Domů > Spomocník > Základní vzdělávání > 10 důvodů pro zavádění technologií
Odborný článek

10 důvodů pro zavádění technologií

17. 2. 2014 Základní vzdělávání Spomocník
Autor
Mgr. Zdeněk Portych

Anotace

Článek založený na myšlenkách mentorky učitelů z Virginie Sheryl Nussbaum-Beach převedených s podporou firmy AmpliVox Sound Systems do podoby videa.

Učitelé nebudou nahrazeni novými technologiemi, ale učitelé, kteří je nepoužívají, budou nahrazeni těmi, kteří je ve výuce využívají. Sheryl Nussbaum-Beach

Tato zajímavá myšlenka, které se právě tento příspěvek snaží zdůvodnit, pochází od expertky na vzdělávací technologie profesorky College of William and Mary a mentorky učitelů ve Virginii Sheryl Nussbaum-Beach (viz Reforma nebo transformace?). Ať už patříte k techno-optimistům či techno-pesimistům, případně váháte, kterým směrem se vydat do budoucna, podívejte se na následující video, které prezentuje americká firma dodávající zvuková zařízení do škol AmpliVox Sound Systems.

Top 10 Reasons to Use Technology in Education

Nabízíme zde volný překlad obsahu tohoto videa:

Učitelé zjišťují, že použití různých moderních informačních technologií ve výuce (jmenujme např. v současnosti tak populární tablet) může být skvělým nástrojem, jak zlepšit výuku.

I když jsou stále zastánci klasické výuky bez informačních technologií, kteří tyto technologie vnímají spíše negativně, jsou to hlavně ekonomické důvody, které brání jejich využívání – přitom právě využití technologií je budoucností celého vzdělávacího systému.

Následující důvody by mohly pomoci přesvědčit právě dosud váhající zastánce „tradičních“ výukových metod:

1. Žáci je mají rádi

Žáci je rádi používají při výuce. Ať už je důvodem být „cool“ nebo je to vrozený zájem o nové technologie, umožňuje to učitelům střídat aktivity během dne a lépe do nich zapojit samotné žáky. Neexistuje přeci žádné nařízení, které říká, že výuka nesmí být zábavná.

Vždyť žáci stráví mnoho hodin používáním těchto technologií mimo školu, tak proč jim nepomoci zapojit jejich oblíbené prostředky přímo do výuky?

2. Čtyři klíčové složky aktivit:

  • aktivní zapojení žáků
  • skupinová práce
  • častá interakce a zpětná vazba
  • přístup ke zdrojům odborných informací

3. Profesní rozvoj

Používání technologií umožní žákům získat řadu dalších dovedností, které jim pomohou s uplatněním na trhu práce. Na otázku, jakou práci najde člověk se základními počítačovými dovednostmi oproti tomu, který je pokročilý, následuje přeci zcela jednoznačná odpověď. Učitel tak v podstatě zabije dvě mouchy jednou ranou – žáci se vzdělávají v konkrétním oboru skrze poznávání informačních technologií.

IT technologie se prudce rozvíjí – pobízejte tedy žáky, ať se v těchto technologiích dobře orientují, tak aby nezůstali v budoucnu v této oblasti stát na vedlejší koleji.

4. Učitelům usnadňují život

Učitelé musí zvládat kromě výuky i spoustu dalších povinností, včetně plánování hodin, hodnocení, schůzky s rodiči a další administrativní úkony. Tak proč si neusnadnit práci tvorbou online testů, kde mohou žáci okamžitě zjistit své hodnocení, místo toho aby trávili svůj drahocenný čas zdlouhavým zkoušením.

5. Zlepšuje výsledky žáků

Výhodou žáků požívajících moderní technologie je to, že mají možnost pracovat svým tempem, a nejsou tak zdržováni těmi, kteří pracují pomaleji. To umožní talentovaným žákům udělat během školního roku významnější pokrok, řádově i o několik stupňů výš, než řada jejich vrstevníků. Dalším důvodem může být střídání výukových stylů za využití moderních technologií, které prokázalo lepší studijní výsledky. Použití metody tzv. „elektronického cvičení“ (z angličtiny „electronic drilling“) ve výukovém procesu pomáhá žákům rychleji se naučit novou látku a podobně jako u her, stimuluje i další rozvoj dovedností. Nikdo by to nedovedl lépe popsat než lidé z Khan Academy.

6. Pomáhá žákům s poruchou pozornosti

Použití technologií využívajících střídaní výukových metod a zapojujících aktivit tak pomáhá žákům s poruchou pozornosti (ADD) nebo hyperkinetickou poruchou (ADHD) udržet pozornost. Tyto metody si oblíbili zejména učitelé pracující ve třídách se speciálními vzdělávacími potřebami.

Technologie stále udržují žáky na vysokém stupni soustředění. Porovnejme například pravděpodobnost toho, že usnete v situaci, kdy pracuje s internetem, oproti tomu, když posloucháte vyučujícího při hodině.

7. Využití odborných informačních zdrojů

V souvislosti se vzrůstajícím množstvím dostupných zdrojů informací na internetu, můžete dnes vybrat pro své žáky to nejlepší a nejaktuálnější od předních odborníků a učitelů z celého světa. Místo toho, že budeme např. při geografii každý den „objevovat již objevené“, proč se nepodívat příležitostně třeba na video z přednášky fotografa National Geografic Paula Nicklena o Antarktidě nebo na některou jinou přeloženou přednášku TEDu?

8. Motivace pro plnění domácích úkolů

Je opravdu něco, co dokáže žáky motivovat tak, aby plnili domácí úkoly? Někteří považují „převrácenou třídu“ (kde žáci plní domácí úkoly ve škole a doma sledují online výuku) za nejlepší model, protože učitelé mají možnost korigovat aktivity procvičující látku, případně žákům i pomáhat a zároveň „vyučovat neomezeně v čase“. To může pomáhat žákům rychleji překonat bariéry, odstranit frustraci a negativní pocity a emoce, které vznikají během výuky.

Žáci, kteří se chtějí jít domů po škole odreagovat, nejsou obvykle ochotni ihned ponořit hlavu do knížky, ale raději by strávili svůj čas internetem, hraním her a Facebookem. Tak proč rovnou nezapojit žáky do vzdělávání pomocí internetu a her? Přečíst například zajímavou zprávu z Twitteru nebo příspěvek na Facebooku může pobídnout žáky k dalšímu studiu, a to i když jsou jejich domácí úkoly již splněné.

9. Ušetří peníze

Přestože víme, že nová technologie vyžaduje určitou počáteční investici, následně ušetří školám finance, protože se snižují náklady na výukové materiály a některé aktivity mohou být realizovány v online prostředí. Někdy se setkáváme též s tvrzením, že na jednoho učitele může připadnout více žáků. To je ale záležitost dost kontroverzní (viz Rocketship – model školy budoucnosti).

S dnešní volnou dostupností internetových zdrojů učitelé nemusí trávit tolik času chozením do knihovny a vedením administrativy či papírových archivů výukových materiálů.

10. Odstraňuje překážky

Ozvučení třídy (pozor, zde se jedná o reklamu, pravdivou asi jen u větších prostor či sluchově hendikepovaných) zlepšuje učitelům kvalitu výuky už jen tím, že zbytečně nenamáhají své hlasivky. Žákům tak zároveň umožní komfortně slyšet vyučujícího bez rušivých šumů přicházejících ze školních lavic. Podle nedávné studie se naprostá většina učitelů vyjádřila, že je pro ně díky ozvučení jednodušší zvládnout pozornost svých žáků. Učitelé také zároveň nemuseli vynakládat tolik úsilí pro udržení soustředěnosti žáků (napomínáním apod.), a mohli se tak více zaměřit na samotnou výuku.

Otázkou ale zůstává, jak velký pocit propojení tito učitelé se svými žáky měli. Taková výuka je totiž již značně podobná distanční a je třeba vzít v úvahu Moorovu teorii transakční vzdálenosti.

Literatura a použité zdroje

[1] – HALLORAN, Kevin. Integrating New Technology in the Classroom: Top 10 Reasons. 2011. [cit. 2014-1-12]. Dostupný z WWW: [http://blog.ampli.com/2011/11/integrating-new-technology-in-classroom.html].

Licence

Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.

Autor
Mgr. Zdeněk Portych

Hodnocení od uživatelů

Mgr. Zdeněk Sotolář
18. 2. 2014, 11:26
Článek vytváří falešný obraz výuky s technologiemi (její přeceňování) v protikladu k "tradičním" výukovým metodám. Copak skupinová práce, aktivita žáků, častá interakce a přístup ke zdrojům (bod č. 2) je doménou právě jen technologií? Nesmysl. Ani jedna z těchto "klíčových složek" není  vlastní jen a pouze právě výuce s technologiemi. (Jiná věc samozřejmě je to, zda a jak technologie tyto klíčové složky můžou obohatit.) Taková argumentace nadělá víc škody než užitku.
Bořivoj Brdička
18. 2. 2014, 16:25
Pane Sotoláři,skupinová práce, aktivita žáků, častá interakce a přístup ke zdrojům, to vše, a další věci, lze určitě dělat i bez technologií. Přeji všem našim učitelům, aby jim ta představa, že se bez technologií ještě dlouho obejdou, vydržela. Realita je ale taková, že právě tyto činnosti mají bez technologií stále menší smysl. Proto Sheryl tvrdí, že "učitelé, kteří je nepoužívají, budou nahrazeni těmi, kteří je využívají".
Mgr. Zdeněk Sotolář
18. 2. 2014, 21:25
Pane Brdičko,
ale já teď nevyjařuji pochybnosti nad využíváním technologií! Já pochybuji o tomto konkrétním, velmi propagandistickém textu, který obsahuje řadu silných nebo nejasných vyjádření. Vrcholem rádobyargumentace je tvrzení: "Porovnejme například pravděpodobnost toho, že usnete v situaci, kdy pracuje s internetem, oproti tomu, když posloucháte vyučujícího při hodině." (Já usínal na Khanu při nudné hodinové přednášce k dějinám USA. Ale vzpomínáte na Hnízdův výklad o Husovi?)
Dále namátkou z textu:
Co např. znamená, že "používání technologií umožní žákům získat řadu dalších dovedností"? Jakých dalších dovedností? Mnohoslibné (a proto až manipulativní), ale velice nekonkrétní tvrzení.
Nebo tajuplné "použití technologií využívajících střídání výukových metod?" Technologie využívající střídání výukových metod? A jakých vlastně metod? Bez technologií nelze střídat výukové metody?
"aby trávili svůj drahocenný čas zdlouhavým zkoušením" (Mimochodem kdo?) Zkoušení je bezesporu zdlouhavé. Ale je to komunikace se žákem. Opravdu ho zcela odhodíme ve prospěch online testů?
Z komentáře:
Takže skupinová práce bez technologií nemá smysl??? To myslíte vážně? Další silácké tvrzení, která vám opakovaně vytýkám.
Bořivoj Brdička
18. 2. 2014, 22:52
"Using new technologies allow students to learn another skill set ...""Students with ADD or ADHD can be aided through the use of technology by mixing up the learning process ...""Why not help yourself out and put objective tests online so that students can instantly see their grades instead of spending valuable time grading?"
Takže, jediné, co mohu studentovi Portychovi vytknout, je to "ch", kterého jsem si nevšiml. Jinak je to poměrně přesné. Na to, že se jedná o produkt firmy s komerčním zájmem na technologiích jsme vás upozornili. A to, že se věnujeme výhradně technologiím, je vám také známo.
Na závěr snad ještě k té skupinové práci. Přiznávám vám, že bez technologií nějaký smysl má, a můj výrok s tím není v rozporu. Jenže týmová práce se prostě bude stále více realizovat prostřednictvím technologií. Malý test ověřující vaší schopnost tuto kompetenci naučit přinese již příští PISA. Snad každý soudný člověk pochopil, jak jsem to myslel.
Je mi potěšením si s vámi občas podiskutovat.
Mgr. Zdeněk Sotolář
19. 2. 2014, 15:38
Jak víte, často se navážím právě do toho, co a především jak bylo napsáno, protože nespoléhám na to, jak to kdo pochopí nebo by měl pochopit. V tomto případě musí mít čtenář velikou víru v celou řadu nedoložených tvrzení. Dokonce jsem tu poslední větu první repliky myslel úpřímně.
V protikladu k tomutu článku velice oceňuji článek pana Kordy na http://www.cesk…ich.html - včetně postřehů v diskusi - ona ta atraktivnost práce na počítači pro žáky už opravdu trochu vyprchala (ad 1).
A než začnete ty učitele vyměňovat, podívejte se napřed, zda to nádodou ti s těmi technologiemi nedělají blběji než ti bez nich.
 
