Domů > Spomocník > Základní vzdělávání > Vzdělávání v Informační společnosti - Bangemannův projev na semináři Evropského parlamentu
Odborný článek

Vzdělávání v Informační společnosti - Bangemannův projev na semináři Evropského parlamentu

22. 4. 1997 Základní vzdělávání Spomocník
Autor
Ivo Zajíc

Anotace

Výtah z přednášky Dr. Martina Bangemanna, člena Evropské komise, přednesené 22. 4. 1997 v Evropském parlamentu v Bruselu na semináři ICL nazvaném: "Podpora evropských kulturních hodnot v informační společnosti."

Informační společnost: Příležitost pro vzdělávání a přípravu, a taktéž pro podporu evropské kultury

z přednášky Dr. Martina Bangemanna, člena Evropské komise, přednesené 22. 4. 1997 v Evropském parlamentu v Bruselu na semináři ICL nazvaném: "Podpora evropských kulturních hodnot v informační společnosti."

 


Vzdělávací model, jenž jsme zdědili po industriální společnosti.

Současný evropský vzdělávací systém, který bychom mohli též nazvat tzv. "modelem třídy", jsme zdědili z devatenáctého století a je tedy produktem doby industrializace. Jeho cílem je předávat všem dětem společný hodnotový systém a společný jazyk, tedy společnou kulturu.

Tento model byl úspěšný v minulosti, ale ve světě, kde získané znalosti velice rychle zastarávají, již vyčerpává své možnosti. Rovněž je neustále konfrontován s novými metodami učení, zejména s novými mediálními produkty a službami založenými na spojení textu, zvuku, obrazů, videa a medií virtuální reality (CD ROM, Internet, software, Video hry, atd.)

Zatímco studie indikují, že učení by měl být proces realizující se v komunikaci, skutečné komunikace v modelu třídy najdeme jen velmi málo. Jedná se o model, kde převládá jednosměrná komunikace, při níž hrají učitelé roli aktivní a žáci pouze reagují.

Tyto důvody zdůrazňují potřebu vytvořit nový model, odpovídající potřebám společnosti dvacátého prvního století - společnosti orientované na znalosti. Ústředním motivem v tomto modelu musí být fakt, že více než samotných znalostí je k životu ve společnosti třeba schopnosti celoživotního vzdělávání.


Nový vzdělávací model pro 21. století.

Nové informační a komunikační technologie (ICT) hrají klíčovou roli při vývoji nových učebních metod, a proto musí být plně integrovány do systému vzdělání.

Tzv. "on line" komunikační technologie nám na poli pedagogiky nabízejí možnost, aby se žáci místo pasivního poslechu skutečně učili, a sice zlepšením výměny informací mezi žáky navzájem, mezi žáky a učiteli a též mezi samotnými učiteli. Zatímco třídy dosud pracují "za zavřenými dveřmi", elektronické sítě mohou otevřít okna do okolního světa a rozšířit horizonty žáků. ICT mohou rovněž zaplňovat mezeru mezi domovem a školou, neboť umožňují, aby žáci prováděli své interakce přímo z domova.

Z hlediska pedagogických zdrojů ICT umožňují okamžitý a jednoduchý přístup k množství vzdělávacích materiálů - ať už z domova, nebo ze školy. Tento fakt je rovněž velmi důležitý z hlediska knihoven a knihovníků.

Nové učební metody musí samozřejmě zlepšovat výkony žáků a osobně je naplňovat. Avšak taktéž jsou nutně potřeba k přípravě nové generace na nový typ pracovních příležitostí. Základním předpokladem je, aby se žáci naučili pracovat s ICT a orientovat se v obrovském množství informací, nacházejících se na globálních sítích. Více propracované dovednosti, které žáci musí rozvíjet, zahrnují intelektuální a uměleckou kreativitu, mnohostrannost, schopnost komunikovat a spolupracovat stejně tak jako schopnost učit se po celý život ze svých zkušeností.

