Domů > Spomocník > Základní vzdělávání > Obnova veřejného školství aneb personalizované vzdělávání do škol
Odborný článek

Obnova veřejného školství aneb personalizované vzdělávání do škol

21. 11. 2016 Základní vzdělávání Spomocník
Autor
Bořivoj Brdička

Anotace

Článek se věnuje výzkumu zavádění personalizovaných vzdělávacích metod s využitím technologií do amerických škol na základě specializovaného výzkumu washingtonského ústavu CRPE.

Ne, nelekejte se, nejedná se o naši domácí záležitost, mluvit budeme o americkém Centru pro obnovu veřejného školství CRPE (Center on Reinventing Public Education), které funguje v rámci University of Washington Bothell a snaží se s pomocí sponzorů (podporujících reformu školství) i ED.gov (federálního ministerstva školství) prostřednictvím analytické práce a výzkumů zlepšovat činnost veřejných (státem placených i řízených) amerických škol. Někdo by si možná mohl říci, že nás to nemusí zajímat, ale to by byl omyl. Kvůli zavádění technologií řešíme nebo brzy budeme řešit totožné problémy.

CRPE realizuje hned několik zajímavých výzkumů. V pozadí je snaha o zajištění co nejlepších podmínek studia pro všechny děti. Proto se orientuje hlavně na inovaci řídících procesů na úrovni školských obvodů a celých městských celků (Portfolio Strategy) tak, aby všichni měli o dostupných školách co nejvíce relevantních informací a mohli si pro sebe vybrat tu nejvhodnější. Důležitou součástí této snahy je hledat cesty pro spolupráci státních (obvodem řízených) a soukromých (nezávislých charterových) škol (District-Charter Collaboration).

Nás nejvíce zajímá vloni zahájený výzkum Innovation and Technology zabývající se zaváděním personalizovaných výukových metod (Personalized Learning – PL). V jeho rámci jsou nasazeny různé výzkumné nástroje, základem je šetření přímo ve vybraných školách a analýza existujících i nově získaných dat. Přeložím úvodní věty dokumentující záměr tohoto výzkumu (který předpokládá snahu měnit zaběhané pořádky):

Musíme si uvědomit, že veřejné školství nikdy nemůže opakováním stále stejných postupů dospět k odlišným výsledkům. Musíme přehodnotit tradiční model vzdělávání a učení. Využití inovativních technologií 21. století vede ke zlepšení veřejného školství cestou maximalizace schopností učitelů a nalezením nových způsobů zapojení rodičů. Vhodné technologie dokáží vytvářet flexibilní výukové prostředí schopné naplňovat specifické výukové potřeby jednotlivých žáků. Dokáží významně zvýšit efektivitu výuky i školní administrativy.

Začněme definováním obsahu PL, které washingtonští vědci převzali od coloradského National Education Policy Center, jež ve své nedávné zprávě nejen definuje PL, ale též dokumentuje velice slibné výsledky zatím jen 3letého snažení 62 převážně charterových amerických škol zavádějících PL do praxe typicky s podporou investorů či grantů [1].

Personalizované vzdělávání obsahuje tyto prvky:

  1. Profil žáka zaznamenávající jeho schopnosti, oblasti růstu a cíle.
  2. Osobní poznávací cesty propojující výukový obsah, učení a hodnocení výsledků s individuálními potřebami, zájmy a schopnostmi žáka.
  3. Model kompetenčního pokroku, který hlídá, aby žák postupoval do vyšších úrovní poznávání až po zvládnutí předchozích.
  4. Flexibilní vzdělávací prostředí zajišťující, aby se struktura školy i celý školský systém dokázal co nejvíce přizpůsobit vzdělávacím potřebám žáka (inkluze).
  5. Důraz na kariérní rozvoj – přípravu na vyšší stupeň školy či povolání.

Výzkumný projekt CRPE je naplánován na 3 roky. To znamená, že finální závěry budou v roce 2017. Přesto již byla jedna výzkumná zpráva vydána. Týká se financování zavádění PL a její hlavní závěr říká, že není snadné s využitím časově omezených grantových financí dospět k udržitelnosti PL v podmínkách běžných státních normativů (bez dodatečných financí) [2].

Přesto se spousta amerických škol snaží již nyní PL zavádět. Proto se řešitelé rozhodli vydávat průběžné zprávy, které s implementací pomáhají. Najdete je na webu pod názvem Notes From the Field: Personalized Learning. Doposud byly publikovány 4 zprávy založené na zjištěních, která výzkumníci udělali během návštěv PL zavádějících škol. Podívejme se rámcově na to, co radí všem následovníkům.

