Domů > Spomocník > Základní vzdělávání > Jak Watson zvítězil v Jeopardy
Odborný článek

Jak Watson zvítězil v Jeopardy

24. 3. 2011 Základní vzdělávání Spomocník
Autor
Bořivoj Brdička

Anotace

Zpráva o mimořádném úspěchu firmy IBM ve vývoji super-počítače disponujícího umělou inteligencí schopnou vítězit nad nejlepšími účastníky televizní soutěže Jeopardy (Riskuj).

Firma IBM je dlouhodobě na špičce ve vývoji umělé inteligence schopné soupeřit s lidskou. Je to již téměř 15 let, co její super-počítač Deep Blue zvítězil v souboji se světovým šachovým velmistrem Garry Kasparovem. Na tehdejší dobu to byl samozřejmě velký trhák. Naprogramovat nejlepšího světového hráče šachů je sice problém nemalý, ale je, vzhledem k čistě logické struktuře hry, ještě představitelný. Tedy alespoň pro ty z nás, kteří, podobně jako já, v 70. letech minulého století na katedře počítačů ČVUT programovali jako semestrální práci ve Fortranu na sálovém počítači Tesla 200 (což je mimochodem klon IBM 360) dílčí šachovou úlohu.

IBM ovšem ve vývoji velmi výkonných počítačů pokračuje a určitě stojí o další podobnou reklamu. Poslední 3 roky vyvíjí počítač disponující umělou inteligencí specializovanou na sémantickou analýzu textu a na schopnost hledat řešení problému na základě zkoumání obrovského množství uložených dat. Takový expertní systém je schopen na položené otázky odpovídat v reálném čase. Něco takového bylo dlouho nedostižným snem vývojářů v oboru umělé inteligence. Vše nasvědčuje tomu, že IBM to již dokázala. Vyvinula počítač, jenž je schopen odpovídat na faktické otázky lépe než nejschopnější lidé. Jmenuje se Watson.

Své jméno nedostal podle známého asistenta Sherlocka Holmese, ale po dlouholetém řediteli firmy IBM. Hlavním cílem jeho vývoje bylo uspět ve značně oblíbené americké televizní znalostní soutěži Jeopardy. U nás běžela pod názvem Riskuj v poněkud pozměněné podobě. Zásadní rozdíl proti původní verzi je v kladení otázek. U nás dostávali soutěžící běžné, na fakta orientované otázky, na něž podle svých znalostí přímo odpovídali. V originálu se místo otázek zadávají specifické slovní rébusy, na něž se odpovídá otázkou. Soutěžící mají za úkol formulovat otázku, jejíž znění je definováno předloženým textem. Schéma hry jinak odpovídá naší verzi soutěže.

V létě minulého roku se Watson zúčastnil přímého přenosu soutěže na stanici PBS poprvé. V newyorském studiu byl fyzicky přítomen jen terminál zobrazující výsledky Watsonovy analýzy daného problému (pravděpodobnost správnosti pro několik vybraných potencionálně možných řešení) a reproduktor přehrávající Watsonovu odpověď (tedy správnou otázku). Samotný počítač byl mimo studio. Je důležité připomenout, že během soutěže Watson nebyl připojen do internetu a nikdo mu nesměl dávat jakékoli příkazy. Podobně jako tomu bylo u Deep Blue, na počátku nebyly výsledky zcela přesvědčivé. Je celkem zřejmé, že Watson naprosto nemá potíže zvládnout jednoznačný problém – třeba „vymyslet“ otázku na „hlavní město státu XXX“. Takové triviality se ovšem v Jeopardy téměř nevyskytují.

Na nejjednodušší úrovni je typickým třeba takovýto hlavolam (viz první úroveň kategorie Historické oblečení v simulaci soutěže The Watson Trivia Challenge na webu New York Times). Zadání zní: „Jedná se o módní doplněk z 19.st., který je synonymem pro nadměrnou aktivitu; nedivte se, najdete-li ho ve svém živém plotu.“ Správná odpověď je: „Co je to bustle?“ – česky honzík. K tomu, abyste hlavolam vyřešili, musíte vědět, že ono anglické slovo zároveň znamená chvátat. Jakmile se však zaseknete u druhé části zadání, která je odkazem na celkem známý a na první pohled nesmyslný text písně Led Zeppelin (If there's a bustle in your hedgerow …), máte jen malou šanci na vítězství. Sám jsem tuto, pro soutěž triviální úlohu, řešil s internetem asi 10 min. Watson na to potřebuje nanejvýš několik desetin vteřiny.

