Metodický portál RVP 

Děkuji. Zatím bereme blog jen jako příležitost pro psaní online, pro větší množství lidí, pro dovednost učit se komentovat. A řekla bych, že zatím je otázka stylu blogů, sociálních sítí apod. ze školního pohledu vlastně neprozkoumaná. Děkuji tedy za otázku. Vzhledem k tomu, že se i letos chystám na založení blogů, třeba za rok odpovím konkrétněji.

Skvělý článek! Neustále opakujeme, že si mají děti ověřovat zdroj. Ovšem na internetu je to někdy docela obtížné. Stejná informace na více místech na internetu ještě nemusí znamenat, že je pravdivá a že primární zdroj lze určit. Postupným přebírábním bez citování zdroje se šíří i polopravdy a lži.

Dobré jitro, paní Kovaříková. Předznamenávám, že posuzuji hyperlinkové psaní z hlediska vytváření osobní databáze, případně z hlediska vytváření studijních materiálů.  Za diskutabilní považuji:

* Odkazy by měly být součástí textu. * Zachovávat přirozený tok textu, nepřerušovat ho -- Odkazy naopak klidně mohou být kostrou textu. \"Příklady najdetezde a protipříkladyzde.\"

schopnost orientaci neztratit při čtení nelineárních textů je základní komponentou informační (mediální) gramotnosti -- Druhá možnost je, že aby se čtenář neztratil je starostí autora a závisí na přehlednosti a na vhodné struktuře materiálu s hyper-odkazy.

Ještě mě napadá další důvod, k těm několika vámi uváděným, proč používat hyper-odkazy. Považuji za žádoucí,

- aby webové stránky měly jistou optimální velikost (prostě, aby to opravdu byly stránky),

- aby každá stránka zpracovávala jediné téma,

- aby se každý text v materiálu vyskytoval jen jedinkrát.

A k dosažení výše uvedených požadavků slouží, když je studijní materiál poskládaný z dílčích stránek propojených pomocí hyper-odkazů.