Domů > Spomocník > Základní vzdělávání > Co brání rozvoji otevřeného vzdělávání
Odborný článek

Co brání rozvoji otevřeného vzdělávání

26. 11. 2012 Základní vzdělávání Spomocník
Autor
Bořivoj Brdička

Anotace

Zpráva o problémech spojených s prosazováním otevřených forem vzdělávání založená na studii George Veletsianose a Royce Kimmonse z The University of Texas, jež byla uveřejněna v otevřeném online vědeckém časopise The International Review of Research in Open and Distance Learning.

Jsem si plně vědom toho, že se propagaci otevřených forem vzdělávání věnujeme v poslední době možná až příliš (naposledy Velký MOOC boom pokračuje). A nejen my. Je to momentálně vůbec nejžhavější školské mediální téma, jež bylo iniciováno vývojem vzdělávacích technologií. A tak když se mi na displej při prohlížení nového čísla otevřeného online vědeckého časopisu The International Review of Research in Open and Distance Learning dostala studie dvou asistentů z The University of Texas George VeletsianoseRoyce Kimmonse s názvem Assumptions and Challenges of Open Scholarship, prohlížel jsem si ji zprvu s velmi malým zájmem. Hned v první části jsem však objevil několik citátů, které jsem se rozhodl použít ve své prezentaci pro předmět Vzdělávací technologie 21. století. Tuto skutečnost jsem hned sdělil studentům v našem doprovodném kanálu v Edmodu. Obsah se mi zamlouval stále více, a když jsem dospěl do druhé poloviny, bylo mi zcela jasné, že s některými zvlášť zajímavými partiemi musím seznámit i vás.

Dnešní učitel otevřené postupy buď sám propaguje a zavádí, nebo je jimi přímo ovlivňován. Většina odborníků (autory nevyjímaje) věří, že zvyšují dostupnost vzdělání, snižují jeho cenu a zlepšují postavení vzdělanosti ve společnosti. Navíc posilují efektivitu, průhlednost a spravedlivost výukového procesu. Autoři hned na začátku připomínají Friedmanův „plochý svět“ (Plochá třída v placatém světě) a citují Bonka: „Digitální technologie demokratizují vzdělávací proces. Kdokoli se může učit cokoli od kohokoli. To vyvolává nové vize o vzdělaných obyvatelích této planety.“ [1]

Vědecké zkoumání každé problematiky však velí badatelům fakta nezaujatě prověřovat. A právě to je hlavním cílem této studie. Tím prvním, ke komu se při hledání možných argumentů zpochybňujících skvělou budoucnost otevřenosti ve vzdělávání autoři obracejí, je pochopitelně nepsaný zakladatel hnutí OER David Wiley (viz Vliv volné dostupnosti materiálů na školství). Spolu s ním konstatují, že „jen čas ukáže, zda otevřenost není jen módní vlnou, která nepřežije tlak, jenž sama vyvolala“ [2].

Skutečně empiricky doložených vědeckých zjištění týkajících se výukových metod využívajících sítě, sdílení a otevřenou dostupnost učebních materiálů (a dnes již i celých kurzů) je zatím dost málo. Existence těchto možností zatím svůj potenciál transformovat vzdělávací proces moc nenaplňuje, i když vyvolává značné pnutí v řadách výzkumníků i učitelů. Určité představy, proč se některým jednotlivcům (a firmám) učení v otevřeném prostoru příliš nezamlouvá, již máme. Určitě se ale musíme snažit důvody podobných postojů stále zkoumat a naše poznání v tomto směru prohlubovat. Jen tak budeme schopni budoucí vývoj pozitivním způsobem ovlivnit. Zde je přehled některých typických znaků otevřených forem vzdělávání (OFV, anglicky Open Scholarship) spolu s problémy, které se v souvislosti s nimi vynořují.

OFV mají silné ideologické základy spojené s etickými principy demokracie, lidských práv, rovnoprávnosti a spravedlnosti.

Jsou tyto principy nedílnou součástí OFV, nebo jsou vlastní jen onomu malému procentu inovátorů, kteří je zavádějí jako první?

Úspěšné využití OFV je podmíněno existencí tzv. „digitálních kompetencí“.

Nutnost upravit přípravu uživatelů tak, aby disponovali počítačovou i síťovou gramotností a byli schopni chápat kulturu sdílení.

OFV jsou chápány jako nedílná součást vývoje školství a spolupodílejí se na rozvoji celé společnosti.

Technologie nejsou neutrální (viz Psychologické aspekty vzdělávacích technologií) – formují praxi a jsou samy formovány. Mají moc zesilovat rozpory i vynucovat kompromisy (plochý svět, homofilie, informační bubliny).

OFV jsou považovány za efektivní nástroj pro dosažení sociálně orientovaných výukových a výchovných cílů.

Ve skutečnosti OFV vyvolávají nová dilemata a potřeby (např. ovlivňují osobní vzdělávací prostředí, mění sociální rozvrstvení společnosti a mohou prohlubovat sociální vyloučení).

Typické znaky otevřených forem výuky a problémy spojené s jejich zaváděním

Ve své zprávě se pak snaží pánové Veletsianose a Kimmonse tyto své 4 směry úvah o  vývoji OFV trochu více rozvést. My se v tomto okamžiku spokojíme s tímto poněkud zjednodušujícím přehledem a přejdeme rovnou k závěru, v němž se opět vrátíme k Friedmanovi. Ten ve svém Plochém světě [3] tvrdí, že technologie a OFV začínají hrát důležitou roli ve vztazích mezi národy, skupinami i jednotlivci. Podle něj neexistuje žádná záruka, že vliv technologií povede k růstu humanity na Zemi. Riziko toho, že v „plochém světě“ mnoho lidí ztratí smysl života, je velké. „Nebudou mít prostředky, schopnosti ani infrastrukturu, aby se mohli smysluplným způsobem zapojit do aktivit majících dlouhodobou perspektivu.

OFV mají potenciál výrazně zlepšit perspektivy světa, ale vyžadují paradigmatické změny našich představ o školství, poznávání, učení a výzkumu. Ruku v ruce s tím musí jít změna v chápání role učenců a učitelů. OFV představuje jedinou možnou variantu budoucího vývoje. Všechny ostatní jsou jistě mnohem rizikovější. Přesto musí naše komunita vzdělavatelů zůstat k systému, který budujeme, kritická. Zaváděné postupy je nutné důkladně ověřovat a výsledky pro poučení všech publikovat (viz Hippelova technologická inovace ve školství, Problémy standardizace podle Socola). Bylo by velice nešťastné, kdybychom se v překotném a stále zrychlujícím vývoji dopustili chyb, které by vedly ke zpochybnění celého hnutí směrem k otevřenosti, jež je možná naší jedinou nadějí pro budoucnost.

Literatura a použité zdroje

[1] – BONK, C.j. The world is open: How Web technology is revolutionizing education. San Francisco : John Wiley and Sons, 2009.
[2] – WILEY, D.; GREEN, C. Why openness in education? . 2012. [cit. 2012-11-19]. Dostupný z WWW: [http://net.educause.edu/ir/library/pdf/pub7203.pdf].
[3] – FRIEDMAN, T. L. The world is flat: A brief history of the twenty-first century. New York : Farrar, Straus, and Giroux, 2005.
[4] – VELETSIANOS, George; KIMMONS, Royce. Assumptions and Challenges of Open Scholarship. 2012. [cit. 2012-11-19]. Dostupný z WWW: [http://www.irrodl.org/index.php/irrodl/article/view/1313/2304].

Licence

Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.

