Kancelářské programy do základních škol

Anotace

Čemu učit? J. A. Komenský pravil, že všemu. V našem školství to také tak dnes vypadá. Ale je možné žáky učit všemu? Už jen v oboru ICT bychom to jistě nestíhali … Nebylo by praktičtější a důležitější naučit děti se učit? Logicky uvažovat? Pracovat a vzdělávat se v širším pojetí? To ale nedělají všichni a ne vždy je to možné.

Stále častěji se setkávám s tím, že většina uživatelů počítačů ovládá (nebo se aspoň snaží J) jeden z mnoha kancelářských balíků. Nejpoužívanější stále bývá Microsoft Office. Ale znám i takové, kteří sice používají open source, ale také se drží jen a jen toho jednoho. To však při dnešním rychlém vývoji ICT není a nebude možné. Nejen, že se připravujeme o možnosti dalšího vzdělávání a zdokonalování, ale také nikdy nevíme, který program bude chtít náš zaměstnavatel používat. V dnešní době, kdy se již využívá také Cloud computingu a online aplikací, je obrovské množství možností.

Na většině základních, ale i středních škol se stále setkáváme POUZE s jedním kancelářským balíkem a navíc většinou od Microsoftu. Někteří proti němu začali bojovat tak, že používají open source aplikaci OpenOffice.org, která je zcela zdarma ke stažení. Tím sice pomáhají k odpoutání se od PLACENÉHO balíku Microsoftu, ale jedou vlastně ve stejných kolejích. Metoda práce jen s jedním programem může vést v nelepším případě k dokonalému ovládání toho jednoho balíku. Ve chvíli kdy výrobce jen trochu změní rozhraní či funkčnost programů, uživatelé mají velké potíže se přizpůsobit. Jako by zakrněli.

Z vlastních zkušeností na základní škole znám negativní i pozitivní reakce na změny v ovládání aplikací. Žáky jsem jeden čas standardně vyučovala v MS Office (v té době verze 2003). Pro větší flexibilitu jsem nějaký čas věnovala také OpenOffice.org. Žáci neměli sebemenší problém se s poněkud odlišným softwarem vypořádat. Pracovali v něm tak jako dříve (vzpomínám, že se někteří z nich pouze ptali, kde je záhlaví a zápatí, které nemohou najít). O mnoho větší problém nastal, když jsme přešli na MS Office 2007. První z negativních reakcí byla už ta, že žáci vůbec v OpenOffice.org pracovat nechtěli. Kladli otázky „Proč musíme pracovat v této náhražce?“, „K čemu je to dobrý?“. Další problémy nastaly se samotným ovládáním OpenOffice.org. Stále nemohli najít nějaké funkce a zdálo se jim, že se jen zdržují. Byl pro ně velice nepřehledný a komplikovaný. V té chvíli jsem si více než kdykoliv předtím uvědomila, jak je důležité žáky učit flexibilitě.

Určitě bychom si na tento problém zvaný syndrom housete měli dát velký pozor a nejenom v informatice. Některé školy již začaly proti tomuto fenoménu bojovat. Měli bychom svým žákům předvést různé možnosti – různé programy, protože, jak víme, je jich spousty. A jsou si velmi podobné. Některé placené, některé zdarma. Proč tedy upřednostňovat jen jeden a ještě k tomu ten placený?

Pro menší děti by bylo vhodné používat jednodušší programy, které jsou uzpůsobeny jejich věku. Nemusí toho tolik umět. Není žádoucí, aby tyto programy měly přemíru funkcí, naopak. Sama z vlastních zkušeností mohu doporučit WordPad, jenž je součástí Windows. Dále velice povedený OOo4kids (ten je v Aj – což není u menších dětí na škodu, nemyslíteJ? Už tu máme i mezipředmětové vztahy…), ale také Google Docs. Bohužel se můžeme setkat i s negativními názory rodičů, kteří budou chtít, aby se jejich děti učili v tom, co mají doma (myslím, že většina z nich bude mít na mysli MS Office).

Starší žáky je dobré orientačně seznámit se vším, s čím by se v budoucnu mohli setkat (MS Office, OpenOffice.org, Google Docs, Office Web Apps, Feng Office nebo Zoho Office Suite). A nejen s těmito programy – v prostředí dnešního Webu 2.0 je mnoho různých tvůrčích nástrojů. MS Office a OpenOffice.org sice stále patří k nejpoužívanějším, ale zvolna začínají být zastaralé.

Dnes se čím dál, tím více uživatelů orientuje na online balíky, nejčastěji na Google Docs či Office Web Apps (od Microsoftu). Oba tyto balíky jsou v českém jazyce a v základní verzi zdarma. K práci s nimi je potřeba se přihlásit a být online. Velkou výhodou je možnost sdílení. Výhoda i nevýhoda online balíku je taková, že neobsahují všechny funkce, jež jsou běžné u desktopových variant. To ale většině uživatelů pravděpodobně nemusí být na obtíž, ba i naopak.

Co říci na závěr? Uvědomuji si, že realita na českých školách je většinou úplně jiná, než realita technického světa. Rozvoj informačních technologií je však tak rychlý, že jakákoliv stagnace učitele v rozvoji ICT gramotnosti se může negativně projevit na výsledcích jeho práce. Nejenom, že znehodnocuje sám sebe nedostatečným odborným rozvojem, ale klesá též jeho hodnota v očích žáků. Technologie mají přímý vliv na rozvoj jejich globálního a logického myšlení, a to by měl být dobrý učitel schopný ovlivňovat. Kdo ví, kam nás technologie jednou dovedou a na co tudíž musíme být připraveni …