Jak už je u Spomocníka zvykem (např. nedávno publikované články věnované práci profesora
Sugata Mitry – „
Co vidíme v díře ve zdi?“), i tento článek se bude věnovat inspirující osobnosti s inovativním přístupem k vyučování, který je hodný povšimnutí i následování. Tou osobností je tentokrát
Mark Barnes, neobyčejný učitel Angličtiny/jazykových předmětů z Ohia a zakladatel webu
Learn-it-in-5, což je stránka s krátkými 5 minutovými instruktážními videi a blogem, kde radí učitelům celého světa, jak využít Web 2.0 při výuce.
Mark již před několika lety začal se svou třídou migrovat z tradičního systému využívajícího papírové dokumenty na třídní online web (
Barne’s class), kde se shromažďují veškeré podklady i tvorba žáků z výuky (a není jediný, kdo se rozhodl vydat tímto směrem, viz např blog Shelly Blake-Plocka
Teach Paperless nedávno připomenutý v článku
Den Země v prostředí 1:1). Mělo to takový úspěch, že na popud ostatních učitelů, kteří projevili zájem udělat to samé, vytvořil
The Paperless Classroom (Bezpapírová třída), což jsou akreditované online kurzy pro učitele o tom, jak vyrobit a pracovat s virtuální třídou ve výuce.
Nedávno Marka silně ovlivnila kniha
Drive (Co nás pohání) od
Dana Pinka, která se zabývá především vzděláváním dospělých. Autor hledá, co nás doopravdy pohání a motivuje. Zatracuje starý způsob motivace pomocí cukru a biče a poukazuje na potřebu nového přístupu vedoucího k lepšímu výkonu a spokojenosti sama se sebou, který popisuje ve třech základních bodech:
- Autonomie (Autonomy) – touha řídit naše vlastní životy;
- Mistrovství (Mastery) – nutkání se neustále zlepšovat v tom, na čem nám záleží;
- Smysl (Purpose) – přání, aby byly naše činy součástí něčeho většího, než jsme my sami.
V části věnující se autonomii se pak Dan Pink soustředí na popis modelu pracovního prostředí
ROWE (Results Only Working Environment), ve kterém si zaměstnanci sami určí pracovní dobu a jsou hodnoceni čistě za výkon, jaký podávají, za výsledky, kterých dosáhnou, a ne za to, jakým způsobem k nim dospěli.
Zpátky k Markově příběhu. Idea ROWE ho natolik inspirovala, že se ji pokusil aplikovat do výukového prostředí své třídy. Rozhodl se podniknout
experiment s cílem podnítit své žáky (7. třída) tak, aby u nich docházelo k budování osobnosti a stále se zlepšovali ve výukovém prostředí zaměřeném čistě na výsledky (ROLE =
Results Only Learning Environment). Mark princip ROLE shrnuje jako
“Tvorba. Zpětná vazba. Změna.” Žáky hodnotí nejen podle jejich výsledků, ale především podle toho, jak své výsledky dokázali zlepšit na základě poskytnuté zpětné vazby. O průběhu svého experimentu (zatím má za sebou první čtvrtletí) Mark průběžně
bloguje. Rozhodně stojí za to jeho postřehy sledovat.
Tento příběh vzniku ROLE je naprosto brilantní ukázka pokrokového myšlení moderního učitele, který je ve 4. stadiu (Inovace) podle difusního modelu učitele (viz
Difuze technologií ve škole 21. století) a dokáže kreativně přizpůsobovat výukové cíle, plány i metody. Pokud vám stále vrtá hlavou, proč jsem v úvodu článku zmínila osobnost
Sugaty Mitry, vězte, že ze své podstaty metoda ROLE souvisí také s využitím samostatně se organizujícího výukového prostředí (SOLE), kdy jsou studenti podpořeni v tom, aby na obtížných projektech spolupracovali v týmech (nejlépe koučovaných mentorem, čímž se odstraní některá omezení vyplývající z čistě samostatné práce), což jim nejenže umožní proniknout hlouběji do problematiky, ale i učit se od sebe navzájem.
Další zajímavé zdroje týkající se problematiky:
Zdroje:
- Jody Thompson and Cali Ressler - Dan Pink Talks ROWE, ROWE, January 17th 2010
- Mark Barnes - Results Only Learning Environment in full swing, Learnt-It-In-5, September 5th, 2010
- Michael Barata – ROLE on..., ROWE, July 20th 2010
- Michael Barata – ROLE On – 1st Update, ROWE, September 2nd 2010
- Michael Barata – ROLE ON – 2nd Update, ROWE, October 8th 2010