Úvodní stránka
Přehled článků
Odkazník
Metodická pomoc
O Spomocníkovi
RSS RSS
Titulka RVP > Úvodní stránka Spomocníka > Diane Ravitch a podpora amerických veřejných...

Ikona informativni

Diane Ravitch a podpora amerických veřejných škol

Autor: Bořivoj Brdička
Článek je součástí Učitelského spomocníka na adrese https://spomocnik.rvp.cz.
Anotace: Zpráva o současném vývoji amerického školství, které se vyznačuje podporou komerčních zájmů ze strany nové ministryně školství DeVos, a o boji, který proti tomu vede profesorka New York University Diane Ravitch s podporou organizace Network for Public Education.
Klíčová slova: Diane Ravitch, Betsy DeVos, Core Standards, privatizace školství, NPE, blended learning, personalizace, virtuální školy, online vzdělávání

Text článku:

S profesorkou New York University Diane Ravitch zabývající se historií amerického školství a školskou politikou, která měla v 90. letech minulého století na federálním ministerstvu školství (Ed.gov) na starost evaluaci škol, jsme se na Spomocníkovi poprvé „potkali“ před 8 lety v době, kdy se u nás kvůli ministru Dobešovi zviditelnilo školství snahou zavádět (po americkém vzoru) plošné testování žáků (Strategie skutečné reformy školství). To se tehdy sice nepovedlo, přesto se nám plošné státní ověřování výsledků nenápadně do školského systému postupně vkrádá. Důsledkem je učení na testy se všemi důsledky, které jsou s tím spojeny.

V USA kritika plošného testování, v níž Diane patřila k čelným iniciátorům, vedla ke snaze, když už plošně ověřovat, tedy pokrokově a jen ty nejzákladnější kompetence žáků, o nichž lze říci, že jsou pro každého povinné. Proto vznikly tzv. Core Standards, na nichž se podstatná část odborníků shodla a většina států je přijala. Za prezidenta Obamy byly vyvinuty nové formy testování (Příprava nového amerického plošného testování), ty byly zavedeny a veřejné školy, jejichž žáci měli objektivní potíže dosáhnout dobrých výsledků, měly nárok na dotaci z federálního rozpočtu. Americký školský rozpočet takto použil cca 7 miliard dolarů [1].

V březnu 2017 jmenoval prezident Trump do funkce ministryně Betsy DeVos – známou podnikatelku a propagátorku technologie využívajících soukromých škol, které disponují státním příspěvkem na žáka (charter schools). Očekávání s její politikou spojená se v současné době naplňují. Má v úmyslu federální dotace nasměrovat přednostně do těch států, které podporují vznik charter schools, chce zrušit Core Standards (přenechat zodpovědnost za obsah výuky učitelům) a dát všem oprávněným dětem poukaz (voucher), který by mohly použít k hrazení výuky ve všech veřejných či charterových školách dle vlastního výběru. Zkuste si sami představit, co by to se systémem veřejného školství v USA udělalo (pro inspiraci viz Americké hybridní školy pro síťovou generaci nebo Rocketship – model školy budoucnosti).

Diane Ravitch je dlouholetou odpůrkyní privatizace školství. Je spoluzakladatelkou organizace Network for Public Education (NPE), která se snaží spojovat všechny síly pomáhající zachovat kvalitní veřejné školy, které nerezignují na výuku plošně netestovaných předmětů a které podléhají demokratické kontrole místní komunity. Je logické, že se pokouší záměry současné paní ministryně eliminovat. Všechny podstatné důvody shrnuje nedávno publikovaná zpráva Online Learning: What Every Parent Should Know (Online vzdělávání: Co by měl každý rodič vědět). Začíná takto:

Popularita využití technologií k realizaci učení ve školách roste. Žáci jsou nuceni používat online programy, učebnice či aplikace jako součást práce ve třídě i doma. BYOD se projevuje v učebnách i na chodbách škol tak, že žáci používají chytré telefony, notebooky a tablety. V některých státech je účast alespoň v jednom online kurzu vysloveně povinná. Ve 36 státech mohou žáci celou povinnou školní docházku absolvovat prostřednictvím virtuální (soukromé charterové) školy a nikdy osobně nepotkat učitele ani spolužáky. Závislost škol na technologiích se zvyšuje rychlostí, která značně předhání ověřování efektivnosti a rizikovosti těchto postupů (např. zneužití dat).

