Článek popisuje novou verzi norské maturity, jež je realizována prostřednictvím technologií.
Celý norský okres Nord-Trondelag (asi 6000 studentů) je v letošním roce zapojen do ověřování realizace maturitní zkoušky prostřednictvím počítače. Pokud se vše podaří, bude tento způsob brzy zaveden plošně do všech norských škol.
Žáci středních škol v Norsku jsou ve věku 16 let na náklady státu plošně za účelem zkvalitnění studia vybavováni laptopy. Mohou se tak kdykoli dostat k informacím a mají k dispozici standardní software na zpracování textů, tabulek, výpočtů, a kromě toho též specializované aplikace pro různé předměty podle oboru studia.
Vedoucí projektu Digitální gramotnost okresního úřadu Nord-Trondelag Bjorg Helland přiznává, že „toto není první pokus o realizaci zkoušek na počítači, který dělají“. V předchozích případech se ale vše odehrávalo ve škole na stolních počítačích k tomu účelu předem připravených. Nyní poprvé mohou studenti pracovat přímo se svými laptopy nastavenými tak, jak jsou zvyklí.
Aby to bylo možné, byl do všech žákovských počítačů zaveden specializovaný systém MAS (Monitoring & Audit System) britské firmy 3ami, který monitoruje a zaznamenává veškerou činnost na počítači uskutečňovanou. Norové se tak pokoušejí zabránit podvodům u zkoušek. Systém prostě zaznamenává všechny stisky kláves a snímá dění na obrazovce. Je schopen varovat v případě provádění určitých nestandardních operací.
„To, které činnosti jsou zakázány, se mění podle aktuálního obsahu zkoušky,“ říká Terje Ronning, mluvčí počítačová firmy XO Expect More, jež pomáhá s implementací monitorovacího systému. Studenti mohou mít např. dovoleno používat kontrolu pravopisu, ale už ne program provádějící strojový překlad. Jedna studentka si to chtěla ověřit a napsala do programu na překlad: „Jestli to vidíte, zastavte mě!“ Tak jsme ji zastavili.
Značná diskuze se pochopitelně začíná rozvíjet kolem toho, zda a kdy se podaří studentům monitorovací systém prolomit a obejít ho tak, aby nezaznamenal prohlížení nedovolených poznámek, žádost o pomoc nebo návštěvu zakázaného webu. Dodavatelé se brání tvrzením, že systém je aktivován pouze po dobu zkoušek, a je tudíž hodně málo pravděpodobné, že by někdo věnoval tento drahocenný čas určený k vypracování úloh zkoumání obsahu počítače. Dlouholeté praktické zkušenosti v tomto směru však vedou k opatrnosti. Prolomení podobných kontrolních systémů je pro některé studenty až příliš lákavé!
Vše, jak se zdá, nasvědčuje tomu, že se Norové vydali cestou restrikcí a snaží se vytvořit pro realizaci maturitní zkoušky dokonale blokované a monitorované prostředí. Bylo by moc pěkné, kdyby se to podařilo. Každý student by si pak mohl být jistý, že výsledky jsou spravedlivé a odrážejí jen skutečné znalosti maturantů.
Můj osobní názor je ten, že je velmi diskutabilní, má-li smysl cokoli na studentském počítači blokovat. Mnohem rozumnější je připravit zadání zkoušky tak, aby student musel na místě předvést všechny své pro úspěch potřebné schopnosti a s využitím libovolných dostupných nástrojů dospěl až k použitelnému výsledku. Dosud je například na první pohled poznat, zda se v tom kterém případě jedná o překlad strojový či vlastní.
Jediné, co je nutně třeba zajistit, je to, aby výsledky byly skutečně vypracovány tím, kdo je zkoušen. Znamená to, že nějaký spolehlivý systém monitorující dění na počítači zkoušeného je na místě použít a záznam uložit pro případ pozdějších pochybností. Američané například vyvinuli systém doplněný nezávislou kamerou, jejíž záznam se ukládá (viz Kamery mají zabránit podvádění u online testů).
Je zřejmé, že se v blízké budoucnosti přechodu na počítačové zkoušení nemůžeme vyhnout. Brzy nebudou studenti vůbec schopni papírový test s tužkou v ruce zvládnout. Je-li budoucnost lidstva již definitivně spojena s technologiemi, asi nemá smysl se tomu bránit. Rozhodně pro nás proto bude zajímavé sledovat, jaké zkušenosti bude Norsko s počítačovou maturitou v příštích letech mít.