Metodický portál RVP 

Je pravda, že rozporovat se dá opravdu všechno. Také se to stále ve větší míře děje. Zůstaňme tedy jen u měření kompetencí.

Jako učitel se dostáváte při přechodu na kompetenčně orientovanou výuku do nezáviděníhodné situace, protože, jak správně pan Keršláger konstatuje, znalostně orientovaná výuka se dá mnohem snadněji měřit. Tady existuje velké riziko, že žák nebude dělat nic a vy potřebujete mít jistotu, že něco dělá, že se někam posouvá. V jednodušším případě můžete posoudit dosažení cílů na produktech jeho práce. Potíž je v tom, že se může stát, že žák pracuje a zdokonaluje se, ale výsledek se nedostaví (to je u badatelsky orientované výuky docela možné, protože dopředu nevíte, jak bude výsledek vypadat). Pak asi nelze jinak, než nějak definovat jak má to bádání vypadat a sledovat, zda k němu dochází. A musí to být postup pokud možno objektivní.

Zkuste se podívat na tyto články:
Tvořivé myšlení jako základ kompetencí pro 21. století
Hodina géniů podle A. J. Julianiho

Moc děkuji za tak podrobný a důležitý přehled významných osobností a jejich studií ve vzdělávání. A také za hromadu práce, kterou pro nás odvádíte nejen s tímto tak náročným příspěvkem na vytvoření. Přeji stále mnoho sil, ať Vás práce neomrzí.

K \"záhadě\" PISA 2013.

Tento výsledek ICT vzdělávání v ČR spíše uškodil, než pomohl. Na jeho základě někteří mohli nabýt dojmu \"že jsme na tom dobře\". To je obecně problém takového typu porovnání. Mediálně se zviditelňuje kdo byl lepší horší, nad průměrem na konci, a přitom se ztrácí to podstattné, že celkové výsledky byly velmi slabé.

Vzhledem k velikosti vzorku a rozdílům mezi \"nejlepšími\" jsem ten výsledek považoval za statistickou \"náhodu\".