Bořivoj Brdička
19. 2. 2014, 17:10
Vůbec jsem už nechtěl reagovat, ale teď jste mě opravdu naštval. Mně byste chtěl přisoudit snahu vyměňovat schopné učitele neschopnými? To se vám povedlo! Již dobrých 20 let tvrdím, že tím hlavním je a zůstane schopný učitel. Ve skutečnosti to nezpochybňuje ani Sheryl ve zde uvedeném citátu. Byl bych vám opravdu vděčný, kdybyste se nesnažil našim textům přikládat jiný význam, než mají. Neříkáme vůbec nic jiného, než že schopnost pracovat s technologiemi je nedílnou součástí učitelské profese. Ano, to chápete správně. Je to to, co se vám tak nelíbí - tvrdíme, že se to vztahuje na všechny učitele. Že budou potřebovat jiné kompetence. Vždy jsme ale tvrdili i to, že technologie nejsou všemocné. Prosím, abyste mi nepodsouval nic jiného! Děkuji.
Docela mě pobavilo, když jsem našel v Aktualitě z 25.11.1996 (staré 18 let) rozebírané úplně stejné téma. Asi mám nárok být po tak dlouhé době unaven.
E Kocourek
19. 2. 2014, 21:00
Pár poznámek, ne vždy souhlasných:
ad 1) (Žáci je mají rádi) -- Mají žáci rádi tramvaje? Kdo by to řešil - prostě se jinak do školy nedostanou.ad 2) (Čtyři klíčové složky aktivit)Aktivní zapojení žáků -- Non sequitur. Některé žáky to aktivně zapojí, jiní žáci se díky technologiím pasivně odpojí.Skupinová práce -- To si netroufám posoudit.Častá interakce a zpětná vazba -- Nepravda. Bez technologií jistě lze docílit častější interakci. Ale s využitím technologií je ta komunikace DOKUMENTOVANÁ a zpětná vazba formalizovaná, což obojí považuji za přínos.Přístup ke zdrojům odborných informací -- Omyl! Zdrojem (důvěryhodných!) odborných informací pro studenty MUSÍ být učitel. Pokud tím zdrojem odborných informací má někdo na mysli Internet, pak nejspíš zapomíná (nebo nezná?) podstatnou vlastnost Internetu - nedůvěryhodnost.Ad 3) (Profesní rozvoj) -- asi jako je prospěšné pro profesní rozvoj umět telefonovat a psát na stroji. Prostě samozřejmost.Ad 4) (Učitelům usnadňují život) -- některé usnadňují, některé komplikují. Představte si školu s neschopným nebo spolupráci odmítajícím správcem sítě. Ad 5) (Zlepšuje výsledky žáků) -- cože?Ad 6) (Pomáhá žákům s poruchou pozornosti) -- některým pomáhá, a jiné naopak rozptyluje.Technologie stále udržují žáky na vysokém stupni soustředění. -- Nepravda. Porovnejme například pravděpodobnost toho, že usnete v situaci, kdy pracuje s internetem, oproti tomu, když posloucháte vyučujícího při hodině. -- Dobrý příklad. Umím usnout při obojím. Studenti rovněž.Ad 7) (Využití odborných informačních zdrojů) -- Předpokládám, že se to týká přípravy na vyučování a NE vlastního vyučování.Proč se nepodívat příležitostně třeba na video z přednášky fotografa National Geografic Paula Nicklena o Antarktidě? -- Nějaký důvod už by mě napadnul.Ad 8) (Motivace pro plnění domácích úkolů) -- Odvážná hypotéza, nejspíš zcela nesmyslná.Ad 9) (Ušetří peníze) -- Možná existují v Česku školy, kde někdo může zcela racionálně rozhodnout, na co vynaloží peníze. Ale v "normálních" školách funguje již v reálném socialismu "osvědčený" systém peněz "s mašličkou" (finance jsou určeny na předem definovaný účel a nelze je převádět). V takovém systému nelze peníze ušetřit a argumentace úsporou peněz je irelevantní.Že prý učitelé nemusí trávit tolik času vedením administrativy (při použití technologií)? -- Kde je ten zázračný kraj, kde neplatí Parkinsonovy zákony?Ad 10) (Odstraňuje překážky) -- Některé překážky odstraňuje a jiné (neméně frustrující) vytváří.
