Metodický portál RVP 

Užitečná konverzační hra vědců z Cambridge učící rozumět dezinformačním postupům:
Bad News.

Děkuji za poznámku. Myslím, že k teorii mohočetné inteligence, vícenásobné gramotnosti či mnohonásobné osobnosti (Sherry Turkle) je třeba přistupovat se selským rozumem a prostě přijmout skutečnost, ža každý je jiný a v různých situacích se chová různě. Tedy, jde-li to, umožnit každému, aby k vytyčeným výukovým cílům šel svou vlastní cestou.

O pochybnostech kolem Gardnerovy teorie jsme již psali - Neurovědecké mýty ve vzdělávání.

Studium možno rozšířit o přehled Tonyho Batese: Learning theories and online learning

Pro mě je důležité, že autor zdůrazňuje potřebu vytváření týmů učitelů prostředníctvím nástrojů, které jsou k dispozici (včetně tvorby on-line učebního prostředí). Kvůli absenci takového společného prostoru máme nyní my, učitelé českého jazyka, mezi sebou skoro nepřekročitelné bariéry - část totiž učíme tzv. "k maturitě" (a nyní budeme navíc "k testům"), část se snaží žáky připravit na svět, jejž budou obývat ještě 75 let poté, co opustí střední školu.

K efektivní profesionální korporaci bychom mohli dojít, kdybychom si byli schoppni vyjasnit své předpoklady, stanoviska, pokusili se navzájem se pochopit - a pak stanovit společné cíle a východiska a problém naší didaktiky pak řešili jako projekt. Nyní s e o té věci takto přímo nehovoří - a proto máme ony baríery, netematizované, podprahové, a bereme to jako přírodní zákon; a nebo jako spor "politický", což je tedy "vedle, jak ta jedle"... Přitom, jak píše Brdička, nástroj by byl! Zatím.

Za impulz dr. Brdičkovi díky!

Díky za tento článek. Určitě je pro nás pro všechny k zamyšlení. Věřím v nastartování činností, které podpoří rozvoj čtenářské gramotnosti. Jak čtu Vaše příspěvky i příspěvky kolegů, myslím, že máme všichni společný cíl.

Velmi zajímavý článek s použitím odlišných zdrojů publikovala Anna Dohnálková v kanálu KISK na Mediu:
Spolupráce v online prostředí — kterou metodu a nástroje zvolit. Připojil jsem tam důležitý komentář. Je zřejmé, že tuto problematiku budeme muset hlouběji studovat.

Po konzultaci o odbornicí konstatuji, že překlad massive jako masivní je vhodnější než masové, což by bylo pouze mass. Takže se nic němění. To je docela úleva.

Narazil jsem na zajímavý článek v The Chronicle of Higher Education s názvem Providers of Free MOOC's Now Charge Employers for Access to Student Data. Cituji: "Mr. Thrun, of Udacity, said those "softer skills" are often more useful to employers than raw academic performance."

Jinými slovy se v něm říká, že nejcennějšími vlastnostmi účastníků MOOC kurzů, jež jsou zajímaví pro potenciální zaměstnavatele je "schopnost a ochota pomáhat druhým". Jsou to většinou zároveň ti, kteří mají též značné znalosti, ale to není podmínkou. Z toho je vidět, že je-li záměrem účastníka takového kurzu zvyšovat svou hodnotu na globálním trhu práce, nemůže informace pouze přijímat. Rýsuje se zde hodně zajímavá cesta za uplatněním v životě, jež je dost odlišná od toho, na co jsme zvyklí.

Computational Thinking Across the Curriculum
Hezký přehled toho, kam by měla výuka informatického myšlení směřovat.