Domů > Spomocník > Základní vzdělávání > Zpětný kanál jako výukový nástroj
Odborný článek

Zpětný kanál jako výukový nástroj

28. 8. 2014 Základní vzdělávání Spomocník
Autor
Pavel Kranda

Anotace

Praktická zkušenost autora se zaváděním využití metodiky zpětného kanálu do výuky na ZŠ a přehled několika existujících nástrojů pro její realizaci.

Komunikace mezi účastníky hraje ve vzdělávacím procesu nezastupitelnou roli. Jedním z nástrojů realizace je využití online diskuzních prostředí nabízejících možnost reagovat na příspěvky v reálném čase, která mohou být používána paralelně s běžnou komunikací ve třídě. V takovém případě mluvíme o zpětném kanálu.

Existují široké možnosti, jak tímto způsobem výuku podpořit. Ve veřejné formě lze využít třeba Facebook, nebo Twitter. Jako vhodnější ale se jeví vytvořit uzavřenou komunikační skupinu.[1];[2] Použít lze mnoho různých nástrojů. Jedním z oblíbených je TodaysMeet s chatovacími místnostmi, kam žáci mohou přispívat nejen pod svým přihlašovacím jménem, ale i anonymně, a které neznepříjemňuje práci podsouváním reklam. Edmodo je ucelené výukové prostředí umožňující kromě vytvoření mikroblogovací sítě též zadávaní úkolů, sdílení materiálů a odkazů. Zvolit lze třeba i volně přístupné chatovací prostředí Chatzy se standardními možnostmi diskuze. Padlet zase funguje jako virtuální nástěnka, kam kromě otázek, podnětů a příspěvků k diskusi lze přidávat i materiály pro výuku. Zajímavé možnosti přináší i Socrative (viz webinář GEG), kde ve virtuálních místnostech lze kromě práce s otázkami a odpověďmi předkládat žákům zábavnou formou kvízy s nejrůznějšími druhy otázek. Nutno dodat, že všechny zmiňované produkty je možné využívat bezplatně.

Použití zpětného kanálu ve výuce přináší hned několik výhod [3]:

  • Realizace okamžité zpětné vazby.
  • Zapojení všech žáků do diskuse a podpora vzájemné spolupráce.
  • Poskytnutí více prostoru těm, kterým veřejný projev před ostatními může činit problémy a potlačení případného dominujícího vlivu méně ostýchavých.
  • Zhodnocení zájmu žáka o dané téma, orientace v problému na základě diskuse.
  • Možnost pokračování zajímavé online diskuse i nad rámec vyučovací hodiny a přítomnosti ve škole.

Předpokladem efektivního využívání zpětných komunikačních kanálů je zajištění podmínek pro práci.[4] V první řadě by žáci měli být seznámeni s prostředím, ve kterém diskuse probíhá, a orientovat se v něm. Měli by mít jasnou představu o tématu a jeho rozsahu. Spolupráci prospěje, když vytvoříme povědomí o společné komunitě, jejíž jsou součástí a ve které mohou vyjádřit svůj názor. Nesmíme zapomenout ani na stanovení a dodržování diskusních zásad, ke kterým lze zařadit třeba vystupování pod vlastním jménem, používání vhodných oslovení a slušných výrazů, možnost vyjádřit se k jakémukoliv tématu, ale i možnost administrátora nevhodný příspěvek smazat.

Nedávno jsem vyzkoušel zpětný komunikační kanál ve své vlastní výuce. Použil jsem výukové prostředí Edmodo, protože jsem ho znal už dříve. Umožňuje zároveň zpřístupnit i výukové materiály včetně odkazů, takže žáci nemuseli pracovat ve více prostředích. Snažil jsem se vybírat taková témata, která jsou žákům blízká a o kterých by byli schopni diskutovat i bez nějakého rozsáhlého studia množství materiálů.

Nejvíce se nám povedla diskuse na téma „Weby nejen pro výuku“, které jsem zařadil v rámci volitelného předmětu informatika v sedmém ročníku. Žáci dostali k dispozici několik odkazů na webové stránky zabývající se výukou vybraných předmětů, měli si na ně udělat názor a prezentovat v diskusi. Dále bylo jejich úkolem sdílet vlastní používané výukové stránky a hodnotit je. Kdo žádné stránky nepoužíval, měl možnost nějaké vyhledat. Nejživější diskuse se samozřejmě rozvinula až u posledního tématu, kdy všichni seznamovali ostatní se svými oblíbenými webovými stránkami, jejichž obsah už s výukou souviset nemusel.

Ohlasy dětí na tento způsob výuky byly pozitivní. Oceňovaly zejména možnost rychle komunikovat mezi sebou, a také ve výuce vyzkoušet něco nového, netradičního. Vzhledem k tomu, že zpětný komunikační kanál běžně ve výuce nevyužívám, nepodařilo se mi předejít v průběhu práce drobným problémům týkajícím se dodržování pravidel diskuse, zejména u starších žáků. Nepříjemné rovněž bylo, že se diskuse se vzrůstajícím množstvím příspěvků a reakcí stávala nepřehlednou. Hodnocení práce žáků, která zahrnovala zmapování jejich příspěvků, přineslo zvýšené časové nároky. V zásadě se ale domnívám se, že použití online komunikace bylo zajímavým doplněním výuky a podnítilo žáky k účasti v diskusi. V případě občasného použití je významným aktivizačním prvkem.

Literatura a použité zdroje

[1] – BYRNE, Richard. Five Platforms for a Classroom Back-channels Chat. 2010. [cit. 2014-6-9]. Dostupný z WWW: [http://www.freetech4teachers.com/2010/01/five-platforms-for-classroom-back.html].
[2] – BYRNE, Richard. Updated – A Teachers Guide to Classroom Backchannels and Informal Assessment. 2013. [cit. 2014-6-9]. Dostupný z WWW: [http://www.freetech4teachers.com/2013/09/backchannels.html].
[3] – BYRNE, Richard. 5 Benefits of Using Backchannels in Your Clasroom. 2013. [cit. 2014-6-9]. Dostupný z WWW: [http://www.freetech4teachers.com/2013/06/5-benefits-of-using-backchannels-in.html].
[4] – ČINČERA, Jan. Využití online diskusních fór pro podporu výuky. 2004. [cit. 2014-6-9]. Dostupný z WWW: [https://moodle.org/mod/forum/discuss.php?d=251135].

Licence

Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.

Autor
Pavel Kranda

Hodnocení od uživatelů

Článek nebyl prozatím komentován.

Váš komentář

Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.

Článek není zařazen do žádného seriálu.