Digitální minimalismus lze zcela bez nadsázky považovat za základní pilíř digitální gramotnosti. Co znamená digitální minimalismus, jak se stát digitálním minimalistou a především, jak udělat digitální minimalisty ze žáků, se dozvíte v tomto článku.

Zpráva o stavu porozumění podstatě digitálního wellbeingu v souvislosti s počátkem činnosti pracovní skupiny, která bude toto téma řešit v rámci projektu Partnerství. Hlavním jejím cílem je podpořit realizaci naší státní školské Strategie 2030+.

Příspěvek na základě materiálů americké poradenské agentury Education Elements vysvětluje, jak je důležité při zavádění technologiemi podporované personalizace věnovat pozornost zajištění nejen rovného, ale též spravedlivého vzdělávacího prostředí.

Jaké jsou největší chyby, které dělají učitelé v online výuce? Odpověď hledá autor ve svých vlastních chybách a zamýšlí se též nad způsoby, jak se z těchto chyb poučit.

Přehled prvních zkušeností škol nucených z důvodů uzavření přejít na online výuku. Zatím jen z výběrových mezinárodních škol. Jistě jsou mimořádně zajímavé i pro nás.

Studie ozřejmující potřebu realizace revizí našich rámcových vzdělávacích programů a věnující se souvislostem s digitálními technologiemi.

Množství textů na internetu vyžaduje i změnu způsobu čtení. Řešením problému s ověřováním informací by mělo být laterální, hyperlinkové a hashtagové čtení, které se odlišuje od klasického čtení vertikálního.

Zpráva o knize vědce a bývalého specialisty Google na reklamní strategie vysvětlující postupy platformních systémů disponujících umělou inteligencí používané k ovlivňování uživatelů vyzývající k odporu.

Popis aktivit čínské společnosti Squirrel AI, která je na nejlepší cestě nabídnout žákům aplikaci učící u zkoušek potřebné znalosti s pomocí umělé inteligence lépe než skutečný učitel.

Druhá část dvoudílné přehledové studie zkoumající důvody pro to, jak s mobily ve školách zacházet.

Článek vysvětluje vývoj a podstatu postupů, které jsou používány v rámci současných, na sociální sítě orientovaných aplikací, snažících se s pomocí strojového učení ovlivňovat uživatele.

Zpráva o publikování českého překladu evropského dokumentu popisujícího digitální kompetence pedagogů, jehož součástí jsou i standardy, které mohou být použity k sebehodnocení a budou mít vliv na definování profilu uchazečů o učitelské povolání.

Úvod do studia vývoje světa v podobě komplexního systému a jeho vlivu na školství v souvislosti se vzdělávacími technologiemi.

Druhý článek věnovaný britskému umělci a zároveň odborníkovi na technologie Jamesi Bridlemu. Tento článek se zabývá novým fenoménem YouTube, a sice masivním publikováním videí zdánlivě určených dětem, ale ve skutečnosti je zneužívajících.

Druhý díl seriálu o současném stavu vývoje technologií stimulace lidského mozku, které mají souvislost s učením. Tento díl je založen na zprávě blogera Tima Urbana, která popisuje nejnovější projekt známého investora Elona Muska. Dozvíte se v něm, čeho budou tyto technologie ve spolupráci cloudovou umělou inteligencí v dohledné době schopny.

Představení vrcholné představitelky holandské vědy José van Dijck, která se zabývá sociálními médii a digitální kulturou. Seznámení s obsahem jejího vystoupení na konferenci internetových vědců v Berlíně s diskuzí závěrů snažících se zmapovat, které síly v současnosti řídí internet.

Překlad dokumentu známé americké společnosti ISTE (International Society for Technology in Education), který popisuje potřebnou úroveň výstupních kompetencí žáků v oblasti digitálních technologií.

Článek se zabývá tím, jak lze z pohledu informatika vnímat stěžejní chartu Stálé konference asociací ve vzdělávání (SKAV) Desatero o vzdělávání, která je dokumentem popisujícím základní principy, které se všichni členové této organizace (včetně JŠI) zavazují dodržovat a prosazovat.

Analýza role měkkých, nekognitivních a tichých složek poznání založená na modelu japonského vědce Kanuky (SECI) a aktuální práci britsko-norského týmu doktorandů, který zkoumá možnosti přenosu tichých poznatků online. To vše v souvislosti s našimi neustále se opakujícími pochybnostmi, zda jsou důležitější znalosti, či kompetence.

Článek navazuje na předchozí vzpomínku na 70. výročí publikování eseje „Jak máme myslet“ Vannevara Bushe a snaží se odhalit dopad, který má jeho snaha oprostit člověka od nutnosti pamatovat si vše pro naši internetovou současnost.

Vysvětlení pojmu, který popisuje formu online sdílení výsledků práce a má hodně blízko k příbuzné vlastnosti online odborníků včetně učitelů, a sice k návodnosti. Článek je příspěvkem k Týdnu otevřeného vzdělávání 2015.

První ze dvou článků pojednávajících o současném vývoji ověřování kompetencí pro 21. století, konkrétně o kolaborativním řešení problémů online, kterým se zabýval MOOC kurz ATC21S. Obsahuje praktické ukázky aplikací, které jsou k těmto účelům využívány. Naznačuje, jak by mohl vypadat modul, který bude ke stejným účelům zařazen do výzkumu OECD PISA 2015.

Zpráva o výzkumu vědců z MIT publikovaném v Nature, který se zabývá procesem ohodnocování tvůrců původních produktů (zboží, myšlenek) i jejich zprostředkovatelů ve světě propojeném počítačovými a sociálními sítěmi.

Třetí díl seriálu o kombinovaných metodách výuky zabývající se teoretickými aspekty této problematiky, jež je nezbytné pochopit dříve, než je možné se pokoušet tyto postupy zavádět v praxi.

Informace o nové náplni práce učitele v online prostředí a seznámení s několika osobnostmi, které lze označit za vynikající kurátory.

Přehled současného vývoje poznatků v oblasti implementace metodiky převrácené třídy, k němuž dospěla komunita učitelů Flipped Learning Network spolu s pozvánkou na Den převrácené třídy.

Studie problematiky rizikových faktorů využití technologií ve výuce shrnující výsledky výzkumů, myšlenky a návrhy na řešení známého psychologa California State University Larry Rosena.

Článek pokračuje v odhalování vlivu otevřenosti zprostředkované technologiemi na fungování škol a zabývá se též ovlivňováním samotné pedagogiky podle profesora vzdělávacích technologií Davida Whita z Oxfordu.

Zpráva o mimořádně zajímavém americkém učiteli, který má co říci k problematice standardizace a ověřování výsledků výukového procesu. Jeho myšlenky jsou pro náš současný proces nastavování školské politiky velmi důležité.

Stručný výtah z článku D. Cormiera Rhizomatic Education: Community as Curriculum, v němž autor buduje koncept tzv. „oddenkového“ učení – jako protikladu hierarchizovaného „stromového“ učení.

První díl článku popisujícího dílo profesora Sugata Mitry, který dlouhodobě experimentuje se samostatným využitím počítačů dětmi za účelem poznávání. Tento díl se věnuje počáteční fázi výzkumu v podmínkách chudinských čtvrtí v Indii i jinde na světě. Výsledky je možno považovat za značně překvapivé.

Studie popisující inovační proces integrace vzdělávacích technologií do výuky na úrovni učitele, vzdělávacího programu a celé školy.

Studie vysvětlující základní myšlenky nové didaktické teorie zvané konektivismus, s níž přišli George Siemens a Stephen Downes a dosud nebyla všeobecné uznána.

Článek se zabývá modifikací známé Bloomovy taxonomie, jež je základem moderních výukových metod, v prostředí ovlivněném technologiemi.