Domů > Spomocník > Základní vzdělávání > Jak technologie ovlivňují výuku čtenářské gramotnosti
Odborný článek

Jak technologie ovlivňují výuku čtenářské gramotnosti

29. 9. 2020 Základní vzdělávání Spomocník
Autor
Mgr. Ludmila Kovaříková

Anotace

Technologie ovlivňují i změny v dovednostech zahrnutých ve čtenářské gramotnosti. Jaké cíle je třeba nově formulovat a jak je naplňovat v hodinách, se dočteme v knize Bridging Technology and Literacy: Developing Digital Reading and Writing Practices in Grades K-6.

V roce 2015 vyšla kniha Bridging Technology and Literacy, v níž se autorky Amy Hutchinson a Jamie Colwell zabývají integrací digitálních technologií do výuky čtenářské gramotnosti. Vycházejí z toho, že digitální technologie mění způsob, jakým používáme svou gramotnost v denním životě, a proto se tento nový přístup musí odrazit i v naší výuce. [1]

Rok 2020 nám poskytuje mnoho příležitostí k využití technologií, přesto to neznamená, že jen jejich zahrnutím do výuky rozvíjíme i čtenářskou gramotnost dětí. Než však budeme uvažovat o plánování svých hodin zaměřených na gramotnost, musíme formulovat nové cíle. Kromě nám známých dovedností, jako je identifikace problému, nalezení a kritické zhodnocení informace nebo srozumitelné komunikace s ostatními, to také podle autorek znamená být schopen porozumět významu, který je ukryt v obrázku, zvuku, videu a dalších netextových prvcích, chápat, jakým způsobem obrázky nebo zvuk tento význam podporují a být schopen takovéto multimediální texty „psát“. Kromě pojmenování nových cílů dále A. Hutchinson a J. Colwell nabízejí tipy a okamžitě realizovatelné návrhy hodin, z nichž jsme vybrali 1. část jako ukázku.

Digitální čtení ve třídě

Protože se v mnoha textech musíme vypořádat s několika způsoby podání informací, je také potřeba rozšířit i definici toho, co znamená „text“. Autorky tak vnímají všechno, co může být čteno, viděno i posloucháno. Myslí tím např. obrázek u textu, v případě poslechu audioknihy apod. Samotný proces čtení proto samozřejmě využívá i tradiční dovednosti číst, ale potřebuje i dovednosti digitální (např. orientaci v textu, využití slovníku, zvýrazňování). Takové čtení tedy nabízí jiný zážitek, který musíme být schopni díky těmto dovednostem vnímat.

Orientace v digitálním textu

Digitální texty se objevují v mnoha formátech, a pro každý z nich je užitečný jiný přístup. Měli bychom proto dětem modelovat, jakým způsobem je čteme, a dále je seznamovat s funkcemi, které nám usnadňují manipulaci s knihou. Text může být prezentován na webové stránce s delšími odstavci a mnoha odkazy nebo jako krátký segment doplněný o obrázek, který musíme také „přečíst“, abychom pochopili, o co jde. V případě aplikací s příběhy (storybooks) se text objevuje lineárně jako v knihách, ale je možné zapnout zvukovou oporu nebo využít nabídky dalších aktivit, když se dotkneme obrázku nebo odkazu. Užitečné může být umět ve čtečce změnit font, přidat poznámky a zvýraznit text. Pro nás se tyto postupy stávají samozřejmostí a snadno bychom nad nimi mohli mávnout rukou. Velmi málo ale diskutujeme v hodinách o tom, jak nám tyto konkrétní funkce pomáhají číst a chápat. Zřídka také žáci mají možnost slyšet hlasité přemýšlení učitele (modelování). Právě modelování může obsahovat formulaci našich myšlenek o tom, co a proč si zvýrazňujeme, jak zvětšíme font, abychom lépe porozuměli pasáži, jak se zastavujeme u slova a hledáme ho ve slovníku nebo jak a proč používáme funkci převedení textu na řeč. Před čtením textu z webu pak můžeme modelovat nejen to, kdo, kdy a proč text psal, ale i jak je stránka strukturována a jak lze psát seznam zdrojů tak, abychom se v něm neztratili.

Anotace digitálních textů

Na stránkách Spomocníka jsme už mohli číst několik článků o tom, jak využívat při čtení anotace textů. Ani autorky na tuto základní dovednost nezapomínají. Jako příklad aplikací uvádějí Goodreader pro PDF soubory, Evernote (užitečnější pro individuální anotace) a Diigo, které umožňuje sdílení anotací s celou třídou. Oceňují, že se žák musí soustředit, pravidelně se zastavovat a uvažovat o důležitých vlastnostech textu a obsahu. Jestliže jsme však rozšířili definici textu, musíme počítat i s nutností anotovat obrázky, psát si poznámky k odkazům, a dokonce i audiu. Na začátku našich pokusů v hodinách však autorky radí přichystat obyčejný pracovní list, do kterého děti odpovídají na otázky učitele. Později mohou přímo kreslit do screenshotu obrazovky.

Audio podporující čtení

Mnoho dětských knih je zpracovaných do podoby aplikace, která sama text předčítá, a zároveň zvýrazňuje slova. Funkce může být proto přínosná pro žáky, kteří se učí cizímu jazyku nebo ty, kteří potřebují větší motivaci ke čtení. Existuje také mnoho webových stránek s natočenými příběhy, které čtou známé osobnosti. Např. Storyline Online obsahuje i pokyny pro učitele a rodiče. Podobných stránek a videí určitě najdeme více, autorky však dodávají, že je potřeba nejen zvážit jejich kvalitu, ale i vést k využití všech funkcí, které se nabízejí a usnadňují čtení. U nás můžeme využít např. Čtenářský deník a jiné rubriky Českého rozhlasu nebo jeho aplikaci Radiotéku.

