Horizon Report je pro nás tradičně jedním z hlavních zdrojů informací o budoucím vývoji vzdělávacích technologií. Již celou řadu let ho používá mnoho zemí k nasměrování své školské politiky. Nám se velmi dobře hodí jako průvodce v rámci studia vzdělávacích technologií v učitelských oborech. Kromě hlavních zpráv, které byly v posledních letech vypracovávány pod vedením New Media Consortium s přispěním desítek špičkových expertů z celého světa, existovalo hned několik národních či specificky zaměřených klonů. Rok 2018 je však docela výjimečný. Těsně před dokončením základní zprávy New Media Consortium zkrachovalo a vypadalo to, že projekt Horizon končí.
Dopadlo to ale jinak. Projektu se ujala jiná neziskovka orientovaná na technologie ve vysokém školství, a sice Educause. Díky tomu nakonec Horizon 2018, i když s menším zpožděním, spatřil světlo světa. Zatím zachovává formát dřívějších zpráv, Educause ale slibuje do budoucna změny. [1]
Má tedy 3 hlavní části – trendy, výzvy a vlastní technologická řešení. A každá je zpracovaná ve 3 horizontech. [2]
Krátkodobé (1–2 roky)
Zvyšující se zájem o měření výukových výsledků
Rozdíl mezi schopnostmi absolventů a potřebnou pracovní kvalifikací se zvyšuje. Z toho vyplývá nutnost změny výukových výsledků a modifikace jejich prokazování. Nově by měla struktura potřebných kompetencí mít tvar písmene T, tedy kombinovat hluboké vertikální znalosti s širokým spektrem horizontálních nekognitivních (soft) dovedností (spolupráce, komunikace, digitální kompetence, akceptace odlišných kultur a další gramotnosti). Nabídka akreditovaných forem komplexního ověřování schopností se bude rozšiřovat.
Přestavba vzdělávacích prostředí
S rozvojem nekognitivních dovedností souvisí nové formy výuky orientované na praktické činnosti. K tomu je třeba přebudovat tradiční školní prostředí – viz Škola jako místo pro práci (též viz „distribuovaná přítomnost“ na Georgia Tech).
Střednědobé (3–5 let)
Zvýšené využití OER
O významu otevřených vzdělávacích zdrojů (Open Educational Resources) jsme psali již mnohokrát. Staly se dokonce významnou složkou naší Strategie digitálního vzdělávání (SDV) a na jejich podporu u nás pracuje Aliance pro otevřené vzdělávání. Politika na podporu OER se pomalu prosazuje všude na světě. Vede k rozšíření možností studovat i pro méně ekonomicky silné jedince, tedy ke kýženému snižování rozdílů a zvyšování naděje na získání zaměstnání. Některé školy (či školní obvody) zavádějí program komplexní náhrady učebnic pomocí OER. Bohužel existují síly, které se snaží tomuto vývoji bránit. Je proto nezbytné zvýšit úsilí na jejich podporu.
Nové formy mezioborových studií
Vývoj světa směřuje ke komplexnímu systému (Vzdělávání ve věku komplexity), v němž se uplatní hlavně ti jedinci, kteří budou schopni sledovat a propojovat různé souvislosti. Práci budou lidé střídat mnohem více než dříve, a tak se budou muset umět učit stále něco nového. Důsledkem je růst významu tzv. mikroučení a potřeby naučit se již během studia sledovat souvislosti různých oborů. Jakkoli to má význam pro celé školství, týká se to primárně škol vysokých a dalšího (neformálního) vzdělávání.
Dlouhodobé (5 a více let)
Rozvoj kultury inovací a Spolupráce mezi sektory a institucemi
Oba dva tyto trendy Horizon 2018 vycházejí z předchozích a jsou natolik obecné, že je lze jen obtížně konkretizovat. Jsou produktem způsobu vzniku, tj. výstupem hlasování expertů s převahou akademiků. Jedná se v tomto případě možná spíše o výsledek, který ukazuje, nad čím tito lidé přemýšlejí. Bude zajímavé sledovat, jak budou tyto trendy v budoucnosti naplňovány. Ne vždy se to Horizonu v minulosti dařilo.
Řešitelné
Autentické zkušenosti
Pojem „autentické zkušenosti“ v rámci výuky znamená realizaci nějaké praktické činnosti v reálných podmínkách. Všichni si samozřejmě hned představíme nějaký projekt, který řeší problém jdoucí nad rámec školy apod. Typicky je vhodné, když taková aktivita zapojuje místní komunitu či firmy. Řešení je týmovou záležitostí. Je pravdou, že se jedná o problematiku nám dobře známou, do praxe se střídavými úspěchy zaváděnou již mnoho let.
Růst digitální gramotnosti
Digitální kompetence jsou tématem, kterým se v posledních letech zabýváme se zvýšenou měrou. Většina budoucích povolání je bude vyžadovat, a tak se začínají jako cíl objevovat ve vzdělávacích programech po celém světě. Jsou hlavním cílem naší SDV a budou zohledněny v rámci revize RVP. Týkají se všech. Představu o tom, jak by měly vypadat u učitelů, si můžete udělat, prohlédnete-li si Evropský rámec digitálních kompetencí pedagogů.
Definovatelné, ale obtížně řešitelné
Nová organizace přípravy na zaměstnání
Stejně, jako se mění požadavky na kompetence zaměstnanců, musí se měnit i jejich příprava. Rychlost změn se zvyšuje, a tak nestačí prostě jen upravovat výukové cíle. Školství bude nuceno v této souvislosti realizovat vhodné systémové změny.