Bořivoj Brdička
20. 2. 2014, 09:35
Dovolím si vás použít jako modelový příklad učitele bránícího se nasazení technologií. Je to pro nás specialisty na technologie věc přímo zásadní.
1. Žáci budou tu samou věc dělat raději s technologiemi. Jde o to, jakých výsledků dosáhnete. Tvrdím, že v mnoha případech s technologiemi lepších. Vtip je ale v tom, že je stále více výukových metod, které vůbec bez technologií dělat nelze.
2. Tvrdím, že úkolem učitele je docílit stavu, kdy se žáci využitím technologií aktivně zapojí. V opačném případě je něco špatně. Může to být i jeho nedostatečnou kompetencí! Tvdit, že hlavním zdrojem důvěryhodných informací může být jedině učitel je vysloveně chybný přístup.
3. Tradiční představa, že umět pracovat s technologiemi je stejné jako telefonovat byla mnohokrát vyvrácena. Vyvrací ji i předchozí bod. Blíže viz http://spomocni…k/15277/ .
4. Představuji si školu, kde bude mít správce IT na starosti jen dokonalý bezdrátový přístup do internetu ze všech prostor. Ale bude tam metodik, který každému pomůže nastavit ten nejvhodněší způsob využití technologií pro výuku konkrétních témat.
5. Nebudete tomu asi věřit, ale třeba schopnosti lidí se dlouhodobě stále zlepšují. Schopnosti vzdělaného absolventa využívajícího technologie a bez nich jsou zřetelně vyšší. Chcete-li mi tvrdit, že technologie mohou i škodit, budu samozřejmě souhlasit. Právě o to se hádáme. Tvrdím, že je naší povinností je používat tak, aby nás obohacovaly.
6. Závidím každému učiteli, který dokáže žáky zaujmout víc než počítač. Ano, je to možné!
7. A teď jde do tuhého. Jednou z velkých změn, které přináší soustavné využití technologií, je to, že již není možné rozlišovat, co je příprava na vyučování a co vlastní vyučování. Učitel proniká do přípravy a příprava se děje ve škole. Bude nutné studovat kombinované formy vzdělávání - http://spomocni…k/18137/ .
8. Ano, to je představa firmy AmpliVox snažící se nalákat učitele. Nesprávně tam je ale ten domácí úkol, ne motivace.
9. Velmi brzy se dočkáme i u nás. Existují modely výuky, které ukazují, jak lze takové ušetření realizovat - a ještě přesunout finance ze školství do zizků soukromých firem. Je dobré o tom vědět. Bránit se ale nebude možné zavhnutím technologií. To je bohužel právě ta cesta, která vede k nařknutí školství z neschopnosti a vyvolává radikální postupy viz - http://spomocni…k/18183/ .
10. SOUHLAS.
E Kocourek
20. 2. 2014, 19:16
Pokud MNE chcete označovat za "modelový příklad učitele bránícího se nasazení technologií", mohl bych kontrovat upřesněním, na co VY jste specialista. Ještě nějakou dobu odolám tomu pokušení.
Ad 1) S vašimi výroky souhlasím. Jen pořád nevidím, proč by někoho mělo zajímat, zda studenti mají rádi technologie. Ty technologie jsou prostě nevyhnutelné.
Ad 2) Úkolem učitele je docílit stavu, kdy se žáci aktivně zapojí. (S využitím technologií nebo bez něho - vaši souvislost s technologiem nevidím.) V opačném případě je něco špatně, ano. Může to být i nedostatečnou kompetencí učitele, tvrdíte? Může to být skvrnami na Slunci nebo čímkoli jiným.
