Úvodní stránka
Přehled článků
Odkazník
Metodická pomoc
O Spomocníkovi
RSS RSS
Titulka RVP > Úvodní stránka Spomocníka > Kdo je zodpovědný za zneužívání technolo...

Ikona informativni

Kdo je zodpovědný za zneužívání technologií?

Autor: Milan Svoboda
Tento článek vznikl jako studentská práce
Článek je součástí Učitelského spomocníka na adrese http://spomocnik.rvp.cz.
Anotace: Článek je zamyšlením nad používáním mobilních zařízení ve školách. Inspirován názory Thomase Whitbyho publikovanými na portálu Edutopia navrhuje, jak by mohla vypadat politika školy vzhledem k mobilním zařízením.
Klíčová slova: BYOD, 1 : 1, digivzdelavani, SDV, informační gramotnost, digitální gramotnost, politika školy, mobil, rizika, Tom Whitby

Text článku:

Autor díla: Milan Svoboda

Téma používání mobilních telefonů v našich školách je stále živé a s opakujícími se excesy žáků také často medializované. Dokud mobilní telefony byly pouze zařízením pro komunikaci, neznamenaly pro školy zásadní potíž. Stačilo pouze vypnout zvuk, a bylo po problému. Dnes je ale situace kvůli překotnému technologickému vývoji a klesajícím cenám smartphonů zcela jiná. Chytrý mobilní telefon vlastní často i žáci prvních tříd a diskuse na webech, týkající se mobilních telefonů ve školách, se opakovaně plní zásadně odlišnými postoji rodičů i pedagogů, a oba tábory mají své pádné argumenty.

Zastánci poukazují především na potenciál, který toto moderní multifunkční zařízení představuje pro podporu edukačního procesu. Důvody, proč používat mobilní zařízení v našich školách, bychom nalezli např. v předchozích článcích „Mobilní telefony legálně ve výuce“, který se zamýšlí nad možnostmi využití mobilních telefonů ve výuce v souvislosti s růstem jejich využívání žáky, či „Nový pohled na osobní vzdělávací prostředí“, který se věnuje problematice tvorby kreativního otevřeného výukového prostředí využívajícího skutečnost, že jsou všichni žáci vlastně stále online. Jak poukazuje autor článku „Mobil díky senzorům všudypřítomnou didaktickou pomůckou“, jsou tato zřízení malými, přenosnými počítači, které umožňují nejen připojení k internetu, propojení žáků a vyučujících, ale díky celé řadě snímacích zařízení mohou být využity pro konstruktivisticky, badatelsky orientované aktivity v rámci vyučování.

Proti hovoří například výsledky výzkumů psychologa Larry Rosena, z nichž jasně vyplývá, že žáci a studenti věnují technologiím příliš velkou část svého času a pozornosti (Rizika spojená s technologiemi podle Rosena). Dalším argumentem hovořícím pro zákaz mobilních telefonů ve školách je i zpráva odborníků z London School of Economics, ze které vyplývá, že studenti britských škol, které zcela zakázaly používání mobilních telefonů, si zlepšili studijní prospěch v průměru o celých 6,4 %. Asi nejpádnějším argumentem jsou ty případy, kdy se přístroj ocitne v rukou agresorů, a s jeho pomocí jsou pořizovány fotografie či videa obětí a následně jsou umisťovány na internet.

Kde tedy najít kompromis, jak zajistit, aby naše děti využívaly moderní technologie účelně, ve svůj vlastní prospěch a rozvoj? Jak docílit, aby vyrůstaly v zodpovědné, digitálně gramotné jedince, připravené na život v 21. století?

Tom Whitby ve svém článku Kdo je zodpovědný za zneužívání technologií [1] připomíná, že než budeme žáky trestat za nevhodné či nedovolené používání mobilních zařízení, měli bychom se zamyslet nad tím, jaké jim dáváme příklady.