Potlačování digitálních nerovností
Jak známo, existují 3 digitální propasti mezi lidmi. První na úrovni vybavení (podle zprávy je 41 % populace v rozvojových zemích online), druhá ve schopnosti technologie ovládat a třetí v pochopení, že se jedná o nástroj osobního růstu. Všechny 3 propasti je třeba eliminovat. Zvláště u té poslední se to neobejde bez intervence ze strany dostatečně kvalifikovaných pedagogů.
Obtížně definovatelné a ještě obtížněji řešitelné
Ekonomické a politické tlaky
Školství v mnoha zemích je podfinancováno, a za kvalitní vzdělání se platí. Tento stav ale rozdíly nesnižuje, nýbrž zvětšuje. Je tedy zřejmé, že je třeba se snažit školskou politiku ovlivňovat. Mzda pedagogů je důležitá jako podmínka možného zvýšení jejich kvalifikace, ale zároveň je nutné zmenšovat rozdíly mezi školami a zvyšovat dostupnost vzdělání pro socio-ekonomicky znevýhodněné.
Změna role učitelů
Díky technologiím se mění role učitele z poskytovatele poznatků na průvodce (kurátora) studenta (žáka) na cestě za poznáním. On je tím, na koho musí být výukové aktivity orientované (personalizace). Podobné fráze jste jistě již slyšeli mnohokrát. Jak se zdá, Horizon si nedělá iluze, že se to daří. Máme sice metodiky, které v některých případech ukazují, jak by taková nově koncipovaná výuka mohla vypadat, většinou však zatím dost tápeme. S jistotou víme jen to, že s technologiemi je třeba učit jinak. Jedná se tedy o výzvu, jejíž řešení je stále před námi. Chcete-li být na špici vývoje, snažte se sledovat čelné učitele a sdílet poznatky se svým (online) okolím.
Do 1 roku
Analytické nástroje
Za posledních 20 let se metody ověřování výukových výsledků značně změnily. Od pasivního sumativního známkování se stále více přechází na interaktivní formativní formy hodnocení, které ovlivňují výukový proces průběžně a mnohem více reagují na vlastní potřeby studujícího. Vyučujícímu umožňují vhodným způsobem modifikovat své pedagogické postupy. Takové hodnocení je založeno na sběru, spojování, kombinování a interpretování dat vyprodukovaných během učení. Množství nástrojů použitelných pro hodnocení rychle roste. Jejich využití se neobejde bez dostatečných digitálních kompetencí pedagogů.
Pracovní činnosti
Pracovní činnosti se v Horizon Reportu objevují pravidelně již od roku 2015. Nejsou pro nás ničím novým (Maker spaces). Jejich implementace do výuky naplňuje potřebu modifikace výukových cílů směrem k nekognitivním složkám poznání. Teorie stojící v pozadí nese heslo „tvořivé myšlení“. Neznáte-li, je na čase se s ním seznámit.
2–3 roky
Adaptivní technologie
S analýzou výsledků vzdělávacího procesu je úzce spjata možnost automatizovat reakci systému (či aplikace). Adaptivní testy, které při pokládání otázek reagují na předchozí výsledky testovaného, jsou již dnes běžnou záležitostí. Do budoucna je ale třeba počítat s mnohem sofistikovanější adaptivitou založenou na velkých datech generovaných uživatelem. Nejvyšší stupeň takto navržených systémů bude pracovat s umělou inteligencí (Nový pohled na schopnost technologií ověřovat výukové výsledky), která dokáže personalizovat výuku podle individuálních potřeb studenta. Tak daleko ještě nejsme. Bude zajímavé vývoj sledovat, zvláště vezmeme-li v úvahu, že o analýze výsledků Horizon Report mluví již od roku 2011. Adaptivní technologie jsou mezi jeho významnými trendy počínaje rokem 2015.
Umělá inteligence
Umělá inteligence (AI), jejíž chování se bude blížit lidským schopnostem, se brzy uplatní v mnoha aplikacích digitálních technologií používaných ve školství (např. viz Jak může umělá inteligence učitelům pomoci). Zvláštní význam má strojové učení (jsme zvyklí spíše na termín „hluboké učení“ – viz Co dokáží stroje schopné hlubokého učení). AI je ve skutečnosti nedílnou součástí více Horizonem popisovaných trendů – např. Analýza výsledků (Analytické nástroje) a Adaptivní výukové technologie.
4–5 let
Rozšířená a virtuální realita
Toto je již opravdu hodně staré téma, které se opakovaně vrací s tím, jak se objevují nová technická řešení, a ceny zařízení se snižují tak, že je myslitelné plošné využití ve školách. Horizon poprvé zavádí místo termínů rozšířené a virtuální společný termín Mixed Reality. Používá se pro prostředí, v němž existují reálné i virtuální (typicky 3D) objekty, a je na první pohled obtížné zjistit, který je který. Skutečnost, že objekty v tomto prostředí reagují na podněty uživatele, otevírá obrovský potenciál pro výukové využití.
Robotika
Robotika poháněná umělou inteligencí vyvolává tzv. 4. průmyslovou revoluci. Nastupující automatizace mění požadavky na zaměstnance na pracovním trhu (Kdo z našich žáků nejspíše nenajde práci?). Je proto docela přirozené, že se výše již popisovaný trend směrem k pracovním činnostem velmi často orientuje na výuku algoritmizace a ovládání robotů, včetně jejich tvorby. Je docela jisté, že ovládání technologií se v brzké budoucnosti stane jednou z těch nejklíčovějších kompetencí.
Přehled technologií z Horizon Reportů v mé výukové prezentaci pro ZS 2018 (str. 60) |
Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.
Článek nebyl prozatím komentován.
Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.
Tento článek je zařazen do seriálu Horizon Reports.
Ostatní články seriálu: