Navažme na starší spomocníkovy články (např. V USA se diskutuje o výuce 1:1; Jak v Magogu zaváděli 1:1; Levné počítače 1:1 stále centrem zájmu; Pedagogika 1:1 a otázky s ní související; Nástup tabletů je definitivním vítězstvím 1:1) a podívejme se na tuto problematiku očima pracovníků pěti amerických školských obvodů, ve kterých byl v nedávné době plošně zaveden program 1:1. Ti při řešení tohoto úkolu a na základě své dlouholeté praxe došli ke zkušenostem popsaným v následujících devíti bodech, bez kterých nelze v systému výuky 1:1 uspět [1]. Podívejme se na ně.
1:1 není jen o rozdání a používání technologií žáky. Práce s technologiemi automaticky neznamená, že dochází k učení nebo že je učení efektivní. Nejdůležitější je nejprve nastavení reálných cílů, díky kterým žáci dosáhnou větší motivace, prohloubí se jejich zájem o předmět a zlepší se porozumění probírané látce. Žáci budou vedeni k vlastním výkonům, a pokud budou technologie tvořit základy těchto cílů, bude mít 1:1 smysl.
Vyvíjet tlak na učitele a očekávat po zavedení 1:1 okamžité zlepšení žáků není na místě. Učitelé potřebují čas a prostor na zamyšlení jak aplikovat nový systém výuky do tříd.
Plán zavádění 1:1 by měl jasně ukazovat směr digitálního učení, proto je důležité, aby probíhala intenzivní komunikace se všemi zúčastněnými stranami. Vedoucí oddělení IT jednoho ze zúčastněných obvodů Peter Just popisuje směřování digitálního učení takto: „…Je třeba se zaměřit na to, jak pevněji svázat kurikulum s používáním technologií, které se stávají všudypřítomné, a jak udělat tyto všudypřítomné technologie něčím, co skutečně klade důraz na výuku a učení.“
Důležitým prvkem je seznámení rodičů žáků se zavedením nového systému výuky tak, aby pochopili, jak bude program 1:1 fungovat. Školení poskytuje možnost rodiče seznámit se zásadami bezpečného internetu, vysvětlit jim rozdíly v zařízeních používaných žáky při výuce a těmi, jež jsou na komerčním trhu, a sdělit jim další výhody a nevýhody, které 1:1 přinášejí.
Každoroční hromadné školení rodičů pracovníci amerických školských obvodů po zkušenostech nahradili výběrovým školením jen pro dosud nezasvěcené rodiče, kterým nabídli školení formou semináře ve školách anebo formou on-line webináře s možností kontaktovat školitele svými dotazy.
Zavedení nových dosud nepoužívaných technologií do výuky vyžaduje proškolení učitelů. V inkriminovaných amerických školských obvodech byl dán učitelům prostor seznámit se s hardwarovým a softwarovým vybavením ještě před rozdáním zařízení žákům, aby si mohli předem promyslet nový způsob výuky včetně výběru, úprav a tvorby nových učebních materiálů.
Pracovníkům v amerických školských obvodech se také osvědčila průběžná školení učitelů během školního roku, kdy jim byl každý týden vyhrazen čas (zkrácením výuky) poskytnuty prostředky a konzultace s odborníkem na technologie pro zdokonalování se ve využívání nových zařízení.
Po úvodních hromadných školeních učitelů by měl být na školách nadále přítomen odborník pro technickou podporu zařízení a učitel pro online vzdělávací zdroje (metodik a knihovník). Oba by měli nadále pracovat s učiteli individuálně nebo v malých skupinkách, pomáhat jim začleňovat obsah výuky do programu 1:1, pracovat s nimi na přípravě a řešit případné problémy.
Ze zkušeností odborníků na technologie se ukázalo, že daleko efektivnější než jednorázová školení o prázdninách jsou průběžná školení po celý rok podle aktuálních potřeb učitelů. V některých amerických školských obvodech zavedli webcasty. Ty se natolik osvědčili, že je používají nejen pro učitele, ale i žáky a rodiče.
Mezi hlavní výhody zavedení programu 1:1 patří eliminace potřeby tisku učebnic. Učitelé používají balíčky aplikací a materiálů a kupují e-učebnice například na matematiku, které si žáci stahují do svých zařízení.
Problém nastává s nahráním požadovaných materiálů pro výuku do zařízení. Na začátku školního roku bývá síť přetížená a žáci se ne vždy ke svým materiálům dostanou. Tento problém pracovníci vyřešili tak, že vydávají žákům ta samá zařízení, která měli předešlý rok s tím, že řadu materiálů a aplikací mají žáci v zařízeních již nahranou z minulého roku.
Dalším problémem mohou být cloudová úložiště a služby. Stane se, že cloudový LMS (například My Big Campus) má nečekaný výpadek, který nabourá výuku, ztratí se úkoly a vzniknou další problémy. Je potřeba na tuto možnost učitele připravit, případně jim pomoci s jejich řešením, jinak se může stát, že někteří učitelé se vrátí se ke starým osvědčeným metodám výuky. Učitelé musí sami pochopit, jak moc žákům 1:1 pomáhá.
Požadavky na síťovou strukturu při zavedení programu 1:1 se budou každý rok měnit. Nedá se očekávat, že učitelé a žáci budou hned první rok využívat všechny zdroje na 100 %. Důležité je sledovat využití sítě, procesorů a úložišť a mít takový systémový model, který umožní přidat výkon a kapacitu tam, kde bude potřeba.
Totéž platí o sledování vývoje operačních systémů použitých v zařízeních. Škola by měla obnovovací cyklus zařízení naplánovat tak, aby stará zařízení nepodporující nový OS byla vyměněna včas za novější.
Před pořízením zařízení pro program 1:1, je vhodné nabízené výrobky nejprve vyzkoušet a posoudit, zda vyhovují nastaveným požadavkům. K hlavním podmínkám, například u přenosných notebooků, patří klávesnice, jejich rychlé zapnutí a celodenní životnost baterie. Jak se ukázalo, vybraná zařízení by měla být schopna také co nejdéle vydržet zacházení žáků. Robustní pouzdra a gumové nárazníky by měly patřit k základní výbavě.
Obnovovací cyklus zařízení je ve většině amerických školských obvodů nastaven na čtyři roky. Odzkoušený je také dvouletý cyklus, při kterém odpadá velké množství nákladů na opravy. Školy by měly mít k dispozici nějaká rezervní zařízení pro potřeby výměny či půjčky. Pracovníci si všimli, že pokud se žáci naučí chápat hodnotu zařízení, počet škod a nákladů na opravy výrazně klesne. K pochopení hodnoty zařízení může dobře posloužit kurz nazvaný „řidičský průkaz“. Jde o školení žáků na téma péče o počítač, které je někde podmínkou získání zařízení. Pokud se škole podaří dojednat podmínky s dodavateli, rodiče žáků většinou uvítají, bude-li jim nabídnuto připojištění škod vzniklých na zařízení.
Americké školské obvody si nemohly dovolit nárůst počtu zaměstnanců pro údržbu zařízení. Pro zajištění stability zařízení se proto rozhodly využít distanční softwarovou podporu. Například ve školním obvodu v Kentu školy využívají tyto programy:
Veškeré opravy a čištění zařízení si školy nechávají provádět poskytovatelem vnějších služeb. IT centrum na školách dělá pouze inventář zařízení a zasílá požadavky na opravy a čištění.
Pracovníci se shodují, že program 1:1 se vyplatí i po finanční stránce. Argumentují jednak velkými úsporami za nákup učebnic, ale i zavedením nové formy vzdělávání. Změna struktury školy a konec speciálních počítačových učeben je důvodem složitosti vrátit se do předchozího stavu.
Peter Just dodává: „Není dobré chtít mít všechno rychle hotovo, je lepší si nechat na zavedení 1:1 více času, dobře si všechno promyslet a jít do toho s nadšením.“
Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.
Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.
Článek není zařazen do žádného seriálu.