Úvodní stránka
Přehled článků
Odkazník
Metodická pomoc
O Spomocníkovi
RSS RSS
Titulka RVP > Úvodní stránka Spomocníka > Cubanovy principy úspěšné reformy školst...

Ikona informativni

Cubanovy principy úspěšné reformy školství

Autor: Bořivoj Brdička
Článek je součástí Učitelského spomocníka na adrese http://spomocnik.rvp.cz.
Anotace: Přehled zásad pro úspěšné zavádění změn do školství známého emeritního profesora Stanfordu, vědce na poli vzdělávacích technologií Larryho Cubana.
Klíčová slova: Larry Cuban, reforma, digivzdelavani, SDV, zásady, doporučení, učitelé, Finsko

Text článku:

Larry Cuban je jedním z těch špičkových didakticky orientovaných znalců vzdělávacích technologií, k nimž se opakovaně vracíme (již od roku 2006). Nedávno publikoval zajímavý přehled zásad, které podle něj musí každá reforma školství zohledňovat [1]. Tento svůj počin zdůvodňuje přáním čtenářů svého blogu, které on sám upravil do této podoby: „Hej, Larry, jsi znám jako kritik všech existujících reforem. Tvrdíš, že školství není byznys, upozorňuješ na chybné představy politiků a nevěříš na přínos samotných digitálních technologií ani tomu, že online vzdělávání urychluje poznávání a zlepšuje výsledky. Nechceš nám místo soustavného kritizování raději naopak říci, co je třeba dělat?

Larry nejdříve zdůrazňuje, že je nesmírně důležité uvědomovat si závislost každé reformy, výukového programu či aplikace technologií na aktuálních souvislostech a místních podmínkách. Proto není možné použít jednotné řešení pro všechny. Své zásady pak formuluje takto:

  1. Žádná výuková metoda nevyhovuje všem. Žáci jsou různí v motivaci, zájmech i schopnostech. Proto je důležité používat větší množství různých postupů – frontální výklad, práci ve skupinách, řízené diskuze, vlastní výběr aktivity žákem, pracovní listy, referáty, projekty, výukový software – atd., atd., atd. Každý učitel by měl disponovat širokým repertoárem metod a nástrojů, umět je používat a mít takové podmínky, aby je použít opravdu mohl. Takové reformy, které zavrhují stávající osvědčené postupy a nutí bez ohledu na souvislosti, obsah a cíle používat jen ty nové, jsou špatné.
  2. Často se opakující malé změny výukových postupů. Reformátoři, kteří své záměry myslí většinou dobře, žádají často změny, jež se snaží dosavadní praxi otočit o 180 stupňů. To se netýká jen školství, podobné snahy se občas vyskytují i v jiných oborech – třeba ve zdravotnictví. Jenže takový záměr je většinou odsouzen k nezdaru. Po několika dekádách podobných pokusů jsou učitelé na hlasité prosazování a pokusy o zavádění změn alergičtí. Již se naučili si upravovat nové nápady tak, aby nekolidovaly s jejich stávající praxí. Reforma, která ignoruje historii nezdařených snah o změny v minulosti, nemůže uspět. Je třeba ji postavit na kontinuitě a využívat zkušenosti, které jsou často v lokálních podmínkách jedině funkční.
  3. Školský systém ovlivňuje výuku. V 19. století zavedené rozdělování žáků do tříd podle věku a výuky do předmětů předurčuje to, co se ve škole děje. Učitelé si zvykli na hodinové lekce i na to, že jsou kvůli stejnému věku žáků požadavky na všechny vlastně stejné. To je navíc podpořeno plošným testováním (u nás státními přijímačkami či maturitou), jež nutí učitele klást na každého žáka stejné nároky. Existující systém tak přímo i nepřímo (nechtěně) ovlivňuje výuku. Každá reforma proto musí být spojena též s vhodnou úpravou zavedeného systému.
  4. Zapojení učitelů. Cuban vzpomíná, kolik různých reforem bylo v USA učitelům vnucováno za posledních 100 let, a žádná nebyla jednoznačně úspěšná. Myslím, že si bez problémů můžeme dosadit vlastní. Problém je evidentní. Chceme-li vyvolat změny ve výukových postupech, nemůžeme je zavádět příkazy shora. Do každé změny je nutné zapojit učitele od samých začátků její přípravy a budovat ji na základech existující praxe. (Dovolím si zde připomenout současnou finskou reformu, která se právě o toto pokouší. Mohu díky přímému kontaktu s finskými učiteli dosvědčit, že tomu tak skutečně je. Snad budou úspěšní!)

Tak toto jsou požadavky, které na jakoukoli případnou příští reformu školství klade Larry Cuban. Myslím, že mohou být užitečné i pro nás. Můžeme je použít jako indikátory ukazující, jakou naději na úspěch má libovolná plánovaná změna našeho školství.

Citace:
[1] - CUBAN, Larry. Guiding Principles on Teaching, Learning, and Reform. 2015. [cit. 2015-11-29]. Dostupný z WWW: [https://larrycuban.wordpress.com/2015/09/15/guidin...].  
Anotované odkazy:
Příspěvek nemá přiřazeny žádné anotované odkazy.
Přiřazené DUM:
Příspěvek nemá přiřazeny žádné DUM.
 
INFO
Publikován: 21. 12. 2015
Zobrazeno: 2322krát
Hodnocení příspěvku
Hodnocení týmu RVP:
Hodnocení článku : 0

Hodnocení uživatelů:
Hodnocení článku : 5
Hodnotit články mohou pouze registrovaní uživatelé.

1 uživatel Hodnocení článku : 5
zatím nikdo Hodnocení článku : 4
zatím nikdo Hodnocení článku : 3
zatím nikdo Hodnocení článku : 2
zatím nikdo Hodnocení článku : 1
Jak citovat tento materiál
BRDIČKA, Bořivoj. Cubanovy principy úspěšné reformy školství. Metodický portál: Články [online]. 21. 12. 2015, [cit. 2016-12-11]. Dostupný z WWW: <http://spomocnik.rvp.cz/clanek/20555/CUBANOVY-PRINCIPY-USPESNE-REFORMY-SKOLSTVI.html>. ISSN 1802-4785.
Doporučte materiál
Licence Licence Creative Commons

Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons.


Komentáře RSS komentářů článku
Autor: E KocourekVloženo: 21. 12. 2015 23:13

Jazykový koutek. Když se v Česku řekne reforma školství, je tím míněno kataklyzma podobné onomu, které začalo pádem  asteroidu na Yucatanský poloostrov. Učitelé stojí v haptáku, peníze po miliónech (nebo aspoň po statisících) se vyhazují z oken (nebo do kapes spřátelených firem a "neziskových" organizací), tisíce děkovných dopisů od šťastných žáků a rodičů. Vše samozřejmě neomylně řízeno z nadoblačné výše moudrým Ministerstvem.

Z příkladů, které profesor Cuban uvádí, jsem získal dojem, že "reformami" míní i změny s místně omezeným záběrem. Jedno město, jeden okres, případně skupina škol "spřízněných volbou", které se do změn pustily dobrovolně, z vlastního svobodného rozhodnutí.

Bylo by krásné uskutečnit v Česku to, co popisuje profesor Cuban. Změny podle představ učitelů, kterým by nikdo zhůry nic nevnucoval. Jenže to by se pak ukázalo, k čemu celé to Ministerstvo je.

Autor: Jan MaršákVloženo: 23. 12. 2015 14:15

Ad E Kocourek:

Mluvíte pane doktore o změnách podle představ učitelů, kterým by nikdo shůry nic nevnucoval. Jak potom ale vysvětlit volání  mnoha učitelů (ikdyž jistě ne všech) po opětném zavedení (pro všechny školy daného stupně) ministerstvem stanovených jednotných osnov pro výuku jednotlivých vzdělávacích oborů? Pokud si vzpomínám, tyto požadavky zazněly ze strany vyučujících mnohokrát i v několika nedávných diskusích na tomto portálu. 

Autor: Ivan RyantVloženo: 23. 12. 2015 19:35

Ano, myslím, že to pan doktor Maršák vystihnul. RVP nechalo učitelům dost volnosti, aby mohli volit učivo, které budou učit nad povinný základ, aby mohli integrovat obory do předmětů podle schopností učitelského sboru ve škole atd. A co vidím, když porovnávám ŠVP naší školy s ostatními? -- jeden opisuje od druhého, v ŠVP je spousta zbytečné látky (kterou RVP nevyžaduje a nikdo z žáků nikdy k ničemu nebude potřebovat), v podstatě se staré osnovy přeformulovávají do kulantních formulek "očekávaných výstupů", jak to vyžadují metodické pokyny. Univerzální formulace "žák ovládá" nevypovídá dohromady nic o tom, jak se má dosažený pokrok ve vzdělání projevovat navenek. Školy máme pro učitele, aby mohli učit látku -- to jsou představy učitelů, když jim shůry nikdo nic nevnucuje (nýbrž jen tupě schvaluje opsané ŠVP).

