Domů > Spomocník > Základní vzdělávání > Současné problémy s implementací vzdělávacích technologií
Odborný článek

Současné problémy s implementací vzdělávacích technologií

22. 6. 2009 Základní vzdělávání Spomocník
Autor
Bořivoj Brdička

Anotace

Článek popisuje několik nepovedených implementací vzdělávacích technologií ve školách s cílem zdůraznit význam důkladné přípravy takových kroků.
V posledních dnech se ve světě poměrně dost mluví o tom, jak obtížné zavádění technologií do vzdělávacího procesu může být. Chyb se, jak se zdá, dopouštějí i tak vyspělé organizace jako Microsoft či OLPC. V případě Microsoftu se to týká projektu tzv. Školy budoucnosti, v jehož rámci byla ve Filadelfii zřízena od září 2006 vzorová plně technologiemi vybavená střední škola (viz Škola budoucnosti slibuje vzdělání pro příští generace). OLPC je zase od počátku kritizován pro podcenění vlivu učitelů na výukový proces (viz např. Jak se Nepál připravuje dát všem dětem počítač nebo Pilotní projekt OLPC v Nigerii). Poslední zprávy naznačují, že třeba v případě Etiopie byla kritika asi zcela oprávněná.

Vzorová škola budoucnosti (SOF), na jejíž přípravě a vybavení se podílela firma Microsoft, právě ukončuje třetí rok své existence. 28. května se sešel panel odborníků za účelem vyhodnocení dosavadních výsledků. Dospěl jednoznačně k závěru, že je nutno realizaci projektu za první tři roky považovat za neúspěšnou.

Problémy nastaly již od samého počátku. Na otevření školy se spěchalo, což vedlo k nutnosti zkrátit přípravu učitelů. Školení bylo realizováno přímo Microsoftem a týkalo se především práce s programy na školních počítačích nainstalovanými. Díky pravidlům Amerických učitelských odborů nebylo možno pro nově otevíranou vzorovou školu vybírat zcela volně jen ty nejvhodnější zájemce o práci. Microsoft navíc, přestože záměr vycházel z jeho vize, jak by škola budoucnosti měla vypadat, odmítl věnovat pozornost vlastním výukovým postupům. Metodika i obsah výuky, obojí bylo jen v rukou učitelů, z nichž většina dosud neměla s tak masivním nasazením technologií zkušenosti. A tak se stalo, že projekt SOF byl již od samého počátku problematický.

Škola byla záměrně umístěna v oblasti s převažujícím sociálně znevýhodněným obyvatelstvem s tím, že dá každému žáku šanci dosáhnout kvalitního vzdělání v podmínkách vybavení počítači 1:1. Dostupné informace však naznačují, že vše zatím vypadá trochu jinak. Výuka je realizována především formou projektů, v nichž žáci vyhledávají a zpracovávají informace. Žáci se tak naučili především techniku tvorby powerpointových prezentací. Celkem bez problémů jsou schopni najít potřebnou informaci a do prezentace ji přenést. Znalosti, tímto způsobem práce vybudované, jsou však nedostatečné. Vezmeme-li navíc v úvahu, že hodnocení se dosud provádí pomocí znalostně orientovaných národních srovnávacích testů, není divu, že SOF zatím pro žáky není přínosem.

Microsoftu je třeba přiznat, že se k potížím staví čelem a snaží se je řešit. Podle něj je hlavním důvodem skutečnost, že se ve škole příliš často střídalo vedení. První ředitelka odešla hned po prvním roce, a po ní se vystřídali ještě další tři ředitelé. Své místo bohužel opustil i vedoucí místního školského obvodu. Ve škole tak panoval značný chaos. K tomu navíc přistoupily technické problémy. Často nefungovalo wifi, server s výukovými materiály byl nedostupný a ve škole chyběl během prvního roku správce. Některé děti se bály nosit počítač sebou domů, aby jim ho někdo neukradl. Nemohly se proto na výuku dobře připravit. Použití učebnic či tištěných materiálů přitom nebylo dovoleno.

Výsledek jasně potvrdil opakovaně ověřený fakt – nasazení technologií může být přínosné pouze tam, kde je na to celá škola důkladně připravena. Naopak, při nedostatečné přípravě a souhře celého systému je téměř jisté, že plošné nasazení technologií bude kontraproduktivní, tj. že může přinést více škody než užitku.

Podívejme se ještě krátce na to, jaké zprávy se šíří o nasazení počítačů OLPC XO v Etiopii. Na nedávné dárcovské konferenci
Africa Gathering přednesl David Hollow z University of London hodnotící zprávu o pilotním nasazení 5000 počítačů do 4 etiopských škol.

 
Ze zprávy vyplývá, že po prvotní vlně nadšení nastaly ve využití počítačů značné potíže. Etiopské školy jsou zvyklé pracovat tradičně absolutně instruktivně. Učitelé vedou žáky k tomu, aby je neustále sledovali a učili se vše, co je stanoveno, zpaměti. Počítače, a to byl ve skutečnosti záměr OLPC, tento systém nabourávají a vedou děti ke konstruktivním způsobům práce. Vzhledem k tomu, že se dosud podařilo do el. podoby převést jen malou část používaných instruktivních materiálů, učitelé ve využití počítačů žádný přínos nespatřují. Navíc se ukazuje (což nás také nemůže překvapit!), že děti zvládají práci s počítačem mnohem lépe než učitelé. Vše došlo až tak daleko, že učitelé, a následně i rodiče, dětem práci s počítačem začali přímo zakazovat. Jako důvod uvádějí, že počítače odvádějí pozornost žáků, tito je při výuce neposlouchají a doma si jen hrají.

Bude docela zajímavé sledovat, kam až se nastupující etiopská generace v oblasti využití technologií v těchto podmínkách bude schopná dopracovat a jestli si nechá zákazy líbit? Dá se předpokládat, že motivace jí chybět nebude!
 
zdroje:
Meris Stansbury - School of the Future: Lessons in failure, eSchoolNews.com, June 1, 2009
Wayan Vota - XO Laptops are Banned in OLPC Ethiopia Classrooms, One Laptop Per Child News, June 16, 2009
Study criticises laptops for distracting children in developing countries, Sunday Monitor, June 7, 2009

Licence

Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.

Hodnocení od uživatelů

Pavlína Hublová
13. 7. 2011, 09:02
Dovolím si citovat: "Nasazení technologií může být přínosné pouze tam, kde je na to celá škola důkladně připravena. Naopak, při nedostatečné přípravě a souhře celého systému je téměř jisté, že plošné nasazení technologií bude kontraproduktivní, tj. že může přinést více škody než užitku."
Neopakujeme zarputile stejnou chybu - tentokrát s interaktivními tabulemi?
RNDr. I. Marek
13. 7. 2011, 11:58
Dovolím si citovat. Paní magistra Hublová napsala: "Neopakujeme zarputile stejnou chybu - tentokrát s interaktivními tabulemi?" Ano, v Česku dochází k opakování stejné chyby. Ale ta chyba je o několik úrovní obecnější, než nějaké nesmyslné předražené interaktivní tabule. Tou opakující se chybou je NESVOBODA.
Navrhuji experiment. Ať nějaká bohatá škola dá svým učitelům do rukou skutečné peníze (a ne nějaké fiktivní nepeníze "s mašličkou", za které se smí nakupovat jen přesně vymezené nepotřebné nesmysly u předem stanovené firmy) a pak můžeme počítat, kolik šílenců ty peníze utratí za interaktivní tabule.
A citát z článku: "Nasazení technologií může být přínosné pouze tam, kde je na to CELÁ škola důkladně připravena." To je argument všech sabotérů. Celá škola nebude nikdy připravená na nic. Přimlouvám se za to, aby "technologiemi"(kdo vymyslel tak šílený termín?) byli podpořeni ti učitelé, kteří o to stojí.
Pavlína Hublová
13. 7. 2011, 12:55
Děkuji, pane Marku, za reakci. Měla jsem spíš na mysli situaci, že se nejprve kupuje "materiál", a pak se vymýšlí, jak s ním zacházet a co se s ním vlastně dá dělat.
Myslím, že by se měla každá škola zamyslet současně s výběrem techniky (a je už jedno jaké), jestli je také schopna zajistit proškolení (a to nejen v oblasti obsluhy, ale - především - v oblasti didaktické/metodické) všech zainteresovaných zaměstnanců. Jinak kupuje jen "kusy železa" pro nadšence.
RNDr. I. Marek
13. 7. 2011, 17:36
Já stojím na straně těch nadšenců. Zlepšení, pokud k nějakému dojde, nebude způsobeno ministerskými dekrety, ale působením oněch nadšenců. Čím více "kusů železa" (dle VLASTNÍHO výběru) budou mít k dispozici, tím převratnější budou změny.
Naznačila jste, paní magistro, že "nejprve se kupuje materiál". Domnívám se, že nákupu materiálu zpravidla předchází ROZHODNUTÍ materiál koupit, a TAM vidím zakopaného psa. Kdo o tom rozhoduje, z jakých pohnutek, s jakým zájmem ...

Váš komentář

Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.

Článek není zařazen do žádného seriálu.