Úvodní stránka
Přehled článků
Odkazník
Metodická pomoc
O Spomocníkovi
RSS RSS
Titulka RVP > Úvodní stránka Spomocníka > Třetí propast podle OECD

Ikona informativni

Třetí propast podle OECD

Autor: Bořivoj Brdička
Článek je součástí Učitelského spomocníka na adrese http://spomocnik.rvp.cz.
Anotace: Článek informuje o nové zprávě OECD PISA Infocus zabývající se rozdíly ve využívání internetu 15letými žáky v závislosti na jejich socio-ekonomickém statusu.
Klíčová slova: PISA, OECD, Infocus, digitální propast, 3. propast, socio-ekonomické rozdíly, znevýhodnění, digivzdelavani

Text článku:

Nám důvěrně známý výzkumný program OECD PISA, který provádí opakované mezinárodní srovnávání schopností žáků na konci ZŠ, pracuje se získanými daty průběžně a provádí na nich různé analýzy. Každý měsíc pak vydává specializovanou zprávu (PISA Infocus). Ta červencová se věnovala zjištěným rozdílům v tom, jak využívají internet žáci s různým socio-ekonomickým pozadím – Are there differences in how advantaged and disadvantaged students use the Internet? Pracuje zatím stále ještě s daty z roku 2012, ta poslední (2015) budou uvolněna letos na podzim.

Výsledek není překvapivý. O tom, že nestačí žáky připojit do internetu, samozřejmě víme dávno. Existuje hned několik úrovní digitální propasti. Po překonání prvních dvou (vybavení, ovládání) dospíváme ke třetí, tj. ke schopnosti technologie používat ke svému zdokonalování. Je hodně důležité problémy a rizika nejen znát, ale umět též argumentovat ověřenými a podloženými fakty. Zde je role OECD nezastupitelná. Podívejme se na základní sdělení citované zprávy.

  • V pěti severských zemích stejně jako v Hong Kongu, Holandsku a Švýcarsku má 98 % žáků přístup do internetu i z domova. Naproti tomu v některých málo či středně vyvinutých zemích má většina znevýhodněných žáků, pokud vůbec, přístup pouze ve škole.
  • V roce 2012 strávili znevýhodnění žáci minimálně stejně času online jako zvýhodnění, bere-li se v úvahu průměr zemí OECD. V 21 ze 42 zemí strávili znevýhodnění žáci na internetu dokonce více času než zvýhodnění.
  • Ve všech zemích je to, co žáci na počítačích dělají (od e-mailu až po sledování zpráv), závislé na jejich socio-ekonomickém statusu. Zvýhodnění žáci daleko více hledají informace a čtou zprávy, zatímco ti znevýhodnění se zabývají spíše chatováním a hraním her.

Souvislosti jsou zřetelně patrné z následujícího grafu.

Využití počítačů k hraní či k získávání praktických informací z internetu
Poměr žáků provádějících některou z obou aktivit alespoň jednou týdně v závislosti na socio-ekonomickém statusu

Není těžké z těchto dat udělat závěr, který by měl být pro naši školskou politiku směrodatný. Nepodaří-li se nám zvrátit stávající vývoj vedoucí k vybavenosti všech žáků technologiemi s přístupem do internetu s tím, že jen někteří jsou vedeni k tomu, aby tuto nově nabytou možnost využívali ke svému prospěchu, čeká nás další rozevírání nůžek socio-ekonomických rozdílů mezi lidmi. Právě znevýhodnění žáci musí dostat příležitost pochopit, že technologie jsou prostředkem umožňujícím jim získat znalosti a dovednosti potřebné k plnému uplatnění v životě.

V našich podmínkách se o poměrně velmi obtížnou realizaci potřebných opatření snaží Strategie digitálního vzdělávání – viz Digivzdělávání.cz.

Anotované odkazy:
Příspěvek nemá přiřazeny žádné anotované odkazy.
Přiřazené DUM:
Příspěvek nemá přiřazeny žádné DUM.
 
INFO
Publikován: 08. 09. 2016
Zobrazeno: 3290krát
Hodnocení příspěvku
Hodnocení týmu RVP:
Hodnocení článku : 0

Hodnocení uživatelů:
Hodnocení článku : 5
Hodnotit články mohou pouze registrovaní uživatelé.

2 uživatelé Hodnocení článku : 5
zatím nikdo Hodnocení článku : 4
zatím nikdo Hodnocení článku : 3
zatím nikdo Hodnocení článku : 2
zatím nikdo Hodnocení článku : 1
Jak citovat tento materiál
BRDIČKA, Bořivoj. Třetí propast podle OECD. Metodický portál: Články [online]. 08. 09. 2016, [cit. 2017-08-21]. Dostupný z WWW: <http://spomocnik.rvp.cz/clanek/21081/TRETI-PROPAST-PODLE-OECD.html>. ISSN 1802-4785.
Doporučte materiál
Licence Licence Creative Commons

Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons.


Komentáře RSS komentářů článku
Autor: E KocourekVloženo: 08. 09. 2016 16:34

Klobouk dolů před pány vědátory z OECD!  "Sociální znevýhodnění" je v Česku vymezeno ve třech směrech, z nichž dva - nařízená ústavní výchova a postavení azylanta - lze rozpoznat triviálně, zatímco ten třetí směr - jakési rodinné prostředí - se bude posuzovat zapeklitě. V Česku se tomuto posuzování mají věnovat školská poradenská zařízení, a ledacos naznačuje, že to nebude snadný úkol.
A hleďme, badatelé z OECD to pro každého jednotlivého studenta dokázali rozhodnout od zeleného stolu.

Kdybych to měl posuzovat selským rozumem, dovedu si představit znevýhodněné žáky kdesi v Africe. Jeden bydlí 100 m od studny, druhý to má k nejbližší studni 10 km. Jasné znevýhodnění. Ale co v Česku? Jeden student dvakrát přejde ulici a je ve škole, druhý musí ráno vstát brzo a mazat na autobus. Je tím dost znevýhodněný? Asi ne, neboť Ministerstvo se přece snaží počty dojíždějících žáků ještě zvyšovat.

Co tedy říká specializovaná zpráva OECD PISA? Inu, že různí lidé používají výpočetní techniku k různým účelům. A to je to neštěstí? To je to nebezpečí, proti kterému naši digitální stratégové vyráží do boje? A co by asi chtěli docílit? Aby každý používal výpočetní techniku ke stejným účelům?

"Nepodaří-li se nám (to či ono - podrobnosti vynechal E.K.), čeká nás další rozevírání nůžek socio-ekonomických rozdílů mezi lidmi", píše pan Brdička. Mám tu pro pana Brdičku zprávu jobovici: ono jím obávané rozevírání nůžek socio-ekonomických rozdílů mezi lidmi nás čeká tak či tak, ať už se panu Brdičkovi, MŠMT a všem sociálním inženýrům na celém světě jejich záměry zdaří či nezdaří.

A ještě jednou pan Brdička: "Právě znevýhodnění žáci musí dostat příležitost pochopit, že technologie jsou prostředkem umožňujícím jim získat znalosti a dovednosti potřebné k plnému uplatnění v životě." -- Nu, "dostat příležitost pochopit" se dá zařídit levně, možná dokonce zadarmo. Bude zajímavé sledovat, kolik miliónů (nebo miliard?) v tom MŠMT dokáže utopit.

Autor: Bořivoj BrdičkaVloženo: 08. 09. 2016 19:09

Pan Kocourek tedy tvrdí, že v OECD jsou samí pitomci a naše snaha pomoci znevýhodněným (kritérium může být snadno nastaveno podle příjmů rodiny) je od počátku odsouzena k nezdaru. Proto je zbytečné se o podobné aktivity pokoušet a investovat do nich. Tak to abyste si, pane Kocourku, rychle hledal nějaké vhodné od zbytku světa oddělené místo s ozbrojenou ochranou.
Konstatuji, že zařídit, aby někdo něco opravdu pochopil, je zcela zjevně ve skutečnosti velmi nesnadné. Nutně to ovšem nemusí být drahé.