Autor: E KocourekVloženo: 23. 12. 2015 20:39

Stručná odpověď na otázku doktora Maršáka: nevím.

Netuším, po čem touží oni volající učitelé. Po opětovném zavedení ministerstvem stanovených jednotných osnov? Proboha proč? Jsou-li zavedeny povinně jednotné maturitní zkoušky, není to ještě "lepší" než nějaké jednotné osnovy? Nebo si chtějí ušetřit práci? Ministerstvo to napíše za ně? Ale kvůli tomuhle přece nemusí vnucovat jednotné cosi nikomu dalšímu! Stačilo by, aby Ministerstvo fungovalo jako ryze poradní orgán zcela bez pravomocí - kdo by chtěl použít ministerské osnovy, použil by je, a kdo by o ně nestál, napsal by si svoje vlastní.

Jediní, u koho chápu naléhavé volání po mocenském vnucování jednotných ministerských mouder, jsou vzdělávací badatelé, rádoby-reformátoři a spasitelé českého školství. Tuší, že ty jejich reformní fantasmagorie žádná škola dobrovolně nezavede - že jedinou jejich šancí je mocenský zákrok zhůry.

Dovedu si představit prospěšný mocenský zákrok. Třeba jednotná norma stanovící, jaké technické vybavení musí být (a fungovat!) v každé učebně. Jaké technické vybavení musí být (a fungovat!) na každé škole. Ale že by MŠMT náhle začalo vynucovat něco opravdu prospěšného - to si představit nedovedu.

Ad Ivan Ryant 23. 12. 2015 19:35. Na rozdíl od vás se domnívám, že školy máme pro studenty, pro žáky a pro rodiče těch žáků, aby tam učitelé mohli učit látku. Kterou látku? Inu tu, kterou učitelé dali do nabídky školy a kterou studenti a rodiče žáků přijali tím, že se na danou školu zapsali.

Neboť se jedná o vztah mezi zákazníkem a poskytovatelem služby. Poskytovatel nabídne, které služby chce poskytovat, a zákazník o službu projeví nebo neprojeví zájem.

Je možné, že škola (plzeňská práva) nabídne službu (z jistého pohledu) pochybné kvality, a zákazník po takovéto službě nadšeně skočí. Ale toto je jenom z malé části chyba té školy. Toto je příznak nemocné společnosti.

Autor: Bořivoj BrdičkaVloženo: 24. 12. 2015 09:32

"Tuší, že ty jejich reformní fantasmagorie žádná škola dobrovolně nezavede - "

Jak hluboká pravda, pane Kocourku! Poznal jsem, komu to chcete říci. Rád bych vám ale sdělil, že jsem na to přišel už dávno. Když se podíváte pozorně, zjistíte, že své fantasmagorie již 25 let jen předkládám lidem ve formě vhodným způsobem zkombinovaných informací s odkazy na původní zdroje. Je na vás, co s nimi uděláte.

Krásný Štědrý den všem!

Autor: Ivan RyantVloženo: 24. 12. 2015 10:22

Ani jsem nedoufal, že se toho někdo ujme, ale když byl pan E. Kocourek tak laskav a nahrál mi na smeč, nemohu jeho laskavosti nevyužít. Znám dost učitelů, kteří učí látku -- vykládají si sami pro sebe v třídě plné žáků. Má-li být škola vztahem mzi zákazníkem a poskytovatelem služby, zoptimalizuje všemocná ruka trhu vzdělávání tak, aby zákazník dostal za své peníze to, co chce -- papír s razítkem. To je zákonitost, nikoli výjimka. Kdo někdy musel na toto téma vyjednávat s rodiči nebo dokonce s nadřízeným, ten chápe; a já zase chápu, že zkušenost je nepřenositelná. Ach jo!

Autor: E KocourekVloženo: 24. 12. 2015 11:45

Všemocná ruka trhu má moje sympatie. Na její obhajobu poznamenávám, že tato ruka funguje různě v různých zemích. Takové U.S.A. už zdaleka nejsou tím, čím bývaly v sedmdesátých letech (minulého století), ale pořád ještě dobře poslouží jako vhodný předmět zkoumání a zdroj poučení. A v tomto (dosud ještě poměrně) svobodném prostředí nabízí všemocná ruka trhu pestrou škálu různých typů vzdělání. K dispozici je

- vzdělání hodně drahé, vysoce kvalitní, jehož získání vyžaduje vysoké úsilí (elitní školy jako Yale),

- vzdělání levné, průměrně kvalitní, jehož získání vyžaduje průměrné úsilí (státní školy jako Kent State),

- vzdělání středně drahé, s nulovou kvalitou, jehož získání vyžaduje nulové úsilí.

Všechny zmíněné typy mají na trhu (v U.S.A. !!) svoje místo a netřeba na ně nahlížet skrz prsty. Jiná situace je v Česku - mimo jiné proto, že všechny české školy jsou státem nuceny předstírat, že poskytují stejně kvalitní vzdělání. Též proto, že (některé ??) české státní (a polo-státní) instituce požadují od zaměstnanců nikoli vzdělání, ale papír s razítkem. Ale jak jsem napsal již dříve, to není chyba těch škol - nemocná je společnost.

Autor: Jan MaršákVloženo: 24. 12. 2015 15:28

Ad E Kocourek:

1. Všemocná ruka trhu: Jestliže je všemocná (tedy vše může), pak má Bůh v ní velkou konkurenci. A proč je to vlastně ruka a ne například jiná končetina? Často se ještě též uvádí, že je neviditelná.

2. Pane doktore, Vaše tvrzení, že všechny české školy jsou státem nuceny předstírat poskytování stejně kvalitního vzdělání, je velmi přehnané. A kdo je to ten stát, který je k tomu nutí? A proč? Je však též faktem, že mnoho absolventů českých škol se např. velmi dobře uplatňuje na prestižních amerických universitách i ve výzkumných institucích. Osobně znám několik takových lidí a všichni potvrzují, že jim vzdělání na českých školách vždy dalo velmi dobré základy pro jejich uplatnění na různých západních institucích, a to nejen v USA.

3. Pestrá škála různých typů vzdělání o níž mluvíte v souvislosti s USA, dnes existuje i u nás. Přehnané tržní "kastování" ve vzdělávacím systému nemá však jen kladné stránky, jak to nakonec potvrzují výsledky různých studií a mezinárodních výzkumů.

4. Mluvíte o nemocné společnosti. Kdo (nebo co) je ona nemocná společnost? Jsme to všichni, kteří jsme součástí zde existující společnosti nebo jen někdo z nás či jen nějaké segmenty této společnosti? A co je to vlastně za nemoc, kterou ona společnost trpí.

5. Říkáte, že státní a polostátní instituce požadují od zaměstnanců nikoli vzdělání, ale papír s razítkem. Co si pod tím představit? Mimochodem pokud budete chtít v kterékoli vyspělé západní zemi být zaměstnancem státní či veřejné instituce "papír s razítkem" bude po Vás požadován velmi striktně.

Autor: E KocourekVloženo: 24. 12. 2015 18:07

Svoboda slova v Česku. Neexistuje. Velice mi to vadí a snažím se to obcházet.

Svoboda slova neexistuje ani na portálu rvp.cz, ale zde je to věcí majitele portálu a já to zcela respektuji (snažím se to respektovat, přesněji). Z mé snahy respektovat pravidla portálu vyplývá, že na některé otázky pana doktora Maršáka zde neodpovím. Nebudu zde řešit, kdo je to ten stát, ani proč postupuje právě tímto způsobem. Ani kdo (nebo co) je ona nemocná společnost. Zda jsme to všichni, kteří jsme součástí zde existující společnosti nebo jen někdo z nás či jen nějaké segmenty této společnosti. Ani co je to vlastně za nemoc, kterou ona společnost trpí. Ani zde nebudu řešit, pro koho je ruka trhu konkurencí.

Pár námětů nicméně zbývá. Všemocná ruka trhu nemůže páchat cokoli - spíše je onou všemocností míněno, že překoná jakkoli silný odpor (zpravidla státních potentátů). Proč ruka? Je to orgán nejčastěji používaný k zařizování věcí. Ano, je neviditelná - je totiž symbolická. Je to termín stařičký, pradávno zavedený - dnes by se řeklo virtuální.

Že mnoho absolventů českých škol se velmi dobře uplatňuje v zahraničí? Zcela souhlasím. Nevidím však souvislost s mými výroky - ledaže by někdo prokázal (nebo aspoň tvrdil), že jejich dobré uplatnění bylo způsobeno absolvováním jednotných státních maturit.

K tomu, co "potvrzují" výsledky různých studií a mezinárodních výzkumů, jsem velmi skeptický. Někdy mám dojem, že ze zjištění různých studií a výzkumů vyplývají odlišné závěry, nežli vyvozují autoři oněch studií. Jindy mi ony výsledky různých studií a mezinárodních výzkumů připadají v rozporu s mým (samozřejmě zdravým!) rozumem, i zajímala by mě jejich metodika.

