Metodický portál RVP.CZ prochází změnami. Více informací zde.
logo RVP.CZ
Přihlásit se
Úvodní stránka
Přehled článků
Metodická pomoc
Zpravodaj
O Spomocníkovi
Podcast
RSS RSS
Titulka RVP > Úvodní stránka Spomocníka > Thomas Malone o kolektivní inteligenci

Thomas Malone o kolektivní inteligenci

Informativní příspěvek
Autor: Jana Trembošová
Zpráva o výzkumném záměru specializovaného pracoviště MIT blíže poznat, jak funguje kolektivní inteligence.

Thomas W. Malone je profesorem managementu a zakládajícím ředitelem MIT Center for Collective Intelligence. Samotná skutečnost, že MIT takové centrum založil, je natolik zajímavá, že stojí za to se trochu blíže podívat, co za tím stojí.

Malone v rozhovoru na portálu Edge [1] popisuje pojem kolektivní inteligence jako vlastnost skupiny jednotlivců, kteří jednají společně takovým způsobem, který lze považovat za inteligentní. Jako příklad uvádí rodinu, armádu, země a další. Je zřejmé, že kolektivní chování existuje v podstatě odjakživa a mají ho i zvířata. Maloneho Centrum řeší otázku, zda lze kolektivní inteligenci definovat a měřit.

Relativně nová forma kolektivní inteligence je ta, kterou sdílíme prostřednictvím internetu. Vyhledávání Google či Wikipedie jsou dva příklady, které Malone uvádí, nicméně upozorňuje na pouhý začátek rozvoje tohoto pojmu. Základní výzkumnou otázkou je, jak mohou lidé a počítače být propojeny tak, že kolektivně jednají inteligentněji, než jakékoli osoby, skupiny nebo počítače jako jednotlivci? Může vyvstávat otázka, proč se o kolektivní inteligenci lidstvo nezajímalo dříve? Příčinu lze hledat v čím dál více se rozvíjejících informačních a komunikačních technologiích a v tom, že jsme díky nim schopni navzájem komunikovat a spolupracovat na docela jiné úrovni.

Na první pohled by se mohlo zdát, že inteligence skupiny odpovídá průměrné inteligenci jejich členů, nicméně to se nepotvrdilo. Nejde tedy jen o to seskupit dohromady množství chytrých lidí, ale je třeba zkoumat faktory, které zvyšují kolektivní inteligenci skupiny. Je to například sociální vnímavost členů skupiny. Důležitá je též konverzační rovnoměrnost, čímž rozumíme vyvážený podíl na výměně názorů ve skupině. Pokud jedna osoba dominuje, snižuje to celkovou kolektivní inteligenci skupiny. Kromě toho bylo zjištěno, že ženy vykazují lepší výsledky, pokud jde o kolektivitu v porovnání s muži. Skupinu definujeme jako inteligentní, pokud je schopna dobře pracovat s širokou škálou různých úkolů.

Malone uvádí 3 hlavní důvody vědeckého zkoumání kolektivní inteligence. Prvním z nich je snaha o pochopení fungování světa, a to především spolupráce mezi lidmi a počítači. Za druhé chce pomoci podnikům, vládám a dalším organizacím zefektivnit svou práci a tím třetím, nicméně zdaleka ne posledním důvodem, je celkový potenciál celé věci. Říká doslova toto: „S tím, jak roste úzká spolupráce mezi lidmi a počítači, jeví se také jako čím dál více užitečné o lidech a počítačích na naší planetě přemýšlet jako o jistém druhu globálního mozku. Budoucnost našeho druhu může záviset na naší schopnosti využívat globální kolektivní inteligenci k rozhodnutím, která nejsou jen rozumná, ale také moudrá.“

Není pochyb o tom, že se s pojmem „kolektivní inteligence“ zdaleka nesetkáváme naposledy. Bude zajímavé výsledky výzkumu tohoto fenoménu dneška průběžně sledovat.

IBM THINK Forum – MIT Professor Tom Malone on collective intelligence and leadership

Citace a použitá literatura:
[1] - BROCKMAN, John. Collective inteligence: A Conversation with Thomas W. Malone. 2012. [cit. 2015-2-6]. Dostupný z WWW: [http://edge.org/conversation/collective-intelligen...].  
Detailní informace o článku naleznete ZDE.
V případě pochybností o aktuálnosti či funkčnosti příspěvku využijte tlačítko „Napište nám“.
Napište nám
Hodnocení článku
Přidat komentář Citovat článek

Licence článku:
Licence Creative Commons

Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons.