháme žáky pracovat samostatně, máme velmi ztíženou možnost (považujeme-li to za potřebné) se včas dozvědět, co dělají. Současné technologie přinášejí řešení přesouvající transmisi informací zcela na zařízení žáků (v případě vybavenosti 1 : 1), dovolují dokonce i to, aby učitel průběžně získával informace o tom, co žák na svém přístroji dělá. Učitel se pak nepotřebuje zdržovat výkladem ani testováním, může mnohem více času věnovat přímé pomoci žákům. To jsou podmínky, v nichž je zavedení individualizovaných studijních plánů pro všechny žáky mnohem snadněji představitelné. V souvislosti s nasazením technologií do výukového procesu dnes mluvíme o tzv. personalizaci, tj. o možnosti studovat nejen vlastním tempem, ale též se ubírat za poznáním po vlastní cestě respektující osobní priority  (Kdy dojde k technologické personalizaci výuky?). Funkční personalizace výuky je jednou z nutných podmínek společného vzdělávání žáků odlišných vlastností a potřeb (inkluze).
  7. Vzdělavatel je průvodcem na cestě vzdělávání. Je zodpovědný za vytváření podmínek, prostředí a podnětů.
    Pokud se vzdělavatel rozhodne plně využívat všech současných možností rozvoje pro poznávání vhodného prostředí, pak musí brát v úvahu i oblast dostupnou prostřednictvím technologií. V zásadě to znamená snažit se ovlivňovat kromě vzdělávání formálního i neformální a informální. Čím méně formální proces poznávání je, tím obtížněji ho lze ovlivňovat (Kombinované formy vzdělávání vítězí, Učitel jako online kurátor). Schopnost generovat vhodné podněty umocňující technologiemi podporované poznávání vyžaduje existenci dříve neexistujících učitelských kompetencí (model TPKC).
  8. Vzdělavatel poskytuje cílenou zpětnou vazbu, která napomáhá učení a rozvoji osobnosti.
    Technologie se stávají neocenitelným pomocníkem při poskytování zpětné vazby studujícím. Usnadněním kontaktu mezi lidmi dochází k okamžité reakci okolí na vše, co člověk publikuje (např. blog nebo digitální portfolio) či dělá přímo online. I cílenou zpětnou vazbu od učitele může žák dostat mnohem rychleji než tradiční cestou. V blízké budoucnosti budeme řešit problematiku analýzy výukových výsledků zavádějící automaticky generovanou průběžnou zpětnou vazbu (Nový pohled na schopnost technologií ověřovat výukové výsledky). Je mimořádně důležité, abychom byli po odborné stránce připraveni a uměli pozitiva i negativa zavádění těchto systémů správně vyhodnotit (Knewton jako předzvěst budoucnosti?).
  9. Jen společnou péčí všech vytvoříme prostředí, kde vzdělávání bude kvalitní a pro každého. Rolí státu je zajistit svobodu a spravedlnost ve vzdělávání.
    Kultivace vzdělávacího prostředí je skutečně věcí nás všech. Rozšířením výchovného prostředí o svět online (Škola v mracích) se na tom nic nemění. Pořád je základní povinností nás vzdělavatelů být vzorem ostatním. Vše nasvědčuje tomu, že zajistit kvalitní šanci vzdělávat se pro každého již nebude bez implementace technologií vůbec myslitelné. Online vzdělávání není ve většině případů příliš závislé na tom, jak kvalitní přístroj (je-li připojen do internetu) máme. Musí umět zprostředkovat přístup k potřebným výukovým materiálům či primárním zdrojům, a tyto musí být každému pro účely vzdělávání volně dostupné. Je zřejmé, že k tomu je třeba uplatňovat vhodně orientovanou politiku, která vyžaduje naši podporu (Strategie digitálního vzdělávání, Aliance pro otevřené vzdělávání). Pozor ale, nejnovější výzkumy ukazují, že samotné otevření možností vzdělávat se bohužel nevede ke snižování rostoucích rozdílů ve vzdělanosti příslušníků různých socioekonomických a kulturních skupin. Bude nutné zavádět ještě další opatření.
     
  10. V konečném důsledku každý člověk odpovídá za své vzdělávání sám.

___________________________________________________________________________________

Poznámka: Technologické desatero doplněné praktickými ukázkami vhodné implementace technologií ve školní praxi představíme s kolegy Lánou a Khasem na konferenci Počítač ve škole 22.3. v Novém Městě, naším hlavním cílem pak je s ním oslovit účastníky konference Úspěch pro každého žáka 26. 4. 2016 v DOX, Praha. 

Licence

Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.