Tvrdím, že JEDINÝM zdrojem důvěryhodných relevantních informací může být jedině učitel. Pokud vy soudíte opačně ("je to vysloveně chybný přístup"), uveďte náznak argumentu. Už jsme se tu o to jednou chytli, a vy jste uvedl jakýsi mechanismus ověřených zdrojů. A to chcete nabízet středoškolákům?
Ad 3) Vámi odkazovaný článek podrobně popisuje, kterak vynalézat perpetuum mobile v přímém přenosu, ale důkaz, že schopnost "pracovat s technologiemi" je cosi mimořádného, co se studenti nenaučí sami nebo jeden od druhého a bez speciálního kurzu, jsem tam nenalezl.
Ad 4) "Představuji si školu, kde bude mít správce IT na starosti jen dokonalý bezdrátový přístup do internetu ze všech prostor. Ale bude tam metodik, který každému pomůže nastavit ten nejvhodněší způsob využití technologií pro výuku konkrétních témat." -- Asi bych vám ten dlouhodobý pobyt na Marsu měl závidět. Ale zpět na Zemi: "správce IT" a "metodik", říkejte si tomu jak chcete, co do jména. Jde o to, zda si řadový učitel může vybrat, jakým způsobem chce existující technologie používat, nebo zda mu nějaký moudrý rádce bude koukat přes rameno a URČOVAT, jak to ten učitel MUSÍ dělat. Samozřejmě, "nejvhodnější způsob využití technologií pro výuku konkrétních témat", blablabla. Umím si představit. A podle vás jsem JÁ ten, kdo brání nasazení technologií.
Ad 5) Tvrdíte, že "je naší POVINNOSTÍ je používat tak, aby nás obohacovaly a právě o to že se hádáme"??? O tohle se s vámi já nehádám. S takovouhle šíleností nepolemizuji.
Ad 9) "Velmi brzy se dočkáme i u nás." -- Opět zprávy z Marsu? On někdo radikálně změní způsob financování školství? Kdo? Jak? Proč? (Že je stávající model nesmyslný, to mocipánům nevysvětlíte.) A kdy nastane to vaše "brzy"?
Mgr. Zdeněk Sotolář
20. 2. 2014, 22:10
Přečetl jste si toho Kordu? Píše: "Záleží pouze na učiteli, jakou pomůcku ke kvalitnímu vzdělávání využije." Technologie chápu jako pomůcky, prostředky. (Samozřejmě, že jindy mohou být technologie i cílem!) Nechejme tedy na učiteli, zda v hodinách technologie využije, protože pro mnohé vzdělávací cíle technologie nejsou natolik potřeba (třeba ta skupinová práce). Často, velice často se setkávám s používáním technologií jakoby za každou cenu (alespoň uděláme zápis na tabletu, alespoň počlete učiteli z mobilu esemesku) Píšete: "Schopnost pracovat s technologiemi je nedílnou součástí učitelské profese." Ano, souhlasím, pečujte o to na pedagogických fakultách, ale stejně nedílnou součástí učitelské profese je možnost se rozhodnout, že právě teď se bez technologií obejdu. A prosím to vůbec neznamená udělat to postaru, nebo dokonce špatně. Když budu psát slohové cvičení, nechejte na mně, zda budou žáci psát ručně, nebo na počítači. Když budu zadávat četbu, nechejte na mně, zda napíši zadání na tabuli, nebo na web. Ale když budu chtít, aby nahlédli do Příručního slovníku jazyka českého, který je v tištěné podobě nedosažitelný, otevřeme si internet.
E Kocourek
20. 2. 2014, 22:53