Hodnocení od uživatelů

E Kocourek
26. 11. 2012, 07:19
"Většina odborníků (...) věří, že [otevřené postupy] zvyšují dostupnost vzdělání, snižují jeho cenu a zlepšují postavení vzdělanosti ve společnosti." -- Nepochybně nepatřím mezi odborníky, neboť soudím, že otevřené postupy snižují toliko náklady na vzdělání, nikoli jeho cenu. Zajisté existují, a zejména v Česku, faktory, které snižují cenu vzdělání, avšak lze doufat, že OFV jimi nejsou.
Bořivoj Brdička
26. 11. 2012, 08:15
Pro toto diskusní téma jsem vám, pane Kocourku, plně k dispozici. Považuji je za zcela zásadní. Trvám na tom, že hlavním konečným cílem vzdělávání musí být schopnost samostatně myslet v mezích možností každého jedince. K tomu lze dospět pouze postupným naváděním na cestu samostatného vzdělávání. Aby toto mělo vůbec šanci, je třeba aby byly k dispozici vhodné postupy, které takové aktivity podpoří. A o tom to svobodné poznávání je. Ukrývá se za ním samozřejmě většinová podpora společnosti. Přestože, jak doufám, patříte k menšině, s neobyčejným potěšením čekám na váš polemický popis jiného přístupu. Pak budu pokračovat.Zdravím vás!
E Kocourek
26. 11. 2012, 10:20
Za nabídku děkuji, byť vás nechci mými laickými dotazy odvádět od vašeho hobby. Nemám tušení, co míníte výrazem "většinová podpora společnosti" v souvislosti se svobodným poznáváním, popř. v souvislosti s OFV. Jak se měří, jak se zjistí, zda je skutečně většinová?
Než zpět k původnímu tématu. Citát z textu Veletsianose a Kimmonse "open practices will broaden access to education and knowledge, reduce costs, enhance the impact and reach of scholarship and education (...) Wiley and Green (2012, p. 88)" jste si nepřesně přeložil. Nicméně i váš překlad "zlepšují postavení vzdělanosti ve společnosti" mi připadá zajímavý a zasluhující diskusi. Napadá vás nějaké kriterium, kterým chcete měřit ono zlepšené postavení? "Vyšší platy pro více vzdělané" asi v Česku neplatí.
"K tomu lze dospět pouze (!!) postupným naváděním na cestu samostatného vzdělávání." -- Co je v tomto výroku klíčové? Postupné navádění nebo samostatné vzdělávání? Lze schopnost samostatně myslet získat pouze samostatným vzděláváním? To snad ne! Předpokládám, že někteří lidé (většina?) získali schopnost samostatně myslet dříve, nežli se začali samostatně vzdělávat.
Bořivoj Brdička
26. 11. 2012, 12:39
"open practices will broaden access to education and knowledge, reduce costs, enhance the impact and reach of scholarship and education"Prosím o přesný překlad. Nepřesné (chtělo by se mi říci "z kontextu vycházející") překládání je mi bohužel vlastní.
Opaken samostatného vzdělávání je vzdělávání řízené. Podle mě s jeho pomocí můžete řešit jen malou část výukových cílů. Zbytek je na metodách využívajících osobní nasazení končících samostatným celoživotním vzděláváním.
E Kocourek
27. 11. 2012, 07:02
Ad přesný překlad: viz můj první příspěvek. Odlišme část "reduce costs", se kterou lze souhlasit, a část "enhance the impact and reach of scholarship and education", což je standardní nekvantifikovatelná a neverifikovatelná vata, které jsou podobné texty plné.
Výraz "reduce costs" vy (kontextově?) překládáte "sníží cenu", já překládám "sníží náklady". Uvedu příklad. Pokud student A bude na vaši přednášku docházet přes ulici, zatímco student B bude dojíždět odkudsi z Jeseníku, bude student B vykazovat na svoje vzdělání výrazně vyšší náklady než A. Nasazením OFV se náklady obou studentů sníží, v případě studenta B propastně. Nicméně cena vzdělání, které z vašich přednášek oba studenti získají, bude shodná, a bude shodná i s cenou BEZ nasazení OFV. 
V části "enhance the impact and reach of scholarship and education" váš kontextový překlad nabízí "postavení", tedy jakýsi výsledný (statický?) stav, kdežto původní text zmiňuje pouze "působení" či "vliv", tedy záležitosti dynamické, avšak s výsledkem nejistým. Ale jak jsem již poznamenal výše, je to víceméně jedno, protože obojí je čirá propaganda. Neměřitelné a neověřitelné. Tohle ať píšou do novin.
