Vypadá to, že naše neúspěšná snaha vhodným způsobem inovovat školství může v blízké budoucnosti působit nemalé problémy na úrovni národní, ale dopad může mít i na celkovou konkurence schopnost Evropské unie (pokud jsme ochotni vnímat úlohu Evropy v globálním kontextu!). Podobné problémy pochopitelně neřešíme sami. Řeší ho celý svět. Jde o to, kdo bude úspěšnější. Možná proto se inovacemi ve školství zabývala i nedávná konference Apple Education Leadership Summit konaná v Hongkongu.
Hlavní referát přednesl profesor Stephen Heppell, jež je považován za jednoho z největších evropských guru na poli vzdělávacích technologií. 15 let vedl laboratoř Ultralab na Anglia Polytechnic University (nyní Anglia Ruskin University) v anglickém Chelmsfordu. V roce 2005 ji opustil, aby se mohl věnovat samostatně práci experta.
Heppell, i další zvaní řečníci, věnovali značnou pozornost souvislosti, jež má potřeba inovace vzdělávání s exponenciálním vývojem v oblasti informačních a komunikačních technologií. Již dávno se to netýká pouze kapacity a rychlosti integrovaných obvodů (viz Mooreův zákon). Urychluje se vývoj celé společnosti. Potíž je v tom, že si to nedostatečně uvědomujeme. Předchozí generace žily ještě v oblasti relativně pomalého stoupání exponenciální křivky a vyvinuly si tudíž víceméně lineární způsob vnímání změn. Teď se ale ocitáme v oblasti zlomu, za nímž má již vývoj k linearitě příliš daleko. Bod singularity (nespojitosti) se rychle přibližuje (viz Ray Kurzweil, The Law of Accelerating Returns). Závěr, který Heppell udělal je jednoznačný – musíme se zbavit tzv. „schodišťové mentality“. Není čas se snažit dělat jen postupné a předem ověřené kroky!
Další ze zvaných řečníků, kalifornský učitel roku, Marco Torres potřebu inovací poněkud konkretizoval. S odvoláním na výzkum Autora, Levyho a Murnama z roku 2003 (viz zdroje) popsal současné změny v požadavcích na schopnosti absolventů škol takto: „Moderní zaměstnanec již není dělníkem sestavujícím výrobek na montážní lince. Je tvůrcem pracujícím ve studiu, kde k bezmyšlenkovitému opakování operací vůbec nedochází. Nejdůležitější schopností je spolupráce a tvořivé myšlení.“
„To v našem kraji,“ řekla Alenka, dosud trochu udýchaná, „se obyčejně dostanete někam jinam, když běžíte tak rychle a dlouho jako my.“
„Nějaký pomalý kraj!“ řekla Královna. „Zde, jak vidíš, musíš běžet ze všech sil, abys zůstala na místě. Chceš-li se dostat někam jinam, musíš utíkat aspoň dvakrát tak rychle.“
Lewis Carrol, Za zrcadlem a co tam Alenka našla, 1871 (ilustrace John Tenniel)
|
Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.
Článek nebyl prozatím komentován.
Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.
Článek není zařazen do žádného seriálu.