Zpráva o první zemi na světě, jíž se podařilo vybavit přenosnými počítači všechny žáky zakladních škol.
Uruguay je druhou nejmenší jihoamerickou zemí nacházející se na pobřeží Atlantiku mezi Brazílií a Argentinou. Počet obyvatel jen málo přesahuje 3 miliony. Zhruba polovina žije v hlavním městě Montevideu a půl milionu v zahraničí. Historii má se sousedními státy v mnohém podobnou. Vznikla v 19. století osvobozením od španělské nadvlády a další vývoj byl spojen s neustálým soubojem mezi demokracií, juntou a terorizmem. Přesto patří Uruguay k nejvyspělejším zemím Jižní Ameriky. Dříve byla přirovnávána ke Švýcarsku, v poslední době se však díky své školské politice sama snaží stát spíše jihoamerickým Finskem.
Od roku 2005 je i zde, po nástupu prezidenta Tabaré Vázqueze, u moci levicová vláda. Právě v těchto dnech opět probíhají volby, v nichž po prvním kole vede nový levicový kandidát José Mujica. O tom, že školství patří k hlavním prioritám uruguayské vlády, nemůže být pochyb. Již v roce 2007 se rozhodla vybavit všechny žáky státních základních škol přenosnými počítači OLPC XO. Dohromady je jich v celém státě 362 tisíc a připočtou-li se všichni učitelé (a ministři), kteří ho samozřejmě dostali též, je to bezmála 400 tisíc kusů. Cena za jeden se nakonec vyšplhala na 260 dolarů včetně správy, údržby, konektivity a školení učitelů. Celkové výdaje i tak nepřekročily 5% uruguayského školského rozpočtu.
Fakt, že prezident Vázquez nemůže v druhém období za sebou kandidovat, byl asi hlavním důvodem snahy dokončit celý „Plan Ceibal“, jak se v originále nazývá, ještě před volbami. A povedlo se! Dne 13. října pan prezident slavnostně předal poslední počítače žákům z jedné školy v Montevideu. Uruguay se tak stala první zemí na světě, kde byl proces plošného vybavení žáků počítači nejen naplánován a schválen, ale též v plné míře realizován (jak známo, na podobném projektu pracuje např. i Portugalsko). K dokonalosti chybí jen dovybavit žáky středních škol, ale i na to má brzy dojít.
Je jisté, že realizátoři projektu museli překonat celou řadu překážek. Svým potřebám přizpůsobili na Linuxu založený operační systém Sugar, jímž jsou jejich počítače vybaveny, pracují na úpravách vhodných výukových programů i na digitálních učebních materiálech. Vyvinuli vlastní zabezpečovací systém dovolující zablokovat každý zcizený počítač. Museli vybudovat robustní síť pro logistiku, správu a údržbu. Některé venkovské oblasti Uruguaje na připojení školních serverů do internetu přesto dosud čekají.
Nikoho asi nepřekvapí, že největší překážkou plošného využití této nové technologie jsou učitelé. Zatím je jen velmi málo zpráv o tom, jak projekt přijali. Prosakují však informace, že někteří učitelé, přestože jim bylo nabídnuto školení, zapojení počítačů do své výuky bojkotují. Snad se později dovíme více. Uruguayští realizátoři jsou připraveni se o své zkušenosti podělit a pomoci každému, kdo by je chtěl následovat.
V uruguayském pojetí projekt není jen věcí školskou. Má značný celospolečenský dopad s potenciálem ovlivnit výsledek voleb. 70% počítačů se dostalo do rodin, které ho dosud neměly. To znamená, že projekt vyrovnává rozdíly mezi bohatými a chudými. Díky možnosti svobodně získávat informace, komunikovat a sdílet názory tak zcela jistě přispívá též k demokratizaci celé společnosti. Nezanedbatelným důsledkem je skutečnost, že dává mnohem větší možnost vzdělávat se všem, i těm žákům, jejichž iniciativu tradiční škola spíše potlačovala.
Vše nasvědčuje tomu, že pro Uruguay je to krok správným směrem. Prokázat, že vzdělání má skutečně mimořádný význam pro úspěch jednotlivců i celých zemí, by mohlo ve svém důsledku být velmi poučné pro celý svět i pro nás.
BRDIČKA, Bořivoj. Stane se Uruguay díky počítačům dalším Finskem?. Metodický portál: Spomocník [online]. 09. 11. 2009, [cit. 2024-10-06]. Dostupný z WWW: <https://spomocnik.rvp.cz/clanek/10923/STANE-SE-URUGUAY-DIKY-POCITACUM-DALSIM-FINSKEM?.html>. ISSN 1802-4785.
