Úvodní stránka
Přehled článků
Odkazník
Metodická pomoc
O Spomocníkovi
RSS RSS
Titulka RVP > Úvodní stránka Spomocníka > Typologie vzdělávacích Webů 2.0

Ikona informativni

Typologie vzdělávacích Webů 2.0

Autor: Martin Jelínek
Tento článek vznikl jako studentská práce
Článek je součástí Učitelského spomocníka na adrese http://spomocnik.rvp.cz.
Anotace: Typologie a přehled vzdělávacích webů nové generace založený na studii Matta Bowera z australské univerzity Macquarie.
Klíčová slova: Matt Bower, Web 2.0, typologie, aplikace, nástroje, vzdělávací weby, vzdělávací technologie

Text článku:

Úvod

Článek vychází ze studie Matta Bowera z australské univerzity Macquarie [1], která předkládá výsledky typologické analýzy Web 2.0 aplikací ve vzdělávání (Web 2.0 learning). Analýza zahrnuje celou řadu webů, které jsou vhodné pro edukační účely. Učitelé či studenti tak mají možnost si vybrat z mnoha nástrojů, které mohou použít pro práci v oblasti vzdělávání. Na základě této australské studie bylo podrobeno analýze přes 2000 aplikací, z nichž 212 patří k nástrojům použitelným ve školství. Všechny byly vybrány tak, aby splňovaly charakteristické vlastnosti Webu 2.0. Termín Web 2.0 je ustálené označení pro etapu vývoje webu, v níž byl pevný obsah webových stránek nahrazen prostorem pro sdílení a společnou tvorbu obsahu. Týká se období od roku 2004 do současnosti.

Web 2.0 learning pak obsahuje pouze aplikace určené pro oblast vzdělávání. Výsledky australské studie poukázaly na nízkou využívanost nástrojů Web 2.0 pedagogy, a proto bylo snahou zhotovit ucelený přehled výukových nástrojů, které by měli učitelé blíže poznat a získat tak k nim lepší vztah.

Aplikace Web 2.0 learning se využívají nejen pro výukové účely, ale také jako nástroje vhodné pro realizaci pedagogických výzkumů nebo vlastních výukových aktivit, které je možné sdílet. Studie nabízí učitelům široké spektrum možností, např. rychlou komunikaci, tvorbu vlastních objektů, sdílení multimediálního obsahu apod. Aby učitelé dokázali tyto nástroje efektivně používat, je zapotřebí, aby je uměli hodnotit. K tomu je velmi vhodné mít přehled založený na podobné typologii (na obrázku) [1].

Základní rozdělení

Na základě analýzy bylo z původních 2 tisíc vybráno 212 nástrojů, které mohou učitelé a žáci efektivně využívat v oblastech vzdělávání. Jednotlivé nástroje jsou rozčleněny do 32 skupin. Tyto skupiny jsou vhodně uspořádány do 14 kategorií. Schematické znázornění hlavních kategorií vzdělávacích Webů 2.0 je na následujícím obrázku.

Schematické znázornění základních kategorií vzdělávacích Webů 2.0 podle Bowera [1]

V žádném případě nelze tvrdit, že je zde použitý výčet kategorií a jejich obsah konečný. Nicméně aplikace obsažené v tomto přehledu jsou nyní k dispozici pedagogům v logicky uspořádaném typologickém systému. Cílem je pomoci učitelům při výběru nástrojů, které odpovídají jejich metodám nebo preferovaným formám výuky [2]. Podívejme se na jednotlivé kategorie nástrojů trochu podrobněji.

Přehled vzdělávacích Webů 2.0

Nástroje založené na diskuzi

Jedná se o aplikace, které mají především studentům usnadnit řešení problémů. Žáci se nemusí osobně scházet, ale úkoly mohou řešit na dálku v reálném čase. Prostřednictvím těchto nástrojů lze sdílet názory, poznámky i jiný textový obsah. Patří sem například: Twitter, Plurk, Chatzy, Meet, Evernote. S oblibou používám ten první.

Nástroje umožňující práci s obrázky

Každý z nás si jistě pořídil nějakou fotografii či obrázek a chtěl ho ukázat svým přátelům nebo ostatním lidem. Tento problém řeší některé nástroje. Zde uvedu takové, které slouží ke sdílení obrázků, obzvlášť využívané ve školství: Flickr, Instagram, Pics4Learning, Openclipart, Wikimedia Commons. Mně  se mi nejvíce osvědčil Flickr.

Dále předkládám aplikace, které jsou vhodné pro tvorbu a úpravu obrázků žáky v rámci vyučovacího procesu. Mezi tyto nástroje patří: Befunky, PicJuice, DrPic, Pho.to, Sumopaint. V předmětech výtvarné výchovy nebo pro vytváření nákresů jsou vhodné tyto aplikace: Slimber, Flockdraw. Rostoucím trendem je tvorba diagramů, které žákům umožňují lepší pochopení daného problému. Žák tak pomocí diagramu a jeho tvorbě si lépe dokáže výsledek řešené úlohy představit. Zde jsou některé nástroje: Web Whiteboard, Board800, CoSketch, Dweeber, Twiddla. Každý z nás má preferované styly učení. Někdo je spíše vizuální typ, někdo zase auditivní. Někomu pomáhá učení díky myšlenkovým mapám. Tvořit je lze například pomocí těchto aplikací: Bubbl.us, Popplet, Mindmeister, Coggle, Mind 42. Ve výuce informatiky s oblibou využívám Bubbl.

Nástroje pro práci se zvukem

Pro nahrávání a sdílení zvuku mezi učiteli a žáky Matt Bower vybral následující nástroje: Soundcloud, Audioboom, Freesound, Chirbit, SoundBible. Tvorbu a úpravu audio nahrávek umožňují tyto aplikace: Vocaroo, Voxopop, Soundation.

Nástroje pro práci s videem

Již dnes děti dávají svá rodinná videa a pokusy o filmy na internet. Ve škole by se měly dozvědět, jak správně s videem pracovat. Nejrozšířenějším video portálem pro nahrávání a sdílení videí je bezpochyby Youtube. Zde jsou další nástroje pro sdílení videí: Vimeo, TeacherTube. V praxi nejde jenom o sdílení a nahrávání videí, ale také o jejich tvorbu. Při vytváření multimediálního obsahu dochází k rozvoji konstruktivistického myšlení a kreativity. Jedná se typicky o výuku, která navíc vyvolává zájem žáků. Mezi aplikace pro tvorbu a úpravu videí patří: Editor, Toolbox, Kizoa, Muvee, Screen-o-matic. Fenoménem dneška je tzv. streaming, což je technologie kontinuálního přenosu audiovizuálního materiálu mezi zdrojem a koncovým uživatelem. Ta umožňuje realizovat online přednášky či webináře. Profesoři a studenti tak nemusí být v daný čas na stejném místě. Streaming lze uskutečnit např. pomocí těchto aplikací: Vokle, LiveStream, Veetle, Younow, Ustream. Se streamováním nemám moc zkušeností, ale kolega z gymnázia si velmi pochvaluje Veetle.

Nástroje pro tvorbu prezentací

Učitelé a žáci představují své materiály či projekty prostřednictvím prezentací. Jednou z komerčně nejrozšířenějších aplikací je MS Powerpoint. Webové prostředí nabízí mnoho dalších nástrojů, které umožňují tvorbu úhledných a zajímavých prezentací. V poslední době se hodně používá nástroj Prezi (Prezi – prezentace jinak). Podle australského výzkumu jsou právě nástroje pro tvorbu prezentací učiteli využívány nejvíce. Představme některé další nástroje: Google Slides, Haikudeck, Photopeach, Vcasmo.

Tvorba knih a animací

Pedagogové si prostřednictvím aplikací na tvorbu knih mohou vytvořit například své digitální učebnice, které pak umožňují žákům s nimi interaktivně pracovat. Knihy lze tvořit třeba těmito nástroji: StoryJumper, Tikatok, Mixbook, StoryBird. Atraktivní výuku lze uskutečnit též díky animačním nástrojům, např.: Powtoons, Moovly, Digital Films.

Sociální sítě

Tento fenomén si zaslouží větší pozornost, protože v dnešní informační společnosti se značně rozmohly sociální sítě, bez kterých si většina mladých lidí neumí život představit. Mezi odpůrci sociálních sítí je všeobecně rozšířen názor, že sociální sítě jsou doménou hlavně generace teenagerů, nicméně tento názor neodpovídá skutečnosti. V současné době silně převažují dospělí uživatelé. Pro ilustraci může posloužit věková struktura uživatelů Facebooku v České republice, kde je cca 50 % uživatelů ve věku od 20 do 35 let (viz Sociální síť). Z této skutečnosti vyplývá, že funkci sociálních sítí ovládá mnoho lidí včetně pedagogů. Měli by se proto naučit využívat sociální sítě i ve výuce. Přináší to skutečně zajímavé výukové možnosti. Rodičům a žákům sociální sítě nabízejí mnohem bližší kontakt s tím, co se děje ve škole. Mezi sociální sítě, které lze využít ve školství, patří: Twiducate, Class Tools, Edmodo. Z vlastní zkušenosti mohu doporučit tu poslední.

Tvorba webových aplikací

Mnoho nástrojů dnes umožňuje tvorbu webu nebo blogu bez složitějšího kódování. Tyto aplikace umožňují editaci obsahu, a tak žáci či učitelé mají možnost pracovat na tvorbě různých materiálů, úkolů, článků, apod. Mezi aplikace pro tvorbu typických webových stránek lze zařadit: Wix, Tripod, Jimdo, Weebly, Glogster. Pro potřebu žáků se především nabízí vytváření blogu. Zde jsou některé nástroje pro zhotovení blogů: Wordpress, Edublogs, Kitblog, Tumblr, Blogger.

Nástroje pro organizaci a sdílení materiálů

Pro oblast vzdělávání se jedná o velmi důležité nástroje. Dnešní fenomén jménem cloud umožňuje zálohování dokumentů a okamžitý přístup k nim odkudkoliv. Učitelé tak mají možnost nasdílet studentům například své prezentace, různé pracovní listy apod. Některé aplikace umožňují žákům systematické třídění výukového obsahu do složek. Taková organizace může fungovat jako sdílený archiv. Vyzkoušet můžete tato řešení: Dropbox, Google Drive, 4shared, Delicious, Memonic. Mně osobně v této kategorii vychází nejlépe Google Drive.

Nástroje pro práci s daty

Sem spadají aplikace pro uskutečňování různých průzkumů či formulářů a pro tvorbu tabulek. Nástroje pro realizaci průzkumu jsou následující: Survey Monkey, Polldaddy, SurveyGizmo, Insightify, Google Forms. Tabulkové nástroje jsou např. tyto: Ethercalc, Smartsheet, Zoho. Studenty jsem naučil pracovat s Google Forms. Podle mého názoru se jedná o jednoduchý a efektivní nástroj pro tvorbu formulářů.

Nástroje pro záznam událostí

Každý z nás určitě někdy viděl, jak vypadá časová osa. Například v dějepise může učitel jejím prostřednictvím žákům znázornit průběh historických událostí, od dob Mezopotámie až po současnost. Nemusí se však jednat pouze o hodiny dějepisu. Každý z nás si může vytvořit svojí vlastní časovou osu, ve které si uvede fakta vztahující se k důležitým osobním informacím. Příklady vhodných nástrojů: Timetoast, Dipity, OurStory, Tiki-Toki, Timeglider. Z uvedených já sám volím Dipity.

Nástroje pro tvorbu testů

Řada webů nabízí jednoduché nástroje pro tvorbu testů, které se dají využít ve škole či jen tak pro zábavu. Většina těchto aplikací umožňuje snadnou tvorbu a sdílení testů. Kromě vlastních jednoduchých výtvorů lze použít testy hotové, vytvořené odborníky. Aplikace na tvorbu testů nám nabízejí značnou časovou úsporu při jejich realizaci, tj. test lze během pár minut poslat studentům a po jeho vyplnění většinou dochází k automatickému vyhodnocení výsledků. Aplikace pro tvorbu testů jsou následující: Cram, Quizlet, Quia, Socrative, EasyTestMaker.

Nástroje pro 3D modelování

Pomocí těchto nástrojů si žáci mohou vymodelovat některý z konstrukčních prvků. Takové aplikace ocení především studenti a učitelé z průmyslových škol. Shapeshifter od společnosti AutoDesk nabízí kromě samotného modelování celou řadu hotových konstrukčních součástí, kterým můžete nastavovat různé parametry, např. hmotnost apod. Ještě se nabízí jeden nástroj a tím je Tinkercad, který umožňuje modelování věcí z reálného světa.

Tutorské nástroje

Jedná se o nástroje, které umožňují vzájemnou kolaboraci mezi studenty a učiteli. Díky nim můžeme vytvářet vlastní projekty, organizovat online třídy, různé pracovní skupiny apod. Komunikace probíhá prostřednictvím chatu, sdílení obrázků či web kamery. Zde jsou uvedeny příklady: Zoom, WizIQ, Speek, Vyew, Fuze Meeting.

Nejoblíbenější vzdělávací weby podle hodnocení pedagogů

Přehled nejpoužívanějších nástrojů pro edukační účely, které vycházejí z výše uvedené analýzy, publikoval ve svém článku Jeff Dunn na portále Edudemic [3]:

  1. Edmodo - sociální síť určená pro komunikaci učitelů, žáků a rodičů.
  2. Prezi - Prezi je funkcionálně a myškově revoluční nástroj pro tvorbu prezentací.
  3. Bubbl.us - oblíbená aplikace umožňující vytváření myšlenkových map.
  4. Flickr - komunitní web pro sdílení fotografií.
  5. WordPress - svobodný open source redakční publikační systém.
  6. Animoto - webová aplikace určená pro tvorbu multimediálních projektů prostřednictvím obrázků.
  7. Scratch - webové prostředí, ve kterém uživatel vytváří příběhy, hry a animace.
  8. Weebly - nástroj pro tvorbu jednoduchého blogu.

Pak následují SlideShare, Audioboo, GoogleDocs, Diigo, Worlde, a další. Celkem jich tento žebříček obsahuje 35.

Závěr

Studie Matta Bowera výrazným způsobem pomáhá uspořádat výukové nástroje jak pro učitele, tak pro žáky. Výsledkem je typologie, která má především pomoci učitelům při výběru pro výuku vhodných nástrojů. Zda budou technologie Web 2.0 učiteli hojně využívány, a tedy se budou dále inovovat, nebo jestli se pedagogové budou jejich nasazení bránit, to se teprve ukáže.

Citace:
[1] - BOWER, Matt. A Typology of Web 2.0 Learning Technologies. 2015. [cit. 2015-5-28]. Dostupný z WWW: [http://net.educause.edu/ir/library/pdf/csd6280.pdf].  
[2] - ALEXANDER, Bryan. Web 2.0: A New Wave of Innovation for Teaching and Learning?. 2006. [cit. 2015-5-28]. Dostupný z WWW: [http://www.educause.edu/ero/article/web-20-new-wav...].  
[3] - DUNN, Jeff. The 35 Best Web 2.0 Classroom Tools Chosen By You. [cit. 2015-5-28]. Dostupný z WWW: [http://www.edudemic.com/?s=the+35+best+web].  
Anotované odkazy:
Příspěvek nemá přiřazeny žádné anotované odkazy.
Přiřazené DUM:
Příspěvek nemá přiřazeny žádné DUM.
 
INFO
Publikován: 15. 06. 2015
Zobrazeno: 3449krát
Hodnocení příspěvku
Hodnocení týmu RVP:
Hodnocení článku : 0

Hodnocení uživatelů:
Hodnocení článku : 5
Hodnotit články mohou pouze registrovaní uživatelé.

4 uživatelé Hodnocení článku : 5
zatím nikdo Hodnocení článku : 4
zatím nikdo Hodnocení článku : 3
zatím nikdo Hodnocení článku : 2
zatím nikdo Hodnocení článku : 1
Jak citovat tento materiál
JELÍNEK, Martin. Typologie vzdělávacích Webů 2.0. Metodický portál: Články [online]. 15. 06. 2015, [cit. 2016-06-30]. Dostupný z WWW: <http://spomocnik.rvp.cz/clanek/20069/TYPOLOGIE-VZDELAVACICH-WEBU-20.html>. ISSN 1802-4785.
Doporučte materiál
Licence Licence Creative Commons

Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons.


Komentáře RSS komentářů článku
Autor: Mgr. Olga BeulakkerováVloženo: 24. 06. 2015 17:22

Článek je mi velkým a prospěšným pomocníkem pro metodiku výuky. Díky.