Úvodní stránka
Přehled článků
Metodická pomoc
Zpravodaj
O Spomocníkovi
Podcast
RSS RSS
Titulka RVP > Úvodní stránka Spomocníka > Má prezenční výuka na VŠ vůbec ještě smy...

Ikona informativni

Má prezenční výuka na VŠ vůbec ještě smysl?

Autor: Bořivoj Brdička
Článek je součástí Učitelského spomocníka na adrese https://spomocnik.rvp.cz.
Anotace: Zamyšlení nad výsledky výzkumu MIT ověřujícího úspěšnost jednoho edX MOOC kurzu dávající tuto problematiku do souvislosti s naším povinným vzděláváním učitelů a jejich kariérním postupem.
Klíčová slova: DVPP, výzkum, MOOC, MIT, disrupce, edX, karierní systém

Mívám často k výsledkům vědeckých výzkumů dost skeptický postoj, ale jsou výjimky. Jedním ze skutečně hodnotných zdrojů vědeckého poznání je pro mě v oboru vzdělávacích technologií MIT (Massachusetts Institute of Technology). Připomeňme si např. MIT spojuje děti z celého světa (2009), MIT vyvíjí volně dostupný systém pro správu kurzů (2004), MIT zkoumá kolektivní inteligenci (2006), MIT dává k dispozici výukové materiály středoškolákům (2008), edX Code – open source MOOC (2013), Meritokracie a topokracie v propojeném světě (2014). Ve spojení s nedalekým Harvardem provozuje MIT jednu z nejúspěšnějších služeb pro poskytování tzv. xMOOC kurzů milionům lidí z celého světa (edX.org). Rozdíl mezi xMOOC a cMOOC je vysvětlen zde. Rozdíly se ale stále více stírají.

Vědci z MIT proto byli logicky mezi prvními, kdo začali výsledky výuky realizované prostřednictvím MOOC hodnotit. V zářijovém vydání vědeckého online časopisu IRRODL (The International Review of Research in Open and Distance Learning) vyšla studie týmu výzkumníků z MIT, Harvardu a čínské Tsinghua University seriózními metodami porovnávající interaktivní edX MOOC 8.MReV Mechanics ReView (8.MReV) s obsahově stejným prezenčním kurzem úvodu do Newtonovy mechaniky Mechanics-C (8.011). Zjištění založené na podrobné analýze všech dat během práce účastníky vytvořených, jež byla doplněna o pre-test a post-test, jsou jednoznačné. Oba obsahově téměř stejné kurzy byly pro distanční i prezenční studenty stejně přínosné.

Do MOOC se původně přihlásilo přes 17 tisíc účastníků, ale jak je typické, mnozí jen ze zvědavosti. Do výsledků proto byli nakonec zahrnuti jen ti, kteří dokončili víc jak polovinu kurzu a dělali post-test (bylo jich 1080). Prezenční kurz 8.011 byl nastaven jako opakovací a povinný pro toho, kdo neuspěl v úvodním kurzu Mechaniky na MIT. Zapsáno bylo 47 studentů, ale sledováno bylo jen 35, kteří ho dokončili a dělali post-test. Tato výuka zahrnovala 4 hodiny týdně přímého kontaktu s vyučujícími a cca 2/3 stejných online úkolů ve stejném prostředí edX, jaké využíval i MOOC. Analýza výsledků dat je na následujícím obrázku. Kromě červených prezenčních studentů (těch je nejméně) a modrých distančních byla zviditelněna ještě skupina učitelů fyziky, kteří byli původně k online účasti vysloveně vyzváni.

Celkové porovnatelné výsledky kurzů 8.MReV a 8.011

Nemá smysl porovnávat celkové výsledky prezenčních repetentů z MITu s většinou kvalifikovanými, motivovanými a dospělými studenty MOOC kurzu. Důležitý je jiný údaj, a sice, jaký pokrok ta která skupina během práce udělala. Vědci zvolili hned několik poměrně složitých metod, jak tento ukazatel změřit. Měli dost dat, a tak mohli porovnávat stav před kurzem, během jednotlivých lekcí i po skončení, a to navíc u různých skupin – podle dosaženého vzdělání, učitelé, účastníci disponující matematickým vzděláním, studenti 1. ročníku MIT apod. Překvapivě se vůbec nepotvrdilo očekávání, že přínos bude u prezenčních studentů s přímým kontaktem s vyučujícím vyšší. Ukázalo se, že znalostní zisk vyvolaný kurzem (rozdíl mezi počátečním a konečným stavem), ač v absolutních hodnotách jsou znalosti jinde (viz graf), je u všech skupin skoro stejný, a to cca 0,31 (neboli asi 30 % zlepšení během kurzu).

Jednoznačné závěry zatím z podobných výzkumů dělat nelze. Výsledky nelze zevšeobecnit. Jsou závislé na výukových cílech a na kvalitě kurzu i na tématu a oboru. Též porovnávání účastníků je v tomto případě obtížné. Prezenční výuky se zúčastnili studenti se studijními problémy, a ty nemůžeme přímo srovnávat s motivovanými zájemci o poznání prostřednictvím MOOC. Bylo by jistě velmi zajímavé nechat kontrolní skupinu stejných studentů projít pouze MOOC kurzem místo prezenční výuky.

Přes všechny pochybnosti se zde ale opět vynořuje jedna skutečnost. Je stále zřejmější, že existuje poměrně početná skupina lidí, kteří se chtějí a dovedou vzdělávat prostřednictvím výuky realizované online. Výsledky tohoto výzkumu jednoznačně podporují loňskou studii doporučující vládě kanadského Ontaria „přijmout plán, který zajistí, aby vybrané online (případně i kombinované) kurzy nejlepších univerzit byly k dispozici všem studentům a aby za ně tito studenti mohli získat kredity“ (viz Jak efektivní je online výuka?).

