Domů > Spomocník > Základní vzdělávání > Disrupce vzdělávacího systému podle Siemense a Karnjanaprakorna
Odborný článek

Disrupce vzdělávacího systému podle Siemense a Karnjanaprakorna

Anotace

Informace o zajímavých názorech dvou amerických odborníků George Siemense a Michaela Karnjanaprakorna na změny, které může vyvolat v globalizovaném vzdělávacím systému světa tzv. „dekáda otevřenosti“.

Opakovaně mluvíme o tom, že se svět rychle vyvíjí a hrozí něco, co by mohlo při zachování exponenciálního průběhu připomínat ve světě počítačů singularitu (Jakou podstatu má inovace?) nebo kolaps ve smyslu společenském (Jak bude zítra?). Určitě nebude na závadu, když se seznámíme s myšlenkami několika odborníků, kteří jsou možná schopni si budoucí vývoj představit lépe než my.

Prvním bude nám známý duchovní otec konektivismu (Konektivismus - teorie vzdělávání v prostředí sociálních sítí) George Siemens, profesor kanadské Athabasca University. Jeho poslední přednáška 12.3. na konferenci EDGEx v Novém Dillí nesla název, jenž se stal základem našeho dnešního přemýšlení (existuje i video-záznam s poněkud horší kvalitou zvuku) [1].

Edgex Disruption

George Siemens předkládá vizi zásadní změny vzdělávacího systému, a to tak velké, že pro ni již nestačí označení reforma či transformace (Reforma nebo transformace?). Používá slovo „disruption“, ale ne ve smyslu rozvratu, nýbrž spíše jako nespojitost. Chce naznačit, že tradiční postupy budou revoluční formou nahrazeny čímsi výrazně odlišným. Je docela pravděpodobné, že se nechal inspirovat právě vývojem technologií - třeba aktuálním nástupem tabletů, jež vytlačují z trhu tradiční osobní počítače [2]. Význam dokládá citátem z Christensena (a kol.), který se týká školství: „Disrupce je dynamická forma změny, jež způsobí obrovský posun v oblasti ekonomické i sociální prosperity“ [3].

Taková slova, jako „kolaps“, „singularita“ nebo „nespojitost“ mají docela fatální nádech. Možná bychom se mohli domluvit, že budeme spolu se Siemensem mluvit o disrupci, i když ani on sám není s vyzněním tohoto slova úplně spokojen. Dost nerad to říkám, jsem totiž často osočován z toho, že planě straším, ale musím přiznat, že Siemensovi je i disrupce málo. V češtině toto slovo dosud používali asi jenom doktoři, a to pro popis situace, v níž se něco utrhne.

Siemens ve své přednášce zmiňuje hned několik modelů dramatických změn, každý podle jiného autora. Mně osobně je nejbližší ten, který vychází z Kuhna a mluví se o něm jako o změně paradigmatu. Že se tak jako tak nedá mluvit o záležitosti skokové, je již z podstaty věci celkem zřejmé. O novém paradigmatu se dočtete již v Závěru mé učebnice Učení s počítačem, která vyšla v roce 1995, a to jsem zcela jistě nebyl první, kdo o podobných záležitostech v souvislosti se změnami vyvolanými technologiemi ve školství uvažuje. Je docela možné, že i tato tzv. disrupce, uskuteční-li se, bude i při stále se zrychlujícím vývoji probíhat po několik generací. Z pohledu historie lze ale i tak považovat tuto změnu za skokovou.

Obecně Siemens charakterizuje změny jako zásadní přesun vzdělávání, minimálně jeho poznávací složky, do prostředí sítí, tj. komplexního propojení lidí a informačních zdrojů, což je plně v souladu s duchem konektivismu. Na dokreslení podstaty můžeme použít třeba jeden snímek z mých prezentací, který na základě rozdílů mezi webem 1.0 a 2.0 analogicky popisuje přechod od školy 1.0 ke škole 2.0.

Siemens dále dává do kontrastu existenci samostatně se organizujících decentralizovaných sociálních systémů, jejichž zjevným důsledkem v prostředí svobodného sdílení je současná tzv. „dekáda otevřenosti“ (Open Source, OER, MOOC, Open University – viz Historie volného sdílení na internetu), s krizí školského systému (u Siemense hlavně terciálního). Připomíná, že vysoké školy v USA, které se podobně jako naše orientují v poslední době na masovou produkci absolventů vybavených diplomem, začínají mít velké potíže s obhájením smyslu své existence. Zdá se, že v blízké budoucnosti se bude vzdělávání vedoucí k osobnímu uplatnění v globálním světě ubírat trochu jinými cestami. Siemens to dokládá citátem z Grosse:

Studenti již nemohou očekávat, že absolvování vysokoškolského studia bude zárukou získání dobrého zaměstnání v rámci globální ekonomiky. Ta se pramálo zajímá o to, jaké jsou jejich sociální síťové vazby, ale pouze o to, jakou skutečnou hodnotu mohou výsledky jejich práce mít na globálním trhu.“ [4]

Podstatu nastávajících změn nám možná ještě lépe dokáže vysvětlit Michael Karnjanaprakorn, jenž se na tentýž problém dívá z nepatrně odlišného úhlu [5]. Je zakladatelem a ředitelem portálu Skilshare, který se zabývá budováním komunity vzájemně se vzdělávajících lidí, kde jedni nabízejí, co jsou schopni naučit, a druzí se za celkem přijatelnou cenu do jejich kurzů zapisují. Podle Michaela Karnjanaprakorna patří budoucnost těm, kteří se rozhodnou vzít svůj osobní růst do svých vlastních rukou. Jsou to lidé, pro něž platí přirovnání k volným radikálům, jehož smysl pravděpodobně hned pochopí jen ten, kdo ví něco o chemii. Jejich chování popisuje Scott Belsky v Manifestu volných radikálů. Zde alespoň pár hlavních charakteristických rysů [6]:

  • Děláme práci, která přináší skutečné uspokojení. Netvoříme jen sami pro sebe. Chceme mít skutečný vliv na svět kolem nás.
  • Vyžadujeme svobodu.
  • Volně dostupné zdroje a sdílení na internetu považujeme za naše osobní zbraně.
  • Máme malé pochopení pro potíže způsobené byrokracií, klientelismem a překonanými způsoby řízení.

Michael Karnjanaprakorn dokládá svou představu o začátku konce éry diplomů z prestižních universit na statistice vedoucích představitelů nejúspěšnějších firem (Fortune 500), jak ji sestavuje portál Money.CNN.com. Již v současném žebříčku nemá 6 z 10 nejvýše postavených ředitelů či ředitelek diplom z prestižní univerzity (tzv. Ivy League) a 19 ze 100 nejlepších nemá vysokoškolské vzdělání vůbec. Na příkladu několika firem ze svého okolí, včetně vlastní, pak naznačuje, jak by mohl v blízké budoucnosti vypadat nábor nových zaměstnanců. „Zájemci o zaměstnání u nás již nemusí sepisovat životopis. Místo toho požadujeme odkazy na to, co kdy dělali. Portfolio již není jen pro umělce, je nutné prokázat své zkušenosti – svou schopnost umět v pravý čas získat momentálně potřebné znalosti.“ [5]

Myslím, že k tomu není co dodat.

Literatura a použité zdroje

[1] – SIEMENS, George. What does a disrupted education system look like?. 2012. [cit. 2012-4-9]. Dostupný z WWW: [http://www.elearnspace.org/blog/2012/03/12/what-does-a-disrupted-education-system-look-like/].
[2] – Morgan Stanley Research. Tablet Demand and Disruption: Mobile Users Come of Age. 2011. [cit. 2012-4-9]. Dostupný z WWW: [http://www.morganstanley.com/views/perspectives/tablets_demand.pdf].
[3] – CHRISTENSEN, M.; AARON, S.; CLARK, W. Disruption in education. Education Review, 2003.
[4] – GROSS, William H. School Daze, School Daze Good Old Golden Rule Days. 2011. [cit. 2012-4-9]. Dostupný z WWW: [http://www.pimco.com/EN/Insights/Pages/School-Daze-School-Daze-Good-Old-Golden-Rule-Days.aspx].
[5] – KARNJANAPRAKORN, Michael. Does The Online Education Revolution Mean The Death Of The Diploma?. 2012. [cit. 2012-4-9]. Dostupný z WWW: [http://www.fastcoexist.com/1679315/does-the-online-education-revolution-mean-the-death-of-the-diploma].
[6] – BELSKY, Scott. A Manifesto For Free Radicals: Less Paperwork, Less Waiting, More Action. 2011. [cit. 2012-4-9]. Dostupný z WWW: [http://the99percent.com/articles/7098/A-Manifesto-For-Free-Radicals-Less-Paperwork-Less-Waiting-More-Action].

Licence

Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.

Hodnocení od uživatelů

Bořivoj Brdička
16. 4. 2012, 11:34
Jako zajímavý doplněk k tomuto článku doporučují zájemcům o problematiku poslech pořadu Disruptive Innovation: Higher Education sanfranciského KQED rádia, v němž Michael Krasny diskutuje s několka významnými osobnostmi angažovanými v současném boomu zakládání volně dostupných otevřených online vzdělávacích programů (Ben Nelson, Anant Agarwal, Salman Khan, Sebastian Thrun) - http://www.kqed…04091000 .
Mgr. Zdeněk Sotolář
16. 4. 2012, 16:50
Jen pro srovnání:
Svět za 18 let: zmizí polovina pracovních míst. Odepsaní jsou učitelé, vojáci i horníci.
Jistotu nemají ani učitelé, profese, která se za uplynulých 200 let prakticky nezměnila. Zato svět ano. Frey kritizuje fakt, že průměrný učitel vykládá rok co rok stejnou látku – a to bez ohledu na to, že je to vlastně mrhání časem. Děti své pedagogy stejně neposlouchají, tak proč čas učitele nevyužít jinak? Většina poznatků se k dnešní mladé generaci stejně dostává audiovizuálními cestami, ať už přes televizní obrazovky, počítačové hry nebo monitory tabletů. Učitelé by mohli jen pořídit velmi kvalitní, v ideálním případě interaktivní, nahrávku – a tím by jeho role končila. Podobné typy výuky už dnes provozují některé americké univerzity, které vyučují přes videa na serveru Youtube. Vzdělání se tak dostane k mnohem více lidem – a ještě se přitom žáci učí od těch nejlepších na celém světě. Vzdělání se přesune na síť a tam přežijí jen dva druhy pedagogů: ti nejlepší a ti nejlevnější.Zaniknou místa v:klasickém školství, na pedagogických školách.Vzniknou místa v:společnostech, které vyrábějí videomateriál na klíč, školících a poradenských společnostech.


http://www.nati…i-11248/



 
 
 
Bořivoj Brdička
16. 4. 2012, 19:52
Asi bych byl trochu opatrnější. Problém mám s tím, do jaké míry přiznávat skutečnost, že velké množství našich žáků práci asi mít nebude. Tak jako tak nikdo z nás neumí odhadnout, koho se to týká. Takže se musíme snažit všechny připravit tak, aby se v životě uplatnili co nejlépe a vyvolávat v nich pocit, že se jich to netýká.
Pokud jde o učitele, jsem přesvědčen, že se brzy prokáže, že online vzdělávání není schopno plnit výchovné cíle, takže se schopný učitel vždy uživí. Trvám ale na tom, že se neobejde bez technologií. Neschopnost našich učitelů může způsobit úpadek našeho školství. Bohužel se zdá, že se to netýká jen školství, že?
Zde odkaz na toho Freye - http://vimeo.com/37164389
Jan Novák
21. 4. 2012, 19:33
Aktuálně je rozehraná hra o nástupce LMS. Zavedený Moodle a Blackboard svede bitvu s nově nastupujícími systémy Khan Academy, OpenClass, MOOPLE, SOPHIA apod. a s velkými hráči Apple - iTunes U a iBooks Author, Google – YouTube Edu, vlastní systémy si budují také zavedené univerzity. Hraje se o osobní vzdělávací prostředí, o vznik nějakého nového nástroje pro globální sociálně propojený systém vzdělávání pro žáky a učitele, pro celoživotní vzdělávání. Ve hře jsou také otázky, kdo bude poskytovat obsah, za jakých podmínek, lokalizace?
Jan Novák
21. 4. 2012, 19:41
Vzdálenější budoucnost je otevřená, může to tak být i nemusí. Jak řekl v rozhovoru jeden z autorů knihy Kolaps a regenerace. Také se může stát to, že internet někdo vypne, vezmeme koně a pluh a půjdeme orat.
Richard Šerý
21. 4. 2012, 22:09
Pan Brdička píše "online vzdělávání není schopno plnit výchovné cíle". Plně souhlasím. Navíc je tu otázka efektivity - i pracovníci IT, kteří mají ze všech lidí k online vzdělání asi nejblíž, preferují vzdělávání na seminářích s živým lektorem.
Radek Sárközi
21. 4. 2012, 23:10
A co čipy s učivem implantované do mozku? 
Bořivoj Brdička
21. 4. 2012, 23:24
Pozor, pane Sárközi, přesnější je představa o tom, jak se bude do mozku implantovat přímo počítač s přístupem do internetu - tedy do sítě, která na základě zde panem Novákem velmi přesně popsaného vývoje vznikne. Vlastně už se na to připravujeme, že? Možná je až příliš utopické si myslet, že se nám podaří ten prostor udržet jako otevřený pro všechny. Rozhodně bychom se o to ale měli snažit.
Jan Princlík
25. 4. 2012, 11:16
S implantací čípů do mozku by to mohlo dopadnout i jako v tomto zamyšlení :
http://princlik…vet-2031
S pozdravem J.Princlík

Váš komentář

Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.

Článek není zařazen do žádného seriálu.