Umocňuje online a kombinované vzdělávání učení? Co víme o virtuálních školách? Co způsobí politika podpory soukromých investic ve školství?“ [2]

Z obsahu vyberu jen ta nejdůležitější fakta:

  • Největšími poskytovateli online kurzů v USA jsou komerční firmy K12 Inc.Connections Academy (vlastněná Pearsonem). Jejich služby využívá více než polovina amerických virtuálních škol.
  • Virtuální školy dostávají stejný normativ na žáka jako školy veřejné. Mají ale mnohem nižší náklady. Důvěrná zpráva K12 z roku 2010 naznačuje, že poměr počtu žáků na učitele je na SŠ až 275:1 a na ZŠ až 72:1.
  • Podle zprávy Mathematica mají žáci v online kurzech méně (virtuálních) kontaktů s živým učitelem za týden než žáci běžných škol za den. Ve virtuálních školách učí mnoho učitelů bez dostatečného pedagogického vzdělání.
  • Podle ministerské analýzy z roku 2010 není dostatek nezávislých seriózních výzkumů, které by prokázaly skutečnou efektivitu online vzdělávání.
  • Výsledky studia ve virtuálních školách jsou dle většiny výzkumů horší než ve školách prezenčních (např. zpráva CREDO 2015).
  • Dokončenost studia je ve virtuálních školách cca poloviční ve srovnání se školami prezenčními. Zdůvodnit to vyšším výskytem znevýhodněných a hendikepovaných žáků nelze, neboť dle statistiky virtuální školy v průměru navštěvuje více bělochů, méně chudých i jazyk neovládajících žáků (dle zprávy NEPC z roku 2017).
  • Podle závěrů OECD PISA jsou výsledky žáků nejvíce pracujících s technologiemi výrazně horší než u těch, kteří je používají přiměřeně (OECD: Žáci, počítače a učení).
  • Ani výsledky kombinované výuky nejsou příliš dobré. Existuje hned několik řetězců škol disponujících značnou podporou ze soukromých zdrojů a velkou reklamou (Rocketship, School of One, Summit). Žádnému se dosud nepodařilo přínosný dopad technologií na výukové výsledky prokázat. Pozitivní výsledky vykazuje jediná studie kombinovaných forem vzdělávání (zpráva RAND), která není randomizovaná a orientuje se jen na školy disponující podporou Gates Foundation.
  • Obecně platí, že zavádět personalizované (kombinované) vzdělávání nelze bez dodatečné finanční podpory (Obnova veřejného školství aneb personalizované vzdělávání do škol).
  • Poskytovatelé technologiemi podporované výuky často mluví o personalizaci, ale skutečnost spíše ukazuje, že dochází k depersonalizaci (Personalizace jako fastfood, Personalizované či personální vzdělávání).

Je pozoruhodné, že navzdory těmto neutěšeným výsledkům přicházejí stále nové iniciativy snažící se personalizované technologiemi podporované vzdělávání rozšiřovat. Je tomu tak hlavně proto, že investoři (např. paní ministryně DeVos) považují školství za jednu z posledních oblastí, kde je možné bez větších obtíží realizovat nezanedbatelný zisk. Existují zájmové skupiny, které financují lobbing, mediální kampaně, cílenou reklamu apod.

Zpráva NPE proto na závěr rodičům radí, aby případný zápis svých dětí do škol s online výukou důkladně zvážili. Předem se zajímali, jak velké jsou třídy, jaký je počet žáků na učitele, kolik času je věnováno přímému kontaktu žáka s učitelem, jaký má škola propad a poměr úspěšnosti žáků u závěrečných (přijímacích) zkoušek, jaké požadavky škola klade na žáky i na rodiče.

Diane Ravitch: Privatization of Public Education

Na zprávu NPE je samozřejmě třeba se dívat jako na pohled zaujatý snahou oponovat současné politice Trumpovy administrativy. Možná i proto bychom měli vnímat podobnost amerického vývoje s naším. V oblasti vzdělávacích technologií zatím moc patrná není. Zato privatizace školství je u nás již v plném proudu. Není příjemné pozorovat, jak státní školy (až na výjimky) nedokážou sledovat současné trendy ve vzdělávání, a kvůli tomu se ti lepší a bohatší žáci přesouvají do škol soukromých. Nestane-li se zázrak, technologie tento proces v blízké budoucnosti urychlí a kvalifikační propast mezi „schopnými a neschopnými“ se ještě více prohloubí.

Citace:
[1] - DEVOS, Betsy. Prepared Remarks by U.S. Education Secretary Betsy DeVos to the American Enterprise Institute. 2018. [cit. 2018-3-31]. Dostupný z WWW: [https://www.ed.gov/news/speeches/prepared-remarks-...].  
[2] - Online Learning: What Every Parent Should Know. 2018. [cit. 2018-3-31]. Dostupný z WWW: [https://networkforpubliceducation.org/wp-content/u...].  
Anotované odkazy:
Příspěvek nemá přiřazeny žádné anotované odkazy.
Přiřazené DUM:
Příspěvek nemá přiřazeny žádné DUM.
 
