Domů > Spomocník > Základní vzdělávání > Jak na krátkodobou paměť?
Odborný článek

Jak na krátkodobou paměť?

19. 10. 2009 Základní vzdělávání Spomocník
Autor
Bořivoj Brdička

Anotace

Zpráva o výzkumu paměti ředitelky Centra pro celoživotní studium a paměť na skotské University of Stirling dr. Tracey Packiam Alloway.
Dr Tracey Packiam Alloway je ředitelkou Centra pro celoživotní studium a paměť (Centre for Memory and Learning in the Lifespan) na skotské University of Stirling. Je autorkou celé řady vědeckých studií a odborných článků. Zabývá se především problematikou krátkodobé paměti, pro niž vyvinula první standardizovaný způsob testování zjišťující schopnost učit se. Přednáší na konferencích po celém světě, jako konzultantka pomáhá učitelům i rodičům, spolupracuje s komerčním sektorem a  získala mnoho významných ocenění. Naposled to byla britská cena Josepha Listera, kterou obdržela za šíření svých vědeckých zjištění široké veřejnosti. Její laureátská přednáška začátkem září na Britském vědeckém festivalu byla středem zájmu medií. Věnovala se v ní vlivu krátkodobé paměti na výukové výsledky a možnostem, jak ji u žáků zlepšit. Navržené postupy jsou většinou založeny na technologiích a online aplikacích.

Podle dr. Alloway je dobrá krátkodobá paměť pro náš úspěch ve studiu i v práci mnohem důležitější než vysoké IQ. Sama se svým týmem vyvinula specializovaný diagnostický a výcvikový počítačový program pro děti od 6 do 16 let, jež testovala na žácích ve školách v hrabství Durham. Po 8 týdnech, kdy děti pracovaly s programem vždy 20 min. 3x týdně, došlo v porovnání s kontrolní skupinou k průkaznému zlepšení výsledků v testech IQ, čtení i počítání. Některé děti se ve výsledcích přesunuly z dolních příček až téměř na vrchol mezi nejlepší. Použitá aplikace je v komerční podobě k dispozici též rodičům na webu Memory&Learning. Online se zde nabízí jednoduchý diagnostický test za $10, specializovaná cvičící aplikace JungleMemory, do níž je možno dítě na 8 týdnů přihlásit za $50, i osobní online konzultace s expertem za $200.

Trénovat krátkodobou paměť lze ovšem celkem snadno i jinak. Existuje značné množství volně šiřitelných jednoduchých her či výukových programů cvičících mozek. Třeba mexičtí vědci na základě průkazných výsledků doporučují hrát každý den 30 min. Tetris, a to alespoň po dobu 3 měsíců. Sama dr. Alloway připouští, že např. hraním strategických a plánovacích her (např. Total War) se krátkodobá paměť zlepšuje. Doslova řekla: „Netvrdím, že tyto hry pomáhají budovat sociální vazby, ale nutí používat krátkodobou paměť. Musíte si zapamatovat minulou činnost a na základě toho se rozhodnout, co dál.“ Nezapomněla k tomu ale dodat, že „tradiční deskové hry (jako např. šachy) mají na výcvik mozku podobný dopad jako jejich počítačové analogie“.

Dr Alloway též připomněla existenci důkazů o spojitosti nadměrného sledování televize dětmi s poruchami pozornosti (ADT) a přílišného holdování textovým zprávám s nízkým IQ. Zaměřila se na posouzení fenoménu současné doby – sociálních sítí – právě z hlediska vhodnosti pro trénink paměti. Za zcela nevhodný považuje díky krátkodobosti, zahuštěnosti a množství sdělení Twitter, jehož využití je často velmi podobné přehnanému SMSkování. Právě rychlé střídání různých krátkých sdělení má nedobrý vliv na schopnost využívat krátkodobou paměť. Jak známo, běžně je možné v této paměti udržet najednou nanejvýš 7–9 položek.

Do stejné, tj. nevhodné, kategorie řadí dr. Alloway YouTube. Možnost pasivně sledovat velké množství krátkých klipů je sice u dětí velmi oblíbenou činností, ale má hodně podobný efekt jako přepínání kanálů při sledování televize. Ve svém důsledku snižuje schopnost hlubšího pochopení libovolné problematiky (viz též Cukrátka mysli: náhrada pravdy placebem).

Naproti tomu další z plejády současných mimořádně oblíbených nástrojů internetu 2. generace – Facebook – považuje paní doktorka za užitečný. Dochází zde ke kontaktu se skutečnými lidmi a k výměně delších než pouze triviálních sdělení. „Čím delší a kreativnější věty člověk vytváří, tím méně příznaků ztráty paměti má.“ Skutečnost je nejspíše taková, že se nutnost cvičit mozek bude díky prostředí, v němž žijeme, asi brzy týkat každého z nás, nejen dětí. Není tedy vůbec divu, že dr. Alloway s podporou BBC a Alzheimerovy společnosti právě rozjíždí zcela nový výzkum, jež se bude zabývat paměťovými schopnostmi široké populace ve Velké Británii.

Dr Tracey Packiam Alloway není jen úspěšnou vědkyní. Může nám být též vzorem pro příkladné propojení výzkumu s praxí a byznysem. A to v oboru, kde to dosud nebylo zcela obvyklé. Je nejvyšší čas, abychom si na takové postupy zvykli a sami se pokoušeli je realizovat.
zdroje:
Social networking - bad for your memory?, Channel 4 News, 07 September 2009
Tristan Stewart-Robertson - Battle lines redrawn: war games 'boost intelligence', NEWS.scotsman.com, 07 September 2009
Lucy Cockcroft - Facebook 'enhances intelligence' but Twitter 'diminishes it', claims psychologist, Telegraph.co.uk, 07 September 2009
Fiona Macrae - How brain training games 'give children a grade boost', Mail Online, 08 September 2009

Licence

Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.

Hodnocení od uživatelů

Článek nebyl prozatím komentován.

Váš komentář

Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.

Článek není zařazen do žádného seriálu.