Pět klíčových kompetencí školního koordinátora technologií

Anotace

Mnoho ředitelů škol se v současné době potýká s otázkou, jak pomoci učitelům integrovat technologie do jejich každodenní práce. Krokem správným směrem je zaměstnat osobu, která se této úlohy ujme. Tuto práci ale nemůže dělat každý. Podívejme se, jak se s tímto úkolem vyrovnali v americkém státě Mississippi.

Spojené státy formálně přijaly standardy pro přípravu učitelů na práci s technologiemi (National Standards for Technology in Teacher Preparation) na federální úrovni v únoru 2002. Stát Mississippi měl svůj vlastní program nazvaný CREATE již od roku 2000. Významnou součásti modelu, který tyto předpisy doporučují zavést do škol, je funkce školního koordinátora technologií (u nás též metodik). Díky již pětiletým zkušenostem, mohou být požadavky, které jsou na koordinátora technologií kladeny v Mississippi, pro leckoho příkladem.

Požadované kompetence je možno rozdělit do pěti základních kategorií: (1) zkušený pedagog, (2) nadšený technolog, (3) schopný instruktor, (4) znalý rádce, (5) dokonalý organizátor. Pravděpodobně neexistuje nikdo, kdo by splňoval úplně všechny požadavky. Ale čím více těchto kompetencí koordinátor technologií má, tím lépe je schopen dělat svou práci.

Zkušený pedagog
Koordinátor technologií (dále jen KT) musí dobře rozumět všem procesům, které se odehrávají přímo ve třídě. Musí vědět, jak se definuje obsah učiva, jak se buduje znalost předmětu, provádí hodnocení výsledků, jaké problémy se řeší v souvislosti s rozvrhem, jak se dělá třídní administrativa apod. Zkrátka KT musí být obeznámen se všemi problémy, které běžně řeší současný učitel.

KT zcela samozřejmě musí dokonale ovládat informační a komunikační technologie. Ale ne jen jako informatik. Musí rozumět tomu, jak efektivně technologie používat ve výuce. Slouží totiž jako most mezi světem učitelů, kde se pracuje s učebnicemi, a světem technologií, kde je důležitý hardware, software a připojení do internetu. KT musí rozumět oběma světům a musí být schopen se v obou bez problémů orientovat. Též musí umět pracovat s dětmi. Jak se ukázalo v Mississippi, jednou z nejúspěšnějších metod práce KT je založení a vedení studentských technických týmů, které významným způsobem pomáhají řešit běžnou údržbu a správu školních technologií.

Přívlastek zkušený je sice u této kompetence důležitý, ale dá se zpočátku při zavádění této funkce velmi obtížně dodržet. Mississippi si původně stanovilo jako podmínku alespoň 3 roky učitelské praxe a vysokoškolský diplom, nejlépe přímo se specializací na vzdělávací technologie (jako obor v USA existuje již řadu let). Jenže nebylo dost peněz, a tak se stalo, že plat KT byl nižší než plat učitele s několikaletou praxí. Proto nezbylo nic jiného, než přijímat na tuto práci i mladší zájemce – někdy hned po škole. Podmínka vysokoškolské učitelské kvalifikace však byla striktně dodržena.

Nadšený technolog
Čím větší nadšení pro moderní technologie KT projevuje, tím lépe. Jeho úkolem je soustavně hledat nové možnosti vhodného výukového využití technologií a prosazovat jejich zavádění v prostředí, kde to, co se ve třídách skutečně děje, závisí na často skeptických učitelích. Proto mississippský projekt CREATE koordinátorům při jejich přípravě doporučoval, aby svou nabídku pomoci kolegům maximálně zviditelňovali. Aby vytvářeli prospekty, nástěnky, plakáty i jiné upoutávky. Aby osobně navštěvovali kolegy a snažili se je přesvědčovat.

Nejobtížnější většinou bývá první krok, tj. dostat učitele k počítači a umožnit mu úspěšně začít. Proto například jeden KT spolu se svým týmem studentů vymyslel originální způsob přivedení učitelů do počítačové laboratoře. Z vyřazených CD a disket vyrobili velmi pěkné vánoční ozdoby a rozvěsili je po škole spolu s nápisy, že naučí každého zájemce, jak je dělat.

Jinou metodou prakticky v Mississippi ověřenou je upoutání pozornosti učitelů na chodbě (nebo ve sborovně) umístěným monitorem, na němž se zobrazují ukázky výukových aplikaci spolu s pozváním na konzultaci či rovnou k zápisu do kurzu. KT má, jak vidno, celou řadu možností, jak ovlivňovat kolegy ve využívání technologií. Hlavně nesmí nikdy zapomínat, že jeho úlohou jako koordinátora je sloužit ostatním.

Schopný instruktor
Pomoc učitelům integrovat technologie do výuky je úkol dvousložkový. KT musí jednak učit samotné ovládání počítačů, a zároveň porozumění tomu, jak mohou technologie přispět k dosažení výukových cílů. KT připravuje výukové materiály pro učitele i pro studenty, pomáhá učitelům plánovat jejich vlastní výuku podporovanou technologiemi a podporuje zvyšování jejich kvalifikace. Tyto aktivity by měly být plně integrovány do chodu školy bez negativních důsledků.

