Věřte tomu nebo ne, dnes je to právě 15 let, co vyšel první (dochovaný) článek Učitelského spomocníka. Je to text Vzdělávání v Informační společnosti - Bangemannův projev na semináři Evropského parlamentu tehdejšího studenta angličtiny na PedF Ivo Zajíce. Vzpomínám na něj se značnou dávkou lítosti. Jeho angličtina byla po několika letech strávených v Anglii vynikající a hodně nám pomáhal, ale studium přesto nedokončil. Byl sice prvním, ale bohužel nikoli posledním mým pomvědem (pomocná vědecká síla), který zanechal studia před dokončením. Přestože se se svým názorem, že diplom není pro život to nejdůležitější, netajím (Disrupce vzdělávacího systému podle Siemense a Karnjanaprakorna), mrzí mě to. Jak uvidíte vzápětí, ani samotný Spomocník žádné velké důvody k oslavám momentálně nemá. Rozhodně dnes ale máme příležitost k ohlédnutí.
Z pohledu internetu se naše země zbavila totalitního režimu právě včas. Díky tomu jsme dostali příležitost zavést mezinárodní počítačové sítě zrovna v tom okamžiku, kdy tuto novinku objevoval i celý vyspělý svět. Nedávno, když Stephen Downes vzpomínal na to, jak před 15 lety začínal pravidelně rozesílat své novinky ze světa vzdělávacích technologií (15 years of Scripting News), jsem si uvědomil, jak úžasný prostředek se nám tenkrát před 20 lety (20 let Internetu v České republice) dostal do rukou. Získali jsme šanci i bez dostatečných finančních zdrojů se alespoň v určité omezené oblasti dostat až na samotný vrchol tehdejších možností.
Svůj první osobní web (BoBrův Pomocník) jsem zakládal ve stejnou dobu jako Stephen, tj. na začátku roku 1995. Nebýt toho, že ministerstvo v té době právě zrušilo InfoCentrum ÚIV, kde jsem působil, mohla z něj být historicky první oficiální internetová služba českým učitelům realizovaná v gesci MŠMT. Věděl jsem ale docela přesně, co chci dělat, a tak jsem plánovanou aktivitu s pomocí chápavých lidí z Katedry počítačů ČVUT FEL rozjel sám. Tenkrát u nás nebyl skoro nikdo, kdo by si uvědomoval, jaké možnosti internet v oblasti předávání informací učitelům a zvyšování jejich kvalifikace přináší. Trvalo ještě více než 2 roky, než jsme se na mém tehdejším pracovišti UK PedF (dnes KITTV) rozhodli, že služby spojené s propagací vhodného využívání technologií k výukovým účelům zařadíme do oficiální náplně našeho oddělení. A tak tehdy na jaře roku 1997 vznikl Učitelský spomocník. Původně byl zcela integrován do webu katedry, ale postupně se stále více osamostatňoval, až nakonec na konci roku 2010 po dohodě mezi UK PedF a VÚP přesídlil na portál RVP.
Podívejme se, jak je na tom dnes. Zde jsou základní fakta:
1. Celková návštěvnost
Výsledek sledování webu spomocnik.rvp.cz pomocí Google Analytics |
Odborník si pravděpodobně dokáže udělat ze zde předloženého grafu vytvořeného v Google Analytics docela přesnou představu. Pro laika alespoň to nejzákladnější slovy. V období existence Spomocníka na portálu RVP se návštěvnost stále zvětšovala. Za posledních 16 měsíců si ho (nebo některý z jeho článků) otevřelo celkem 40565 uživatelů internetu. V průměru si každý z nich během jedné návštěvy zobrazil 2 různé stránky.
2. Čtenost článků
Přestože se většina textů zabývá poměrně dost specializovanou problematikou, lze u některých z nich hovořit přímo o mimořádné sledovanosti. Je zvlášť potěšitelné, že i mezi zde zobrazenými 10 nejčtenějšími články je hned několik studentských.
Přehled článků řazený podle počtu zobrazení (21.4.2012) |
Z pohledu toho, co je hlavním cílem našeho snažení, je mimořádně cenné, podaří-li se článkem vyvolat diskuzi vedoucí k lepšímu pochopení obsahu daného sdělení. Myslím, že toto se nám velmi dobře daří.
3. Odkazy
15 let je z pohledu internetu skutečně hodně dlouhá doba na to, aby se služba jako Spomocník stala známou a mluvilo se o ní. Vzhledem k tomu, že slovo spomocník se sice sporadicky, ale přece jen používá i v jiných souvislostech, nemá hledání jeho výskytu na webu pro nás příliš velký význam. A to i přesto, že náš Spomocník ve výsledcích jednoznačně dominuje.
Mnohem zajímavější je hledání těch případů, kdy autor vytvořil aktivní odkaz na původní článek nebo celý náš web. Zde se nemáme čím chlubit. Po komplikovaném odfiltrování automaticky generovaných odkazů různých internetových statistik jsem odhalil jen něco přes 150 takových případů.
Na prstech jedné ruky bychom mezi nalezenými odkazy spočítali ty, které téma skutečně rozvíjejí a snaží se dané poznání v našich českých podmínkách šířit dále (servery NÚV i UK PedF jsou odfiltrovány). Opakovaně se bohužel stává spíše něco jiného. O tom, že určité téma již bylo Spomocníkem zpracováno, nevědí ani odborníci, kteří o něm píší. A tak se může v extrémním případě stát třeba i to, že někdo píše o webquestu a neví, že na Spomocníkovi pro něj existuje dokonalá metodická podpora nebo objevuje znovu pojmy, které jsou již dávno popsány a mají díky Spomocníkovi i český ekvivalent. Přitom většinou stačí zadat příslušné slovo do vyhledávače. Je to daň, kterou přinášíme naší snaze mít vše rychle hotové.
4. Postavení Spomocníka na Pedagogické fakultě UK Praha
V jedné věci jsme se při rozjíždění služby v roce 1997 zásadním způsobem mýlili. Představovali jsme si, že pomoc učitelské veřejnosti s vhodným nasměrováním výukového využití technologií se brzy stane samozřejmou a nedílnou součástí činnosti institucí zabývajících se přípravou učitelů. To se bohužel prozatím nestalo.
Postavení Spomocníka v rámci PedF se průběžně stále zhoršuje. Vzhledem k tomu, že žádný z textů publikovaných online, byť na portálu národního významu a nejvyšší možné reputace, není možno vykazovat jako seriózní výsledek vědecké práce, Spomocník žádným způsobem nepřispívá ke zlepšení oficiálního hodnocení našeho pracoviště a nepřináší žádné finanční prostředky. To je bohužel zcela v souladu se současným způsobem hodnocení vysokoškolských pracovišť. Proto činnost se Spomocníkem spojená dnes není chápána jako práce pro fakultu. Posledním náznakem existence jakéhosi vztahu je odkaz na webu Katedry informačních technologií a technické výchovy.
Na současné situaci mě nejvíce mrzí, jak málo je vnímána ta skutečnost, že se do přípravy Spomocníka postupně podařilo vtáhnout i studenty. Jejich propojení s odbornou učitelskou veřejností je jedním z mých hlavních výukových cílů. Mimořádnou radost mám v těch stále častěji se opakujících případech, kdy se ukáže, že studenti samotní mají na výsledku zájem a jsou s ním nakonec spokojeni. Je to něco úplně jiného, než když odevzdávají seminární práci, která slouží výlučně k jejich hodnocení a nikoho nezajímá.
5. Postavení Spomocníka na portálu RVP
Je všeobecně známo, že na chod portálu RVP měly významný vliv změny, které nastaly ukončením projektu Metodika a reorganizací našich výzkumných ústavů pod jednotné vedení NÚV koncem roku 2011. Finanční zdroje na tuto službu, jež má značný vliv na odbornou úroveň našich učitelů, jsou v současné době velmi omezené. Umožňují jen nutnou údržbu bez potřebného rozvoje.
Situace je bohužel nápadně podobná roku 1994, kdy pan ministr Pilip začal naše školství poprvé „optimalizovat“ (v ÚIV tehdy došlo pouze ke zrušení InfoCentra). Rozdíl je v rozsahu změn a v tom, že dnes jsou v ESF k dispozici miliardy na opakované zřizování portálů nových.
Jakkoli se situace nezdá být příliš optimistická, Spomocník se již stal nedílnou součástí této služby, jejíž obsah je ve stále větší míře spoluvytvářen uživateli. Proto má jeho existence smysl i v podmínkách omezeného rozvoje. Zdá se, že právě takové časy v nejbližší době čekají nejen naše školství. Dokud bude existovat portál RVP, bude ve své snaze zprostředkovat našim učitelům nejnovější poznatky z oboru vzdělávacích technologií pokračovat i Spomocník.
6. Postavení Spomocníka v rámci oboru vzdělávacích technologií
Za 15 let soustavného mapování aktuálního dění v oboru vzdělávacích technologií vznikl pod hlavičkou Spomocníka jedinečný komplexní nelineární hypertextový materiál obsahující na 500 tematicky propojených odborných článků. Stala se z něj živá online učebnice zprostředkující podstatu moderního pohledu na využití technologií ve výukovém procesu, jež u nás nemá konkurenci. Připustíme-li, že schopnost pracovat s technologiemi dnes patří k základním pilířům kompetencí učitele (Integrace technologií podle modelu TPCK), nezbude nám než dospět k závěru, že by měl Spomocník patřit k základním studijním materiálům každého z nich. Jak jsme si ukázali, k tomuto cíli máme bohužel stále dost daleko.
Závěr
Rád bych na tomto místě vyjádřil svou osobní vděčnost každému, kdo významným způsobem přispěl k tomu, že se ze Spomocníka stalo to, čím dnes je. Kromě níže jmenovaných se to týká též publikujících studentů a všech aktivních účastníků kurzu Vzdělávací technologie pro 21. století (RVP_VT21 - závěrečná zpráva o kurzu), který na portálu proběhl na podzim 2011.
Věro Suchánková, Heleno Hlaváčková, Ivo Zajíci, Lukáši Fejku, Danieli Tocháčku, Martine Rusku, Jaroslave Mašku, Andreo Patáková, Martine Poláku, Stanislavo Krčková, Ondřeji Neumajere, Pavlíno Hublová, Lucie Bušová, DĚKUJI VÁM !!! |
Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.
Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.
Článek není zařazen do žádného seriálu.