A teď ty důležité věci. Vzdělávání samostatné kontra řízené. Dejte příklad výukového cíle (jiného než tautologického, tedy prosím ne "vyzkoušet si samostatné vzdělávání"), který lze docílit pomocí samostatného a nelze docílit pomocí řízeného vzdělávání. Dovedu si představit třídu středoškoláků, ze kterých většina je neschopná samostatného vzdělávání. Učit je to (namísto učení vlastního předmětu) je mrhání časem, a požadovat to od nich -i když to neumí- je zbavování se odpovědnosti učitele.  
Bořivoj Brdička
27. 11. 2012, 08:03
Je předem jisté, že s vámi nemohu souhlasit. Volná dostupnost výukových materiálů snižuje nejen náklady na vzdělání, ale i cenu těchto materiálů. Siemens ve své duplikační teorii to ukazuje na Encartě (http://spomocni…k/16411/ ), ale příkladů by se jistě dalo najít mnoho.
Je mi líto každého, kdo si myslí, že je schopen řídit poznávání lidí nad rámec základních standardů. To zjevně platí i o vás. Na něčem se ale opět shodneme. Konkrétní dovednosti a faktické znalosti lze nejlépe učit instruktivně (když už si ukazujeme, jak umíme využívat cizí slova). Myslíte si, že s tím v dnešním světě vystačíte?
Mgr. Zdeněk Sotolář
27. 11. 2012, 16:20
"Konkrétní dovednosti a faktické znalosti lze nejlépe učit instruktivně."
Znamená to tedy (rozumím tomu dobře), že instruktivně učit můžeme jen nejnižší hladiny Bloomovy taxonomie? A vyšší hladiny že se instruktivně učí "hůře" nebo se nedají učit "vůbec"? Dík.
Bořivoj Brdička
27. 11. 2012, 23:48
Klidně můžeme použít Blooma, ale jsou i jiné možné pohledy. Zrovna dnes jsem četl poslední Výběr novinek SCIO. Hned na dvou místech stojí za ocitování.Bod 2: "Chce-li škola vychovávat nejen dobré žáky, ale především jedince, kteří jsou schopni samostatného a celoživotního učení, musí být ve škole pěstována kultura možnosti, možného (can)."Bod 5: "Trendem ve vzdělávání je v dnešní době "měkkost" (softness) a "otevřenost" (openness)"
A o to jde. Samostatnost a "soft skills" nelze učit instruktivně. Totéž platí o vyšších formách myšlení (klidně můžeme mluvit i o nejvyšších patrech Bloomovy taxonomie, chcete-li). Myslím, že se k tomu hodí ještě zmínit má oblíbená doporučení IDEO. 6 z 10 je pro naši diskuzi zrovna relevantních:1. Táhněte, netlačte!3. Přestaňte používat označení „soft skills“!5. Přestaňte kázat ze stupínku!6. Buďte tvořiví!7. Budujte vzdělávací komunitu!9. Formujte budoucnost!
Jestlipak tušíte, proč nás žádají, abychom přestali schopnosti dělit na tvrdé a měkké?
Mgr. Zdeněk Sotolář
28. 11. 2012, 12:35
Myslím, že na to odpovídáte v citovaném článku (IDEO): "Tyto vlastnosti ale nelze u kompetencí pro 21.st. chápat jako nadstavbové (soft zde znamená nepovinné a neměřitelné). Jsou naopak přímo základem, na němž je třeba stavět další poznávání."
 Na druhé straně se trochu bojím, abychom do roka a do dne nelamentovali nad podceňováním "hard" dovedností.
Bořivoj Brdička
28. 11. 2012, 14:28
Naprosto souhlasím. Riziko přesunu na druhou stranu rovnováhy se nesmí podcenit. Je ale nutné striktně rozlišovat, jak to kdo myslí. Pouhý návrat k tradicím je jednoznačně cesta do pekel. Děkuji.
Martin Rusek
30. 11. 2012, 09:27
S potěšením vidím, že se Vám povedlo přetáhnout pana kolegu Sotoláře na "naši stranu" Ještě před půl rokem by na tu poslední odpověď reagoval výrokem o úspěších našeho tehdejšího, tradičního školství.
Spomocnk splnil svou funkci. O to cennější je to u do problematiky zapálených, aktivních, leč raději skeptických učiteků!

Váš komentář

Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.

Článek není zařazen do žádného seriálu.

Téma článku:

Informační a komunikační technologie