Co si představit pod mým tvrzením, že státní a polostátní instituce požadují od zaměstnanců nikoli vzdělání, ale papír s razítkem? Třeba to, že šéfové v oněch institucích nedokáží na činnosti svých podřízených posoudit ani zda požadovanou činnost umí nebo neumí provádět, ani zda požadovanou činnost dělají nebo nedělají dobře, ale výhradně to, zda mají včas píchnutý příchod.

Budu-li se ucházet o místo v NASA, "papír s razítkem" bude po mně požadován velmi striktně. Ano. Ale teprve poté, co se dotyčný úřad ještě mnohem striktněji přesvědčí, co umím a co jsem dosud dokázal.

Autor: Bořivoj BrdičkaVloženo: 24. 12. 2015 18:56

Tedy zrovna dnes večer řešit to, zda necháme naše školství řídit "neviditelnou ruku trhu", to je opravdu velmi nevhodné. Pan Kocourek se zcela odhalil, takže můžeme otevřeně a bez ohledu na to, že jsme na portálu RVP, konstatovat, že podle něj je jedině drahé vzdělání to dobré. Pravděpodobně si představuje, že když někdo něco umí a dokáže to skutky, potřebuje k získání lukrativního zaměstnání ještě razítko. Nejsem o tom přesvědčen. Stále více významných pozic je obsazováno lidmi bez diplomu z Ivy League. Na Štědrý den bychom měli opravdu spíše myslet  na ty, kteří na prestižní školu nedosáhnou. Budoucnost světa je závislá na tom, zda se nám podaří zastavit stále rostoucí rozdíly mezi lidmi. Jednou z podmínek je právě zajištění kvalitního vzdělání pro všechny. Ale pozor, součástí toho kvalitního vzdělání dnes je i schopnost nejen začlenit hendikepované a deprivované děti do hlavního proudu, ale též přesvědčit je, že budou-li chtít, dokážou se v životě uplatnit. Jak správně poznamenal pan Ryant, neznamená to vykládat učební látku jen sami sobě. Tento způsob výuky je z pohledu tohoto cíle vysloveně kontraproduktivní!

Autor: Jan MaršákVloženo: 24. 12. 2015 19:39

 Ad E Kocourek: Plně respektuji pane doktore Vaše rozhodnutí, že na mé otázky zde nebudete odpovídat, i když nechápu jak toto rozhodnutí má souviset s Vaším respektováním pravidel tohoto portálu (nebo dokonce se svobodou slova na něm)? Odpovídat na otázky snad žádná pravidla tohoto portálu nezakazují a svoboda slova snad tím také není omezována.

Mimochodem, když říkáte že neviditelnost všemocné ruky trhu znamená vlastně její symboličnost neboli virtualitu, pak dobře nerozumím tomu, jak pouhá symboličnost alias virtualita takové "ruky" může překonat jakkoli silný odpor státních potentátů. Je v tom snad nějaká magie? 

Autor: E KocourekVloženo: 24. 12. 2015 21:19

Ad Jan Maršák 24. 12. 2015 19:39 - Ve scifistické literatuře se běžně vyskytuje situace, kdy účinky vyspělejší technologie připadají obyvatelům netechnologických planet jako magie. Jakkoli ve srovnání s přírodními vědami jsou společenské obory pouhými "vědami", nějaké ty "zákonitosti" tu a tam objeví. Toto - že pokusy o potlačení tržních vztahů budou trhem nakonec stejně převálcovány - je nejspíš jednou z nich. I když nám přírodovědcům může připadat jako magie.

Pan Brdička mě opět odhalil - pokolikáté už? Chvíli jsem chtěl protestovat proti jeho překrucování mých výroků (pokolikáté už?), než jsem si přečetl, že "budoucnost světa je závislá na tom, zda se nám podaří zastavit stále rostoucí rozdíly mezi lidmi". Pochopil jsem, že pan Brdička pojal štědrovečerní debatu jako aprílovou. Přidám se ve stejném duchu. Těším se, až široce pojatá inkluze postrčí Česko na první místo v hodnocení PISA.