Podívejme se na něco trochu složitějšího. Zadání zní: „Pokrývka hlavy toho, kdo oslovuje přítele slovem milý.“ Správná odpověď: „Co nosí na hlavě Sherlock Holmes?“. Na podobné úloze dosud všechny implementace umělé inteligence pohořely. Byly totiž konstruovány na základě databáze, kde byly jednotlivé prvky mezi sebou přímo vázány. Např. Holmes – kšiltovka, dýmka, opium, Baker street, Watson apod. Pochopit smysl otázky, jako je tato, však vyžaduje zcela jiný postup. Schopnost asociace, jakou má člověk, je počítačům zatím nedostupná. Watson to proto dělá jinak. Provádí statistickou analýzu nepředstavitelně velkého množství primárně textových dat a zjišťuje, které výrazy se často vyskytují v souvislosti s hledaným textem. Jistě najde i u jiných osob oblibu oslovovat někoho „milý“, ale je velmi nepravděpodobné, aby se ve zvýšené míře u téže osoby opakovaně řešilo, co nosí na hlavě.

Asi to vyprávění zkrátím a rovnou vám sdělím, že dne 14.2.2011 Watson porazil dva ve hře Jeopardy dosud nejúspěšnější soutěžící a vyhrál 1 mil.dolarů, které IBM obratem věnovala na charitu. Zde je ukázka.

 

IBM's Watson supercomputer destroys all humans in Jeopardy

Podobný postup při výpočtu, jaký používá Watson, byl vlastně možný už dávno. Jen nebylo k dispozici tolik dat, a počítače byly příliš pomalé na to, aby takové úlohy zvládaly. Je důležité též připomenout, že podobné metody používá např. mimořádně úspěšný překladač Google. Narazili jsme na ně též v článku Jaká je budoucnost pedagogického výzkumu?, který diskutuje možnost využít existující data popisující chování lidí k analýze jejich znalostí a schopností. Je zcela jisté, že se k této problematice budeme muset brzy vrátit, už proto, že její význam stále roste (viz Analýza výukových výsledků v Horizon Report 2011).

Na závěr si dovolím připomenout ještě Ray Kurzweila a jeho teorii zrychlujících se změn (viz Ray Kurzweil, umělá inteligence a výuka jazyků). Právě on nás připravuje na zlom v dějinách lidstva (viz Technologie jako příčina vývojové nespojitosti), po němž budou počítače celkově schopnější než lidé. IBM Watson dokazuje, že má bohužel pravdu.

Literatura a použité zdroje

[1] – THOMPSON, Clive. What Is I.B.M.’s Watson?. 2010. [cit. 2011-03-24]. Dostupný z WWW: [http://www.nytimes.com/2010/06/20/magazine/20Computer-t.html].
[2] – How IBM Build Watson to Beat Jeopardy. 2011. [cit. 2011-03-24]. Dostupný z WWW: [http://www.digitizd.com/2011/02/15/how-ibm-created-watson-to-beat-jeopardy/].
[3] – The Dark Side of Watson. 2011. [cit. 2011-03-24]. Dostupný z WWW: [http://www.npr.org/2011/02/20/133916058/the-dark-side-of-watson].
[4] – IBM supercomp takes on quiz champs. 2011. [cit. 2011-03-24]. Dostupný z WWW: [http://gadgets.ndtv.com/shownews.aspx?id=GADEN20110169399].

Licence

Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.

Hodnocení od uživatelů

Ondřej Neumajer
24. 3. 2011, 21:55
Napadá mne jediné: the future has already arrived.
ON

Váš komentář

Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.

Článek není zařazen do žádného seriálu.