Mladí lidé opouštějí Facebook a Twitter

Anotace

Felicity Duncanová je odborná asistentka digitální komunikace a sociálních médií na Cabrini College v americké Pensylvánii. Před příchodem do akademického světa pracovala 10 let jako novinářka. Je držitelkou titulů MA z University of Missouri-Columbia a také MA a PhD z University of Pennsylvania. Její výzkum je zaměřen na digitální komunity a na komunikační nástroje, které tyto komunity podporují. Publikovala mnoho článků a jedním z nich je inspirován i tento příspěvek [1].

Felicity Duncanová si nedávno všimla u svých (amerických) studentů určitého posunu, co se týče využití jejich volného času, a to nejen ve škole. V minulosti trávili nejvíce času na sociálních sítích. V současné době sice stále tráví přestávky zíráním do mobilních zařízení, ale jejich hlavní cílovou destinací již nejsou sociální sítě jako takové. Primární zábavou se stalo chatování s kamarády přes Facebook Messenger, sledování aktuálních situací na Snapchatu a posílání zpráv ve skupinových konverzacích. Pokud mají studenti více času a tyto aktivity je začnou nudit, možná přejdou na některou ze sociálních sítí, ale pouze proto, aby se podívali na stránky jejich oblíbených skupin, popřípadě osobností, které vtipně glosují nějakou zajímavou aktualitu. Podle svých vlastních slov se však raději vyhýbají veřejné části sociálních sítí a preferují intimnější prostředí vlastních skupin, popřípadě chatu.

Informace o tom, že mladá generace opouští Facebook, se objevily již před několika lety. V roce 2013 vyšel článek zabývající se důvody, proč jsou mladí lidé unaveni z používání Facebooku. Realita je taková, že od roku 2011 odešlo z Facebooku přes 11 milionů mladých lidí, ale původní domněnkou bylo, že se prostě přesunuli na jinou sociální síť, která byla modernější nebo jim více vyhovovala. Proto byla tato situace chápána především jako problém Facebooku. Nejnovější údaje však ukazují, že mladí opravdu odcházejí ze sociálních sítí a používají více konverzační nástroje a aplikace, které jim umožňují sdílet obsah pouze s omezenou skupinou lidí.

Jako důkaz tohoto tvrzení může sloužit studie z roku 2015, která říká, že v USA 49 % majitelů chytrých telefonů ve věku mezi 18 a 29 let používá konverzační aplikace, jako jsou Kik, Whatsapp, nebo iMessage, a 41 % používá aplikace s automatickým mazáním obsahu, jako je Snapchat (viz Nezapomínejme zapomínat). Naproti tomu další studie z téhož roku ukazuje, že pouze 32 % lidí v tomto věkovém rozmezí používá Twitter. Tato data jasně ukazují převahu konverzačních aplikací nad veřejně přístupnými formami sociálních sítí. Je sice pravdou, že 82 % lidí v této věkové kategorii odpovědělo kladně na otázku, zda již někdy byli přihlášeni na Facebooku, ale vzhledem ke skutečnosti, že v tomto případě byl v dotazníku kladen důraz na zvýrazněnou část věty „již někdy“, je nutné brát toto číslo s rezervou. Je totiž rozdíl mezi tím mít účet na Facebooku a opravdu Facebook používat.

Felicity Duncanová navíc přináší další neoficiální údaje, které shromáždila diskuzemi se svými studenty. Z nich vyplývá, že mnoho mladých navštěvuje Facebook pouze proto, aby se podívali, co ostatní sdílejí, ale už ne proto, aby sami přidávali nějaký obsah. Tento vlastní obsah sdílejí prostřednictvím již zmíněných konverzačních aplikací.

Felicity během rozhovorů s přibližně 80 vysokoškoláky dospěla ke třem základním důvodům změn v jejich preferencích. [1]

1. Rozšíření sociálních sítí u starší generace.
   V současnosti je 48 % lidí ve věku nad 65 let používajících internet zároveň na Facebooku. S narůstajícím počtem starších uživatelů ztrácí sociální sítě u mladých lidí atraktivitu.

Graf četnosti amerických uživatelů sociálních sítí podle věku

2. Strach mladých lidí z toho, že, co se jednou na sociální síť vystaví, již nikdy nebude zcela zapomenuto.
   To je staví do těžké pozice, protože se musí neustále hlídat, aby si udrželi vysoký stupeň své pozitivní on-line sebeprezentace. Jako varování, co se může stát po napsání několika statusů, původně myšlených s nadsázkou, může posloužit následující případ.

3. Starost mladých uživatelů o vlastní budoucnost.
   Různé instituce varují, že se při jejich hodnocení bude přihlížet i k profilům na sociálních sítích. V mládí se člověk nevyhne nějakým přešlapům a v éře sociálních sítí jsou tyto přešlapy často zdokumentovány a sdíleny. Pokud by se na základě takovýchto informací mělo rozhodovat o něčí budoucnosti, pak je jasné, že mladí raději pro prezentaci svého skutečného já využijí konverzační aplikace a svůj účet na sociálních sítích budou udržovat v ideálním stavu tak, aby byl doporučením pro jejich budoucnost. Tato varianta je podle dotazovaných vysokoškoláků hojně využívána.

Můžeme tedy být svědky dalšího vývoje digitálních médií v naší společnosti. Stejně jako byli mladí lidé první, kteří začali využívat sociální sítě, mohou teď být první, kteří je opustí. Jejich odchod z prostředí sociálních sítí má dopad jak na velké společnosti, které stojí za sociálními sítěmi, tak i na veřejnou sféru obecně. Z pohledu ekonomického růstu je znepokojující, že když mladí nebudou prostřednictvím sociálních sítí poskytovat osobní údaje, může se digitální reklamní stroj zadrhnout, protože je založen právě na těchto datech. Detailně to rozebírá kniha Josepha Turowa The Daily You.

Zmiňovaný posun může být znepokojující i z pohledu rodičů, kteří se snaží on-line život svých potomků sledovat. Existuje však i velká skupina dospělých uživatelů sociálních sítí, kterým bude nepřítomnost mladých spíše vyhovovat. Možná jim přijde vhod, že je nebudou rušit nezajímavým a pro ně někdy až otravným obsahem svých sdělení.

Z hlediska vzdělávacího je neoddiskutovatelným faktem, že sociální sítě plní též funkci zprostředkovatele poznání. Třeba Twitter byl do roku 2015 celých 7 let na první pozici v žebříčku nástrojů pro učení Jane Hartové. V roce 2016 se již propadl na 3. pozici a je pravděpodobné, že je zde spojitost právě s odchodem mladé generace ze sociálních sítí.

Na sociálních sítích se mladí díky širšímu okruhu lidí, se kterými jsou spojeni, mohou často informální cestou dozvídat informace vedoucí k jejich osobnímu rozvoji. Tato funkce sociálních sítí nemůže být konverzačními aplikacemi plně nahrazena především proto, že zde probíhá interakce v mnohem užším okruhu uživatelů.

Je evidentní, že sociální sítě mohou lidem přinášet řadu nežádoucích efektů, a přitom jsou pro ně v jiných ohledech naopak přínosem. Mladí lidé by neměli přecházet z jednoho extrému do druhého a svoji dříve nejčastější volnočasovou činnost najednou úplně vyloučit ze svého života. Ideálně se na tuto situaci hodí známé pořekadlo „všeho s mírou“.