A začneme-li takto uvažovat, nezbývá, než celou věc dotáhnout do konce. Je přece jedno, kde a jak člověk to, co umí, získá. Je-li k výkonu povolání učitele nutná kvalifikace, musí stát žádat prokázání schopnosti každého adepta určitým formalizovaným ověřením (v rámci karierního systému). Přiznávám, že právě teď myslím na ty (ne)kvalifikované učitele, kteří se dlouhodobě věnují sebezdokonalování (Prostojové učení podle Grooma), ale chybí jim magisterský diplom. Nutíme je studovat kombinovaně, tj. několik let dojíždět do kamenné školy, kde se nezřídka setkávají s učiteli, kteří by se naopak mohli učit od nich.

Úplně to vidím – co, kdyby takový adept na učitelský diplom vytáhl certifikát o úspěšném ukončení vhodného MOOC kurzu třeba z Harvardu nebo Oxfordu? Přiznali bychom mu za to nějaké kredity? Dovolili bychom mu jít ke státnicím dříve, než předepisuje studijní trajektorie? Umožnili bychom státu, aby ušetřené peníze mohl použít na zkvalitňování školství jako celku? (Třeba na vývoj dokonalých online kurzů.)

Citace:
[1] - COLVIN, Kimberly F. et al. Learning in an Introductory Physics MOOC: All Cohorts Learn Equally, Including an On-Campus Class. 2014. [cit. 2014-10-7]. Dostupný z WWW: [http://www.irrodl.org/index.php/irrodl/article/vie...].  
Anotované odkazy:
Příspěvek nemá přiřazeny žádné anotované odkazy.
Přiřazené DUM:
Příspěvek nemá přiřazeny žádné DUM.
 
INFO
Publikován: 13. 10. 2014
Zobrazeno: 5962krát
Hodnocení příspěvku
Hodnocení týmu RVP:
Hodnocení článku : 0

Hodnocení uživatelů:
Hodnocení článku : 4.2
Hodnotit články mohou pouze registrovaní uživatelé.

4 uživatelé Hodnocení článku : 5
zatím nikdo Hodnocení článku : 4
zatím nikdo Hodnocení článku : 3
zatím nikdo Hodnocení článku : 2
1 uživatel Hodnocení článku : 1
Jak citovat tento materiál
BRDIČKA, Bořivoj. Má prezenční výuka na VŠ vůbec ještě smysl?. Metodický portál: Články [online]. 13. 10. 2014, [cit. 2019-11-18]. Dostupný z WWW: <https://spomocnik.rvp.cz/clanek/19225/MA-PREZENCNI-VYUKA-NA-VS-VUBEC-JESTE-SMYSL.html>. ISSN 1802-4785.
Doporučte materiál
Licence Licence Creative Commons

Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons.


Komentáře RSS komentářů článku
Autor: Jiří ŠtípekVloženo: 14. 10. 2014 03:34

Já jsem tedy tu původní zprávu MIT nečetl, takže budu předpokládat, že sdělení článku odpovídá zprávě MIT.

Podstatné je toto:

"Nemá smysl porovnávat celkové výsledky prezenčních repetentů z MITu s většinou kvalifikovanými, motivovanými a dospělými studenty MOOC kurzu. Důležitý je jiný údaj, a sice, jaký pokrok ta která skupina během práce udělala. "

Samozřejmě nelze srovnávat celkové výsledky repetentů s motivovanými účastníky MOOC, ale podle mě, nelze srovnávat ani ten pokrok, protože "potenciál pokroku" u repetentů nemusí být stejný jako u "kvalifikovaných, dospělých a motivovaných". Předpokládat, že repetent je schopen stejného pokroku jako druhá skupina a stavět na tom závěry uvedené v článku, je dle mého názoru nepřijatelné.

Běžným požadavkem v podobných výzkumech, kde se něco porovnává, jsou srovnatelné skupiny, tj. srovnatelné např. z hlediska věku (MIT výzkum: dospělí vs studenti), zjednodušeně prospěchu (MIT výzkum: repetenti vs ...), motivace (MIT výzkum: povinná účast vs dobrovolná účast) atd.

Autor: Bořivoj BrdičkaVloženo: 14. 10. 2014 10:11

Souhlasím. Přesto je zajímavé, že byl pokrok u všech, kteří MOOC dodělali přibližně stejný, a ani repetenti s přímou podporou učitelů vyššího nedosáhli. Nicméně bych tomu i já velký význam nepřikládal. Chtěl jsem hlavně připomenout existenci nezanedbatelné skupiny lidí, kteří jsou samostatného online studia schopni. Asi nebude možné je do budoucna ignorovat.

Titulek článku je samozřejmě provokativní nadsázka, na níž je jednoznačná odpověď. Repetentům nic lepšího nabídnout neumíme.

Autor: Bořivoj BrdičkaVloženo: 14. 10. 2014 10:27

Rád bych poděkoval zvláště tomu čtenáři, který přidělil článku 1*. Jsem rád, že jsem trefil do černého!

Autor: Lenka JedličkováVloženo: 11. 11. 2014 14:54

Osobně mám za to, že výuka on-line je pro žáky přínosná v jakékoli kategorii. U menších dětí spojuje hru s radostí z ovládání techniky, u starších umožňuje rozdělit si učení do částí, které časově i rozsahem vyhovují. Nepovažuju ji ale za jedinou možnou, protože přímý kontakt s učitelem umožňuje ještě rozvoj sociálních dovedností a dovedností verbální komunikace. Ale uznávám, že tohle je jiný level, protože já mám na mysli hlavně povinnou školní docházku.