„Řada rodičů svým dětem, bez jejich vědomí či souhlasu, nezodpovědně vytváří digitální stopy, často dokonce před jejich narozením. Na sociálních sítích vystavují snímky svých nahých dětí, které se tomu, vzhledem ke svému věku, mohou jen stěží bránit. Kolik asi z těchto hrdých rodičů, kteří zveřejňují fotografie svých dětí na sociálních sítích, je těmi samými rodiči, kteří si ve školách stěžují na používání záběrů svých dětí v tištěných nebo digitálních zpravodajích škol?“ [1]

„Stejní rodiče se rovněž pohoršují nad příliš brzkým přístupem dětí k sociálním sítím ve školách. Zapomínají ale, že dvě z nejmasovějších služeb celosvětových sociálních sítí jsou Club PenguinWebkinz World, každá s více než 200 miliony účtů založených dospělými pro předškolní děti. To znamená, že jsou sociálními sítěmi ovlivněny již před vstupem do školy, a jak by ne, když se s nimi setkávají denně. Jak pak můžeme od našich žáků vyžadovat, aby jednali při používání digitálních technologií zodpovědně, když jsme je to neučili?“ [1]

Postoj škol k mobilním zařízením pokrývá celou škálu spektra od naprosté tolerance až po totální zákaz. Příkladem může být PORG, který úplný zákaz zavedl v loňském roce (Je zákaz mobilních technologií ve škole řešením?). Žáci jsou však konfrontováni s okolním, komerčním světem, v němž se bez digitálních technologií a propojení s ostatními členy společnosti nelze obejít. Je tedy třeba nalézt taková pravidla, která budou vycházet z potřeby ve škole mobilní zařízení využívat a současně je nezneužívat.

Tom Whitby nabízí čtyři možnosti, které bychom měli při tvorbě pravidel používání mobilních telefonů v našich školách, zohlednit.

1. Školy by měly vytvořit zóny, kde mohou žáci svá zařízení používat

„Pokud jdeme do divadla, vypínáme před představením automaticky svůj mobilní telefon, abychom nerušili. V kavárně naopak považujeme telefonování za běžné. V knihovně sice není slušné nahlas telefonovat, ale nikomu zde nebude vadit, pokud mobil použijeme jako osobní počítač pro vyhledání informací. Podobně jako my dospělí regulujeme své chování v běžném životě, měli bychom i ve školách vytvářet prostředí, které bude skutečnému životu v okolním světě podobné.“ [1]

2. Zavést zóny, kde bude použití mobilních telefonů zakázáno

„Pokud budou ve školách místa, kde mohou žáci své mobilní telefony používat, bude snazší vytvořit zóny, kde budou mobilní zařízení povolena s omezeními danými konkrétním účelem, buď se souhlasem vyučujícího, nebo bez něj. Žáci lépe pochopí zóny zákazu, pokud používání mobilů nebude kategoricky zakázáno v rámci celé školy.“ [1]

3. Ponechat volbu využití zařízení při vyučování na uvážení příslušného pedagoga

„Místo totálního zákazu by učitelé měli mít možnost sami zvolit, kdy mohou jejich žáci používat vlastní zařízení. Pedagog by měl mít dostatek prostoru při rozhodování, kdy je vhodné, aby žáci v rámci výuky technologie využívali.“ [1]

4. Pravidla by měla být flexibilní a vždy aktuální

„Učitelé musí být otevření změnám. Měli by průběžně zvažovat, zda pravidla týkající se mobilních zařízení jsou stále aktuální. Je-li třeba, měla by být přehodnocována, aby odpovídala překotnému vývoji technologií.“ [1]

Je nezbytně nutné začít s výchovou k digitální gramotnosti včas. Rámcově vzdělávací programy České republiky pro předškolní a základní vzdělávání se však zabývají výchovou v tomto ohledu minimálně a velmi obecně. Určitou naději na změnu aktuálně přináší Strategie digitálního vzdělávání (Digivzdelavani.cz).

„Pokud chceme, aby se naše děti chovaly zodpovědně, musíme jim být správným příkladem. Samotným zákazem používání technologií ničeho nedosáhneme, naopak – zakázané ovoce nejlépe chutná. Samozřejmě jsme to stále my, kdo je odpovědný za to, jak naše děti používají moderní technologie. Proto musíme používat zdravý rozum. Na moderní technologie 21. století nelze aplikovat metody 19. nebo 20. století. Proto by se měly školy, které již stanovily zásady pro používání technologií, ujistit, že jsou tato pravidla stále aktuální.“ [1]

„Je nutné začít s výukou počítačové gramotnosti už u nejmladších žáků, abychom je připravili na používání technologií, kterým jsou již vystaveni. Pokud je naučíme být zodpovědnými, přemýšlejícími digitálními občany, můžeme od nich spíše očekávat odpovědné chování.“ [1]

Přestože v minulosti mobilní technologie neexistovaly, naši předkové řešili obdobné problémy. Zakázat dítěti hrát si s ohněm, nebo jej v přiměřeném věku naučit s ním zacházet? Domnívám se, že druhá varianta je ta správná. Musíme naučit naše žáky přijímat odpovědnost za své jednání a využívat moderní technologie pro vlastní užitek. Represe není řešením, protože odpykání trestu je pro žáka pouze informací, že pokud trest snesl, lze nevhodnou činnost opakovat.

Není možné potřebná pravidla jednostranně definovat. Je nutné s žáky o pravidlech používání mobilních technologií diskutovat a zapojit je do jejich tvorby. Pokud se s nimi ztotožní, pravděpodobně budou mít větší motivaci k jejich dodržování. A jestliže budou tato pravidla někým z kolektivu porušena, bude mít pedagog patrně názor zbytku třídy na své straně.

K tomu, abychom naše žáky učinili patřičně zodpovědnými při využívání digitálních technologií, je ale nutné, abychom i my učitelé byli pro tento účel dostatečně kompetentní, tedy zodpovědní a digitálně gramotní. Je třeba, abychom se oprostili od konzervativních pohledů na výuku, našli odpovídající vztah k moderním technologiím, dokázali je využít ve svůj prospěch a pro zdokonalení edukačního procesu. 


Thomas D. Whitby je bloger, který publikuje na portálu vzdělávací nadace George Lucase Edutopia, která se věnuje podpoře moderního vzdělávání. Celých 34 let působil jako učitel angličtiny na amerických státních školách a dalších šest let byl mimořádným profesorem na St Joseph College v New Yorku. Je autor knihy The Relevant Educator a webu My Island View.

Get to know Tom Whitby

Citace:
[1] - WHITBY, Tom. Who Is Responsible for Tech Abuse?. 2015. [cit. 2016-5-25]. Dostupný z WWW: [http://www.edutopia.org/blog/who-is-responsible-fo...].  
Anotované odkazy:
Příspěvek nemá přiřazeny žádné anotované odkazy.
Přiřazené DUM:
Příspěvek nemá přiřazeny žádné DUM.
 
INFO
Publikován: 13. 06. 2016
Zobrazeno: 3645krát
Hodnocení příspěvku
Hodnocení týmu RVP:
Hodnocení článku : 0

Hodnocení uživatelů:
Hodnocení článku : 5
Hodnotit články mohou pouze registrovaní uživatelé.

1 uživatel Hodnocení článku : 5
zatím nikdo Hodnocení článku : 4
zatím nikdo Hodnocení článku : 3
zatím nikdo Hodnocení článku : 2
zatím nikdo Hodnocení článku : 1
Jak citovat tento materiál
SVOBODA, Milan. Kdo je zodpovědný za zneužívání technologií?. Metodický portál: Články [online]. 13. 06. 2016, [cit. 2017-09-23]. Dostupný z WWW: <http://spomocnik.rvp.cz/clanek/20939/KDO-JE-ZODPOVEDNY-ZA-ZNEUZIVANI-TECHNOLOGII.html>. ISSN 1802-4785.
Doporučte materiál
Licence Licence Creative Commons

Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons.


Komentáře RSS komentářů článku
Autor: Libor OlbrichVloženo: 13. 06. 2016 13:32

S tím co je citováno z [1] mohu souhlasit. Není mi jasné, co chtěl autor říct odkazem na LES (v anglickém originále se nic takového nevyskytuje) - kromě tedy pokusu o vyvolání diskuse ;-)

Osobně mám problém s interpretací studie LES

- pořád slyšíme, že máme žáky připravovat na nové výzvy, rozvíjet nové kompetence, ale ta studie se zaměřuje na úspěšnost v "klasických testech"

- i v ní se píše o tom, že rozdíl je mezi slabšími žáky (u těch chytřejších ten problém není. Doporučují zakáz mobilů jako prostředek snížení mezery mezi nej(lepší/slabší). Slabší žáci prostě hůře udrží pozornost a když jim zakážeme mobil, tak prostě zakážeme jeden odvádějící prvek. To je asi nesporné. Asi by pomohlo i kvalitní zatemnění, ať pozornost neodvede třeba první sníh.

