Událostí, které by stály tento týden za zmínku, je tolik, že jsem se tentokrát rozhodl vám předložit jakýsi shrnující přehled. Můj výběr bude nutně subjektivní, ale snad někoho zaujme.
Nejvýznamnější událostí od počátku roku bylo publikování Horizon Reportu 2011. Shrnuje názory expertů na to, které technologie v budoucnosti nejvíce ovlivní školství. Informovali jsme o něm během několika málo dní po zveřejnění hned v únoru. Podívejme se dnes v rychlosti na jinou zprávu, která má též pravidelný roční cyklus. Jedná se o výsledky výzkumu Speak Up neziskové americké organizace Project Tommorow, který zkoumá přímo názory aktérů výukových činností technologie využívající – žáků, učitelů a administrátorů (řídících pracovníků školství). I o něm opakovaně informujeme (naposledy Výsledky výzkumu Speak Up 2009).
První část letošní zprávy týkající se žáků byla pod názvem The New 3 E’s of Education: Enabled, Engaged and Empowered zveřejněna na začátku dubna. Obsahuje spousty čísel, a tak uvedu jen ty nejdůležitější závěry. Výukové využití technologií se stává plně doménou mobilních zařízení. 67% současných amerických rodičů je ochotno vybavit své děti mobilním zařízením využitelným ve výuce, pokud to bude třeba. Aby nedošlo k mýlce, raději připomenu, že pod označením „výukové využitelné mobilní zařízení“ se zde míní takový přístroj, který je připojen do internetu, lze na něm spouštět různé interaktivní programy, je možné na něm číst el. učebnice a je schopen pracovat s multimédii (smart phone, iPad apod.). Již nyní se vybavenost žáků v amerických školách, pokud jde o chytré telefony s internetem, pohybuje kolem 30%, u tabletů, jako iPad, kolem 10% a plnohodnotný přenosný počítač má k dispozici více jak polovina z nich.
Referát o nejnovějších výsledcích výzkumu Speak Up jsem měl příležitost vyslechnout osobně v podání ředitelky Project Tommorow Julie Evans 24. dubna na virtuální konferenci FETC (Florida Educational Technology Conference), jíž se pohodlně z domova a zadarmo opakovaně účastním (viz Zapomeňte! vzkazuje Dede). Jeho základní myšlenkou rozvíjející 3 E v názvu bylo to, jaký vliv začínají mít mobilní technologie na výukový proces. Ona E jsou: 1. Enabling – dovolují prostřednictvím zdokonaleného přístupu k neomezeným výukovým zdrojům a k expertům maximálně využít potenciál každého žáka tak, že se proces učení rozšiřuje nad rámec školy. 2. Engaging – vyvolávají hodnotné a přesvědčivé výukové aktivity, jež vedou k hlubšímu pochopení látky a budování dovedností potřebných pro život v současném světě. 3. Empowering – posilují vlastní zodpovědnost žáků za splnění jejich životních cílů, což se neobejde bez celoživotního sebe-vzdělávání.
Zpráva Speak Up zavádí pro rostoucí počet žáků, kteří se s podporou technologií dostávají na cestu samostatného nikdy nekončícího poznávání, nové označení - „Free Agent Learners“ (pokud byste měli nápad, jak ho výstižně přeložit, dejte mi vědět). Na dokreslení představy, jak by škola fungující v podmínkách vybavenosti žáků mobilními technologiemi 1:1 mohla vypadat, připojím citát nejmenovaného ředitele školy z Michiganu, který jako ukázku používá Julie Evans ve svých prezentacích.
„Vize vzdělávání v roce 2019: Škola bude otevřená pro online přístup žáků z domova 24 hodin denně. Úkolem učitele bude hlavně vést žáky a pomáhat jim využívat technologie ke zpracování informací. Online výukové aktivity zaberou minimálně 80% času, který žáci věnují učení. Školní budova bude otevřená i o večerech a o sobotách za účelem realizace doplňkových a nápravných výukových programů, odpočinku a komunitních sociálních aktivit.“ Ta představa má poměrně dost blízko k již existujícím Americkým hybridním školám pro síťovou generaci.
