Domů > Spomocník > Základní vzdělávání > Co je vocationalismus
Odborný článek

Co je vocationalismus

18. 9. 2017 Základní vzdělávání Spomocník
Autor
Bořivoj Brdička

Anotace

Zpráva o anglickém pojmu, který souvisí s trendem zavádění aktivit orientovaných na praktické činnosti, zvláště pak programování, do výuky na základních školách. Jedná se sice o pohled kritický, ale pro využití vzdělávacích technologií velmi důležitý.

Vocation je anglický výraz pro povolání. Jedná-li se o problematiku školství, často se setkáváme s pojmem „vocational schools“, který lze v našem domácím kontextu přiřadit tradičním školám učňovským, i když mnohem přiléhavěji by se dal překládat jako „školy praktické“. Jedná se zkrátka o školy připravující žáky přímo na výkon určitého povolání. O nich ale tento článek nebude.

Bude o aktuálním trendu zařazovat prvky zaměřené na praktické dovednosti do běžné výuky na ZŠ. Samozřejmě se dnes již nejedná typicky o dílny či pozemky, ale spíše o přípravu na 4. průmyslovou revoluci v podobě, kterou jako první zavedla Velká Británie. Podstatou je podpora tzv. informatického myšlení, jehož základem je výuka programování (v angličtině se používá spíše výraz coding – tedy kódování). Trend se šíří po celém světě, najdete ho v Austrálii [1], na Novém Zélandě [2], v Německu [3], ve Spojených státech [4]. Je součástí i naší Strategie digitálního vzdělávání.

V USA je snaha zavést povinné kódování do všech veřejných škol díky podpoře mnoha velkých hráčů IT byznysu zvláště silná. Vše nasvědčuje tomu, že bude podporována i Trumpovou administrativou [5]. Trend je to natolik silný, že se začínají ozývat hlasy varující před nesprávnou implementací a nevhodnými důsledky. Asi nejhlasitěji se ozval náš známý emeritní profesor Stanfordu Larry Cuban [6]. Současnou vlnu zavádění kódování do škol nazývá vocationalismem. Je na místě se zamyslet nad tím proč.

Larry je dlouhodobým kritikem bezhlavého zavádění technologií do školství. Problematiku sleduje očima pedagoga. Nikoho tedy nepřekvapí, že připomíná 3 základní skutečnosti:
1. Pracovních míst, která skutečně vyžadují vrcholnou schopnost programovat, je nanejvýš 3 % z celkového množství.
2. Příprava na výkon povolání není zdaleka jediným cílem výuky, dokonce ani na prakticky orientovaných školách.
3. Snaha nastavit výuku tak, aby připravovala žáky na budoucí povolání, je opravdu již hodně stará (v USA ji lze vysledovat minimálně do roku 1917 [7]).

Larry je pamětníkem mnoha neúspěšných reforem školství. Je velkým kritikem snahy stavět změny na zavádění technologií. Podle něj je jedinou možnou cestou k úspěchu orientovat případné změny primárně na ovlivnění učitelů, kteří musí být schopni je realizovat. Následující 20 let starý citát, který mám ve své sbírce mapující historii vzdělávacích technologií, vystihuje jeho pohled naprosto dokonale:

Dokud budou technicky zaměření tvůrci školské politiky svalovat veškerý neúspěch na učitele, ignorovat jejich nezastupitelnou roli ve třídě a pak očekávat, že vyřeší všechny problémy, do té doby se jejich sen o počítači podporované výuce nemůže splnit.

Larry Cuban, The Washington Post, 27. října 1996

Nemá smysl, abychom s Larrym procházeli neúspěšné americké vládní snahy o reformu školství směrem ke zvýšení konkurenceschopnosti země prostřednictvím rozvoje technických schopností absolventů. I my máme několik takových historických zkušeností za sebou. Mnoho učitelů si jistě pamatuje SIPVZ, v jejímž rámci se před 15 lety hlavně dodával hardware a software do vybraných škol. Ještě příhodnější ale bude, vzpomeneme-li na Program elektronizace školství z poloviny 80. let minulého století. I ten byl veden snahou tehdejšího komunistického bloku zastavit zaostávání v oblasti průmyslu.

Tehdy se značné množství učitelů začalo učit programovat s tím, že tuto schopnost budou předávat žákům. S tehdejšími počítači toho ani moc jiného dělat nemohli. K dispozici měli programovací jazyk Basic a Pascal, ale také v té době již vyvinuté Papertovo Logo (nebo případně Karla). Již tehdy se ale ukázal zásadní problém, který jsme dodnes nevyřešili. Kódování je natolik tvůrčí činnost, že se obtížně snáší s tradičními postupy orientovanými na výukový obsah a instruktivní sledování naplánovaných postupů. Pokud se nepodaří žáka zaujmout natolik, že začne sám něco zkoušet, jeho zájem dlouho nevydrží. Vlastně totéž by se dalo říci o většině tehdejších s počítači experimentujících učitelů.

Chceme-li dnes budovat informatické myšlení žáků, musíme změnit výukové postupy. Musíme dát prostor experimentování, nejlépe aplikovat metodiku tvořivého myšlení (viz Tvořivé myšlení jako základ kompetencí pro 21. století). Je zřejmé, že nestačí změnit kurikulum (RVP), podstatné je, zda dokážeme přesvědčit učitele o potřebnosti požadovaných změn. Bez jejich motivace nás čeká jen další neúspěch. To nám vzkazuje Larry Cuban.

Mohlo by se zdát, že kvůli 3 % populace nemá smysl se tak namáhat. A existují i další hlasy proti. Za všechny se podívejme ještě na argumenty Livie Gershon, podle níž kódování zdaleka není tak důležitou schopností pro budoucí uplatnění, jak se nás mnozí propagátoři jeho zavádění do výuky snaží přesvědčit:

Podobně jako obludné mašiny průmyslové revoluce osvobodily člověka od těžké fyzické práce, informační revoluce sníží potřebu technických kompetencí, kterými budou vybaveny místo lidí stroje. Pro získání zaměstnání budou mnohem důležitější měkké (nekognitivní) dovednosti než vyšší matematika. … Poroste potřeba pracovníků disponujících empatií a schopností ovlivňovat pocity jiných lidí. Je třeba změnit naše jednostranné požadavky na akademickou kvalifikaci a věnovat pozornost sociálnímu a emočnímu učení. … Prací budoucnosti je starost o druhé.“ [8]

Předpokládám, že se termín vocationalismus v Cubanově negativní konotaci u nás zatím neujme. Praktické činnosti se nám v nedávné době podařilo z výuky na ZŠ téměř úplně odstranit, informatika má směšně malou dotaci. My, kteří se snažíme technologie do škol zavádět a výuku programování máme za užitečnou, si však musíme jeho existenci a podstatu uvědomovat. A musíme být schopni svůj postoj zdůvodnit.

Na prvním místě mě napadá, že i ten empatický sociální pracovník bude přicházet do kontaktu s naprogramovanými stroji či aplikacemi a bude nucen s nimi pracovat. Je chybou si myslet, že nepotřebuje tušit, co se v jejich nitru odehrává. Bez tohoto tušení totiž člověk vůbec není schopen jejich potenciál využít. Informatické myšlení nepochybně napříště patří k základním (klíčovým) kompetencím.

Literatura a použité zdroje

[1] – A GUIDE TO CODING AND COMPUTATIONAL THINKING ACROSS THE CURRICULUM. 2016. [cit. 2017-7-24]. Dostupný z WWW: [http://educationstandards.nsw.edu.au/wps/portal/nesa/k-10/learning-areas/technology/coding-across-the-curriculum].
[2] – CABRAL, Angelica. New Zealand Could Require Students to Learn to Code. 2017. [cit. 2017-7-24]. Dostupný z WWW: [http://www.slate.com/blogs/future_tense/2017/06/29/new_zealand_could_require_students_to_learn_to_code.html].
[3] – ZASKE, Sara. Mandatory IT teaching in schools: Pressure grows in Germany. 2015. [cit. 2017-7-24]. Dostupný z WWW: [http://www.zdnet.com/article/mandatory-it-teaching-in-schools-pressure-grows-in-germany/].
[4] – KOHLI, Sonali. The Economic Importance of Teaching Coding to Teens. 2015. [cit. 2017-7-24]. Dostupný z WWW: [https://www.theatlantic.com/education/archive/2015/05/the-economic-importance-of-teaching-coding-to-teens/393263/].
[5] – SINGER, Natasha. How Silicon Valley Pushed Coding Into American Classrooms. 2017. [cit. 2017-7-24]. Dostupný z WWW: [https://www.nytimes.com/2017/06/27/technology/education-partovi-computer-science-coding-apple-microsoft.html].
[6] – CUBAN, Larry. Coding: The New Vocationalism. 2017. [cit. 2017-7-24]. Dostupný z WWW: [https://larrycuban.wordpress.com/2017/07/11/coding-the-new-vocationalism-part-1/].
[7] – M. DOUGHERTY, Shaun. CAREER AND TECHNICAL EDUCATION IN HIGH SCHOOL: DOES IT IMPROVE STUDENT OUTCOMES?. 2016. [cit. 2017-7-24]. Dostupný z WWW: [http://edex.s3-us-west-2.amazonaws.com/publication/pdfs/%282016.04.07%29%20Career%20and%20Technical%20Education%20in%20High%20School.pdf].
[8] – GERSHON, Livia. The future is emotional. 2017. [cit. 2017-7-24]. Dostupný z WWW: [https://aeon.co/essays/the-key-to-jobs-in-the-future-is-not-college-but-compassion].

Licence

Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.

Hodnocení od uživatelů

Článek nebyl prozatím komentován.

Váš komentář

Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.

Článek není zařazen do žádného seriálu.