Hodnocení od uživatelů

E Kocourek
7. 3. 2016, 20:35
Mám na pana autora dva dotazy:
1) Když v bodě 9. píše "společnou péčí všech", koho míní tím "všech"?  Třeba oněch 23 různých organizací působících v našem školství? Nebo všech učitelů? Nebo všech obyvatel Česka?
2) Jak odhaduje pravděpodobnost, že jeho předpoklad bude splněn (tedy že společnou péčí všech bude vytvořeno kýžené prostředí)? A v jakém časovém horizontu?
Bořivoj Brdička
7. 3. 2016, 21:24
Na obě otázky je odpověď nasnadě. Nejsem autorem bodu 9 Desatera, jsem ale schopen ho vyložit. Na tom, jak bude vypadat vzdělávací prostředí v této zemi (nebo i na světě) mají podíl zcela všichni. Členové SKAV zde předkládají svou obecnou vizi, kterou se zavazují naplňovat. Samozřejmě si všichni uvědomujeme, že jsou naše možnosti omezené a síly slabé. Já sám jsem pesimistou, takže neočekávám brzké dosažení kvalitního vzdělání pro každého. Tímto ale dávám na vědomí, jak se hodlám chovat a co asi budu dělat.Co vy, pane Kocourku?
E Kocourek
8. 3. 2016, 17:16
Co já, pane Brdička? Stručně: já vám to budu mařit.
Pokud vy a váš spolek nechápete nesmyslnost vašeho bodu 9., těžko pochopíte nebezpečnost a škodlivost ostatních vašich tezí.  Třeba že "interakce v kulturně, sociálně, věkově i jinak různorodé skupině (učení) napomáhají". Je tam jedna další podmínka, na kterou vy a vám podobní zapomínáte - že účastník učení v oné různorodé skupině s tím musí (alespoň rámcově) souhlasit. Pokud mu v různorodé skupině jde o zdraví, o majetek nebo rovnou o život, případné učení bude zaměřeno poněkud jednostranně. Péčí MŠMT si to žáci českých škol na vlastní kůži vyzkouší do roka a do dne, a péčí EU si to na vlastní kůži vyzkoušíme všichni, také hodně brzy.
 
Jelikož "otevření možností vzdělávat se bohužel nevede ke snižování rostoucích rozdílů ve vzdělanosti příslušníků různých socioekonomických a kulturních skupin", Desatero má svoje řešení: "Bude nutné zavádět ještě další opatření". Typické plány typických sociálních inženýrů. Sociální inženýři nepřipouští možnost, že příslušníci různých socioekonomických a kulturních skupin mohou mít ke vzdělání různý vztah, včetně lhostejného či rovnou odmítavého. Rozdíly je třeba snížit, a basta.
Podle svého Desatera SKAV "stojí pevně na straně svobody" a je "připravena za tuto svobodu bojovat". Odhaduji, že jde o svobodu *z pohledu řízení resortu*.
Jan Maršák
8. 3. 2016, 18:15
Ad E Kocourek: A jak to budete mařit, pane doktore? Budete to mařit vlastními silami nebo snad vytvoříte nějaký AntiSKAV či AntiEU nebo AntiMŠMT? Či nějaké (tajné?) SMSI (Společenství pro maření sociálního inženýrství)? A jaké budou vlastně metody tohoto Vašeho maření ?
Bořivoj Brdička
8. 3. 2016, 19:31
Svobodný přístup ke vzdělání je věc nadresortní. Chceme-li ji zajistit, musíme ji umět i hájit. To znamená nedovolit, aby v různorodé skupině někdo jinému v učení bránil. Spolu s panem Maršákem se ptám: Co vlastně přesně tím mařením myslíte, pane Kocourku?
E Kocourek
8. 3. 2016, 21:24
Poukazování na mezery v argumentaci sociálních inženýrů, a poukazování na nežádoucí vedlejší účinky jejich záměrů. 
"Bránění v učení" bude to nejmenší, co žáky v "různorodých" skupinách čeká. A dohlížet na ty různorodé skupiny budete vy sám, pane Brdička, nebo ještě někdo jiný?
Jan Maršák
8. 3. 2016, 21:43
Ad E Kocourek: Jestliže tedy ono maření bude spočívat v poukazování "na mezery v argumentaci sociálních inženýrů, a poukazování na nežádoucí vedlejší účinky jejich záměrů", tak v tom Vám určitě nikdo bránit nebude.
Bořivoj Brdička
8. 3. 2016, 21:50
Zdá se, že jsme na tom vlastně docela stejně. Budeme sedět pěkně v teple a "poukazovat"! Nebo se snad, pane Kocourku, chystáte jít natahovat ostnaté dráty osobně? Není i to sociální inženýrství?

Váš komentář

Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.

Článek není zařazen do žádného seriálu.