Metodický portál RVP.CZ prochází změnami. Více informací zde.
logo RVP.CZ
Přihlásit se
Úvodní stránka
Přehled článků
Metodická pomoc
Zpravodaj
O Spomocníkovi
Podcast
RSS RSS
Titulka RVP > Úvodní stránka Spomocníka > Disrupce vzdělávacího systému podle Siemense...

Disrupce vzdělávacího systému podle Siemense a Karnjanaprakorna

Informace o zajímavých názorech dvou amerických odborníků George Siemense a Michaela Karnjanaprakorna na změny, které může vyvolat v globalizovaném vzdělávacím systému světa tzv. „dekáda otevřenosti“.

Opakovaně mluvíme o tom, že se svět rychle vyvíjí a hrozí něco, co by mohlo při zachování exponenciálního průběhu připomínat ve světě počítačů singularitu (Jakou podstatu má inovace?) nebo kolaps ve smyslu společenském (Jak bude zítra?). Určitě nebude na závadu, když se seznámíme s myšlenkami několika odborníků, kteří jsou možná schopni si budoucí vývoj představit lépe než my.

Prvním bude nám známý duchovní otec konektivismu (Konektivismus - teorie vzdělávání v prostředí sociálních sítí) George Siemens, profesor kanadské Athabasca University. Jeho poslední přednáška 12.3. na konferenci EDGEx v Novém Dillí nesla název, jenž se stal základem našeho dnešního přemýšlení (existuje i video-záznam s poněkud horší kvalitou zvuku) [1].

Edgex Disruption

George Siemens předkládá vizi zásadní změny vzdělávacího systému, a to tak velké, že pro ni již nestačí označení reforma či transformace (Reforma nebo transformace?). Používá slovo „disruption“, ale ne ve smyslu rozvratu, nýbrž spíše jako nespojitost. Chce naznačit, že tradiční postupy budou revoluční formou nahrazeny čímsi výrazně odlišným. Je docela pravděpodobné, že se nechal inspirovat právě vývojem technologií - třeba aktuálním nástupem tabletů, jež vytlačují z trhu tradiční osobní počítače [2]. Význam dokládá citátem z Christensena (a kol.), který se týká školství: „Disrupce je dynamická forma změny, jež způsobí obrovský posun v oblasti ekonomické i sociální prosperity“ [3].

Taková slova, jako „kolaps“, „singularita“ nebo „nespojitost“ mají docela fatální nádech. Možná bychom se mohli domluvit, že budeme spolu se Siemensem mluvit o disrupci, i když ani on sám není s vyzněním tohoto slova úplně spokojen. Dost nerad to říkám, jsem totiž často osočován z toho, že planě straším, ale musím přiznat, že Siemensovi je i disrupce málo. V češtině toto slovo dosud používali asi jenom doktoři, a to pro popis situace, v níž se něco utrhne.

Siemens ve své přednášce zmiňuje hned několik modelů dramatických změn, každý podle jiného autora. Mně osobně je nejbližší ten, který vychází z Kuhna a mluví se o něm jako o změně paradigmatu. Že se tak jako tak nedá mluvit o záležitosti skokové, je již z podstaty věci celkem zřejmé. O novém paradigmatu se dočtete již v Závěru mé učebnice Učení s počítačem, která vyšla v roce 1995, a to jsem zcela jistě nebyl první, kdo o podobných záležitostech v souvislosti se změnami vyvolanými technologiemi ve školství uvažuje. Je docela možné, že i tato tzv. disrupce, uskuteční-li se, bude i při stále se zrychlujícím vývoji probíhat po několik generací. Z pohledu historie lze ale i tak považovat tuto změnu za skokovou.

Obecně Siemens charakterizuje změny jako zásadní přesun vzdělávání, minimálně jeho poznávací složky, do prostředí sítí, tj. komplexního propojení lidí a informačních zdrojů, což je plně v souladu s duchem konektivismu. Na dokreslení podstaty můžeme použít třeba jeden snímek z mých prezentací, který na základě rozdílů mezi webem 1.0 a 2.0 analogicky popisuje přechod od školy 1.0 ke škole 2.0.