Autor: E KocourekVloženo: 08. 09. 2016 21:47

Kriterium "znevýhodněnosti" může být snadno nastaveno podle příjmů rodiny nebo podle délky vlasů nebo podle barvy očí, ale vždy to bude jiné kriterium, nežli se používá v současných českých školských zákonech. Tím pádem jsou o "znevýhodněných" dětech pojednávající výzkumy OECD ve vztahu k Česku (!!) nesmyslným blábolem.

"Zařídit, aby někdo něco opravdu pochopil" je možná velmi nesnadné, to panu Brdičkovi neberu, ale každopádně je to cosi jiného, nežli "dostat příležitost pochopit". Zdá se, že pan Brdička ten rozdíl nechápe. Pokusím se to ozřejmit na filmovém příkladu - "Shogun" z roku 1980, podle románu Jamese Clavella. Hlavní postava filmu (Anjin) zroskotá u japonských břehů a je zajat. Ale časem se osvědčí a jeho nový feudální pán Toranaga rozhodne, že Anjin se má naučit japonsky. Anjin je umístěn do zastrčené vesničky, aby se učil jazyk. Ale lokální papaláš Yabu mu k tomu dodá motivaci - nenaučí-li se Anjin do termínu japonsky, vesnice bude vyvražděna. Mně ten rozdíl připadá nepřehlédnutelný. Od Toranagy "dostal příležitost", zatímco Yabu chtěl "zařídit, aby někdo něco opravdu".

BTW, tyhlety výzkumy OECD jsou čím dál zajímavější! Oni tam od testovaných žáků zjišťují příjmy rodiny? Oni ti testovaní žáci znají příjmy své rodiny? Oni ti testovaní žáci jsou ochotni sdělit badatelům příjmy své rodiny?

Autor: Bořivoj BrdičkaVloženo: 09. 09. 2016 00:21

Mohu posloužit systémem USA. Zde se sleduje, zda má dítě nárok na bezplatný oběd ve škole. A ten indikátor určuje sociálka ve spojení s berňákem. Statistiky pak uvádějí, kolik dětí v té které škole do této kategorie spadá.

Z pohledu systému nelze dělat nic jiného, než vytvářet podmínky, na vás, pane Kocoukru, pak je, aby došlo až na skutečné poznání!

Autor: Bořivoj BrdičkaVloženo: 15. 09. 2016 08:38

Velmi často u nás "objevujeme Ameriku" s mnohaletým zpožděním. Přitom by někdy mohlo stačit se prostě jen včas poučit, jak problémy, které máme i my, řeší tam. Jedním z takových zdrojů by mohl být program CoSNDigital Equity Action Agenda.

Autor: E KocourekVloženo: 16. 09. 2016 15:30

Užitečnou schopností je rozeznat, které "problémy" my v Česku zaručeně nemáme, a tudíž nemusíme od žádných obchodníků s teplou vodou kopírovat jejich údajná "řešení".

Autor: Bořivoj BrdičkaVloženo: 16. 09. 2016 16:33

CoSN (Consortium for School Networking) je profesní sdružení pomáhající školám zavádět technologie (trochu připomínající JŠI). Zabývá se primárně odbornou technickou stránkou věci, takže pracuje hlavně se správci školních sítí. Každý americký školský obvod má na tuto problematiku specializované oddělení. Přesah do kompetencí školních koordinátorů, kteří se zabývají též výukovým využitím technologií je zřejmý. Nazývat CoSN "obchodníky s teplou vodou" je hloupé. Totéž platí o tvrzení, že problémy spojené s nevhodným využíváním technologií socio-ekonomicky znevýhodněnými dětmi u nás nemáme!

Autor: Jan MaršákVloženo: 19. 09. 2016 12:58

Ad E Kocourek 08. 09.2016 16:34:

Všiml jsem si určité změny v tomto Vašem komentáři oproti některým komentářům minulým: zde používáte v argumentaci termín "selský rozum", zatímco jinde to byl "zdravý rozum". Je za tím nějaká hlubší příčina nebo se jedná jen o terminologickou nuanci bez významových rozdílů?