Anotace | Zpráva o výzkumném záměru specializovaného pracoviště MIT blíže poznat, jak funguje kolektivní inteligence. | Poslední komentář | 1. Teze \"globálního mozku\", již zde razí profesor Malone, rozšiřuje (nejasně) pojem mozku, který normálně referuje k nervovému systému živočišného jedince, i na skupiny či soubory takových jedinců. Přičemž takové skupiny ( jako celky) ovšem žádné \"skupinové mozky\" nemají. Význam pojmu \"globální mozek\" je tak zcela nejasný a věci jsou jím spíše zatemňovány, než abychom tím získávali nějaké skutečně nové poznání. Mimochodem, kdyby někdo např. začal zavádět pojem \"globální srdce\" či \"globální ledviny\", asi bychom si mysleli své. A myslet si své bychom si možná měli myslet i v případě, když někdo zavádí pojem globální mozek.
2. Stejnou poznámku by jistě bylo možno uvést i k pojmu skupinová či kolektivní inteligence (viz nakonec už můj komentář k tomuto termínu výše). I když, kdyby se někomu přesto skutečně podařilo jasně definovat pojem skupinové inteligence a nalézt alespoň zčásti kvantifikovatelné indikátory takové \"inteligence\" (třeba alespoň na úrovni kvantifikace individuální inteligence prostřednictvím IQ) bylo by to jistě zajímavé. Bylo by tak možno např. ohodnotit inteligenci školní třídy, kolektivu školy, obecního zastupitelstva, vlády, parlamentu, Evropské komise, internetu atd. atd. To by jistě bylo velmi přínosné.
3. Ad: E Kocourek: Podle mne, pane doktore, se ani dvoukolové volby neblíží \"kolektivní inteligenci\". Neboť i tam chování ostatních voličů vždy bere do úvahy každý jednotlivý (!) volič, užívaje k tomu svoji vlastní inteligenci. Žádná kolektivní inteligence se tam nikde nad všemi voliči \"nevznáší\". Jedině si snad jednotliví voliči sdělují mezi sebou své názory či si je vyhledávají v médiích apod., a tím může být jejich rozhodování ovlivněno. |
---|