V cestě zavádění tohoto nového vzdělávacího modelu však stojí několik závažných překážek. První z těchto překážek je nedostatek uvědomění učitelů. Učitelé si nedostatečně uvědomují nutnost změny existujícího systému vzdělávání a možnosti, které jim ICT nabízí. Ani vlády si tuto nutnost neuvědomují, byť je pravdou, že podnítily několik "ON LINE" experimentů. Ale čas již dozrál k tomu, abychom přešli od experimentů k jejich širokému uplatňování. Dalším problémem je nedostatek finančních zdrojů, způsobený současnými restriktivními rozpočtovými opatřeními.

Abychom překonali tyto překážky, je nutné, aby již při vzdělávání učitelů bylo dbáno na uvědomění si možností, které nové technologie nabízí .Rovněž se učitelé musí naučit pracovat s novými službami jako je World Wide Web, elektronická pošta, video konference a virtuální fóra. Z finančního hlediska by bylo žádoucí větší zapojení soukromé podnikatelské sféry do rozvoje těchto aplikací v prostředí škol. Tyto společnosti by rovněž měly hrát klíčovou úlohu při rychlém vývoji multimediálních vzdělávacích a popularizačních aplikací, které se stanou nosníkem evropských kulturních hodnot.


Soutěž a technologický rozvoj jsou klíčovým faktorem v podpoře evropské kultury.

V této části přednášky autor hovořil o nutnosti podpory evropské audiovizuální kulturní produkce, neboť tato již byla v podstatě potlačena produkcí americkou. Podporu však autor nespatřuje v bezhlavém dotování evropské produkce ze státních pokladen, protože dotace nevystavují producenty žádoucímu tlaku ze strany trhu. Východisko vidí v podpoře nových globálních multimediálních služeb, jako je Internet, či tzv. "On Line" služby a ve vytváření evropských informačních dálnic, na kterých by se evropští producenti mohli uplatňovat.


Příspěvek Evropské unie na podporu evropské kultury a nových způsobů učení

Zde autor zdůrazňuje vytváření rámcových podmínek, za kterých by měla média v členských zemích operovat. Zdůrazňuje liberalizaci trhu, která vede k větší nabídce služeb, jednotné standardy a zvláštní pozornost věnuje ochraně autorských práv v rámci unie.

"Co se týče oblasti vzdělání, EU ji činí prioritou. Toto je možno demonstrovat zavedením akčního plánu "Vzdělávání v informační společnosti", který si klade za cíl přispět k propojení již existujících národních školních sítí a sítí jednotlivých škol na evropské úrovni, vyvíjet a rozšiřovat pedagogické multimediální programy, školit učitele a další pedagogický personál a zároveň rozšiřovat povědomí o tomto sektoru. Tzv. Educational Multimedia Task Force nedávno vydala společné provolání zahrnující spuštění relevantních programů na tomto poli v říjnu 1997. Tyto programy bude spolufinancovat částkou 30 000 000 Ecu. Rovněž je třeba zmínit soukromou iniciativu "Evropské vzdělávací partnerství" (European Education Partnership), která se zaměřuje na partnerství veřejného a soukromého sektoru při propojování škol. EU rovněž zajišťuje podporu skrze své výzkumné a vývojové programy a skrze aplikačně orientované programy, zejména aplikační program Telematics, INFO 2000, Multilinguálni jazyková společnost (MLIS) a MEDIA II.

V oblasti vzdělání a kultury, více než v kterékoliv jiné oblasti, může EU hrát pouze roli zprostředkovatelskou tím, že bude vytvářet patřičné podmínky a vydávat adekvátní podněty. Avšak klíč k pohybu vpřed mají v rukou členské země unie, které jsou, dle pravidel rozdělování dotací, odpovědní za vytváření vzdělávacích osnov a distribuci dotací. Je rovněž záležitostí průmyslu, aby učinil dynamické kroky k uchopení nových příležitostí na trhu. Konečně, naše cesta do budoucnosti záleží především na lidech, obyvatelích Evropy coby voličích, rodičích a konzumentech naších kulturních a vzdělávacích artiklů.

Zdroj: http://www.ispo.cec.be/infosoc/promo/speech/bangeduc.html

Licence

Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.

Autor
Ivo Zajíc

Hodnocení od uživatelů

Článek nebyl prozatím komentován.

Váš komentář

Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.

Článek není zařazen do žádného seriálu.