Volně dostupné digitální texty

Jedním z neodolatelných kladů internetu je, že na něm najdeme i knihy zdarma. Částečně tak můžeme suplovat nedostatek financí, které jsou nám poskytovány na nákup knih. Na druhou stranu však také poskytují příležitost učit se takové texty číst a využívat přidaných funkcí.

České zdroje elektronických knih:

Virtuální poličky

V českém prostředí bohužel chybí aplikace, do kterých učitel zadá žákům vhodnou knihu podle tématu nebo jeho úrovně, připojí otázky, komentáře a užitečné odkazy. (Scholastic Storia, Folletshelf)

Příklad plánu na hodinu

Plán je vytvořen pro třetí třídu, ale samozřejmě může být upraven i pro ostatní ročníky. Číst budeme především na počítači nebo notebooku. Aktivitu můžeme po nezbytném úvodu zadat i jako domácí práci.

Cíle:

  • Žáci budou schopni přečíst digitální text (knihu) a odpovědět na otázky tak, aby prokázali porozumění textu. Své názory a argumenty budou podepírat odkazy na text. (Tady by mohlo být zajímavé nechat žáky vybrat si vlastní texty poté, co aktivitu budou zvládat samostatně.)
  • Žáci určí význam slov a spojení slov, které jsou pro text důležité.
  • Žáci identifikují hlavní myšlenku a najdou klíčové detaily.
  • Žáci budou sdílet anotace s partnerem a diskutovat, zda souhlasí s významem slov, hlavní myšlenkou i detaily.
  • Žáci spolu se spolužákem napíšou příspěvek na třídní blog.
  • Všichni žáci budou diskutovat o svých názorech (vědomostech).

Průběh hodiny:

  • Učitel vybere několik odborných knih, které jsou zdarma. Mělo by se jednat o stejné téma, aby děti viděly různé zpracování, různé perspektivy a mohly mezi sebou informace sdílet.
  • Dětem poskytneme otázky, které povedou k porozumění textu. V aplikaci Diigo využijí lepíky, na které budou psát odpovědi a které budou vkládat přímo na místo, kde najdou odpověď.
  • Žáci identifikují význam důležitých slov, které jim označíme lepíkem. Měli by se pokusit dopsat význam slova na základě kontextu. (Tady bych zřejmě volila dohledání přesného významu, nicméně můžeme zvolit postup odhad slova > vyhledání jeho významu, aby zůstal zachován sled evokace a uvědomění.)
  • V závěru textu by měli zformulovat hlavní myšlenku, podpořit ji klíčovými detaily, popř. vysvětlit, jak ji podporují. Vloží lepík s těmito informacemi na konec sekce. Mohou využít funkce zvýrazňování.
  • Jako rozšiřující aktivitu lze přidat ověřování informací a v závislosti na ročníku zmínit pojem laterální čtení. [2]
  • Žáci najdou spolužáka, který četl stejný text, a diskutují spolu o svých závěrech. (Zde není jasné, zda se diskuse odehrává tváří v tvář nebo v nějakém online prostředí.) Do textu mohou vložit lepík s vysvětlením, proč souhlasí, nebo nesouhlasí se závěry spolužáka.
  • Nakonec budou žáci spolupracovat na psaní příspěvku na blog (např. Kidblog) a měli by vysvětlit, co se naučili.
  • Po přečtení všech příspěvků na blogu učitel se žáky diskutuje o různém zpracování tématu v různých textech, které zadal.

Digitální kompetence:

  • Žák využije stránky, které poskytují knihy zdarma.
  • S pomocí aplikace anotuje text a ukládá ho pro pozdější použití.
  • Sdílí tyto poznámky se spolužákem a učitelem.
  • Napíše krátký text, který bude dostupný i po skončení práce.

Inspirace

Kniha dále pokračuje dalšími tipy a návrhy na hodiny s technologiemi. A právě to je, kromě formulování nových cílů, to nejužitečnější. Často se nám totiž nedostává nápadů, jak konkrétní cíl realizovat. Elektronické čtečky proto ve školách leží ladem a na volně dostupné knihy učitel žáky jen upozorní. Aby se však žák něco naučil, měl by mít možnost slyšet, jakým způsobem čte elektronické knihy sám učitel, nové dovednosti používat přímo ve škole a zároveň přemýšlet, jak mu pomáhají pochopit digitální text.

*

Článek byl finančně podpořen a vytvořen v rámci spolupráce Spomocníka na kampani Gramotnosti.pro život – Učíme v souvislostech, kterou v rámci aktivit NPI ČR řeší systémový projekt OP VVV Podpora práce učitelů.

 

 

Literatura a použité zdroje

[1] – HUTCHISON, Amy; COLWELL, Jamie. Bridging Technology and Literacy: Developing Digital Reading and Writing Practices in Grades K-6. 2015. [cit. 2020-9-19].
[2] – KOVAŘÍKOVÁ, Ludmila. Laterální čtení. 2020. [cit. 2020-9-22]. Dostupný z WWW: [https://spomocnik.rvp.cz/clanek/22416/LATERALNI-CTENI.html].

Licence

Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.

Autor
Mgr. Ludmila Kovaříková

Hodnocení od uživatelů

Článek nebyl prozatím komentován.

Váš komentář

Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.

Článek není zařazen do žádného seriálu.