Domů > Spomocník > Základní vzdělávání > Strategické desatero ředitele k interaktivním tabulím
Odborný článek

Strategické desatero ředitele k interaktivním tabulím

7. 6. 2012 Základní vzdělávání Spomocník
Autor
PhDr. Ondřej Neumajer Ph.D.

Anotace

Dokument shrnuje zásady zavádění interaktivních tabulí do škol a poskytuje odkazy na další zdroje vhodných informací na toto téma.

První interaktivní tabule se do první školy v České republice dostala v roce 1998 [4]. Po téměř 14 letech můžeme říci, že se interaktivní tabule staly relativně drahým, ale běžně rozšířeným vybavením v českých školách. Didaktickým prostředkem, který mnoho učitelů využívá a považuje za vhodný nástroj pro zvýšení zajímavosti výuky a aktivizaci žáků.

Díky nashromážděným zkušenostem mnoha učitelů, které se podařilo zapojit do pedagogického výzkumu, je relativně dobře zmapováno, jaké strategie vedou k účelnému a úspěšnému využívání interaktivních tabulí. Z různě publikovaných příkladů dobré praxe lze získat mnoho dalších zkušeností, které pomohou zformulovat hlavní doporučení pro učitele.

Cílem tohoto dokumentu je shrnout ty nejdůležitější zásady a postupy, které se osvědčily při zavádění a používání interaktivních tabulí. Jsou určeny pro ředitele škol a další vedoucí pracovníky regionálního školství, kteří svědomitě zvažují kroky, kterými měnit svoji školu a celé české školství. Kromě deseti nejdůležitějších bodů mohou zájemci v Citacích dohledat odkazy na on-line zdroje a literaturu, kde se dočtou detailnější zkušenosti a další informace.

  1. Vytvořte pracovní skupinu učitelů, která se bude používání tabulí ve škole věnovat. Do jejího čela postavte vedoucího týmu, např. ICT koordinátora, který je na škole hlavním poradcem ředitele v problematice interaktivních tabulí. Členy týmu by měli být učitelé napříč aprobacemi a vzdělávacími stupni. Podporujte je v diskuzi (i v té on-line, např. na Metodickém portálu RVP.CZ) a ve vzájemných návštěvách v hodinách.
  2. Před nákupem tabule zajistěte pro učitele vaší školy účast na ukázkové hodině, například v jiné škole. Nechte je s předvádějícím diskutovat. Snažte se výběr konkrétního zařízení delegovat na učitele. Kdo rozhoduje, vnímá i větší zodpovědnost za úspěch.
  3. Zajistěte učitelům vzdělávání, které je adekvátní jejich úrovni rozvoje používání interaktivní tabule a ICT dovedností. Někteří distributoři tabulí tato školení nabízejí zdarma. Pokud za školení budete platit, vždy požadujte akreditaci MŠMT v systému dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků (DVPP). Snažte se zajistit, aby se takového školení zúčastnilo více učitelů. Zapojujte učitele do soutěží o interaktivní digitální učební materiály, jako je soutěž Domino nebo o nejlepší projekty, jako je soutěž Partners in Learning Forum ČR.
  4. Zajistěte pro učitele technickou podporu. Technik pravidelně aktualizuje software pro práci s tabulí, čistí a kontroluje lampu, ve škole skladuje náhradní lampy. Technik musí přijmout, že funkční prostředí třídy a spokojenost učitelů jsou jeho hlavním pracovním cílem. Technik je ve škole kvůli učitelům (resp. žákům), nikoli obráceně!
  5. Nesnažte se interaktivní tabulí nahradit tradiční tabuli, obě se vhodně doplňují. Některé interaktivní tabule jsou dostupné ve variantě s křídly pro oboustranný popis fixem, nebo křídou či magnetickou plochou. Ukázka je na obrázku.
Příklad interaktivní dotykové tabule s křídly a zvedacím stojanem. Zdroj: http://www.vms.cz/tb-78-dual-touch-usb-kridly-stojan-zvedaci-al-ias-optoma-ex6/
  1. Prostor kolem tabule by neměl upoutávat pozornost žáků, tu je potřeba koncentrovat na tabuli a učitele. To ale není v konfliktu s příjemným motivačním a inspirujícím prostředím ve třídě.
  2. Nepodceňujte zdravotní rizika spojená s používáním tabulí, eliminujte je vhodnými opatřeními. Jde zejména o neustálý hluk nevhodného dataprojektoru, malý světelný výkon staré lampy, nemožnost zastínění oken v učebně, velké nebezpečí oslnění žáků či učitele paprskem lampy, stínění si při psaní na tabuli, nevhodnou výšku tabule pro cílovou skupinu žáků, příliš malou úhlopříčku tabule v poměru k velikosti třídy, resp. vzdálenosti od poslední lavice.
  3. Čtěte a ctěte autorský zákon, požadujte, aby šli učitelé žákům příkladem. Problematika duševního vlastnictví není jednoduchá, je potřeba se s ní dobře seznámit. Nejlepší je využívat volně dostupné galerie obrázků a fotografií jako např. Wikimedia Commons, 8000 Free Cliparts nebo OpenClipArt. Při využití úryvku z cizího díla vždy vyžadujte uvedení původního autora. Seznamte učitele se souborem licencí Creative Commons, které jsou pro používání ve vzdělávání velmi vhodné.
  4. Vytvořte a šiřte na škole strategii, jak vzniklé přípravy učitelů sdílet. V ideálním případě mají všichni učitelé přístup ke všem přípravám, které ve škole vznikly a mohou je volně používat a měnit. Využívejte tuzemských úložišť digitálních učebních materiálů, např. http://dum.rvp.cz/, http://veskole.cz/, http://dumy.cz/ nebo zahraničních http://lreforschools.eun.org/.
  5. Nepřehánějte to, všeho s mírou. Připravený učitel může být s pomocí interaktivní tabule pro žáky velkým přínosem. Interaktivně ovládané simulované fyzikální či chemické pokusy mohou nahradit potenciálně nebezpečné situace či drahé vybavení v odborné laboratoři. Je ale nesporné, že některé předměty je prostě vhodnější nechat žákům osahat a vnímat i jinak, nežli pouze promítané.

 

Poznámka: Text byl původně publikován na webu KVIC Nový Jičín zde.

Literatura a použité zdroje

[1] – BANNISTER, D. Guidelines for effective school/classroom use of interactive whiteboards. 2010. [cit. 2012-6-6]. Dostupný z WWW: [http://www.wlv.ac.uk/default.aspx?page=23169].
[2] – BANNISTEROVÁ, D. Jak nejlépe využít interaktivní tabuli. 2010. [cit. 2012-6-6]. Dostupný z WWW: [http://www.dzs.cz/index.php?a=view-project-folder&project_folder_id=423&].
[3] – HAUSNER, M. et al. Výukové objekty a interaktivní vyučování. Liberec : Venkovský prostor, 2007. ISBN 978-80-903897-0-0.
[4] – HAUSNER, M. Pracovní materiály k EVVO, informace o lektorovi. [cit. 2012-6-6]. Dostupný z WWW: [http://www.evvanet.cz/cz/tatranska-strba/lektorske-obsazeni/milan-hausner.aspx].
[5] – MUSILOVÁ, K. Metodická příručka pro práci s interaktivní tabulí. [cit. 2012-6-6]. Dostupný z WWW: [http://www.zsbn.opava.cz/metodika_IT.pdf].
[6] – NEUMAJER, O. Interaktivní tabule – vzdělávací trend i módní záležitost. 2008. [cit. 2012-6-6]. Dostupný z WWW: [http://ondrej.neumajer.cz/?item=interaktivni-tabule-vzdelavaci-trend-i-modni-zalezitost].
[7] – QURESHI, N. 101 Tips for using an Interactive Whiteboard . [cit. 2012-6-6]. Dostupný z WWW: [http://www.chevening.kent.sch.uk/qpages/downloads/w/Tips_IWB.doc].

Licence

Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.

Autor
PhDr. Ondřej Neumajer Ph.D.

