Článek popisuje možnosti výukového využití mapově orientovaných Google aplikací.
Mnohé z nástrojů vyvinutých Google byly již Spomocníkem zmíněny. Tentokrát se budeme věnovat využití programů, které umožňují „cestování“ takřka přímo ze školní lavice.
V článku Google Maps ve výuce jsme se již v roce 2006 seznámili se základní aplikací, kterou Google v oblasti virtuálního cestování nabízí. Od té doby se hodně změnilo. Před nedávnem proběhla médii zpráva o tom, že se v Praze uskutečnilo focení ulic pro následné umístění do interaktivních map. Co to běžnému uživateli přinese, si můžete sami snadno vyzkoušet.
Budete se, dejme tomu, chystat k nám na UK Pedagogickou fakultu, Praha 1, M. D. Rettigové 4 a v Praze se příliš nevyznáte. Zkuste v takovém případě namísto zaběhnutých online map pro změnu použít Google Maps, kam vložíte příslušnou adresu. Po chvíli zjistíte, že nejbližší stanice metra je Národní třída. A nebudete-li si jistí kudy kam, nastává situace, v níž nepochybně oceníte neuvěřitelné možnosti současných technologií. Uchopte žlutého panáčka umístěného nad jezdcem zoomu (změna měřítka) a přeneste ho na místo, jež si chcete prohlédnout – na výstup ze stanice metra ve Spálené ulici. Jak vidno z následujícího videa, nic vám nebrání projít si následně celou trasu až na místo určení.
Pohyb ulicemi je snadný. K orientaci slouží i jiné vjemy, než jsou pouhé názvy ulic a zapamatovaný směr. V mapě se přesvědčíte, že když za kostelem zahnete vlevo do Lazarské, budete mít za zády restauraci Kotva a M. D. Rettigové je hned další ulička vlevo všehovšudy o třech číslech. Cílem je ta omšelá budova záhadné barvy. Pomoc v podobných případech je to neocenitelná.
Jak mohou mapy od Google posloužit jako výukový prostředek, ukážu na dvou příkladech.
V hodině dějepisu například narazíte na Královskou cestu. Žáci si mohou během výkladu virtuálně projít popisovaná místa cesty, protože jsou pro většinu z nich, a to nejen pro mimopražské, abstraktními pojmy. Virtuální „procházkou“ pražskými uličkami tak nabude vyprávění na autenticitě.
Podobně může nástroj posloužit v hodinách cizích jazyků. Na rozdíl od běžné hodiny s tématem popisu cesty z jednoho místa na druhé, mohou žáci k typickým „zatoč do druhé ulice vpravo“ přidat popisy konkrétních objektů, což rozvíjí slovní zásobu zejména přídavných jmen a procvičí důležitou oblast komunikativních kompetencí. „Průchod“ městem podle popisu spolužáka hodinu jistě oživí.
Velmi podobně jako výše popisovaný průvodce městy funguje také veřejně známý Google Earth (upoutávka zde). Rozdíl je snad jen v tom, že se jedná o program poskytující ještě detailnější zobrazení a mnoho doprovodných funkcí. Zapotřebí je pouze nainstalovaný volně dostupný software a přístup k internetu.
Tento program však neslouží jen k amatérskému cestování, jak by se mohlo zdát. Například redaktor Petr Jemelka čtenáře Aktualne.cz nedávno informoval, že „Google Earth možná objevil bájné Eldorádo“. Vědci totiž díky satelitním snímkům pořízeným pro účely této aplikace našli zbytky civilizace, kterou považují za ztracené Eldorádo, alias město Z. Město, které hledali již španělští conquistadoři hnáni touhou po zlatě. Výsledky objevu ale ještě nejsou potvrzeny.
Zprávy o nálezu něčeho tak mýtického by mohly žáky zajímat. Mohly by se tak stát motivačním prvkem, na němž je možné postavit vyučovací jednotku, ve které přímo ukázkově dojde k uplatnění mezipředmětových vztahů. Technologie jsou zde pouhým prostředníkem.
Mnoho žáků Google Earth zná. Učitelům ICT tedy nebrání nic v tom, aby se domluvili s kolegy dějepisáři a zeměpisáři, a stali se průvodci žáků v hustém Amazonském pralese za časů chamtivých mořeplavců v dobách rozkvětu jihoamerických kultur. Žáci se mohou nejdříve seznámit s domorodými jihoamerickými kulturami (dějepis, multikulturní výchova, zeměpis), následně pak s využitím Google Earth zkusit na bolivijsko-brazilské hranici najít půdorysy tajemného města Z. Podobných aktivit je možné vymyslet více. Co takhle zkusit něco podobného a pokusit se najít třeba pozůstatky osídlení jižní Moravy římskými legiemi, původní půdorys hradu Trosky, bájný Děvín, ...?
Výuka v duchu RVP realizovaná prostřednictvím nástrojů jako je Google Maps či Google Earth přibližuje ICT reálným potřebám žáků. Výsledky výzkumů využití technologií v duchu zde zmiňovaných principů jsou popsány i v dalších článcích Učitelského spomocníka (např. Zapomeňte! vzkazuje Dede). Dokumentují snahu zapojit novou technologii do vyučování tak, aby se nestala pouhou plytkou zábavou nebo nudnou učební látkou, kterou z principu žáci v praxi nepoužijí. Do školního prostředí je vhodné technologie zařadit jen prostřednictvím takových aktivit, jež přispějí k umocnění výukových výsledků v duchu stanovených výukových cílů.
