Domů > Spomocník > Základní vzdělávání > Síťová generace podle Tapscotta
Odborný článek

Síťová generace podle Tapscotta

24. 11. 2008 Základní vzdělávání Spomocník
Autor
Bořivoj Brdička

Anotace

Článek popisuje, jak vznikl pojem "síťová generace" a přibližuje názory jeho autora Dona Tapscotta.
O tom, že internet poškozuje vývoj mladých lidí, byla v poslední době ve Spojených státech napsána celá řada knih. Především těch tradičních papírových reprezentujících již překonanou technologii snažící se kritizovat novou. Například Robert Bly již v roce 1996 tvrdil, že „novodobý mozek lidstva (internet) nakonec sežere sám sebe” (The Sibling Society, Addison-Wesley, 1996). Kritiků internetu je samozřejmě mnohem více (viz např. Encyclopaedia Britannica a škola 2.0 – část I).

O tom, jak moderní technologie ovlivňují mládež, se diskutuje i u nás. Skeptici často poukazují na to, že příslušníci síťové generace, přes svou nepochybnou schopnost pracovat s technologiemi, stále méně čtou (viz Statistika říká, že se čte stále méně!), jsou nezdvořilí až drzí, těžko navazují skutečné vztahy, nechce se jim pracovat, přeceňují své schopnosti a jsou necitliví k potřebám druhých.

Jedním z těch, kteří mají k mladým zcela odlišný přístup, je autor pojmu „Net Generation“ Don Tapscott. Poprvé ho použil ve své knize Growing up Digital: The Rise of the Net Generation (McGraw-Hill, New York, 1998). Od té doby se Don Tapscott intenzivně věnuje dalšímu studiu této problematiky. V posledních dvou letech řídil výzkum za 4.5 milionů dolarů, jež zpracoval údaje od téměř 8 tisíc respondentů z 12 zemí narozených v rozmezí let 1978 až 1994. Výsledky tohoto výzkumu použil ve své právě vyšlé nové knize Grown Up Digital: how the net generation is changing the world (McGraw-Hill, New York, 2008). Je možno konstatovat, že se jeho názory nijak významně nezměnily. Zůstává optimistou.

Podle Tapscotta není problém v síťové generaci ale v nás - v generaci rodičů. Kdysi jsme i my svým rodičům spolu s Dylanem zpívali „Něco se tady děje, ale ty nevíš co!”. Odraz hnutí tehdejších květinových dětí (hippies) dorazil tenkrát i do Evropy a dokonce až k nám do tehdejšího o reformu socializmu se snažícího Československa. A historie se opakuje. Teď jsme my bezradní a nechápeme revoluční změny odehrávající se mezi mladými.

Tapscott tvrdí, že „síťová generace je ve srovnání s těmi předchozími chytřejší, rychlejší a tolerantnější vůči odlišnostem“. Na rozdíl od generace současných rodičů, kteří proseděli půlku života pasivně u televize, dnešní mladý člověk ve 20 letech již strávil přibližně 20 tisíc hodin na internetu a 10 tisíc hraním počítačových her. Interaktivní aktivity podle Tapscotta „stimulují a umocňují myšlení“ (v případě her je možná Tapscott až příliš optimistický – viz Pozitivní dopad počítačových her zpochybněn).

Tapscott ve své nové knize definuje 8 hlavních rysů příslušníků síťové generace:
1. Potřebují svobodu volby ve všem, co dělají.
2. Rádi si přizpůsobují a upravují pracovní prostředí.
3. Vše si prohlížejí.
4. Vyžadují poctivost a otevřenost.
5. Práce i učení je pro ně zábavou.
6. Nebrání se spolupráci.
7. Předpokládají, že se vše odehrává velmi rychle.
8. Žijí v prostředí soustavné inovace.

Jedním z pozitivních důsledků je to, co Tapscott nazývá „otevřenou rodinou“. Dokážou-li rodiče využít otevřenosti svých dětí a jejich ochoty spolupracovat, může to mít velmi příznivý dopad na rodinný život. Díky sebevědomí, které děti mají, dnes již tolik jako dříve neplatí, že se staví vůči rodičům do opozice. Celá polovina dotazovaných dokonce uvedla jednoho z rodičů mezi svými hrdiny. Tapscott však ironicky upozorňuje rodiče na to, že vhodným místem pro navázání blízkého kontaktu s dětmi dnes již není tradiční rodinná večeře.

Přes veškerý optimismus znepokojují Dona Tapscotta dvě věci. Jednou z nich je nedostatečné vzdělávání v některých částech světa, jež rozdíly mezi dětmi ještě více prohlubuje. Příčinou tohoto problému však není internet jako takový, ale školské systémy, které musí roli virtuálního světa akceptovat a využít.

Druhý problém Tapscott spatřuje v nedostatku soukromí v síťovém prostředí. Mnoho mladých lidí si neuvědomuje, že vše, co jednou zveřejní na internetu, může být kdykoli v budoucnosti použito proti nim. Již dnes je například běžné, že si zaměstnavatel prostřednictvím internetu zjišťuje vše o potencionálním zaměstnanci. Stačí, když třeba na MySpace zjistí, že se kdysi jako student zúčastnil alkoholické párty nebo se v nějaké souvislosti zmínil o drogách, a o místo přijde.

Svá zjištění týkající se síťové generace Tapscott dokládá na nedávné úspěšné prezidentské kampani Baracka Obamy. Právě mladí lidé mají na jeho zvolení nemalý podíl. Dokázali se úžasným způsobem zaktivizovat a internet jim v tom velmi pomohl. Není pochyb o tom, že od nynějška musí s vlivem síťové generace počítat všichni politici. Síla, jíž disponují, opravňuje mladé lidi začít transformovat všechny instituce ovlivňující život společnosti. Tapscott ve své nové knize věnuje této problematice celou kapitolu nazvanou “The Net Generation and Democracy: Obama, Social Networks and Citizen Engagement”.

Myslím, že bychom měli dát síťové generaci šanci. Buďme spolu s Tapscottem optimisty a pomozme jí uspět. Dokážeme to jen tehdy, začneme-li sami věřit že je to možné.
Yes, we can!

zdroje:
The kids are alright, The Economist, November 13, 2008
Don Tapscott - The kids are alright: Technology doesn't make them "little criminals", CNN.com, June 10, 1998

Licence

Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.

Hodnocení od uživatelů

Článek nebyl prozatím komentován.

Váš komentář

Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.

Článek není zařazen do žádného seriálu.