Autor: Jan MaršákVloženo: 24. 12. 2015 23:25

Ad E Kocourek: 24.12.2015.21:19

1. Tak samozřejmě ve scifistické literatuře je jistě možné cokoli, včetně existence technologicky vyspělých a technologicky zaostalých planet, neviditelné všemocné ruky trhu, perpeta mobile, zombií, bytostí nepodléhajících stárnutí, návratu do minulosti či návratu z budoucnosti a nespočtu dalších fikcí. V našem reálném světě však platí fyzikální, biologické, psychologické a sociální zákony, které nemůžeme, jako v scifistické literatuře, jen tak bez následků hodit za hlavu.

2. Nevhodné potlačování tržních procesů může být jistě v určitých případech kontraproduktivní. To ale platí i při násilném prosazování tržních vztahů do oblastí, kam nepatří. Mimochodem i ve velmi silně orientovaných tržních ekonomikách (jako jsou USA, Velká Británie, Nizozemí aj.) existují např. antimonopolní úřady, instituce pro kontrolu kvality výrobků a léků, instituce pro kontrolu vzdělávacích institucí, regulace různých oblastí trhu, hodnocení činnosti výzkumných institucí a mnoho regulačních mechanismů v dalších segmentech sociosystému.

3. Ve Finsku je inkluze pojatá poměrně široce a hle Finsko se umisťuje v hodnocení PISA stále na prvních místech. Asi náhoda.

Ad E Kocourek, 24.12.2015.18:07

Ještě k Vašemu termínu (Váš) zdravý rozum: Tzv. zdravý (neboli také selský) rozum je pojem velmi ošidný a mnohokrát už fatálně selhal. Stačí jen připomenout např. případy fyzikálních zákonů, které se jevily v rozporu se zdravým rozumem: zákon setrvačnosti (tělesa se pohybují bez působení síly), zákon pádu těles ve vakuu v homogenním gravitačním poli  (tělesa bez ohledu na hmotnost padají se stejným zrychlením), zákon stálosti rychlosti světla ve vakuu ve všech inerciálních soustavách, kontrakce délky tělesa v závislosti na jeho rychlosti, závislost hmotnosti tělesa na jeho rychlosti, nemožnost, aby mikročástice měla současně přesnou polohu a hybnost atd. atd. Ve všech těchto případech se vždy argumentovalo tím, že tyto zákony jsou v rozporu se zdravým selským rozumem, a proto nemohou platit. Naše osobní zkušenost neboli tzv. zdravý selský rozum není tudíž obecně žádným spolehlivým kritériem pravdivosti našeho poznávání reality. 

Autor: E KocourekVloženo: 25. 12. 2015 00:57

Ad Jan Maršák 24. 12. 2015 23:25 - Scifistická literatura je vynikajícím zdrojem modelových situací. Pokud neshledáváte analogii scifistických modelových situací s realitou, ochuzujete se. Ale to je váš problém.

Co je a co není vhodné, stejně jako co kam patří a co nepatří, jsou záležitosti subjektivní. Instituce pro kontrolu vzdělávacích institucí (k mému zděšení) v U.S.A. opravdu existuje, ale poměrně odnedávna. Vysvětluji si vznik této (šílené) instituce podobnými pohnutkami, které onehdy vyvolaly v Česku vznik Ministerstva Informatiky. Dále připomínám názor Ronalda Reagana na regulace.

"Ve Finsku je inkluze pojatá poměrně široce a hle ..." - A právě proto se těším, jak poměrně široce pojatá inkluze postrčí Česko na první místo v hodnocení PISA. Nebo vy snad v tento happy end nevěříte?

Neshoda toho či onoho poznatku se selským rozumem opravdu nemůže být jediným důvodem pro zavržení onoho poznatku. Ale jako důvod k přezkoumání metodiky, kterou byl onen poznatek získán, je to spolehlivé.

Autor: Bořivoj BrdičkaVloženo: 25. 12. 2015 09:07

Žádný Apríl, jsou tady Vánoce a my místo televize čumíme do displeje.
Přál bych panu Kocourkovi, aby náš svět skutečně ovlivňovala jen "neviditelná ruka trhu". Pokud by to tak bylo, jistě by v určitém okamžiku zjistila, že je pro generování hodnot daleko vhodnější zachování společenského a sociálního konsenzu. Možná by dokázala toto zajistit mnohem efektivněji než slabé vlády našich států. Zatím to však bohužel vypadá, že ji zcela ovládli lidé s chorobnou touhou ne po zisku ale po nadvládě nad světem. Zastavit to asi může zase jen katastrofa. V každém případě se musíme snažit jí zabránit.

Autor: Jan MaršákVloženo: 25. 12. 2015 14:20

Ad: E Kocourek:25.12. 2015. 0:57

1. Jaké analogie či modelové situace zde máte na mysli pane doktore? Jistě je ovšem Vaším právem na tuto otázku mně neodpovědět, ale není to pak z Vaší strany také jen takové mlžení, které tu často podsouváte přispěvatelům na tento portál?

