Úvodní stránka
Přehled článků
Odkazník
Metodická pomoc
O Spomocníkovi
RSS RSS
Titulka RVP > Úvodní stránka Spomocníka > Dělá z nás Google hlupáky?

Ikona informativni

Dělá z nás Google hlupáky?

Autor: Bořivoj Brdička
Článek je součástí Učitelského spomocníka na adrese http://spomocnik.rvp.cz.
Anotace: Diskuze nad tématem snadné dostupnosti informací, jež vytváří značné riziko přesycenosti.
Klíčová slova: Google, ztráta pozornosti, internet, Foreman, Friedman, Mayer, Wolf, Bauerlein, Carr, multitasking

Text článku:

V nedávném článku Jak vzdělávat síťovou generaci? jsme narazili na problém rozmáhající se ztráty pozornosti (Attention Deficit Trait), který se u lidí pohybujících se v online prostředí projevuje neschopností dlouhodobě se soustředit na řešení určitého problému nebo na čtení delšího textu. U dětí tzv. síťové generace se jedná o mimořádně nevhodnou vlastnost výrazným způsobem komplikující výuku. Snadná dostupnost informací způsobuje sama o sobě značné riziko přesycenosti. K tomu se navíc přidává ještě snaha medií a reklamních agentur vnutit určité sdělení násilným způsobem všem vhodným adresátům. Konkurenční boj pak vede k tomu, že se tato snaha stále umocňuje. Proto se všude kolem nás vyskytují tzv. cukrátka mysli (viz Cukrátka mysli: náhrada pravdy placebem), čte se stále méně a pro učitele je stále obtížnější obstát v boji o žákovu pozornost.

Informace však ve skutečnosti pouze nepřijímáme. Potvrzuje se zjištění, s nímž jako první přišel již v 60. letech minulého století McLuhan. Media nám nejen poskytují látku k přemýšlení, ale zároveň ovlivňují samotné myšlenkové procesy. Většina z nás to může pozorovat sama na sobě. Přijímání informací prostřednictvím internetu se realizuje docela jinak, než poznání dříve. Přitom dochází též k ovlivňování osobnosti každého jednotlivce. Dokonale to v eseji
The Pancake People, or, "The Gods Are Pounding My Head“ vystihl známý americký dramatik Richard Foreman:
Vyrostl jsem na základech západní kultury, kde je ideálem osobnost disponující vzděláním strukturou připomínající katedrálu – muž či žena nesoucí v nitru samostatně vytvořenou vlastní verzi západního dědictví… Dnes ale můžeme pozorovat, jak je hluboká vnitřní struktura myšlení lidí (mého nevyjímaje) nahrazována novým druhem osobnosti – vyvinutým pod tlakem přemíry informací poskytovaných všudypřítomnými technologiemi.

Foreman ne náhodou dále přirovnává tento „nový“ druh osobnosti k lívanci. Chce tak vyjádřit skutečnost, že znalosti v tomto „novém“ světě získávané vznikají přeskakováním z jednoho tématu na druhé a, narozdíl od katedrály, nemají ani hluboké základy ani nejsou budovány do výšky. Na tomto místě stojí za připomenutí paralela s Friedmanovým
plochým světem (viz Plochá třída v placatém světě), kde je tatáž skutečnost viděna spíše kladně, neboť díky ní mají všichni zapojení lidé k informacím stejně daleko a všechny firmy si mohou konkurovat.

Změněný způsob zacházení s informacemi může mít natolik závažný vliv na vzdělávání, že je nepochybně třeba se mu věnovat velmi důkladně. Již dnes existuje celá řada vědeckých studií, které popisovaný vývoj potvrzují (viz Statistika říká, že se čte stále méně!) a snaží se předvídat, jak se bude vliv internetu na vzdělávání dále vyvíjet. K nejaktuálnějším patří studie Britské knihovny a University College London o tom, jak bude v budoucnosti vypadat hledání informací za účelem poznávání (viz Zdroje). K nejdůležitějším ve studii publikovaným zjištěním patří to, že příslušníci tzv. síťové generace (zde označováni jako Google generation a definováni narozením po 1993) disponují přes značné počítačové znalosti velmi nízkou informační gramotností ve smyslu schopnosti funkčním způsobem informace vyhodnotit a zpracovat. Žijí v mylném domnění, že každý problém se dá rychle vyřešit „vygooglováním“. Bohužel se většinou spokojí s prvním zdrojem, na který narazí.

Jedním z těch, kdo se zabývá studiem myšlenkových procesů v souvislosti s pozorností a multitaskingem, je profesor David Meyer z University of Michigan. Ironií osudu se jeho syn stal v roce 1995 obětí nepozorného řidiče, který jel na červenou. Podle něj patří k hlavním problémům současného života rušivé jevy. Je naivní se domnívat, že lze více věcí najednou dělat dobře. Lidský mozek k tomu není uzpůsoben. Proto má třeba i běžné telefonování během psaní např. mailu dopad na kvalitu výsledku. Mnohem horší to je při telefonování za jízdy. Situace, v níž třeba někdo začne řidiči popisovat do telefonu určitý vizuální vjem (třeba obraz), a ten si ho začne představovat, je podle profesora Meyera mimořádně nebezpečná.

Psycholožka Tufts University Maryanne Wolf přiléhavě modifikovala známé přísloví „řekni mi, co čteš, ...“ na: „řekni mi, jak čteš, a já ti povím, jaký jsi“. Domnívá se, že neschopnost hlubšího čtení (s porozuměním) přímo souvisí s neschopností hlubšího myšlení. Profesor angličtiny z Emory University v Atlantě Mark Bauerlein zaujímá ve své poslední knize The Dumbest Generation: How the Digital Age Stupefies (Hloupá generace: jak digitální věk otupuje) k současné mládeži velmi kritické stanovisko. Podle něj svou neschopností soustředit se na přečtení celé knihy nebo delšího článku přímo ohrožuje budoucnost lidstva.

K hlavním zdrojům rušení patří v současném světě firmy snažící se naši pozornost upoutat na něco, z čeho mohou mít zisk. Mnohem smutnější je fakt, že věci již došly tak daleko, že jejich cílem bývá často přímo ovlivňování myšlení tak, aby se lidé chovali, jak potřebují. Na jednu stranu se nám do rukou dostávají stále nové nástroje úžasně usnadňující život, ty samé nástroje však často rozptylují naši pozornost, ruší klid a zplošťují naše myšlení. Není náhodou, že studie Britské knihovny vidí hlavního původce tohoto stavu v Googlu.

Oficielně deklarovaným posláním této firmy je „uspořádat světové informace tak, aby byly všem dostupné“. Dá se konstatovat, že tento cíl se již téměř podařilo splnit. Internetový vyhledávač Google (včetně dalších SW nástrojů) se stal univerzálně používaným a je v současné době vedoucím fenoménem určujícím další vývoj síťových technologií. Proto zároveň nese odpovědnost za to, jak lidé k informacím přistupují a jak na ně nahlížejí. Zdá se, že Google má v rukou vývoj, který do značné míry může ovlivnit naši budoucnost. Snaží se do vyhledávacích algoritmů stále více zapojovat umělou inteligenci. To jinými slovy znamená, že nám bude výsledky vyhledávání informací předkládat stále více předzpracované. Přistoupíme-li spolu s Nicholasem Carrem (viz Zdroje) na katastrofické vidění světa, může tento vývoj skončit tak, že Google bude myslet za nás.

V podobném duchu bychom mohli pokračovat ještě dlouho. Mezi odborníky se najde docela dost tzv. „internetových skeptiků“. I když na druhé straně barikády je minimálně stejné množství optimistů, je nutno konstatovat, že vývoj využití internetu ve vzdělávání má zjevné problémy. Potvrzuje se, že vyvolává určitý proces změn ve způsobech čtení i myšlení. S tím je třeba počítat, snažit se negativní vlivy co nejlépe poznat a v počátku je eliminovat.

Prvním a zároveň nejdůležitějším krokem musí být okamžitá změna ve způsobech ověřování výukových výsledků našich žáků. Kontrola schopnosti myslet, čili funkční gramotnost, nutně musí být na prvním místě. Všechny ostatní znalosti či dovednosti se dají v případě potřeby získat kdykoli dodatečně!

zdroje:
Bryan Appleyard - Stoooopid .... why the Google generation isn’t as smart as it thinks, The Sunday Times, July 20, 2008
Nicholas Carr - Is Google Making Us Stupid?, The Atlantic, July/August 2008
Study: information behaviour of the researcher of the future, The British Library, January 11, 2008
Porter Anderson - Study: Multitasking is counterproductive, CNN.com, December 6, 2001

Anotované odkazy:
Příspěvek nemá přiřazeny žádné anotované odkazy.
Přiřazené DUM:
Příspěvek nemá přiřazeny žádné DUM.
 
INFO
Publikován: 22. 09. 2008
Zobrazeno: 3057krát
Hodnocení příspěvku
Hodnocení týmu RVP:
Hodnocení článku : 0

Hodnocení uživatelů:
Hodnocení článku : 5
Hodnotit články mohou pouze registrovaní uživatelé.

1 uživatel Hodnocení článku : 5
zatím nikdo Hodnocení článku : 4
zatím nikdo Hodnocení článku : 3
zatím nikdo Hodnocení článku : 2
zatím nikdo Hodnocení článku : 1
Jak citovat tento materiál
BRDIČKA, Bořivoj. Dělá z nás Google hlupáky?. Metodický portál: Články [online]. 22. 09. 2008, [cit. 2016-07-29]. Dostupný z WWW: <http://spomocnik.rvp.cz/clanek/11771/DELA-Z-NAS-GOOGLE-HLUPAKY.html>. ISSN 1802-4785.
Doporučte materiál
Licence Licence Creative Commons

Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons.


Komentáře
Příspěvek nebyl zatím komentován.