Maličko off topic: Nejen zde, ale i na dalších webových fórech bych uvítal, kdyby komentátoři pečlivěji rozlišovali mezi realitou a utopií, mezi tím "jak to je" a "jak by to mělo být". Korda možná píše "záleží pouze na učiteli, jakou pomůcku ...", ale realita je jiná - ve skutečnosti záleží i na dalších faktorech (již jsem zmínil třeba toho správce sítě s jeho vlastními představami, jak vyučovat a jak "nejlépe" používat výpočetní techniku).
Na jedné straně od učitele stojí ti, kdo brání učiteli výpočetní techniku používat, na druhé straně  od učitele stojí dobrodinci, kteří mu vnucováním svých (dobře míněných, jak jinak) skvělých a obohacujících postupů využití výpočetní techniky důkladně znechutí. 
Bořivoj Brdička
21. 2. 2014, 01:02
Nějak se do té diskuze již musím nutit. Vídím tam 2 věci, které jěště stojí za vysvětlení.1. Celou dobu se vůbec nebavíme o výuce informatiky.2. Mnohých učitelů se nikdo ptát nebude, zda chtějí technologie používat. Prostě dojde v vybavení všech žáků a bude. Tam, kde učitel dokonale ví, co s nimi, jsem ochoten mu volbu způsobu jejich využití přenechat. Pokud toto ale není splněno, jsou výkřiky typu "záleží pouze na učiteli" docela mimo.
E Kocourek
21. 2. 2014, 09:18
Kdo posoudí, zda "učitel dokonale ví" ?
Pokud by měly být do důsledků splněny hrozby pana Brdičky, zřejmě by muselo Ministerstvo testovat učitele (nebo na to založit nějaký úřad, takový nový CERMAT) a vystavovat učitelům osvědčení svéprávnosti, jako že smějí používat výpočetní techniku dle vlastního uvážení. 
Jelikož by ale implementace trvala nějakou dobu, lze předpokládat, že učitelé mají k dispozici ještě nějaký ten rok či dva, kdy (pominu-li již zmiňované "brzdaře") opravdu záleží pouze na nich, jak (a dokonce, hrůza hrůz, zda!) budou výpočetní techniku používat.
A že prý "prostě dojde k vybavení všech žáků a bude"?!?! Evidentně žiji na jiné planetě nežli pan Brdička. Tady u nás k vybavení všech studentů již dávno došlo. Akorát že některé školy těm studentům v používání jejich prostředků (mobilů, tabletů, notebooků) zuby nehty brání. Nejvíc právě v předmětech, kde nejde o výuku informatiky.
Jaroslav Matějka
21. 2. 2014, 16:17
Chápu, co v článku vyvolalo tu to diskuzi - trochu jednostranný pohled. Ale odvolávat se na pana ředitele Kordu? Jeho text je podle mně proslovem populistického politika, krásný text, který popisuje krásný a ideální svět. Zatímco škola pana Brdička je myšlenková škola snažící se prosadit nové trendy ve výuce, je škola pana Kordy reálná kamenná škola, která už vše zvládla a je " smysluplná" (zatímco ty ostatní jsou asi "smysluprázdné"). Nybylo by namístě taky pořádně rozebrat texta pana ředitele Kordy a ptát se, zda popisuje školu tady na Zemi nebo kdesi na Marsu?
Bořivoj Brdička
21. 2. 2014, 22:31
Nenavrhuji měřit úroveň digitální gramotnosti učitelů plošně. Navrhuji ji popsat a zahrnout do kariérního systému. Samozřejmě platí, že si každý učitel určí sám, zda bude technologie ve výuce používat. Pokud je ale zavrhne, bude čelit zvětšující se propasti mezi tím, co se děje ve škole a mimo ni. Dlouhodobě je to neudržitelné.Asi už nejsem schopen to lépe vysvětlit. Každého určitě nepřesvědčím. Je to marné! Přeji všem, aby měli úspěch, ať už s nebo bez.

Váš komentář

Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.

Článek není zařazen do žádného seriálu.