Vzdělávání je nedílnou součástí života člověka i života celé společnosti, je prostředkem nejen k přežití, ale i k rozvoji. Pokud společnost podporovala rozmach a dostupnost vzdělávání, tak zpravidla prosperovala. Vzdělání a vzdělanost obyvatelstva přispívá k lepšímu životu, k životu bez násilí, k "všeobecné harmonii" (J. A. Komenský). Myšlenka dobrá, skutečnost až hrozivě rozdílná.
Jedním ze zásadních problémů jak zvýšit všeobecnou vzdělanost byl a je problém spojený s šířením informací. Postupem času se informační kanály rozšiřovaly a zdokonalovaly. V dnešním světě patří mezi nejrozšířenější a nejdostupnější prostředek používaný ke zprostředkování informací internet a technologie spjaté s digitalizací. Tato média se začínají masově využívat i v rámci procesu výuky a vzdělávání.
Na první pohled by se mohlo zdát, že dnešní studenti vysokých škol mají jednodušší život než jejich předchůdci, kteří měli k dispozici pouze tištěné materiály, často uchovávané jako nesmírné cennosti v několika exemplářích ve vědeckých knihovnách. Studijní texty se opisovaly, půjčovaly, putovaly mezi generacemi studentů, někdy zdarma, ale většinou za úplatu nebo nějakou protislužbu či naturálie.
Dnes má student díky digitálním technologiím možnost nových přístupů ke vzdělávání a publikování. Má k dispozici nepřeberné množství studijních materiálů jak v oficiálních, tak pirátských verzích a musí si umět vybrat ty nejvhodnější. Nové znalosti, které přijímá, jsou zprostředkovány prostřednictvím elektronických prostředků. Tyto elektronické prostředky jsou pro dnešní studenty lehce dostupné, jsou upraveny a vybaveny softwarem, který umožňuje snadné používání a komunikaci ve výuce.
Většina vysokoškolských učitelů své přednášky poskytuje zcela volně na svých webových stránkách, a pokud to nedělají, určitě se o uveřejnění postarají studenti sami. Odpadá tak nákup často velmi drahých knih a skript. Je však jasné, že i dnešní studenti si stále některé tištěné knihy opatřit musí, neboť jejich digitální verze dosud neexistují a u starších publikací asi ani existovat nebudou. Ceny odborných publikací se mohou pohybovat v řádu stovek i tisíců korun. Někteří autoři proto často ani nemají zájem poskytnout svou duševní práci zcela zdarma, protože je zdrojem jejich příjmů. Ve skutečnosti je jen otázkou času, kdy se i tyto materiály stanou součástí virtuálního světa, ať už s tím autor souhlasí či nikoliv.
V dnešním světě se setkáváme s obrovským tlakem na mladé lidi, který se týká jejich společenského postavení. Velká váha je stále přikládána atributům úspěchu, mezi které patří i vysokoškolský titul. Tam, kde je poptávka, se brzy objeví i nabídka.
Ve snaze zpřístupnit studium začaly mnohé školy využívat e-learning a další síťové aplikace. Je to skvělá věc. Odpadá složité dojíždění a dodržování rozvrhu, studovat můžeme z domu, v kavárně, na dovolené, … ráno, odpoledne, v noci. Musíme být jen on-line. Otázkou takovéhoto studia je jeho cena a také úroveň. Mnohé vysoké školy kombinují tento způsob s klasickým přístupem. Jako velmi užitečný se mi e-learning jeví v oblasti specializačního studia, například pro učitele. Možnost e-learningu také zpřístupnila studium lidem handicapovaným.
Pomocí sítí se rozvíjí a podporují i různé druhy učení. Síťová vzdělávací prostředí jsou navrhována tak, aby spojila zájemce o studium z různých částí světa. Aby usnadnila dialog a spolupráci mezi studenty i přednášejícími.
Jedním takovým vzdělávacím prostředím založeným na otevřeném a bezplatném přístupu s neomezenou účastí studentů jsou hromadné otevřené online kurzy - MOOC (z anglického massive open online course), ke kterým se přistupuje pomocí webu. Tento druh distančního neformálního vzdělávání vychází z myšlenek konektivismu. MOOC je založen na principu sdílení a volnosti. Lektoři připraví tematický obsah a časový harmonogram akce trvající zpravidla několik týdnů. Ke každému tématu připojí seznam odkazů na studijní materiály a pozvou odborníky na online přednášku.Po splnění předem daných podmínek účastník většinou získává certifikát o absolvování kurzu.
V současnosti existují kurzy MOOC, které se týkají snad všech oblastí lidské společnosti a další vznikají, aby uspokojily touhu člověka po vědění. Ukazuje se však, že kurzy úspěšně absolvuje méně než 10 % ze všech studentů, kteří kurz započali [1]. Certifikát o absolvování nějakého MOOC kurzu, který nabízí prestižní univerzita, může mít váhu i několika kreditů prezenčního typu vzdělávání.
V digitalizovaném a globalizovaném světě se přístup k formálnímu vzdělání podstatně zlevnil. Současně se ale ukazuje, že se rozdíly mezi studenty i nadále zvětšují, a to i z jiných důvodů. Sociálně a ekonomicky hendikepovaným chybí motivace.
Přesto se díky technologiím začíná školství postupně měnit. Vzdělání se stává dostupným pro stále větší počet lidí po celém světě. Nutnou podmínkou (nikoli dostačující) pro jeho další šíření jsou volně dostupné studijní materiály. Právě otevřené vzdělávací zdroje (OER) získávají všude na světě stále větší podporu – viz Vliv volné dostupnosti materiálů na školství, Možnosti otevírající vlastní cesty za poznáním, Opening up education. Zrovna tento týden probíhá kampaň Open Education Week.
Tradiční pojetí vzdělávání se rychle mění. Postupně se bude stále méně a méně klást důraz na to, aby studenti byli fyzicky přítomni na své alma mater, nebude důležité, kolik času stráví v posluchárně. V digitálním světě se studijním prostředím stává svět jedniček a nul. Školy jsou tak postupně nuceny své tradiční přístupy měnit a snažit se vyhovět současným trendům – umožnit přístup ke vzdělání co největšímu počtu lidí za dostupnou cenu [2].
Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.
Článek nebyl prozatím komentován.
Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.
Článek není zařazen do žádného seriálu.
