Metodický portál RVP 

Narazil jsem na zajímavý článek v The Chronicle of Higher Education s názvem Providers of Free MOOC's Now Charge Employers for Access to Student Data. Cituji: "Mr. Thrun, of Udacity, said those "softer skills" are often more useful to employers than raw academic performance."

Jinými slovy se v něm říká, že nejcennějšími vlastnostmi účastníků MOOC kurzů, jež jsou zajímaví pro potenciální zaměstnavatele je "schopnost a ochota pomáhat druhým". Jsou to většinou zároveň ti, kteří mají též značné znalosti, ale to není podmínkou. Z toho je vidět, že je-li záměrem účastníka takového kurzu zvyšovat svou hodnotu na globálním trhu práce, nemůže informace pouze přijímat. Rýsuje se zde hodně zajímavá cesta za uplatněním v životě, jež je dost odlišná od toho, na co jsme zvyklí.

Po konzultaci o odbornicí konstatuji, že překlad massive jako masivní je vhodnější než masové, což by bylo pouze mass. Takže se nic němění. To je docela úleva.

Velmi zajímavý článek s použitím odlišných zdrojů publikovala Anna Dohnálková v kanálu KISK na Mediu:
Spolupráce v online prostředí — kterou metodu a nástroje zvolit. Připojil jsem tam důležitý komentář. Je zřejmé, že tuto problematiku budeme muset hlouběji studovat.

Díky za tento článek. Určitě je pro nás pro všechny k zamyšlení. Věřím v nastartování činností, které podpoří rozvoj čtenářské gramotnosti. Jak čtu Vaše příspěvky i příspěvky kolegů, myslím, že máme všichni společný cíl.

Pro mě je důležité, že autor zdůrazňuje potřebu vytváření týmů učitelů prostředníctvím nástrojů, které jsou k dispozici (včetně tvorby on-line učebního prostředí). Kvůli absenci takového společného prostoru máme nyní my, učitelé českého jazyka, mezi sebou skoro nepřekročitelné bariéry - část totiž učíme tzv. "k maturitě" (a nyní budeme navíc "k testům"), část se snaží žáky připravit na svět, jejž budou obývat ještě 75 let poté, co opustí střední školu.

K efektivní profesionální korporaci bychom mohli dojít, kdybychom si byli schoppni vyjasnit své předpoklady, stanoviska, pokusili se navzájem se pochopit - a pak stanovit společné cíle a východiska a problém naší didaktiky pak řešili jako projekt. Nyní s e o té věci takto přímo nehovoří - a proto máme ony baríery, netematizované, podprahové, a bereme to jako přírodní zákon; a nebo jako spor "politický", což je tedy "vedle, jak ta jedle"... Přitom, jak píše Brdička, nástroj by byl! Zatím.

Za impulz dr. Brdičkovi díky!

Studium možno rozšířit o přehled Tonyho Batese: Learning theories and online learning

Děkuji za poznámku. Myslím, že k teorii mohočetné inteligence, vícenásobné gramotnosti či mnohonásobné osobnosti (Sherry Turkle) je třeba přistupovat se selským rozumem a prostě přijmout skutečnost, ža každý je jiný a v různých situacích se chová různě. Tedy, jde-li to, umožnit každému, aby k vytyčeným výukovým cílům šel svou vlastní cestou.

O pochybnostech kolem Gardnerovy teorie jsme již psali - Neurovědecké mýty ve vzdělávání.

Užitečná konverzační hra vědců z Cambridge učící rozumět dezinformačním postupům:
Bad News.