Otázka je jak nastavit balanc mezi potřebami zaostávajícíh a nadaných  (tedy v ČR máme jasno, myslím spíš obecně)

Autor: Bořivoj BrdičkaVloženo: 13. 06. 2016 17:07

Asi to je moje chyba. Nutím studenty se vztahovat k tomu, co jsme již publikovali. O studii LES (asi lépe LSE) jsme informovali v únoru. Jen odkaz do článku jsme zapomněli vložit. Zde je - http://spomocnik.rvp.cz/clanek/20687/.

Autor: E KocourekVloženo: 13. 06. 2016 17:50

Článek obsahuje řadu tvrzení neprokázaných a řadu sporných. Pro stručnost zmíním jen čtyři z nich.

"Je nutné začít s výukou počítačové gramotnosti ..." -- Takzvaná počítačová gramotnost je pouhý reklamní slogan, od kterého si jeho "majitelé" slibují, že do něj nacpou (a tím učiní "nutným") všechno, co si netroufají vnucovat pod skutečným názvem, neboť s tím by je vyhodili a ještě by se jim vysmáli.

"Pokud je naučíme být zodpovědnými, přemýšlejícími digitálními občany, můžeme od nich spíše očekávat odpovědné chování.“ -- Chápu-li správně, byl by toto ideální postup i pro jiná témata. Pokud žáky naučíme informatické myšlení, můžeme od nich očekávat informatické myšlení. Pokud žáky naučíme integrální počet ...

"Represe není řešením, protože odpykání trestu je pro žáka pouze informací, že pokud trest snesl, lze nevhodnou činnost opakovat." -- A což takhle stupňovaná represe? Represe po prvním porušení pravidel pouze naznačí, že učitel věc myslí vážně. Pokud žák "trest snesl" a nevhodnou činnost opakuje, druhý trest už je významnější, a pokud žák i tento "snese", při třetím (nejvýše čtvrtém) opakování opouští školu (nebo aspoň třídu).

"Není možné potřebná pravidla jednostranně definovat. Je nutné s žáky o pravidlech používání mobilních technologií diskutovat a zapojit je do jejich tvorby." -- A což takhle diskutovat s žáky o pravidlech známkování? Zapojit je do jejich tvorby?

Potud moje výhrady. Dále ještě moje závist: článek operuje pojmem zdravý rozum a dosud jej všichni zdejší ochránci nezdravého rozumu nechali na pokoji.

A pozoruhodná doporučení: "učitelé by měli mít možnost sami zvolit ..." a "Pedagog by měl mít dostatek prostoru při rozhodování ...". Kdyby se to netýkalo zakazování mobilů ve škole, ale třeba otázek u maturity, upozornil bych na tuto možnost Ministerstvo a CERMAT.

Autor: Bořivoj BrdičkaVloženo: 14. 06. 2016 08:29

Pane Kocourku,
doteď jsem na vaši zničující kritiku v zájmu ostatních čtenářů reagoval. Bylo ji totiž možno za určitých okolností považovat za konstruktivní. Budete-li ale pokračovat tímto směrem, přestane být jakákoli reakce nutná. Každému totiž začíná být jasné, že vaším jediným cílem je právě jen ta kritika a vytváření chaosu. Uvědomujete si, že důsledkem je růst nedůvěry ve smysluplnost využití technologií a zvyšování neochoty zodpovědných činitelů sdílet myšlenky řídící jejich rozhodnutí? To je to, co chcete?

Autor: Libor OlbrichVloženo: 14. 06. 2016 09:17

oj za LES se omlouvám - kontrola pravopisu funguje i v hlavě ;-) článek jsem v únoru přehlédl, děkuji za odkaz - ano tohle beru ;-)

Autor: E KocourekVloženo: 14. 06. 2016 17:13

Co chci, stará se pan Brdička. A zda si uvědomuji, jaké světoborné následky moje zničující kritika bude mít. Tak postupně.

Nemohu portálu rvp.cz zabránit v publikování textů, které považuji tu za nepravdivé, tu za nesmyslné, tu za tendenční ve prospěch jistých politických postojů. Ale pokud mohu na onu nepravdivost, nesmyslnost či tendenčnost poukázat, (občas) to činím. Samozřejmě bych byl raději, kdybych neměl na co poukazovat.

Roste "nedůvěra ve smysluplnost využití technologií" ? IMO jsou příčinou texty typu "díky celé řadě snímacích zařízení mohou být využity pro konstruktivisticky, badatelsky orientované aktivity", zatímco podle pana Brdičky je příčinou moje zničující kritika takovýchto textů.

Znalcům vtipů o Máničce a Hurvínkovi nemusím nic vysvětlovat, ale pro ty ostatní připomínám: Ano, dámské kalhotky opravdu lze použít k výrobě praku. A ano, smartfouny a tablety opravdu mohou být využity pro konstruktivisticky, badatelsky orientované aktivity.

A co to zvyšování neochoty zodpovědných činitelů sdílet myšlenky řídící jejich rozhodnutí? Nejprve odbočka k odpovědnosti: IMO principiální vlastností demokracie je neexistence zodpovědných činitelů. Existují činitelé vybavení rozhodovací pravomocí, ale žádný z nich nenese za nic odpovědnost - zejména ne za svoje rozhodnutí. Pokud se někdo - například pan Brdička - domnívá, že kdesi v českém školství někdo za něco odpovídá, může to ilustrovat třeba na případu INDOŠ.

Přestože oba vymezujeme tuto kategorii činitelů jinak, nejspíš máme na mysli stejné osoby. A jejich ochotu sdílet myšlenky ovlivní kritický příspěvek jediného komentátora? I kdyby sebrané dílo jediného komentátora! Odhaduji, že pan Brdička má o duševních vlastnostech těchto činitelů mínění ještě horší než já.

Nakonec tedy moje kritika, podle pana Brdičky málo konstruktivní. Napravím to: pane autore, vyhněte se obratům, které připomínají důkaz kruhem. Jako třeba v odstavci o odpovědném chování. Uvidíte, že vaše texty hned budou čtivější. A další konstruktivní rada: pokud publikujete cizí přeložený text - a pokud nejste pouhý překladatel onoho textu - naznačte vaše stanovisko k onomu cizímu textu. Pokud souhlasíte s nějakým tvrzením, ale v původním textu není pro tvrzení důkaz ani jiná podpora, naznačte ten důkaz vy. Nebo naopak - zmiňte vaše pochybnosti.


Na závěr přeji panu Brdičkovi mnoho úspěchů v jeho nezištné práci v zájmu ostatních čtenářů. Až zase bude s každým řešit, co mu je nebo není jasné, může ho ode mne pozdravovat.

Autor: Jan MaršákVloženo: 14. 06. 2016 21:24

Ad E Kocourek 13.06.16:

Říkáte, že v článku T. Whitbyho se operuje s pojmem "zdravý rozum". Ale ono se tam operuje s pojmem (spíše však termínem) " commonsene guidelines for technology use and digital literacy". Termín "commonsense" je zde v postavení adjektiva, a to pak tento termín někdy nabývá i významu jako "rozumný" či "jasný" nebo také "praktický". Co má ovšem T. Whitby termínem "commonsense guidelines" vlastně na mysli, můžeme jen spekulovat, protože on sám význam tohoto termínu nijak dál neobjasňuje ani nespecifikuje. Ŕíká ale vzápětí, že "The tech guidelines of the 21st century can´t be based in 19st - or - 20th century methodology." Z toho lze (s jisou dávkou licence)  dovodit, že zřejmě i "zdravé rozumy" v uvedených stoletích budou asi různě "zdravé" (či "selské"?). Není to o zdravý rozum?

Autor: Jan MaršákVloženo: 14. 06. 2016 21:27

Omlouvám se:v citaci má samozřejmě být:19th

Autor: Bořivoj BrdičkaVloženo: 14. 06. 2016 22:00

Pane Maršáku, tento typ chyby můžete beztrestně opravit i v původním komentáři. Vsadím se, že by vás za to nikdo nekáral, i kdyby si toho náhodou všiml. Sám také překlepy či nevýznamné chyby občas opravuji.

Děkuji všem za zkoumání původních zdrojů. Budeme vděčni i za opravu případných zkreslení či přímo chyb, jichž se při jejich výkladu dopustíme. Zásadně nepřekládáme, snažíme se vysvětlovat význam z našeho úhlu pohledu, tedy, jak se hezky říká u software, lokalizujeme.

Autor: Jan MaršákVloženo: 15. 06. 2016 16:12

Ad Bořivoj Brdička: Pane doktore, díky za upozornění i za shovívavost.