Na Julii Evans v programu virtuální konference FETC navázal profesor Elliot Soloway z University of Michigan, který vystoupil společně s Cathleen Norris z University of North Texas. Jejich přednáška měla název „The Educational Reset of 2011: Mobile Learning“ (Reset vzdělávání 2011: Mobilní učení). Asi bude stačit uvést jen motto jejich vystoupení: „Během 5 let bude každý žák libovolného ročníku všech škol ve Spojených státech používat mobilní výukové zařízení 24 hodin denně / 7 dní v týdnu.“
Možná bych tady mohl skončit, ale mám v hlavě ještě jednu věc. Velice zajímavý příspěvek ze dne 25. dubna z blogu známého vizionáře Willa Richardsona, který to, co již bylo řečeno, vhodným způsobem dokresluje. Nazval ho The New Normal (Nová normalita). Reaguje v něm na značně rozšířené představy americké veřejnosti, že by se po skončení krize, jež byla v zámoří přece jen trochu citelnější, mělo vše vrátit k normálu – tj. do stavu před jejím zahájením. V oblasti školství pak představy „návratu k normálu“ vedou většinou ke snahám standardizovat obsah učiva a dosažené znalosti plošně ověřovat. Will Richardson však upozorňuje na to, že se svět rychle mění a že dnes není možné se vracet ani k industriálnímu modelu hospodářství minulého století, ani k tomu odpovídajícím modelům tradičního školství. Na pomoc si bere několik jiných známých odborníků.
Cituje z článku There’s No Normal to Return To (Není žádný normál, k němuž by se dalo vracet) Tima Stahmera - koordinátora technologií z jednoho velkého školního obvodu Washingtonu DC: „Naši vedoucí představitelé, politici i podnikatelé, se nás snaží přesvědčit, že kombinací většího úsilí a vyšší míry standardizace jsme schopni obnovit slávu starých dob, v nichž všechny naše děti byly nadprůměrné a v mezinárodních srovnáních jsme převyšovali ostatní. To první je statisticky nemožné a to druhé je jen nesplnitelný sen. Přesto utrácíme spousty peněz, školního času i pozornosti veřejnosti snahou o realizaci nemožného. Kdy konečně pochopíme, že je nutná podstatná změna celého našeho vzdělávacího systému?“
Možná ještě o něco dál jde vyjádření Gary Stagera z článku s poněkud ironickým názvem Things May Not Get Better! (Lepší to být nemusí!): „Bláhově jsem se domníval, že existuje určité dno, na které když naše školství klesne, začne se realizovat skutečná transformace. Ale vypadá to, že takové dno neexistuje. Způsob, jakým se někteří Američané snaží ovlivnit výchovu dětí jiných Američanů, povede k dalšímu propadu, možná už nevratnému.“
Svůj dnešní výběr zajímavostí ze světa vzdělávacích technologií zakončím spolu s Richardsonem citováním profesorky Duke University Cathy Davidson, jejíž myšlenka zveřejněná ve společné online publikaci účastníků festivalu Mozilla Drumbeat Learning, freedom and the web (něco na způsob Smysluplné neorganizované nekonference) dokonale koresponduje s představou mobilního vzdělávání v prostředí stálé dostupnosti libovolných výukových materiálů a osobní zodpovědnosti za vlastní život: „Sebezdokonalování je svobodný proces uskutečňující se výhradně open-source učením. Vzniká jako individuální kontakt se znalostmi a vyvíjí se ve spojení s vrstevníky a průvodci omezován různými faktory - časem, místem, financemi apod.“
Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.
Článek nebyl prozatím komentován.
Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.
Článek není zařazen do žádného seriálu.