KT se osobně setkává s učiteli v době jejich volna nebo pořádá skupinové sezení jen pro ty učitele, kteří právě neučí. Pro celý sbor pořádá akce mimo výuku, např. ve dnech školního volna. Jednou z nejdůležitějších vlastností schopného KT je být v pravý čas na pravém místě. Jak říká Jamie McKenzie: „Ne zítra. Ne příští týden. Teď hned!" (viz Creating Learning Cultures with Just-in-Time Support).

Jeden mississippský KT byl při přípravě modelu integrace technologií (náš Plán rozvoje technologií) pro jejich základní školu ředitelem vyzván, aby připravil dvě ukázkové lekce – jednu pro výuku angličtiny, druhou pro matematiku. KT pak předal nabídku učitelům prostřednictvím elektronické pošty a učitelé si ho zvali do svých hodin, aby jim jednu z lekcí předvedl. Použitím výukových materiálů a her volně dostupných na internetu KT dokázal, že je možné žáky aktivně zapojit do smysluplných výukových činností a že aplikace technologií pro učitele nutně neznamená vymýšlet a vytvářet vlastní výukové lekce včetně pomocných materiálů.

Znalý rádce
Americké standardy popisují hlavní kvalifikační požadavky pro koordinátory technologií slovy „znalosti, schopnosti a připravenost". Mimořádný význam přitom má schopnost navazovat mezilidské vztahy, která je u tohoto povolání jednou z hlavních podmínek úspěchu. Dobře zorganizovaná technická podpora, která je učiteli stále k dispozici, je věc bezesporu důležitá. Ale možná ještě důležitější je forma, jakou se učiteli pomoci dostává. Větší dopad má pomoc přicházející od živého člověka používajícího jasný netechnický jazyk, který má natolik vyvinuté sociální cítění, že dokáže přimět učitele, aby se v novém divném světě technologií cítil dobře.

Není-li osobní vztah KT ke kolegům dobrý, nic se nemůže podařit. A totéž platí i o jeho vztahu k vedení školy a školského obvodu. V Mississippi se jednomu KT podařilo si znepřátelit nadřízeného obvodního technologa a ten docílil toho, že tento KT byl přemístěn ze školy na odloučené pracoviště, takže jeho kontakt s učiteli byl nedostatečný. To se okamžitě projevilo na výsledcích. Došlo tak k praktickému ověření nezbytnosti osobního kontaktu KT s učiteli.

Podobně je na tom KT ve vztahu ke svému studentskému technickému týmu. Velmi pěkně lze tuto skutečnost dokumentovat výrokem jednoho studenta po tříletém působení v týmu: „Neřekl bych, že to bylo získávání pokročilých počítačových znalostí od KT. Spíše to byla společná práce bok po boku den za dnem na poznávání nového."

Dobrou práci právě tohoto KT lze dokumentovat i jinak. Na začátku školního roku bylo třeba umístit a nainstalovat ve škole 75 počítačů. KT se svým týmem osmáků se tohoto úkolu zhostil během dvou dnů. Obvodní technolog, který by jinak měl tuto práci se svými lidmi na starosti, prohlásil, že by mu to trvalo přinejmenším tři týdny. Je zřejmé, že ředitel této školy udělal dobře, když pro funkci KT vybral z učitelského sboru osobu se zvlášť dobře vyvinutým sociálním cítěním.

Dokonalý organizátor
Přestože funkce KT není oficiálně považována za funkci řídící, jsou s ní spojeny určité organizační povinnosti, které je třeba uspokojivě zvládnout. Jedná se o pravidelnou údržbu a správu technického vybavení školy nebo o přidělování přístupu k technologiím vždy, když to výukové aktivity vyžadují. KT má na starosti též všechny formy dalšího vzdělávání učitelů v oboru technologií. To nelze zvládnout bez schopnosti vytvořit pro tuto činnost vhodný časový plán.

Další povinností mississippských KT je vedení různých evidencí, jako např. záznamů o provedených školeních, využití technického zařízení ve výuce apod. (školní administrativou se nezabývají).

Program CREATE byl v Mississippi původně pouze projektem pilotním. Vzhledem k jeho úspěchu a v souladu se zákonem federálním bylo v roce 2002 rozhodnuto, že nejpozději do školního roku 2005/6 musí mít každá škola tuto funkci obsazenu. Aby se zmírnily obtíže, které na některých školách tato povinnost vyvolala, byly povoleny některé výjimečné postupy: (a) sdílení funkce dvěma učiteli (každý na ½ úvazku), (b) sdílení funkce mezi jedním učitelem na plný úvazek a správcem technologií na úvazek částečný, (c) sdílení jednoho KT dvěma blízkými školami, (d) přidělení KT navíc též část úvazku správce, (e) umožnění KT učit navíc informatiku jako volitelný předmět (typicky pro studenty zapojené v technickém týmu). Ve skutečnosti kromě těchto možností existují i další – např. převzetí některých povinností KT školním knihovníkem (pracovníkem informačního či mediálního centra školy) nebo učitelem informatiky.

Zkušenost z Mississippi ukázala, že obsazení funkce školního koordinátora technologií vede ke zvýšení schopnosti učitelů pracovat s technologiemi, k většímu zapojení technologií do činnosti celé školy, ke spokojenosti rodičů dětí zapojených do technických týmů i k nadšené spolupráci ze strany studentů či žáků. Jen je třeba najít toho správného člověka.

zdroj: Cheryl Marie Whitfield - The Five Essentials of Technology Facilitators: Successful On-Site Help for Technology Integration, Techlearning.com, April 1, 2005