  1. Pozor na past v podobě snahy o pouhé formální naplňování vnějších znaků PL.
    Nestačí jen změnit uspořádání třídy, zavést některou z forem blended learningu (Teoretické možnosti kombinovaných forem vzdělávání), začít dělat projekty a dát žákům možnost volby, co chtějí dělat. Je nutné vždy nejprve (na základě standardů) definovat výukové cíle odpovídající dosaženým schopnostem žáků, a teprve potom nastavovat formy výuky. Cílů nelze dosáhnout bez skutečné práce (Učit se znamená zamazat si ruce).
  2. Technologie samy o sobě nenaplňují očekávání spojená s PL.
    Člen výzkumného týmu Michael DeArmond vysvětluje svůj postoj založený na mnohaletých zkušenostech učitele dějepisu. Konstatuje, že technologie, přes všechny stále se zvyšující schopnosti, nejsou všelékem. Dosáhnout principů progresivního vzdělávání (Co má Sputnik společného se vzdělávacími technologiemi) nelze bez aktivní účasti učitele. Protože se ale PL zároveň bez technologií neobejde, je nezbytné učitele na využití této podpory připravovat (Integrace technologií podle modelu TPCK).
  3. Personalizované vzdělávání se nedá dělat bez vedení školy.
    Mluvíme-li o změně fungování celé školy, je jasné, že je to velký problém hlavně pro vedení. Není snadné vyvážit rizika spojená s opuštěním stávajícího zaběhaného vzdělávacího programu směrem k experimentování a inovacím. Spolu s PL je nutno změnit hodnocení učitelů včetně požadavků na jejich kvalifikaci. Změny se dotýkají též organizace výuky, je nutno nakoupit hardware i software, velmi důležitá je komunikace s rodiči. Je třeba, aby se vedení školy snažilo najít pro realizaci změn pomoc.
  4. Proč školy nemohou PL dělat samy?
    Výzkum CRPE od počátku ukazuje, že významnou součástí transformace je přechod na využití nových technologických nástrojů. Z dosavadních zkušeností vyplývá, že není vhodné podobné rozhodnutí dělat bez konzultace s experty. Pozor ale na rizika spojená s výběrem konzultanta, který může být v konfliktu zájmů. Užitečná pomoc zvenčí by měla mít minimálně 3 složky:
    1. výběr vhodné inovativní formy PL (projektové či badatelské vyučování, blended learning, kognitivní a nekognitivní složky, míra zapojení žáků, spojení s rodiči);
    2. tlak na opuštění komfortní zóny (může se stát, že je PL z pohledu vedení školy zavedeno, ale ve skutečnosti vlastní výuka probíhá v zásadě stejně jako dříve);
    3. vidět souvislosti (zavedení PL musí být sladěno s vizí školy a plánem rozvoje, na což někdy vedení během rychlé realizace zapomíná).

Po prostudování zde odkázaných materiálů jsem dospěl k závěru, že PL po americku zatím nemá jasně ohraničenou strukturu. Vejdou se do něj všechny existující moderní výukové postupy progresivními počínaje, konstruktivními a konektivistickými konče. Jediné, co celou oblast spojuje, je zapojení sofistikovaných systémů technologiemi podporované práce žáků. To je věc, která by nás jistě zajímala ze všeho nejvíce, ale právě zde je konkurence (kvůli předpokládaným ziskům) největší, a tak jsou zatím výzkumné zprávy na detaily velmi skoupé. Nezbývá nám než sbírat informace, kde se dá (Současný stav vývoje systémů adaptivního řízení výuky, Knewton jako předzvěst budoucnosti, Adaptivní student, ne adaptivní výuka).

Ukazuje se, že zatím není třeba nic měnit na konstatování, že vývoj v této oblasti je překotný. Výzkum zdaleka nestačí výsledky ověřovat a co nejvhodněji směrovat (Nepříjemná pravda o personalizovaném vzdělávání). Zdravý rozum velí na první místo vždy stavět pedagogiku s výukovými cíli, a teprve potom se starat, jaké nástroje si k jejich naplnění pořídit. Je zřejmé, že výzkum, jaký dělá CRPE, nakonec bude užitečný pro školy veřejné i soukromé (Americké hybridní školy pro síťovou generaci, Rocketship – model školy budoucnosti).

Literatura a použité zdroje

[1] – PADE, John F. et al. Continued Progress: Promising Evidence on Personalized Learning. 2016. [cit. 2016-10-11]. Dostupný z WWW: [http://www.rand.org/content/dam/rand/pubs/research_reports/RR1300/RR1365/RAND_RR1365.pdf].
[2] – MILLER, Lawrence. et al. Financing Personalized Learning: What Can We Learn From First-Generation Adopters?. 2016. [cit. 2016-10-11]. Dostupný z WWW: [http://www.crpe.org/publications/financing-personalized-learning-what-can-we-learn-first-generation-adopters].

Licence

Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.

Hodnocení od uživatelů

Bořivoj Brdička
23. 7. 2017, 07:56
Další příklad nasazení pesonalizace v Momentum Schools v Michiganu. I zde se moc o konkrétních metodách nedozvíme. Základem je práce s počítačem.Personalized Learning: Budget cuts spur new teaching model

Váš komentář

Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.

Článek není zařazen do žádného seriálu.