Siemens dále dává do kontrastu existenci samostatně se organizujících decentralizovaných sociálních systémů, jejichž zjevným důsledkem v prostředí svobodného sdílení je současná tzv. „dekáda otevřenosti“ (Open Source, OER, MOOC, Open University – viz Historie volného sdílení na internetu), s krizí školského systému (u Siemense hlavně terciálního). Připomíná, že vysoké školy v USA, které se podobně jako naše orientují v poslední době na masovou produkci absolventů vybavených diplomem, začínají mít velké potíže s obhájením smyslu své existence. Zdá se, že v blízké budoucnosti se bude vzdělávání vedoucí k osobnímu uplatnění v globálním světě ubírat trochu jinými cestami. Siemens to dokládá citátem z Grosse:

Studenti již nemohou očekávat, že absolvování vysokoškolského studia bude zárukou získání dobrého zaměstnání v rámci globální ekonomiky. Ta se pramálo zajímá o to, jaké jsou jejich sociální síťové vazby, ale pouze o to, jakou skutečnou hodnotu mohou výsledky jejich práce mít na globálním trhu.“ [4]

Podstatu nastávajících změn nám možná ještě lépe dokáže vysvětlit Michael Karnjanaprakorn, jenž se na tentýž problém dívá z nepatrně odlišného úhlu [5]. Je zakladatelem a ředitelem portálu Skilshare, který se zabývá budováním komunity vzájemně se vzdělávajících lidí, kde jedni nabízejí, co jsou schopni naučit, a druzí se za celkem přijatelnou cenu do jejich kurzů zapisují. Podle Michaela Karnjanaprakorna patří budoucnost těm, kteří se rozhodnou vzít svůj osobní růst do svých vlastních rukou. Jsou to lidé, pro něž platí přirovnání k volným radikálům, jehož smysl pravděpodobně hned pochopí jen ten, kdo ví něco o chemii. Jejich chování popisuje Scott Belsky v Manifestu volných radikálů. Zde alespoň pár hlavních charakteristických rysů [6]:

  • Děláme práci, která přináší skutečné uspokojení. Netvoříme jen sami pro sebe. Chceme mít skutečný vliv na svět kolem nás.
  • Vyžadujeme svobodu.
  • Volně dostupné zdroje a sdílení na internetu považujeme za naše osobní zbraně.
  • Máme malé pochopení pro potíže způsobené byrokracií, klientelismem a překonanými způsoby řízení.

Michael Karnjanaprakorn dokládá svou představu o začátku konce éry diplomů z prestižních universit na statistice vedoucích představitelů nejúspěšnějších firem (Fortune 500), jak ji sestavuje portál Money.CNN.com. Již v současném žebříčku nemá 6 z 10 nejvýše postavených ředitelů či ředitelek diplom z prestižní univerzity (tzv. Ivy League) a 19 ze 100 nejlepších nemá vysokoškolské vzdělání vůbec. Na příkladu několika firem ze svého okolí, včetně vlastní, pak naznačuje, jak by mohl v blízké budoucnosti vypadat nábor nových zaměstnanců. „Zájemci o zaměstnání u nás již nemusí sepisovat životopis. Místo toho požadujeme odkazy na to, co kdy dělali. Portfolio již není jen pro umělce, je nutné prokázat své zkušenosti – svou schopnost umět v pravý čas získat momentálně potřebné znalosti.“ [5]

Myslím, že k tomu není co dodat.

Citace a použitá literatura:
[1] - SIEMENS, George. What does a disrupted education system look like?. 2012. [cit. 2012-4-9]. Dostupný z WWW: [http://www.elearnspace.org/blog/2012/03/12/what-do...].  
[2] - Morgan Stanley Research. Tablet Demand and Disruption: Mobile Users Come of Age. 2011. [cit. 2012-4-9]. Dostupný z WWW: [http://www.morganstanley.com/views/perspectives/ta...].  
[3] - CHRISTENSEN, M.; AARON, S.; CLARK, W. Disruption in education. Education Review, 2003.  
[4] - GROSS, William H. School Daze, School Daze Good Old Golden Rule Days. 2011. [cit. 2012-4-9]. Dostupný z WWW: [http://www.pimco.com/EN/Insights/Pages/School-Daze...].  
[5] - KARNJANAPRAKORN, Michael. Does The Online Education Revolution Mean The Death Of The Diploma?. 2012. [cit. 2012-4-9]. Dostupný z WWW: [http://www.fastcoexist.com/1679315/does-the-online...].  
[6] - BELSKY, Scott. A Manifesto For Free Radicals: Less Paperwork, Less Waiting, More Action. 2011. [cit. 2012-4-9]. Dostupný z WWW: [http://the99percent.com/articles/7098/A-Manifesto-...].  
Detailní informace o článku naleznete ZDE.
V případě pochybností o aktuálnosti či funkčnosti příspěvku využijte tlačítko „Napište nám“.
Napište nám
Hodnocení článku
Přidat komentář Citovat článek

Licence článku:
Licence Creative Commons

Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons.