Odborný článek

Robot Karel

7. 5. 2008 Základní vzdělávání Spomocník
Autor
David Frýbert

Anotace

Informace o oblíbeném nástroji pro výuku logického myšlení a algoritmizace včetně odkazu na volně dostupný software.
Při vyslovení slova robot, se většině z nás vybaví postava autora tohoto známého slova Karla Čapka. Nebylo tomu jinak ani v případě studenta Richarda E. Pattise ze Stanfordovy univerzity, který na přelomu 70. a 80. let přišel s myšlenkou vytvořit jednoduchý programovací jazyk pro výuku a pochopení základů programování.

Česká Wikipedie o něm uvádí toto: „V Pattisově verzi se robot pohyboval ve městě sestávajícím z vodorovných ulic (streets) a svislých bulvárů (avenues svislý směr měla připomínat první písmena: AV). Robot rozuměl 5ti základním příkazům: move (přesuň se na další křižovatku), turnleft (otoč se vlevo), putbeeper (polož bzučák), pickbeeper (zvedni bzučák) a turnoff (vypni se). Dokázal testovat, zda je před ním volno, zda jsou v jeho blízkosti bzučáky a na kterou stranu je natočen. S pomocí těchto základních příkazů a pomocí programových konstrukcí (sekvence, smyčky, podmíněné příkazy) bylo možno definovat nové příkazy a používat je v programu.“

Já osobně jsem se s tímto jazykem setkal v době, kdy jsem chodil na základní školu v období 7. až 8. třídy (1997). V té době již existovala lokalizovaná česká verze, jež byla pro nás, žáky, mnohem vhodnější než původní anglická. Mohli jsme se soustředit hlavně na pochopení základních principů tohoto programu. Začátky nebyly nikterak složité. Pohyb samotného robota se dal naprogramovat bez použití jakékoli proměnné (viz. Základní syntaxe programu). Karel znal několik základních úkonů, které mohl provádět (udělej krok, polož cihlu, otoč vlevo …). Poskládáním těchto povelů do jednotlivých instrukcí a procedur se dala naprogramovat nespočetná řada zajímavých úkonů. Verze jazyka Karel existuje jak pro platformu DOS, Linux (Karel Lin), tak i pro dnešní verze systému Windows (Karel Win). Jedna z nejvydařenějších verzí je verze 3.6, která se vyznačovala především podobnou syntaxí s jazykem Pascal a umožňovala tak lepší pozdější přechod do náročnějšího programovacího prostředí.

Karel1
Robot Karel pro MS DOS
Karel2
Robot Karel pro Windows

 

Robot Karel je v mnoha ohledech podobný jazyku Logo S. Paperta. Namísto želvího světa vstupujeme do prostředí robota Karla, který se v prostoru ohraničeném čtyřmi zdmi snaží za pomoci své „inteligence“ vytvořit z cihel různé obrazce, pyramidy, bludiště nebo cokoli dalšího. Dá se říci, že tento robot není přece jen tak složitý a propracovaný jako jazyk Logo, ale to může v některých případech být jeho výhodou. Ona jednoduchost se výborně hodí právě na samý začátek výuky programování, kdy nechceme řešit složité úlohy nebo „motat“ dětem hlavu nepochopitelným množstvím, pro ně neznámých, cizích slov.

Prvotní kroky vedou k zapojení logického myšlení – v čem spočívá psaní programu a z čeho se takový program skládá, až ke konečnému přechodu na vyšší programovací jazyk. Na první pohled by se mohlo zdát, že program je určen pouze začínajícím programátorům. Ano, programování se zde uplatňuje, ale není to programování v pravém smyslu slova, takové jako třeba v jazyku Pascal či C.

Konstruktivní pojetí práce v tomto prostředí, kde iniciativa a kreativita je dána především do rukou žáka a učitel vystupuje v roli poradce či koordinátora, se ideálně hodí pro projektový model výuky, kdy jsou zadány určité požadavky na funkci robota nebo úkoly, které má splnit. Žák se zde učí představivosti, logickému myšlení a v neposlední řadě také obecné práci s počítačem, která je k úplnému zvládnutí nezbytná. Všechny tyto požadavky do posledního detailu splňuje postavička v uzavřené místnosti s názvem Robot Karel.

Autorem české lokalizace je Petr Lašťovička. Poslední verze je v podobě freeware dostupná na http://sweb.cz/petr.lastovicka/karelWin.zip.

 

Odkaz:
David Frýbert - Robot Karel, Fotománia, 29.4.2008

 

Poznámka:
Tento příspěvek vznikl jako výstup předmětu Tvorba didaktických materiálů na Katedře informačních technologií a technické výchovy UK Praha, Pedagogická fakulta.

Licence

Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.

Autor
David Frýbert

Hodnocení od uživatelů

Článek nebyl prozatím komentován.

Váš komentář

Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.

Článek není zařazen do žádného seriálu.