INFO
Publikován: 14. 05. 2018
Zobrazeno: 940krát
Hodnocení příspěvku
Hodnocení týmu RVP:
Hodnocení článku : 0

Hodnocení uživatelů:
Hodnocení článku : 5
Hodnotit články mohou pouze registrovaní uživatelé.

1 uživatel Hodnocení článku : 5
zatím nikdo Hodnocení článku : 4
zatím nikdo Hodnocení článku : 3
zatím nikdo Hodnocení článku : 2
zatím nikdo Hodnocení článku : 1
Jak citovat tento materiál
BRDIČKA, Bořivoj. Diane Ravitch a podpora amerických veřejných škol. Metodický portál: Články [online]. 14. 05. 2018, [cit. 2018-10-20]. Dostupný z WWW: <https://spomocnik.rvp.cz/clanek/21737/DIANE-RAVITCH-A-PODPORA-AMERICKYCH-VEREJNYCH-SKOL.html>. ISSN 1802-4785.
Doporučte materiál
Licence Licence Creative Commons

Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons.


Komentáře RSS komentářů článku
Autor: Jaroslav VávraVloženo: 16. 05. 2018 06:50

Od Diane Ravitch jsem přečetl knihu:The Death and Life of the Great American School System. Now Testing and Choice Are Undermining Education, 2010. Kromě jiného se v ní věnuje kurikul a the Core Knowledge, tedy základní či povinné znalosti, které explicitně popisují, co se má v plné šíři učit v humanitních a přírodovědných předmětech v každém ročníku. Učitelé škol s tímto kurikulem stráví asi polovinu dne výukou tohoto kurikula, ne však jeho vtloukáním do hlav žáků, ale pomocí projektů a aktivit/činností. Zbytek dne se učitelé věnují tomu, co si sami zvolí nebo naplňují lokální a celostátní požadavky.

Dále D. Ravitch uvádí, že není možné dosáhnout konsensu, co se týká celostátního kurikula. Takže každý stát v USA by měl zajistit, že každému dítěti se dostane vzdělání, které vychází z obsahu dějepisu, zeměpisu, literatury, humanitních předmětů, přírodovědných předmětů, občanské výchovy, cizích jazyků, výchovy ke zdraví a tělesné výchovy. Ten obsah by měly právě zajistitthe Core Knowledge. Uvedené školní předměty nesmí být podle Ravitch libovolně stanovované nebo pro žáky volitelné. Přitom zdůrazňuje rovný přístup každého dítěte ke vzdělání: „Každý stát v USA by měl mít kurikulum, které zahrnuje dostatek znalostí, problémů a idejí, a přitom nechávat učitelům volnost v tom, jak tyto znalosti, problémy a ideje dosáhnout (metody). Také by učitelé měli mít dostatek času na témata a aktivity, které si sami zvolí. Je nutné se vyhnout nadbytečným duplicitám v postupových ročnících, a zaručit, aby děti v odlišných oblastech - venkovských, příměstských a městských - měly rovný přístup ke vzdělávání.“

K charter schools (můj komentář): tento typ škol je obecným trendem ve vzdělávání. Například v U.K. jsou „akademické řetězce“ obdobou amerických charter schools. Do vzdělávání se dostávají manažeři, nikoliv vzdělavatelé.Manažerismus nastavuje cíle, jejich naplňování a jejich striktní a tvrdá kontrola. Žák opouští „výrobní linku“ (rozuměj školu) jako normovaný výrobek, za který stát platí soukromému provozovateli.

K úvodnímu informačnímu vstupu, co se týká manažerismu ve vzdělávání, doporučuji text v češtině od Avizera Tuckera: Manažerské řízení univerzit vede k centrálnímu plánování a šikaně(dostupné ZDE)

K DeVos: O současné americké ministryni školství na serveru BBC bylo možné si v polovině února loňského roku přečíst, že je pouhou lobbyistkou, tedy osobou, která využívá svého bohatství k tomu, aby ovlivňovala debatu o školské reformě a ohýbala tuto debatu ve směru ke svým ideologickým předsudkům, a to i přes nedostatek argumentů, které by tyto její názory podpořily.

V BBC také poukazovali na to, že DeVos není ani pedagog, ani výrazná osobnost ve vzdělávání. Určitě není ani odbornicí v pedagogice, ani v kurikulu a ani neví, jak vést školy. Nemá vůbec žádný kredit ani zkušenost pro práci ve vytváření standardů a ve financování celostátního školského systému.

Jen dodávám: Stačí?

 

Autor: Bořivoj BrdičkaVloženo: 16. 05. 2018 09:20

Stačí, děkujeme.