Hodnocení od uživatelů

Martin Rusek
7. 6. 2012, 20:58
Díky za pěkný článek, pane doktore! Na škole máme interaktivní tabuli, kterou se vedení rádo pyšní při různých příležitostech. Přestože jsem v minulém roce skupině zájemců ukázal, co tabule umí a nabídl jim podporu, jsem stále jediný, kdo ji využívá. Teď už dobrý půlrok nefunguje. Správce IT pouze odpověděl, že to už tu chvíli vydržím, pak že stejně bude přeinstalovávat systém. Jaký smysl má taková tabule? Existuje vypovídající údaj o množství škol s podobným příběhem? (V naší předešlé konverzaci jste zmiňoval podobný osud do školy nakoupených tabletů atd.)
E Kocourek
9. 6. 2012, 17:34
Nejsem, nikdy jsem nebyl a jistě ani nikdy nebudu ředitelem školy, takže je pochopitelné, že tuto - silné emoce vzbuzující - problematiku vidím jinak než pan autor.
V Desateru, někde hodně na začátku, mi chybí jeden podstatný krok. Tím krokem je zvážení a rozhodnutí, zda vůbec interaktivní tabule zavádět. Nebo byl tento krok vynechán úmyslně a automaticky se předpokládá, že o vynaložení prostředků (financí, času učitelů a času žáků) právě tímto (přinejmenším diskutabilním) způsobem již bylo rozhodnuto a pracovní skupina učitelů, ba ani ICT koordinátor (co to je?) do této otázky nemají co mluvit?
K pátému bodu desatera: Celkem malicherné, ve srovnání se závažnějšími otázkami, které tu nejsou řešeny vůbec. Nicméně: Zobrazené zařízení svojí užitečností (a jistě i cenou) může směle konkurovat hodinkám s vodotryskem. K jakému účelu asi slouží zelená tabule vedle bílé? Existuje učitel, který kromě popisovačů DOBROVOLNĚ používá i křídu? Tuším, že asi dosud stále existují učitelé, kteří se odmítají rozloučit s křídou, ale proč rozvrhovat jejich hodiny do učebny s interaktivní tabulí? Existuje někdo, kdo používá elektroniku a NEVÍ, jakým nepříjemným zdrojem nečistoty je zelená tabule a křída? Dovolím si proti-radu: když už MUSÍTE zavést interaktivní tabule, nechte učitele aspoň vybrat, zda je chtějí používat. A nenuťte křídové závisláky psát křídou na interaktivní tabuli. Nebo hned vedle - to totiž vyjde nastejno.
Bořivoj Brdička
10. 6. 2012, 09:04
Pane Kocourku,tento článek skutečně neřeší situaci, kdy se vedení školy rozhodne, že int. tabule nebude podporovat. Zabývá se pouze situací opačnou. Pokud jde o křídu, zcela s vámi souhlasím. Variantu s tradičním tabulovým křídlem si umím představit jen velmi obtížně. Nevím ale,  proč by ji někdo nemohl nabízet. Možná se uplatní tam, kde se int. tabulemi vybavují školy plošně, a pak v takové třídě musí učit i učitel, který umí jen vzít do ruky křídu. Připouštím ovšem, že to ještě nutně nemusí znamenat, že je takový učitel špatný. Pouze nemá komplexní sadu kompetencí.Nemám vůbec nic proti tomu, když se učitel schopný využívat možností int. tabulí rozhodne v konkrétním případě pracovat s křídou - tedy samozřejmě, že spíše s fixem, že!
E Kocourek
10. 6. 2012, 09:42
Článek opravdu neřeší situaci, kdy se vedení školy rozhodne, že int. tabule NEBUDE podporovat - to jste, pane Brdičko, trefil. A co by také v takové šťastné situaci kdo měl řešit? Kolik se za ušetřené peníze nakoupí bas šampaňského a kdo přednese jaký oslavný přípitek na adresu svéprávného vedení školy?
Mně v článku chybí, že neřeší opačnou situaci - že se vedení školy nebo jakýsi deus-ex-machina rozhodne, že int. tabule podporovat BUDE. A má v tom okamžiku někdo - třeba ta pracovní skupina učitelů - možnost a příležitost přednést rozumné (ekonomické, technické, pedagogické) argumenty a ono šílené rozhodnutí zvrátit?
Plošné vybavování škol interaktivními tabulemi - vy ale umíte, pane Brdičko, vymyslet horor! Pohrávám si s otázkou, zda něco takového nastane spíše ve škole státní nebo soukromé. Rozhodovací mechanismy a modely řízení, které by k tomu vedly, bych očekával spíše na škole státní - ale tam snad si nezapalují cigarety zbytečnými tisícikorunami. Na soukromé škole by se na to možná snáze našly ty peníze - ale tam zase naopak očekávám více pravomocí za svoje peníze si pořídit něco užitečného.
Ondřej Neumajer
10. 6. 2012, 15:38
Možná Vás to pane Kocourku překvapí, ale "plošné vybavování interaktivními tabulemi" již v některých regionech proběhlo, jinde probíhá, typicky je mají na starosti úřady městských částí nebo krajské úřady. Právě s tímto zřetelem jsem tento článek sestavoval - třeba by se mohl někomu, kdo si troufne rozhodnout o takové záležitosti, hodit. Ostatní již odpověděl kolega Brdička.
Pokud Vás zajímá můj názoru na interaktivní tabule doporučuji, např. letošní Učitelské noviny č. 16, viz Pro a proti interaktivním tabulím - rozhovor pro Učitelské noviny nebo 4 roky starý článek Interaktivní tabule – vzdělávací trend i módní záležitost
Jana Petrů
10. 6. 2012, 17:59
Trochu se mě dotkla poznámka "který umí jen vzít do ruky křídu". Nemusí to být otázka (ne)kompetencí, ale prostě toho, že fix mi neumožní to, co křída (nabízím pohled do mého portfolia http://digifoli…?id=5741 ).
Bořivoj Brdička
10. 6. 2012, 18:11
Ano, chtěl jsem se dotknout všech učitelů, kteří pracovat s int. tabulí neumějí a tvrdím znovu. Nárok na to, vzít do ruky křídu má podle mě jen ten učitel, který je schopen s technologiemi pracovat. Výjimek je opravdu jen velmi málo. Myslím, že dnes je to již úplně jasné!

Váš komentář

Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.

Článek není zařazen do žádného seriálu.