2. "Co je a co není vhodné, stejně jako co kam patří a co nepatří, jsou záležitosti subjektivní": Ne však vždy!

3. Názor R. Reagana na regulace je prostě jen jeden z názorů na tuto problematiku, vyplýval z jeho politického přesvědčení resp. ideologického zaměření.

4. V takovýchto komplexních záležitostech jsou předpovědi velmi obtížné a neexistují zde jednoznačné happyendy. Já jsem chtěl svým odkazem na Finsko v souvislosti s inkluzí jen konstatovat, že široce pojatá vzdělávací inkluze v daném státu nemusí mít negativní vliv na výsledky žáků tohoto státu v  programu PISA. Nic více nic méně.

5. Omlouvám se, ale smysl posledních dvou vět ve Vašem příspěvku jsem nepochopil.

Autor: E KocourekVloženo: 25. 12. 2015 16:57

Ad Jan Maršák 25. 12. 2015 14:20

1. Jaké analogie či modelové situace? Přece situaci, kdy vám cosi připadá jako magie, ale někdo jiný zná racionální vysvětlení.

Není to pak z mojí strany mlžení? - Jen mi to klidně řekněte! Vám to připadá jako mlžení? A kolikrát je podle vás "často"?

2. "Co je a co není vhodné, stejně jako co kam patří a co nepatří, jsou záležitosti subjektivní": Ne však vždy! - Až objevíte relevantní případ, kdy je toto rozlišení objektivní, dejte vědět. Řeč šla o "nevhodném potlačování tržních procesů" a o "prosazování tržních vztahů do oblastí, kam nepatří".

3. "Názor R. Reagana na regulace je prostě jen jeden z názorů na tuto problematiku", přesně stejně jako váš názor, že regulovat by se měly "různé oblasti trhu", "další segmenty sociosystému", nejlépe však úplně všechno. Názor proti názoru.

4. "Já jsem chtěl (...) jen konstatovat, že široce pojatá vzdělávací inkluze v daném státu nemusí mít negativní vliv na výsledky žáků tohoto státu v  programu PISA." - Nemusí, může. Vy na tuto problematiku opravdu nemáte vlastní názor! Obdivuhodné! Všichni lidé, kteří se v této branži pohybují a které znám, na inkluzi názor mají. Asi tušíte jaký.

5. "smysl posledních dvou vět" - Zkusím to znovu. Vy přísaháte na "výsledky různých studií a mezinárodních výzkumů". Pokud mně některé ty "výsledky různých studií" připadají v rozporu s mým chápáním reality, chci přezkoumat metodiku, podle které byly dotyčné výsledky získány. Nejsem fyzik a tvrzení teorie relativity jsou mi lhostejná, ale na moje povědomí o jevech souvisejících s interakcí lidí a výpočetní techniky si troufám sázet.

 

Autor: Jan MaršákVloženo: 25. 12. 2015 19:32

Ad E Kocourek:25.12.2015.16:57

1. A jestliže jsem v situaci, že mně tato odpověď připadá jako magie, kdo jiný zná racionální vysvětlení?

2. Tím "Ne však vždy" jsem myslel, že toto rozlišení či co kam patří nebo nepatří nebo co je vhodné nebo nevhodné, nemusí být čistě subjektivní, ale může být intersubjektivní, tedy založené např. na expertním konsensu, určité dohodě apod. Vždyť i ten Vámi preferovaný všemocný trh či tržní "síly" nebo neviditelná všemocná ruka trhu jsou často založeny na konsenzu či dohodách, nefungují bez lidí a jejich vzájemné komunikace.

3. Názory Ronalda Reagana musí také člověk brát poněkud s rezervou. R. R. například hlásal potřebnost nízkých daní a jejich nezvyšování, aby pak daně za své volební období několikrát zvýšil ( protože potřeboval peníze na vyšší zbrojní výdaje a demokraté mu nechtěli dovolit snížit výdaje sociální).

Neřekl jsem, že by bylo nejlépe regulovat úplně všechno. To jste si doplnil Vy.

4. Nejsem skutečně odborník na vše, a proto také nemohu mít názor na vše! Říkáte, že lidi, které znáte názor na inkluzi mají a mám tušit jaký. A co lidé, které neznáte?

5. A kdo Vám brání "přezkoumat metodiku, podle které byly dotyčné výsledky získány"? Vždyť studie a výzkumy týkající se problematiky vzdělávání jsou běžně publikovány včetně jejich metodik a metodologií (viz např. mezinárodní studie a výzkumy prováděné v rámci OECD).

Autor: E KocourekVloženo: 25. 12. 2015 20:42

Ad Jan Maršák 25. 12. 2015 19:32

5) "Studie a výzkumy týkající se problematiky vzdělávání jsou běžně publikovány včetně jejich metodik a metodologií" - To "běžně publikovány včetně jejich metodik" vám nevěřím.

3) "Názory Ronalda Reagana musí také člověk brát poněkud s rezervou." - Soulad řečí a činů má smysl zkoumat u aktivního politika, a zjistím-li nesoulad, pak dotyčného podvodníka nevolím (či nepodporuji). U osobnosti dávno mimo aktivní politiku mě případný nesoulad nezajímá. Jde o trefnost toho výroku.

"Neřekl jsem, že by bylo nejlépe regulovat úplně všechno. To jste si doplnil Vy." - Ano, vy jste to neřekl. Ale odhadnul jsem to přesně, že?

1) Portál rvp.cz se hemží zmínkami o kurzech pro děti z mateřských škol, kterak vyhledávat informace na webu. To dáte!

2) Trh opravdu nefunguje bez lidí a jejich vzájemné komunikace. Trh opravdu je založen na dohodě dvou stran. S tím expertním konsensem si děláte srandu, že?

4) "Nejsem skutečně odborník na vše, a proto také nemohu mít názor na vše!" - I s tou implikací si děláte srandu.

Autor: Jan MaršákVloženo: 25. 12. 2015 23:08

Ad E Kocourek 25.12.2015.20:42

5. Jestliže, jak říkáte dále, se portál rvp.cz hemží zmínkami o kurzech pro děti z mateřských škol jak vyhledávat informace na webu, pak to jistě dáte a patřičné informace si  snadno vyhledáte. Aniž byste mne musel v této záležitosti věřit či nevěřit.

3. Pokud Vám ten výrok připadá trefný je to Vaše přesvědčení, nebudu se s Vámi o to přít. Přít se totiž o "trefnost" nějakého výroku může stěží někam vést.

Vy odhadujete přesně (!), co jsem neřekl? Obdivuji Vaše, neváhám říci, magické schopnosti.

1. Při Vašich záhadných tvrzeních typu "kdy vám něco připadá jako magie, ale někdo jiný zná racionální vysvětlení" to dám asi stěží. Kurzy vyhledávání informací na webu tu nepomohou, jestliže tvrzení nedává jasný smysl.

2. Větší sranda než Vaše symbolická/virtuální všemocná ruka trhu, která překoná jakýkoli odpor zvláště státních potentátů, to být nemůže.

4. Původně jsem pouze tvrdil, že Finsko přes poměrně širokou inkluzi se umisťuje v projektu PISA na předních místech. Moje další vyjádření týkající se inkluze vyplynuly z Vašeho následného požadavku, kdy jste chtěl znát můj názor na inkluzi. Vzhledem k tomu, že se problematikou inkluze odborně nezabývám, mohu jen říci, že nemám  vyhraněný názor na prospěšnost/úspěšnost (jistě záležející na mnoha faktorech) inkluze. Formulace tohoto faktu v mém minulém vyjádření byla skutečně poněkud nešikovná. Toť vše.

 

Autor: Bořivoj BrdičkaVloženo: 26. 12. 2015 07:42

Pánové si zjevně již vystačí sami. Ani se mi moc nechce to dál vůbec číst. Rozhodně jsem ale na straně pana Maršáka. Pro ty, kdo by snad chtěli věřit panu Kocourkovi přidám další důkaz o tom, že se mýlí. PISA (tedy celé OECD) je příkladným projektem otevřené vědy publikujícím nejen závěry, ale též všechna sebraná data pro kohokoli, kdo by měl zájem na nich postavit vlastní výzkum - http://www.oecd.org/pisa/pisaproducts/.

Autor: Jan MaršákVloženo: 27. 12. 2015 10:18

Abych tu naši trochu "zaťatou" při s panem doktorem Kocourkem poněkud odlehčil: Zdá se mně, že tato pře získala postupně poněkud kocourkovský nádech (přirozeně slovo kocourkovský se zde týká bájného/scifistického Kocourkova, aby nedošlo k omylu).

A též chápu dr. Brdičku, že už se mu to nechce vůbec dále číst. Tohle je proto také můj poslední příspěvek v diskusi k tomuto tématu.