 |
| Autor: pch.vector. freepik.com |
Kdybyste vyhráli cenu za online výuku, mohli byste poskytnout pár rozhovorů do novin, vystoupit v rádiu, případně v televizi. Anebo sdílet své zkušenosti o tom, jak učíte online, podobně jako to udělala Susan Whitman. Když nedávno vyhrála The Prelock Online Teaching Award na Univerzitě ve Vermontu za svůj kurz zdravovědy, rozhodla se publikovat své tipy, jak vytvořit efektivní asynchronní kurz. Obsah kurzu či skutečnost, že byl realizován v prostředí vysoké školy, nejsou přitom podstatné. Uvedené tipy mohou být stejně tak využity v online kurzech na základních a středních školách.
Když v roce 2019 poprvé souhlasila s tím, že bude učit na Vermontské univerzitě online a navíc asynchronně, rozhodla se, že její kurz bude jiný, než jaký zde zažila coby studentka biochemie v devadesátých letech. Nechala se inspirovat individualizovanými modulovými kurzy zabývajícími se online výukou pedagogiky, které univerzita poskytovala, a následně zahrnula vše, co se sama naučila. Výsledkem byla výuka, do níž byli studenti vtaženi v některých ohledech mnohem intenzivněji než v prezenčních kurzech.
Pojďme se podívat na strategie, které Susan Whitman ve své online výuce uplatnila, aby se mohla se studenty spojit. S mnohými z nich přitom vůbec nemluvila synchronně.
„Prezenční výuka a výuka online jsou dvě velmi odlišné věci. Nemůžete jednoduše vzít prezenční hodinu a říct, že ji uděláte online. Obzvlášť v asynchronním formátu. Ta hodina skutečně musí být jiná.“
Pro mnohé učitele může být znepokojující, dozvědí-li se, že mají začít vytvářet svůj kurz úplně od začátku, zvláště tehdy, učí-li totéž již dlouhou dobu. Susan se do toho pustila a brzy zjistila, že se naučila mnoha novým postupům, které jí další práci usnadnily.
„V úvodu mého kurzu integračního zdraví jsem po studentech chtěla, aby se do hloubky zamysleli nad naším zdravotnickým systémem. Chtěla jsem, aby si vyzkoušeli dostat integrační zdraví do vlastních životů.“
Byla schopna vytvořit efektivní asynchronní kurz, jelikož se soustředila na postupy zpětného designu. V této vzdělávací strategii začínají učitelé u vzdělávacích cílů a z nich sestavují úkoly a hodnocení.
Aby ve svém kurzu podpořila vzdělávací cíle, zařadila do něj různorodé materiály včetně TED přednášek, meditačních aplikací, článků z vědeckých časopisů, podcasty a YouTube videa.
„Studenti mají velmi rádi změnu, nechtějí jen poslouchat učitele.“
Sama nechává studenty reagovat na uvedené materiály různými způsoby, například psaním deníku a publikováním příspěvků na nástěnce hostované na Yellowdigu, systému pro správu diskuzí a studentských komentářů.
Své studenty vyzývá, aby sdíleli své zkušenosti týkající se výukových materiálů. Když například týdenní téma zahrnuje chiropraxi, ptá se jich: „Máte vlastní zkušenost s chiropraxí? Jaké to bylo?“ V týdenním deníku jsou studenti požádáni, aby popsali postupy péče o své tělo v uvedeném týdnu.
Od chvíle, co je její výuka online, jsou studenti mnohem otevřenější sdílet své zkušenosti, především prostřednictvím svých deníků, které čte pouze ona a její výukoví asistenti. To studentům pomáhá najít intenzivnější propojení s ní a materiály kurzu.
„Každý týden strávím dvě hodiny, které bych jinak byla se studenty ve třídě, čtením jejich deníků a reagováním na ně. Snažím se o to, aby se cítili vyslechnuti stejně jako v prezenční výuce. Myslím, že tento kontakt je velmi užitečný. Chodím na jejich diskuzní nástěnku a říkám, že to jsou opravdu nádherné fotografie, které publikovali. Přestože je to časově náročné, reakce studentů za to stojí.“
Susan přiznává, že vybudování vztahu v asynchronním kurzu může být obtížné. Aby se jí to dařilo, aktivně využívá čas, který by v prezenční výuce věnovala přípravě na hodinu, k soustředění se na interakci studentů.
Aby pomohla studentům lépe ji poznat a navodit dojem, že je v kurzu přítomna, Susan publikuje každý týden pětiminutové video.
„Ahoj lidi, je skvělé se s vámi tento týden opět setkat. Viděla jsem na naší diskuzní nástěnce řadu zábavných příspěvků. O tomto tématu se budeme bavit tento týden. Tady za mnou je můj pes, se kterým se půjdeme projít. A co dnes pro sebe a pro své tělo uděláte vy?“
„Zjistila jsem, že autentičnost je v těchto spojeních velmi prospěšná. Učím také zdravotní koučing a při něm se především snažíme pomoci lidem najít spojení s druhými lidmi. Uvědomila jsem si, že se mohu propojit s mými studenty tím, že budu svá.“
I když je důležité potkávat se se studenty online též synchronně, Susan je schopna zajistit toto spojení, aniž by k těmto setkáním muselo dojít. Je to dáno tím, že v jejím kurzu jsou studenti ochotni otevřít se a psát o osobních věcech.
Nicméně i při méně osobní výuce je dobré, aby učitelé vedli studenty k tomu, že budou hledat propojení studijních materiálů z kurzu se svými životy.
Susan Whitman zjišťuje, že aplikace tohoto principu v jejím kurzu pomáhá žákům učit se, růst a spojit se s ní i mezi sebou navzájem, a to i online.
„Na této výuce bylo pro mě fascinující, že i když jsem se se studenty nikdy nesetkala, měla jsem pocit, že je znám.“ [1]
Po přečtení uvedených tipů vás asi napadne, že ve skutečnosti nejde o žádné převratné novinky, o kterých byste ještě neslyšeli. Není však zapotřebí přijít nutně s něčím inovativním. Úplně postačí, když budeme ochotni podobný přístup aplikovat.
Kolik učitelů je ochotno vytvořit si kompletně nový online kurz s podobnými principy, které aplikuje Susan Whitman? Je přece pohodlné překlopit prezenční hodiny do synchronní výuky před kamerou. Vždyť přece v ní se žáky komunikujeme, pokládáme jim otázky, aktivizujeme je. Často to ovšem připomíná model zkoušení před tabulí, kdy je zapojen jen jeden žák a ostatní zůstávají pasivní. Nakonec je taková online synchronní výuka celá o učiteli, místo aby byla o všech žácích.
A pak jsou tu učitelé, kteří jdou ve svých online kurzech podobnou cestou jako Susan Whitman. Zda a kde pak následně sdílí své zkušenosti a tipy z online výuky, zůstává otázkou. A budou u nás za svou online výuku také někdy oceněni podobně jako na Univerzitě ve Vermontu?
Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.
Článek nebyl prozatím komentován.
Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.
Tento článek je zařazen do seriálu Online vzdělávání.
Ostatní články seriálu:
