Úvodní stránka
Přehled článků
Odkazník
Metodická pomoc
O Spomocníkovi
RSS RSS
Titulka RVP > Úvodní stránka Spomocníka > Bez učitelů se moderní technologie neobe...

Ikona informativni

Bez učitelů se moderní technologie neobejdou

Autor: Miloš Kafka
Tento článek vznikl jako studentská práce
Článek je součástí Učitelského spomocníka na adrese http://spomocnik.rvp.cz.
Anotace: Článek informuje o dvou amerických studiích zabývajících se názory učitelů na vliv a možnosti využití vzdělávacích technologií.
Klíčová slova: vzdělávací technologie, pozornost, kreativita, hledání informací, kolaborace, sms

Text článku:

Nedávno proběhly americkými sdělovacími prostředky informace o dvou studiích zabývajících se změnami chování a dovedností žáků vlivem užívání médií a moderních technologií.

  1. Children, Teens and Entertainment Media: The View From The Classroom (VJR Consulting) [1]
  2. How Teens Do Research in the Digital World (Pew Internet Project)[2]

Oba výzkumy se zaměřily na shrnutí zkušeností aktivních učitelů, přičemž jde o učitele z různých stupňů vzdělávací soustavy, s různou délkou praxe. Jsou mezi nimi tací, kteří jsou k technologiím přívětivější, ale i tací, kteří se s technologiemi necítí příliš dobře. Zajímavé ale je, že se v mnohém shodují.

Studie jsou velice obsáhlé, a proto z nich vyberu pouze několik zvláště zajímavých zjištění o negativních a pozitivních dopadech užívání moderních technologií na studijní a sociální dovednosti žáků.

Pozitivní a negativní dopad užívání médií a technologií na studijní dovednosti pohledem učitelů

Následující tabulka zobrazuje podíly učitelů, kteří podle svých pozorování odhadovali, jaký vliv má užívání médií a technologií na různé typy studijních dovedností.

  Zhoršuje Zlepšuje Bez rozdílu
Pozornost 71 % 9 % 17 %
Osobní komunikace 59 % 7% 29 %
Psaní 58 % 7 % 28 %
Domácí úkoly 48 % 13 % 29 %
Kritické myšlení 42 % 19 % 33 %
Celkový studijní výkon 42 % 17 % 35 %
Dovednost řešení problémů a kolaborace 40 % 18 % 36 %
Kreativita 37 % 28 % 30 %
Hledání informací rychle a efektivně 11 % 62 % 19 %
Efektivní Multitasking 25 % 34 % 33 %

[1, str. 13]

Jak je vidět, v mnoha důležitých studijních dovednostech je dopad hodnocen spíše negativně. Podívejme se na některé z nich trochu podrobněji.

 

Pozornost

Největší negativní dopad učitelé uváděli v případě pozornosti žáků, která hraje významnou roli v orientaci člověka v prostředí a má na poznávání zásadní vliv (např. [4]). Negativní dopad na pozornost podpořil i druhý výzkum, ve kterém se k němu hlásilo 87 % dotázaných učitelů “middle a high school” (2. stupeň ZŠ a SŠ) [2, str. 59].

Mezi nejčastější vyjádření učitelů patří tato:

  • Žákům dělá problémy vytrvat při plnění těžších úkolů [1, str. 14].
  • Když nedosáhnou vytyčeného cíle rychle, vzdávají se [1, str. 14].
  • Žáci raději restartují a začínají nanovo (1. stupeň ZŠ) [1, str. 7].

Mnoho učitelů si všimlo, že typickou vlastností žáků je být baven (filmy, hudba, hry, …), a stejné očekávání si pak přinášejí do školy. Nezájem o učební proces ze strany žáků je způsoben neatraktivností výuky a probírané látky - není to hra, není to zábavné [viz. 1, str. 15].

 

Kreativita

Dopad užívání médií a technologií na kreativitu byl v první studii hodnocen spíše negativně. Nicméně podle druhé studie si 78 % učitelů myslí, že technologie kreativitu žáků naopak podporují [2, str. 66]. Tyto skutečnosti si však neodporují, spíše naznačují, že možný potenciál technologií nelze naplnit bez vhodného vedení.

 

Hledání informací

Jedním z nejlépe hodnocených pozitivních vlivů užívání technologií je rychlé a efektivní vyhledávání informací. Kladně jej hodnotilo 62 % učitelů v první studii a 76 % učitelů ve druhé studii [1, str. 16; 2, str. 3].

Přesto 71 % učitelů dále tvrdí, že technologie svým rychlým přístupem k obrovskému množství dat odrazují žáky od využívání jiných zdrojů informací, než je internet [2, str. 3]. Hodně učitelů si také všimlo, že jsou žáci příliš důvěřiví a nalezené informace dostatečně neověřují [2, str. 26].

 

Podpora kolaborace

79 % dotázaných učitelů tvrdí, že technologie podporují kolaboraci mezi žáky [2, str. 66]. Je to ale, jak se zdá, vyváženo negativním vlivem na komunikaci, která je pro kolaboraci důležitá [1, str. 13, 15].

Ukazuje se tedy, že využívání médií a technologií má pozitivní i negativní dopady na studijní dovednosti, přičemž podle učitelů převládají ty negativní. To dokazuje i 64 % učitelů, kteří souhlasí s tím, že technologie žáky spíše rozptylují a odrazují pozornost, než aby jim pomáhaly ke zlepšení studijních výsledků [2, str. 66].

 

Jaká média a technologie jsou hodnoceny jako nejvíce užitečné či škodlivé pro studijní dovednosti?

Mezi učiteli všech vzdělávacích stupňů je veliká shoda v tom, že nejvíce užitečné pro podporu studijních dovedností jsou webové stránky (průměrně 78 % učitelů) a výukové programy (průměrně 65 % učitelů). Za zmínku ještě stojí, že 40 % učitelů 1. stup. ZŠ vidí potenciál v počítačových hrách. Ostatní technologie v očích učitelů příliš dobře nedopadly.

Jako nejvíce škodlivé učitelé na všech vzdělávacích stupních volili: počítačové hry (68 % učitelů), psaní sms (66 % učitelů) a televize (57 % učitelů). U starších dětí (2. stup. ZŠ a SŠ) učitelé (73 % a 69 %) negativně hodnotili navíc i sociální sítě.

 

Psaní sms

Zajímavým zjištěním je, že psaní sms zpráv negativně hodnotí 66 % všech učitelů, nejvíce na 2. stup. ZŠ (81 %). Mnoho z  nich totiž vidí v psaní sms zpráv hlavního viníka zhoršení dovedností vyjádřit se písemnou formou [1, str. 14]. Snížená schopnost vyjadřování se odráží ale i v dalších oblastech, jako např. osobní komunikace, kdy si někteří ze žáků ani neuvědomují, že ústně ve své třídě komunikují jazykem sms zpráv [1, str. 15].

Pozitivní a negativní dopad užívání médií a technologií na sociální dovednosti žáků pohledem učitelů

Následující tabulka zobrazuje podíly učitelů, kteří podle svých pozorování odhadli, jaký vliv má užívání médií a technologií na sociální dovednosti.

  Negativní efekt Pozitivní efekt Beze změny
Sexualizace 67 % 3 % 28 %
Představy o vztazích mezi chlapci a dívkami 61 % 4 % 34 %
Postoje vůči dospělým 61 % 2 % 34 %
Proti sociální chování 60 % 7 % 30 %
Vzhled 58 % 3 % 38 %
Agresivní chování 51 % 6 % 42 %
Představa o hodnotě vzdělání 48 % 6 % 44 %
Sebevědomí 43 % 6 % 49 %
Pro sociální chování 40 % 17 % 41 %
Představy o rolích mužů a žen 39 % 9 % 50 %

[1, str. 18]

I v případě sociálních dovedností je dopad užívání médií a technologií z pohledu učitelů hodnocen jednoznačně negativně ve většině zkoumaných kategoriích.

Závěry

Studie ukazují, že nezávisle na věku, délce praxe, typu školy a osobním vztahu k technologiím, většina učitelů hodnotí vliv technologií negativně. Tato skutečnost je pravděpodobně zaviněna hlavně tím, že žáci nejsou ze strany rodičů dostatečně vedeni a mají velikou volnost v čase, který s médii a technologiemi tráví. To ostatně dokládá další výzkumná zpráva – Kaiser Family Foundation Generation M2: Media in the Lives of 8-18 Years Olds [3], podle níž tráví americké děti s technologiemi již více jak 7,5 hod. denně. O tom však již Spomocník informoval – Vliv technologií na děti prudce roste [5].

Závěr si asi umí každý udělat sám. Je třeba se mnohem více zabývat tím, co děti s technologiemi dělají a kolik času s nimi tráví [1, str. 21]. Média a technologie ve skutečnosti mají potenciál být užitečnými pro zlepšování studijních i sociálních dovedností. Tento potenciál však zůstane nevyužit, pokud nebudou žáci vhodným způsobem směrováni.

Média a technologie samy od sebe nejsou schopny sloužit pouze k dobrým účelům a podporovat zdravý a efektivní rozvoj studijních i sociálních dovedností.

Citace:
[1] - Vjr Consulting . Children, Teens, and Entertainment Media: The View From The Classroom. 2012. [cit. 2013-1-3]. Dostupný z WWW: [http://vjrconsulting.com/storage/CSM_TeacherSurvey...].  
[2] - Pew Internet Project. How Teens Do Research in the Digital World. 2012. [cit. 2013-1-3]. Dostupný z WWW: [http://www.pewinternet.org/~/media//Files/Reports/...].  
[3] - Kaiser Family Foundation. M2: Media in the Lives of 8-18 Years Olds. 2010. [cit. 2013-1-3]. Dostupný z WWW: [http://www.kff.org/entmedia/upload/8010.pdf].  
[4] - ZOUHAR, Jan. Pozornost. [cit. 2013-1-3]. Dostupný z WWW: [http://volny.cz/zouharj/psychologie/pozornost.htm].  
[5] - BRDIČKA, Bořivoj. Vliv technologií na děti prudce roste. 2011. [cit. 2013-1-3]. Dostupný z WWW: [http://spomocnik.rvp.cz/clanek/11103/].  
Anotované odkazy:
Příspěvek nemá přiřazeny žádné anotované odkazy.
Přiřazené DUM:
Příspěvek nemá přiřazeny žádné DUM.
 
INFO
Publikován: 14. 01. 2013
Zobrazeno: 5025krát
Hodnocení příspěvku
Hodnocení týmu RVP:
Hodnocení článku : 0

Hodnocení uživatelů:
Hodnocení článku : 5
Hodnotit články mohou pouze registrovaní uživatelé.

3 uživatelé Hodnocení článku : 5
zatím nikdo Hodnocení článku : 4
zatím nikdo Hodnocení článku : 3
zatím nikdo Hodnocení článku : 2
zatím nikdo Hodnocení článku : 1
Jak citovat tento materiál
KAFKA, Miloš. Bez učitelů se moderní technologie neobejdou. Metodický portál: Články [online]. 14. 01. 2013, [cit. 2016-05-31]. Dostupný z WWW: <http://spomocnik.rvp.cz/clanek/17065/BEZ-UCITELU-SE-MODERNI-TECHNOLOGIE-NEOBEJDOU.html>. ISSN 1802-4785.
Doporučte materiál
Licence Licence Creative Commons

Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons.


Komentáře RSS komentářů článku
Autor: Lukáš KrižkoVloženo: 14. 01. 2013 21:06

Nemůžu si pomoc, abych na tento článek alespoň trochu nezareagoval.

1. Zajímalo by mě, o kolik by byla studie v Česku negativnější.

2. Pořád se nedokážu zbavit dojmu, že jsou takové studie podobné tomu, a nezlobte se mému neumětelskému přirovnání, jako kdybyste se na konci 19. století ptali vozky, co může automobil v budoucnu přinést jejich zákazníkům.

Doufám, že tomuto přirovnání porozumíte.

Autor: Mgr. Zdeněk SotolářVloženo: 14. 01. 2013 22:08

Autor tvrdí, že "média a technologie ve skutečnosti mají potenciál být užitečnými pro zlepšování studijních i sociálních dovedností." Jaké konkrétní sociální dovednosti mohou technologie zlešovat se ovšem nedozvídáme. Stejně jako to, o co se autor v tomto punktnu vlastně opírá.

V jakémsi rozporu je také tvrzení titulku, že "bez učitelů se moderní technologie neobejdou", a tvrzení ze závěru textu, že "žáci nejsou ze strany rodičů dostatečně vedeni". Mají tedy učitelé napravovat, co pokazili rodiče, nebo rodiče mají vytvoři vhodnou půdu pro práci učitelů? (Jinde ovšem Spomocník ukazuje, že se technologie obešly i bez učitelů.)

I u studentské práce bych očekával víc, než referátek o situaci v USA. Proč alespoň stejné otázky nepoložit našim učitelům?

P.S. Americké děti tráví s technologiemi více jak 7,5 hodin denně. S jakámi technologiemi?

Autor: Bořivoj BrdičkaVloženo: 14. 01. 2013 23:29

Práce je zprávou o publikovaných výsledcích 2 amerických výzkumů. Jako na takovou má smyl se na ni dívat. Ukazuje, že autor v roli studenta má schopnost tyto zdroje sledovat a kriticky zkoumat. Nic víc. Byl bych opravdu vděčen veřejnosti, kdyby si laskavě uvědomila, že už samotnou ochotu výsledky své práce zveřejnit je třeba hodnotit kladně. Zásadně to mění tradiční postupy, kdy seminární práci četl jen učitel a sloužila pouze k hodnocení studenta.

Pokud jde o výsledky citovaných výzkumů, dá se předpokládat, že by u nás nebyly úplně stejné. Přístup většiny našich učitelů k technologím je pravděpodobně ještě kritičtější. Pan Sotolář ovšem kritizuje něco jiného. Vadí mu samotný Spomocník. S tím asi nic nenaděláme. Prosím, aby nám citoval místo, kde tvrdíme, že se technologie obejdou bez učitelů. Opačný postoj odpovídající citovaným výzkumům zastávám odjakživa. Za klasický v tomto směru považuji citát Alana Lesgolda: "Počítač je jako zesilovač. Umocňuje ty nejlepší výukové metody i ty nejhorší. Je zde reálné nebezpečí, že ty horší mohou převážit a omezit tak schopnosti budoucích dospělých" - viz http://it.pedf.cuni.cz/~bobr/hmind/citaty/citaty.htm#Lesgold.

Odkaz na článek popisující výstupy výzkumu o tom, s jakými technologiemi tráví americké děti kolik času, je v článku uveden. Pro usnadnění ho přidávám - http://spomocnik.rvp.cz/clanek/11103/.

Autor: Mgr. Zdeněk SotolářVloženo: 15. 01. 2013 13:29

Kdybych byl tušil (ale to jsem asi měl), že odpoví místo autora Brdička, tak bych se raději na nic neptal. Moje zásadní otázka (a přiznávám i vážné pochybnosti) o potenciálu technologií rozvíjet právě sociální dovednosti samozřejmě zapadla do mlhoviny utkvělé představy pana profesora, že nenávidím jeho Spomocníka. Což jsem nikdy nikde samozřejmě neřekl. Také jsem neřekl, že autor tvrdí (proč do toho pletete množné číslo?), že se technologie obejdou bez učitelů. Ale z negativního dopadu technologií závěr článku viní právě rodiče. Ve větě, že žáci mají být vhodně směrováni slovo učitel není. Není tedy zřejmé, zda má autor na mysli právě učitele, nebo rodiče. Toť vše. Pane profesore, bylo by lepší, kdybyste moje otázky lépe četl, a ne rovnou překládal do jazyka svých utkvělých představ, že na vás Sotolář zase něčím střílí. P.S. Nechte také studenty odpovídat.

Autor: Bořivoj BrdičkaVloženo: 15. 01. 2013 14:04

Já jsem neodpověděl na vaši otázku ohledně rozvíjení soc. dovedností, vy na moji ohledně místa, kde tvrdíme, že se "technologie obejdou bez učitelů". Tedy napravuji.

Dnešní svět síťové generace chápe virtuální prostor docela jinak, než jak ho vnímáme my. Pro ně není virtuální. Proto i to, co my za sociální dovednosti vůbec nepovažujeme (což se dokonale ukazuje v citovaných výzkumech) , oni vnímají jinak. Na otázku, co je normální, odpoví čas. Rozhodně bychom se měli alespoň pokoušet pochopit, proč s námi naše děti raději budou chatovat, než aby se zvedli a zašli za námi třeba jen do vedlejšího pokoje.

Končím a přenechávám prostor studentům. Máte pravdu, dělám chybu, když odpovídám za ně. Jen žádám trochu více ohleduplnosti. A nechte si toho profesora. Má akademická kariera skončila Ph.D.

Autor: Miloš KafkaVloženo: 16. 01. 2013 07:48

Dobrý den,

omlouvám se za opožděnou reakci, ale vzhledem k blížícímu se pololetí, a prací s tím spojenými, si volný čas hledám opravdu těžce.

Ale přeci jsem se k tomu dostal :)

[pan Sotolář]

Technologiemi se myslelo: DVD, PC, TV, Hudba, telefony, ...

Ano, rozpor v nadpisu a ve větě v závěru trochu je. Nicméně jde o konstatování, že podle učitelů je hlavní problém v nezájmu rodičů, kteří tak připravují pro učitele velice špatnou půdu. Učitelé jsou potom víceméně jediní, kteří žáky vedou ke kladnému využívání technologií. Ze zodpovědnosti učitelů toto neodpadne ani v případě, kdy rodiče své děti ve využívání technologií vedou.

Chci proto říct, že aktivita rodičů i učitelů, v tomto směru, je velice důležitá, ale každý je zodpovědný za svou a nemůže ji "házet" na druhého. Někteří rodiče své děti vedou, jiní ne, ale učitel by je měl vést vždy! Ostatně jako v mnoha jiných otázkách. Samozřejmě bez aktivity rodičů toto půjde hůře. Nejlepší by bylo, když by rodiče i učitélé úzce spolupracovali!

 

Jaké konkrétní sociální dovednosti lze pomocí technologií kladně ovlivňovat?

Samozřejmě, aby u žáků došlo k přijetí určitého kladného postoje, je potřeba delšího vlivu. Nicméně technologie nám umožňují získávat informace např. o jiných národnostech, rasách, mentalitách, což může mít vliv na vnímání ostatních. Také životopisy osobností, které sice nevypadají, ale něčeho dobrého dosáhly - vliv na vnímání sebe sama. Tato oblast lze také velice dobře rozvíjet užíváním technologií pro tvorbu nějakých prací. Žáci můžou tvořit písně, nahrávat videa, zůčastňovat se mezinárodních projektů, ... a tím dávat najevo, co umí.

Opravdu technologie jsou jen nástroji, které se dají dobře nebo špatně využít.

[pan Křižko]

1)

V českém prostředí proběhl průzkum o využívání technologií dětmi a zde je závěr: http://www.mediaguru.cz/2012/03/deti-a-media-vyhravaji-televize-a-internet/#.UPYuPX0WW1E

Šlo o průzkum žáků (4-14 let) a proto nelze výsledky srovnávat s uvedenými studiemi v Americe (žáci 8-18 let). Na druhou stranu nešlo o zkušenosti učitelů, ale o zkušenosti z 1833 českých rodin.

Nicméně z tohoto průzkumu vyplynulo, že jsou sice děti více rodiči kontrolovány, ale jak je z grafu vidět, i přes kontrolu trávi s médii více času! Průzkum také ukazuje, jak vybavenost českých rodin, dětských pokojíčků, technologiemi roste.

2)

Ano, článek popisuje stav v Americe a nedává konkrétní radu, jak podobné situaci zamezit u nás. Tedy až na větu: "Je třeba se mnohem více zabývat tím, co děti s technologiemi dělají a kolik času s nimi tráví".

Nevím, nakolik je to v učitelské moci, ale, jak jsem uvedl výše, nejlepší by bylo, kdyby rodiče a učitelé úzce spolupracovali a radili se. Přeci jenom škola a rodina jsou místy, kde žáci tráví většinu svého času.

Ze studií je dále jasné, že žáci mají doma spoustu volného času a toho by se také dalo využít:

- domácí práce (ze strany rodičů)

- domácí úkoly (ze strany učitelů)

Autor: Alžběta PeutelschmiedováVloženo: 18. 01. 2013 15:54

Jen jedna - pro někoho možná nepodstatná - lingvistická poznámka.  Je možné v českém textu uvádět termín "kolaborace" mezi klíčovými slovy, dále pak v mezititulku (podpora kolaborace)? Tady se zřejmě jedná o to, co zná každý křížovkář -o otrocký překlad, tzv. kalk. Je možné takto zaplevelovat vnímání češtiny?  Nečekám, že bych byla pochopena, ale je to hrubá devalvace jazyka v celé jeho šíři.

Autor: Bořivoj BrdičkaVloženo: 18. 01. 2013 16:23

Ač nerad, na toto mohu odpovědět zase jen já. Kolaboraci jsem začal používat a toto klíčové slovo k tomuto článku jsem vložil. Problematiku vysvětluji zde - Kolaborace nebo kooperace?

Trochu se obávám, že zatímco já vám rozumím velmi dobře, vy netušíte, co mě k tomu vedlo. Pokud bych se snad mýlil, bude mi potěšením o vhodnějším překladu významu toho slova s kýmkoli jazykově lépe vybaveným, než jsem já, kdykoli diskutovat, případně svůj slovník změnit.

Autor: Alžběta PeutelschmiedováVloženo: 18. 01. 2013 20:03

V češtině můžu - ba podle faktů musím - napsat, že Emanuel Moravec kolaboroval s nacisty. zde bych nemohla napsat, že kooperoval. Je to otázka jazykového citu a dějinných souvislostí. Mám za sebou překlad devíti knih z angličtiny a francouzštiny (vydal Portál, Grada a další nakladatelství), vím něco o pojetí slova kolaborace, kolaborovat v těchto jazycích.  Toto je prostě nehorázný jazykový lapsus. budeme takový trend podporovat? Co potom uděláme se slovem kolaborant? To bude kolaborant-učitel (nebo opačně)?

 

Autor: Ondřej NeumajerVloženo: 18. 01. 2013 21:52

Dobrý den.

paní docentko, je nezpochybnitelné, že v obecné češtině má kolaborace úplně jiný význam. Ovšem, pokud nejste schopna navrhnout vhodný překlad, jak odborný termín collaboration do češtiny jakožto terminus technicus používaný v pedagogice překládat, pak je asi jakákoli kritika zbytečná. S tímto slovem jsem se prvně setkal (v kontrastu se slovem spolupráce) v roce 2004 (na konferenci Poškole) a od té doby jsem zatím na vhodný český překlad nenarazil. Trochu se obávám, že to už tak zůstane.

ON

 

Autor: Mgr. Zdeněk SotolářVloženo: 18. 01. 2013 22:14

Pane Kafko, děkuji za odpověď. Jestliže ovšem považujete získávání informací nebo nahrávání videí za sociální dovednosti, pak se výrazně rozcházíme.  

Autor: Bořivoj BrdičkaVloženo: 19. 01. 2013 00:43

Pokud jde o Moravce či Fučíka a jim podobné, i já souhlasím s tím, že slovo kolaborant má jediný možný a jasný význam. Nic ale nebrání tomu totéž slovo použít ve zcela jiném kontexu ve zcela jiném významu. Pro mě kolaborovat zkrátka znamená spolupracovat na zcela jiné úrovni než kooperovat. Uznávám, že význam je přímo převzat z angličtiny. Spolu s panem Neumajerem se rád nechám poučit o vhodnějším překladu. Že ho použiji předem neslibuji.

Autor: Radek SárköziVloženo: 19. 01. 2013 13:17

Určitý problém vidím v tom, jak je v českém pedagogickém prostředí definován pojem spolupráce (kooperace). Např. pozitivní vzájemná závislost, společný cíl apod. To spíše odpovídá pojmu "kolaborace" než "kooperace", jak je používá pan Brdička. Co s tím? Já bych rád zůstal u pojmu spolupráce... Oproti pojmu spolupráce by se pak dal vymezit pojem "synchronizovaná práce".

Autor: Miloš KafkaVloženo: 19. 01. 2013 21:21

Pane Sotoláři. Získávání informací, tvorba prací (videí, ...), ... je pouze cestou, na které se sociální dovednosti, osobní postoje mohou formovat.

Autor: Jana PetrůVloženo: 20. 01. 2013 08:21

Tímto tématem se dlouhodobě zabývám a stále hledám rovnováhu mezi nutností (používat) a svobodou (nepoužívat). Dostal se mi do ruky také překlad článku o počítačích a jejich působení na mozek z německého odborného časopisu Neurologie (Nervenheikunde2012, 7-8, Schattauer 2012). Cituji úvod: „Před pěti lety zaznamenali lékaři v moderně vyspělém státu Jižní Korea u mladých dospělých stále častěji poruchy paměti, koncentrace, pozornosti stejně jako emoční zploštění a obecně otupělost jako následek intenzivního používání moderní informační techniky. Tento obraz nemoci nazvali jako digitální demenci.“

Koho by snad zajímal článek celý, mohu jej zaslat mailem.

