Domů > Spomocník > Základní vzdělávání > Co je zajímavého v žebříčku Top 200 Tools for Learning 2017?
Odborný článek

Co je zajímavého v žebříčku Top 200 Tools for Learning 2017?

9. 11. 2017 Základní vzdělávání Spomocník
Autor
RNDr. Michal Černý Ph.D.

Anotace

Jane Hartová už po jedenácté sestavila za pomoci 2174 hlasujících z 52 států žebříček nejpopulárnějších nástrojů pro učení. Co je na tomto žebříčku zajímavého? Proč mu věnovat pozornost a proč ho naopak nepřeceňovat? Jaké ukazuje trendy v oblasti využívání technologií pro učení a studium?

Žebříček Jane Hartové patří mezi každoroční velice očekávané edTechové výstupy a dovolím si tvrdit, že Top 200 Tools for Learning (ještě do nedávná měl jen 100 položek) je svým rozsahem i významem velice vlivným indikátorem toho, kam se vzdělávání v kontextu technologií ubírá. Jde o žebříček, který se věnuje především nástrojům pro celoživotní vzdělávání, což je také ostatně pracovní téma jeho hlavní autorky, která o něm napsala několik zajímavých knih, jako třeba  Learning in the Modern Workplace 2017 nebo  Modern Workplace Learning: A Resource Book for L&D. Je zakladatelkou Centre for Learning & Performance Technologies (C4LPT).

Pokud se podíváme na demografii hlasujících, tak celkem pětina hlasujících (19 %) jsou vývojáři a autoři výukových a vzdělávacích nástrojů, následuje 16 % andragogů (tedy instruktoři, školitelé, facilitátoři), 18 % jsou učitelé a knihovníci, 13 % manažeři a administrátoři a plných 15 % konzultanti.

Tento demografický mix pěkně ukazuje také na to, jací lidé a v jakém složení se v této oblasti pohybují, respektive že učitelé tvoří v celém kontextu jen velice malou část. Dokonce při bližším zkoumání bychom se dostali na 4 % učitelů v tzv. regionálním školství. Důvodů, proč o hlasování nemají zájem, je asi více, ale každopádně jde o jeden z neblahých signálů o stavu učitelské komunity jako celku.

Každý mohl v období od dubna do září 2017 uvést deset nástrojů, které používá pro učení druhých nebo sebe sama, a autoři pak z uvedených dat sestavili žebříček. Pro možnost hlasování nejsou žádné speciální bariéry a účastnit se může skutečně každý, bez ohledu na své postavení či věk. Prostým odhadem je jasné, že celkem průzkum disponoval asi 20 tisící hlasy (2174 respondentů x max. deset hlasů), což pro výsledky v žebříčku znamená především dvě věci:

  • Na vrcholu jsou nástroje, které možná nejsou tím nejlepším, ale používají je skoro všichni.
  • Na nižších příčkách mají nástroje velice málo hlasů, to znamená, že pohyb nahoru a dolů mohou ovlivnit i jednotlivci.

Z výše uvedeného je jasné, že nejde o nějaký absolutní či ideální žebříček nebo o metriku, kterou by bylo nutné brát zcela vážně. Na druhou stranu ale ukazuje některé trendy, které jsou pro vzdělávání závažné a důležité. Osobně studentům doporučuji mít aktivní zkušenost alespoň s nástroji v TOP 20 a pasivní znalost TOP 50. Myslím, že je to důležité pro volbu případných vhodných nástrojů nebo právě sledování trendů.

Celý žebříček je rozdělený po do tří kategorií (Personal & Professional Learning, Workplace Learning, Education), případně je možné je filtrovat podle oblastí činností, jako jsou sociální sítě, vyhledávače, formuláře atp. U zmíněných kategorií je jasně viditelný velký překryv, což v kontextu současných kurikulárních dokumentů a všech zpráv o tom, jak má vypadat digitální vzdělávání, asi nepřekvapí, ale spíše potěší.

Zajímavosti

Rok 2017 je v prvé řadě asi rokem definitivního odklonu od klasických LMS prostředí. Nejvýše se umístil na 35. místě Moodle, ale i ten rok od roku padá. Představa, že se vzdělávání odehrává v uzavřeném, školou kontrolovaném prostředí, ve kterém jsou studenti, testy, úkol či učební materiály, je lichá. Tato „umělá“ prostředí postupně ztrácejí na zajímavosti a svým vzhledem i funkčností působí, jako by zůstaly někde na přelomu desetiletí (byť třeba NEO LMS je poměrně zajímavé a v žebříčku vůbec není).

To neznamená, že by klesal zájem o nástroje na tvorbu digitálních vzdělávacích objektů, ale přesouvá se k dílčím částem, aktivitám nebo obsahu, který působí více webově a méně skleníkově. V tomto kontextu bude zajímavé sledovat třeba českou (deset let starou) metriku Škola21, která má dosud právě e-learning v předpokládané podobě LMS jako nejvyšší cíl školy: „Škola blízké budoucnosti bude realizovat celou řadu aktivit on-line. Na počátku učitelé žákům předávají jednotlivé materiály aktuálně použité ve výuce prostřednictvím internetu, pak se využívá vhodný LMS (např. Moodle) a buduje se systémová on-line podpora prezenčně vyučovaných předmětů, v nejvyšší fázi následuje převedení části výuky do distanční formy. Vrcholem je všeintegrující systém řízení celé školy, který spojuje výukovou činnost školy s administrativou.“ V tomto kontextu bude jistě třeba provést revizi (a to i předchozího stupně), protože svět online vzdělávání a technologií se rychle mění. Jisté změny by mohl přinést projekt PPUČ v rámci NÚV, ale je otázkou, zda nepřevládne konzervativnější diskurs.

Podle konektivistů je využívání LMS zbytečné a škodlivé, nepodporuje tvorbu sítí, spolupráci a vytváří vlastně intranet v internetu, čímž zásadně omezuje jeho možnosti. Jak ukážeme, nejde o náhodnou fluktuaci nebo teoretický koncept bez vazby na reálný svět, ale spíš o fakt. Jakkoli LMS přinášejí mnoho výhod a benefitů, tak jde o technologii s podobným postupným propadem jako třeba RSS (které jde do jisté míry proti zájmům vydavatelů – či obecně korporací – tím, že agreguje obsah, ale i přesto má RSS kanál stále téměř každý web). To neznamená, že bychom měli něco technologicky o mnoho lepšího, ale změnili jsme své informační a studijní chování natolik, že LMS nedává smysl.

Prvním čistě vzdělávacím nástrojem v žebříčku je na 20. místě Kahoot!. Naopak první dvě místa v žebříčku se nezměnila a obsadil je Google Search (2.) a YouTube (1.). Třetí místo patří PowerPointu následovaném Google Drive, Twitter, Word, LinkedIn, Facebook, Wordpress a konečně desátou Wikipedií.

Jinými slovy, žebříčku dominují nástroje, které běžně používáme pro různé účely, a to jak pracovní, tak také studijní či zábavní. Ostrá hranice mezi tím, co je učení a co ne, se narýsovat nedá, což dobře koresponduje s tím, o čem zde na Spomocníkovi je často řeč. Lidé uvádí spíše nástroje a zdroje, které jsou součástí jejich PLE v nejširším slova smyslu. Pokud uvážíme skutečnost, že v popředí jsou také nástroje na tvorbu webu, sociální sítě a také komunikační nástroje, jako je Slack (12.) či WhatsApp (13.), zdá se, že přinejmenším některé konektivistické koncepty jsou stále více naplňovány.

Příklad Kahoot! ukazuje, že nástroje, které slouží čistě pro učení či zkoušení, jsou celkově na velkém ústupu. V první třicítce bychom našli ještě Articulate na 25. místě, ale to je vše. Učení se tedy nutně přesouvá mimo tyto nástroje. Skutečnost, že učení má mít neformální nebo informální charakter, podtrhuje také jeden ze skokanů žebříčku Grammarly (58. místo, ale pokročilo o 70 míst nahoru), které provádí kontrolu pravopisu a stylistiky v psaném anglickém textu kdekoli – od e-mailu po sociální síť. Jinými slovy, i u těchto činností se může člověk učit.

V žebříčku se na spodních místech objevují také nástroje na práci s rozšířenou realitou, je patrný nástup aplikací s pokročilou umělou inteligencí (tu ostatně využívá i zmíněné Grammmarly nebo YouTube či Google Search). 195. příčku zaujímá Ultra Hal Assistant, což je historicky první Chatbot v žebříčku. Také on svým způsobem začíná naznačovat možný posun v oblasti technologií ve vzdělávání. Běžné LMS budou nahrazovány dialogovými systémy.

Je zde ještě jedna důležitá zajímavost, na kterou není možné zapomenout, totiž ochota platit. Jak ve své stručné analýze ukazují tvůrci žebříčku, placené nástroje nabírají na oblibě. Jakkoli je vzdělávání většinou podfinancované, začíná být časté, že za kvalitu jsou zákazníci ochotni si připlatit. Ukázkou může být nejvýše postavená novinka Typeform (55.). Slouží k tvorbě dotazníků, které jsou opravdu pěkné, avšak jeho cena je pro českého učitele téměř astronomická (25 € měsíčně). A to za nástroj, který se ve většině ohledů liší od bezplatného Google Forms jen tím, že je opravdu uživatelsky přívětivý.

Závěrem

Žebříček Top 200 Tools for Learning 2017 je zajímavý také z toho důvodu, že na jednom místě koncentruje nejoblíbenější nástroje pro učení a vzdělávání, takže může sloužit jako jistý zdroj inspirace pro každého, kdo bude hledat obecně laděnou aplikaci. Na závěr snad ještě jednu drobnou poznámku – srovnání s předchozími ročníky je díky publikovaným datům možné, ale současně platí, že s tím, jak se mění počet navrhovaných nástrojů, počet a složení hlasujících anebo samotné zpracování žebříčku, je možnost srovnávání do velké míry omezena.

Licence

Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.

Autor
RNDr. Michal Černý Ph.D.

Hodnocení od uživatelů

E Kocourek
12. 11. 2017, 09:13
Protlačovatelé ECDL a příznivci jejich svérázného pojetí "gramotnosti" mohou bouchat šampáňo na oslavu svého skvělého úspěchu - umístění Powerpointu na třetím místě. Jenom mě zaráží, kdepak jsou zalezlí konektivisté a proč jsou tak potichoučku. Nebo nakonec objevili nějaké hodnoty powerpointových "prezentací" z pohledu konektivismu?
V jednom se s panem autorem shodnu - každopádně jde o jeden z neblahých signálů o stavu učitelské komunity. Ale asi se neshodneme v názoru na povahu onoho stavu.

Váš komentář

Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.

Článek není zařazen do žádného seriálu.