Autor: Miloš KafkaVloženo: 20. 01. 2013 12:03

Ano. Osobně si také myslím, že rovnováha je nutná. ICT sice umožňují jednoduchý přístup k mnohým zdrojům a nástrojům, ale žáci by se nejdřív měli samotný tento nástroj naučit užívat, aby na ně neměl takový negativní efekt. To půjde ale bez pomoci rodičů již od útlého věku těžko. Myslím, že by se o tomto tématu a problémech mělo mluvit veřejně, jelikož takto postižené žáky v dětství bude čekat velká "rána" v životě. Na druhou stranu existují metody, jak naučit totéž i bez ICT, takže rovnováha je i možná.

Dělám si jen trochu otazník nad budoucností a případnou transformací škol na online školy. Kde budou mít žáci pravděpodobně opět větší volnost, která se ale tím více bude moci negativně projevit. Samozřejmě záleží na mnoha faktorech, jak bude online výuka probíhat, takže raději nedělat předběžné závěry :)

Některých negativních efektů jako je např. neudržení pozornosti, tzv. multitasking (neefektivní), si všímám i u svých žáků. Osobně si myslím, že nemusíme čekat, až se negativní efekty, jako popisují zmíněné studie, dostaví i k nám. Myslím, že dnešní mládež je na tom velice podobně - špatně. Abych ale trochu vyrovnal negativa, mám pozitivní zjištění (ale zatím jenom jedno :/ ). Žákům jsem dovolil, aby mi vypracovali cokoliv na PC. Mohli si zvolit své téma, svůj nástroj, ve kterém úkol zpracují. A mnoho z nich opravdu tu pozornost udrželo téměř hodinu a půl a ty práce nebyly odfláknuté. Jenomže, i v životě budou žáci dostávat úkoly, které je nebudou bavit, ale budou je muset vypracovat!

Příklad z mé praxe: schválně svým žákům zadávám úkoly tak, že jim řeknu jen název úkolu a stránku, kde ho najdou. Zbytek nechám na nich. Oni si musí ten konkrétní úkol mezi ostatními najít a seznámit se důkladně se zadáním. Což mnohdy nedělají a posílají mi polovičaté práce. Proto jsem přistoupil k tomu, že přijímám práce důkladně vypracované - samozřejmě v rámci mezí a schopností žáků. Nehodnotím práce známkami 4 a 3, protože to by mnohým studentům stačilo. Žáky jsem s tímto seznámil a samozřejmě se na mě snesla vlna kritiky. Ale mnozí své práce začali opravdu důkladně kontrolovat, porovnávat se zadáním. Prostě vidím na nich změnu jednání :)

 

Pokud mohu, o překlad německého článku bych měl určitě zájem :) milos.kafka@centrum.cz

Děkuji

Autor: Bořivoj BrdičkaVloženo: 20. 01. 2013 22:10

Tak se nám ta debata bohužel trochu rozpoltila. Přemýšlím, zda bychom raději neměli pokračovat v sekci Diskuze. Naprosto s vámi souhlasím v tom, že nadměrné a nevhodné užívání technologií může vést k patologickým jevům. Je samozřejmě potřeba na to myslet od útlého mládí. A jsme zase tam, kde vždycky. Spomocník je tu od toho, aby ukazoval, jak používat technologie vhodným způsobem tak, aby k těmto problémům nedocházelo. Asi bychom se ale přece jen tomuto jevu měli věnovat více. Chápu to jako výzvu, a proto se k tomu do týdne vrátím se specializovaným článkem Zcela obecně konstatuji, že nejrizikovějším z pohledu dítěte je, když je mu v kontaktu s technologiemi bráněno.

Autor: Jana PetrůVloženo: 21. 01. 2013 08:34


Vzhledem k tomu, že mám už mnoho důkazů o tom, že odložit začátek užívání technologií, řekněme, na druhý stupeň, je pro dítě velice přínosné (což je v přímé korelaci s článkem neurologa, o kterém jsem se zmiňovala), nevnímám tento odklad jako rizikový. Jiná věc je, že to klade u rodičů i u učitele mnohem větší nároky na energii, čas, fantazii a představivost, jak a co dítěti nabídnout místo technologií tak, aby se stačilo rozvinout v oblasti vůle, odříkání, schopnosti čekat, trpělivosti, představivosti, myšlení, kreativity, sociálních dovedností atd. před vstupem technologií do jeho života. Otázka regulace míry a obsahů (resp. smysluplnosti), neboli rovnováha mezi nutností a svobodou tak přichází na řadu až poté. Myslím, že tento "spor" bude velice těžké vyřešit. Pomoci by mohlo, kdybychom si řekli, jaké lidi chceme v budoucnu mít (zda prakticky či teoreticky vybavené), podobně jako školy tvoří obraz svého ideálního absolventa. Tedy ne se přizpůsobovat naší představě o jakémsi budoucím světě, ale tuto budoucnost tvořit prostřednictvím budoucích obyvatel tohoto světa a jejich dovedností.

Autor: Bořivoj BrdičkaVloženo: 21. 01. 2013 09:30

Paní Petrů,
samozřejmě máte pravdu v tom, že se neshodneme. Jste vedena myšlenkou, že je lepší děti do 10 let od technologií odstínit. Považuji to za extremizmus s mnoha riziky. Ty jsou samozřejmě i na opačné straně. Je jasné, že nejlepší je asi nějaká střední cesta.
Tak jako tak vyžaduje vzdělaného a zkušeného vychovatele, který ví, co je nejlepší. Umím si představit i to, že by mohlo existovat takové prostředí, v němž by absence technologií nemusela být na újmu budoucího vývoje dětí. Jak sama přiznáváte, je to hodně náročná cesta vyžadující velké úsilí od všech, kteří se na výchově podílejí. Bojím se ale, že vám nezbývá, než vybudovat komunitu od zbytku světa oddělenou. A to se mi, při vší úctě, příčí.

Autor: Bořivoj BrdičkaVloženo: 21. 01. 2013 09:54

Pro pana Sárköziho:
Nahradit kolaboraci "synchronizovanou prací" není zcela možné, i když to má v sobě určitou podobnost. Práce je zde poměrně dost koordinována, ale ne úplně. Synchronizace vyvolává dojem, že všichni dělají totéž, jen samostatně. Potřebujeme z významu pochopit, že každý dělá něco jiného, i když jsou na sobě vzájemně zavislí. Synchronizace ale existuje - minimálně časová. Budu nad tím uvažovat. Problém mám samozřejmě s tím, že počešťování odborných pojmů způsobuje studentům komplikace při studiu původních anglických zdrojů.
Pojem "spolupráce" vnímám jako zastřešující, tj. použitelný pro všechy typy kolaborace i kooperace. Dokonce i onen pejorativní význam se do něj schová.

Autor: Bořivoj BrdičkaVloženo: 04. 02. 2013 00:43

Paní Petrů, slíbený článek je na světě - http://spomocnik.rvp.cz/clanek/17161/

Autor: Jana PetrůVloženo: 04. 02. 2013 22:22


Pane Brdičko, děkuji Vám. Stejně jako Vy se snažím poctivě touto problematikou zabývat. A proto bych Vás chtěla poprosit, zda byste mohl vyjmenovat ona rizika, o kterých se zmiňujete (viz "nejrizikovějším z pohledu dítěte je, když je mu v kontaktu s technologiemi bráněno"), protože to jsem zatím nikde nenašla. Pokud jste o tom již psal, stačí mi odkaz.

Mimochodem, z Vaší věty "jak používat technologie vhodným způsobem tak, aby k těmto problémům nedocházelo" by mohlo vyplývat např. to, že je vhodné využívat technologie tam, kde je nic jiného nemůže nahradit. Na učiteli (vychovateli) je, aby zvážil nutnost jejich použití. Z hlediska neurologie (nejen výše zmíněný článek viz 20. 01. 2013 08:21, ale i např. poslední kapitola v knize Olivera Sackse Zrak mysli) nám může pomoci chápat, co se děje v mozku díky užívání technologií. Doporučuji několikadenní (možná bude stačit i pár hodin) experiment se zalepením jednoho oka. Mnohé to napoví. (Všiml jste si někdy, že struktura i formulace textu psaného rukou a na PC se diametrálně liší?)

A dovolte poslední poznámku: jak už jsem psala v naší mailové korespondenci (zde tedy pro veřejnost jen stručně), naše děti nejsou izolované od zbytku světa. Ale mají mnohem více možností na výběr.